19 CO 1002/2022

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobců: ; a) jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , b) jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa , proti; žalovaným: ; 1) jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , 2) jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , 3) titul jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , žalovaní 2) a 3) zastoupeni advokátem titul jméno jméno , sídlem adresa , o uložení povinnosti zdržet se odvádění dešťových a odpadních vod a povinnosti napojit se do obecní kanalizace, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 3.5.2022, č. j. 25 C 59/2021-231

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. v části, kterou byla žalovaným 1), 2) a 3) uložena povinnost společně a nerozdílně nejpozději do dvanácti měsíců od právní moci rozsudku kanalizační přípojkou vedenou z parcely st. [číslo] jejíž součástí je stavba rodinný dům [adresa], a z parcely [číslo] zaústěnou do kanalizační šachty žalobců na parcele [číslo] vše v k. ú. [obec], se z této kanalizační šachty napojit do obecní kanalizace, se zrušuje a řízení o tomto návrhu se zastavuje s tím, že po právní moci tohoto rozhodnutí bude věc v tomto rozsahu postoupena Obecnímu úřadu Kamenný Újezd.

II. Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. v části, kterou byla žalovaným 1), 2) a 3) uložena povinnost zdržet se odvádění dešťových a splaškových vod z parcely st. [číslo] jejíž součástí je stavba rodinný dům [adresa], a z parcely [číslo] do kanalizace DN 400 procházející parcelou [číslo] ve společném jmění žalobců, vše v k. ú. [obec], se mění tak, že žaloba v tomto rozsahu se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný 1) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích doplatek soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný 2) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích doplatek soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná 3) je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích soudní poplatek za odvolání ve výši 4 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 5 277,12 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovaným 2) a 3) na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů každému částku 25 671,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právního zástupce.

1. Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně nejpozději do 12 měsíců od právní moci rozsudku kanalizační přípojkou vedenou z parcely st. [číslo] jejíž součástí je stavba rodinný dům [adresa], a z parcely [číslo] (ve spoluvlastnictví žalovaných) a zaústěnou do kanalizační šachty žalobců na parcele [číslo] se z této kanalizační šachty napojit do obecní kanalizace a zdržet se tak odvádění dešťových a splaškových vod do kanalizace DN 400 procházející parcelou [číslo] ve společném jmění žalobců, vše v k. ú. [obec] (výrok I.). Soud dále žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení 43 019 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců (výrok II.).

2. Žalobci se podanou žalobou domáhali uložení povinnosti žalovaným jako spoluvlastníkům parc. st. [číslo] jejíž součástí je rodinný dům [adresa], a parc. [číslo] zdržet se odvádění dešťových a odpadních vod z těchto nemovitostí do kanalizace DN 400 ve společném jmění žalobců procházející parcelou [číslo] rovněž ve společném jmění žalobců, vše v k. ú. [obec]. Po změně žaloby připuštěné soudem prvního stupně dne [datum] se žalobci domáhali, aby žalovaným byla uložena povinnost napojit se kanalizační přípojkou z jejich nemovitostí zaústěnou do kanalizační šachty žalobců na parcele [číslo] z této kanalizační šachty do obecní kanalizace a zdržet se tak odvádění dešťových a splaškových vod do kanalizace DN 400 procházející parcelou [číslo] ve společném jmění žalobců, vše v k. ú. [obec].

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobci mají ve společném jmění manželů nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], a to parcelu st. [číslo] jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo]. Žalovaní jsou spoluvlastníky parcely st. [číslo] jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], a parcely [číslo] vše v k. ú. [obec] zapsáno na [list vlastnictví], když žalovanému 1) náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 4/6, žalovaní 2) a 3) vlastní každý ideální podíl o velikosti 1/6 k těmto nemovitostem. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že kanalizační přípojka vedoucí z nemovitostí ve spoluvlastnictví žalovaných byla provedena v souladu se stavebním povolením a je zaústěna do kanalizační šachty umístěné na parcele [číslo] ve vlastnictví žalobců. Z této kanalizační šachty vede kanalizace označená DN 400 procházející parcelou ve spoluvlastnictví žalobců [číslo] která je zaústěná do obecní kanalizace při ulici [adresa]. Mezi účastníky bylo sporné vlastnictví této„ kanalizace DN 400“. Sporná kanalizace byla vybudována společně se stavbou dvou bytových jednotek v [obec] [název], stavebníkem byl Společný zemědělský podnik pro živočišnou výrobu [obec], jehož právním nástupcem je [právnická osoba] a.s. [obec]. Součástí vybudování dvou bytových jednotek byla i kanalizace, v řízení bylo prokázáno, že sporná kanalizace DN 400 procházející parcelou [číslo] nikdy nebyla ve vlastnictví [územní celek], obec ji nebudovala, ani jí nebyla původním vlastníkem nabídnuta k odkoupení či jako dar. Pokud žalovaní namítali, že sporná kanalizace byla převedena [právnická osoba] [obec] spolu s rozestavěnými bytovými jednotkami manželům [příjmení] a [příjmení] kupními smlouvami uzavřenými v roce 1995, pak soud prvního stupně vzal za prokázané, že sporná kanalizace DN 400 nebyla obsahem příslušenství převáděných nemovitostí vymezeným v kupních smlouvách uzavřených mezi [právnická osoba] [obec] a manželi [příjmení] a [právnická osoba] [obec] a manželi [příjmení]. Předmětem převodu vlastnického práva na základě kupních smluv uzavřených [právnická osoba] [obec] v roce 1995 nebyla kanalizace DN 400 ani její část. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že [právnická osoba] [obec] prodala 52 m této kanalizace vedené na pozemku parc. [číslo] (v dané době již ve vlastnictví žalobců) kupní smlouvou ze dne [datum] žalobcům jako kupujícím a kupní smlouvou ze dne [datum] [právnická osoba] [obec] jako výlučný vlastník předmětné kanalizace vedené po parcelách označených v čl. I. této kupní smlouvy o celkové délce 13,40 bm prodala žalobcům tuto část kanalizačního potrubí o průměru 400 mm do jejich společného jmění. Tím bylo na žalobce převedeno vlastnické právo ke kanalizaci DN 400 postupně v celkové délce 65,40 bm, když pokud jde o předmět převodu vychází soud prvního stupně ze zaměření trasy převáděné kanalizace ze dne [datum] provedeného [titul] [jméno] [příjmení]. Obě kupní smlouvy soud prvního stupně považuje za platně uzavřené v souladu s § 588 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (kupní smlouva ze dne [datum]), resp. ve smyslu § 2079 odst. 1 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2014 (kupní smlouva ze dne [datum]). [právnická osoba] [obec] uzavřela dne [datum] kupní smlouvu o převodu kanalizační stoky o průměru 350 mm v délce 26 metrů se žalovaným 1) jako kupujícím, pak tuto kupní smlouvu soud prvního stupně posoudil jako neplatnou ve smyslu § 37 odst. 1, 2 občanského zákoníku platného od [datum], neboť jejím předmětem bylo plnění nemožné. [právnická osoba] [obec] prodala žalobcům kupní smlouvu ze dne [datum] část sporné kanalizace DN 400 v délce 52 bm, pak v jejím vlastnictví zůstala nadále pouze část této kanalizace ve zbývající délce 13,40 bm. Za této situace nemohla kupní smlouvu ze dne [datum] převést na žalovaného 1) vlastnické právo k části sporné kanalizace DN 400 ve větším rozsahu (dle citované kupní smlouvy v délce 26 metrů) a to o průměru 350 mm. Soud prvního stupně se shoduje s právním náhledem prodávajícího uvedeným v dopisu adresovaném žalovanému 1) dne [datum], dle kterého [právnická osoba] [obec] oznamuje žalovanému 1), že kupní smlouva je dle § 37 občanského zákoníku od počátku neplatná. Soud prvního stupně vzal dále za prokázané, že žalobci na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s obcí [obec] jako prodávajícím nabyli do společného jmění manželů nemovitosti v k. ú. [obec], a to parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Pokud jde o řešení kanalizace rodinného domu ve vlastnictví žalobců, pak k napojení na kanalizaci dal žalobcům souhlas [právnická osoba] [obec] a okresní hygienik, rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod ze dne [datum] vydal Okresní úřad – referát životního prostředí – [obec] s tím, že přečištěná voda je odváděna kanalizační přípojkou do kanalizace ve správě [právnická osoba]

4. Soud prvního stupně uzavřel, že ze žádného z důkazů provedených v řízení nevyplývá, že by žalovaní obdrželi souhlas, ať již od žalobců či [právnická osoba] a.s. [obec] k tomu, aby kanalizační přípojka z rodinného domu žalovaných zaústěná do kanalizační šachty ve společném jmění manželů – žalobců na pozemku parc. [číslo] byla zaústěna do sporné kanalizace DN 400. Naopak z provedeného dokazování je zřejmé, že kanalizační přípojka z rodinného domu žalovaných má být ze zmíněné kanalizační šachty zaústěna do obecní kanalizace, jak vyplývá z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] ze dne 11.5.1998, [číslo] [číslo] a rozhodnutí Okresního úřadu [obec], referátu životního prostředí ze dne 24.10.2001 [číslo] [anonymizováno]. Žalovaní nepostupovali podle podmínky v bodě 4 rozhodnutí Okresního úřadu [obec] ze dne [datum], přestože v obci [obec] bylo následně do provozu uvedeno centrální čištění splaškových vod. Možnost napojení žalovaných na„ obecný řady“ vyplývá mimo jiné ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] i ze sdělení Magistrátu města České Budějovice, Stavebního úřadu ze dne [datum]. Žalovaným dle soudu prvního stupně nic nebrání, aby se napojili na hlavní kanalizační řad. Žalovaní takto nepostupovali, k zaústění jejich kanalizační přípojky z kanalizační šachty žalobců do obecní (veřejné) kanalizace nedošlo, přestože jim uvedené ukládají citovaná rozhodnutí správních orgánů. S ohledem na dlouhodobou možnost poskytovanou obcí [obec] ve smyslu napojení rodinných domů v této obci na obecní řad, nesdílí soud prvního stupně náhled žalovaných, že by vyhověním žalobě došlo k vážnému zásahu do pokojného stavu. Pokud žalovaní namítali„ vydržení práva odpadní vody touto kanalizační soustavou ze svého domu a pozemku odvádět do veřejné kanalizace“, soud prvního stupně se otázkou vydržení takového práva žalovaných nezabýval, když oprávnění (resp. povinnost) žalovaných odvádět odpadní vody právě do veřejné (obecní) kanalizace plyne z příslušných stavebních povolení. Již od doby vydání závazného pokynu okresním hygienikem ONV v [obec] ze dne [datum] platí zaústění odkanalizování vybudovaných rodinných domků v dané lokalitě do místní (tj. obecní, tehdy MNV) kanalizace. Soud prvního stupně uzavřel, že kanalizační šachta i sporná kanalizace DN 400 procházející parcelou [číslo] náleží do společného jmění manželů – žalobců. Žalovaným nesvědčí oprávnění pro zaústění kanalizační přípojky vedoucí z jejich rodinného domu následně do kanalizace DN 400. S těmito závěry soud prvního stupně žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl, když lhůtu 12 měsíců pro splnění povinnosti vyplývající pro žalované z citovaných rozhodnutí považuje za přiměřenou. Procesně úspěšným žalobcům soud prvního stupně přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

5. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný 1) z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o.s.ř. Žalovaný 1) namítá, že kanalizační šachta na parcele [číslo] byla na veřejném pozemku a dle § 2 vyhlášky č. 144/1978 Sb. to byla veřejná kanalizace. Žalovaní se podle schváleného projektu připojili do veřejné kanalizace v souladu s požadavkem obce Kamenný Újezd a rozhodnutím ze dne 11.5.1998 [číslo] [číslo]. Dle žalovaného 1) je kanalizace na parcele [číslo] i v dnešní době kanalizací veřejnou. Skutečnost, že tato kanalizace není zároveň kanalizací ve vlastnictví obce Kamenný Újezd, není chyba žalovaných. Požadavek žalobců o napojení do obecní kanalizace a zdržet se vypouštění odpadních vod je dle žalovaného 1) protiprávní, je to v rozporu s povolením pro stavbu dnešního domu [obec], [ulice a číslo] ve spoluvlastnictví žalovaných. Žalovaný 1) poukazuje na ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., dle kterého je vlastník kanalizace povinen umožnit připojení na kanalizaci a odvádět odpadní vody, a to nesmí být podmiňováno vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Žalobci požadují po žalovaných za připojení do kanalizace zaplacení částky 80 000 Kč, což je v rozporu s citovaným zákonným ustanovením. Žalovaní mají kanalizaci připojenou v souladu s tehdy platnou vyhláškou č. 144/1978 Sb. Žalovaný 1) nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně ohledně vlastnictví sporné kanalizace. Dle žalovaného 1) byla tato kanalizace prodána [právnická osoba] [obec] v roce 1995 společně s rozestavěnými domy manželům [příjmení] a manželům [příjmení]. Poukazuje rovněž na rozpory v kupních smlouvách uzavřených mezi [právnická osoba] [obec] a žalobci dne [datum] a [datum] Kupní smlouvou z [datum] bylo prodáno žalobcům jen 52 bm kanalizace, ve skutečnosti tato kanalizace dle stavebního povolení má délku 77 metrů, s kanalizační šachtou 78 metrů. Kupní smlouvou ze dne [datum] [právnická osoba] [obec] prodala zbývajících 26 metrů kanalizace žalovanému 1), v obou smlouvách je uváděno, že jde o kanalizaci DN 350. [právnická osoba] [obec] dopisem ze dne [datum] smlouvu ze dne [datum] uzavřenou s žalovaným 1) vypověděla, pak žalovaný 1) s výpovědí nesouhlasil a smlouvu považoval nadále za platnou. [právnická osoba] [obec] však již [datum] uzavřela novou smlouvu se žalobci na kanalizaci v délce 13,40 bm, tato smlouva neodpovídá skutečnosti, neboť je zde uvedena kanalizace DN 400. Soud prvního stupně nevysvětlil, kdo je vlastníkem zbývajících 11,6 metrů kanalizačního potrubí na parcelách [číslo]. Žalovaní postupovali v souladu se správními rozhodnutími, a to jak stavebním povolením, tak kolaudačním rozhodnutím a rozhodnutím o vypouštění odpadních vod. Rozsudek soudu prvního stupně představuje zásah do pokojného stavu, který by následně způsobil velké škody žalovaným. Rozhodnutí soudu prvního stupně je v rozporu s usnesením téhož soudu ze dne 25.9.2006, [číslo] [číslo jednací], kdy řízení o té samé kanalizaci z domu žalovaných soud zastavil pro nedostatek pravomoci ve smyslu § 7 o.s.ř. Žalovaný 1) navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání, případně aby rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne.

6. Žalovaní 2) a 3) podali proti rozsudku společné odvolání z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o.s.ř. Žalovaní poukazují na to, že odpadní vody z domu [adresa] v ulici [ulice], [obec] odvádějí v souladu se všemi povoleními, a to stavebním povolením ze dne 27.8.1997, [číslo] [číslo], v souladu s vodohospodářským rozhodnutím ze dne 11.5.1998, [číslo] [anonymizováno] a taktéž v souladu s kolaudačním rozhodnutím ze dne 26.10.2001, [číslo] [spisová značka] vydaným příslušným stavebním úřadem. Žalovaní splnili také podmínku [číslo] rozhodnutí [číslo] [anonymizováno] ze dne 24.10.2001, vyřadili z provozu zařízení předčišťující odpadní vody a nadále využívali kanalizační přípojku ústící do veřejné kanalizace v souladu s povolením. Žalovaní nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně ohledně délky a profilu sporné kanalizace, když dle schválené projektové dokumentace je kanalizace o průměru 300 mm. Pasport stavby vypracovaný [jméno] [jméno] je v rozporu s protokolem vypracovaným [právnická osoba] [obec] dne [datum]. Dle tohoto protokolu je průměr DN 400 jen v délce 11,35 metrů na pozemku p. [číslo] poté je uvedena změna materiálu (kamenina) a změna jmenovité šířky na DN 300. Úsek je měřen proti směru toku, tedy od ulice [ulice] směrem k pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců. Kanalizace na pozemku žalobců parc. [číslo] není DN 400, ale DN 300. Soud prvního stupně se rovněž nevypořádal s tím, že podle kupní smlouvy mezi [právnická osoba] [obec] a žalobci ze dne [datum] byla předmětem prodeje kanalizační přípojka o průměru 350 mm a délce 52 m, zatímco kupní smlouvou ze dne [datum] se prodávalo kanalizační potrubí o průměru 400 mm a celkové délce 13,4 bm. Žalovaní proto navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne.

7. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalovaných byla podána včas, osobami k tomu oprávněnými a jsou přípustná, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná.

8. Podle § 7 odst. 1 o.s.ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

9. Podle § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

10. Podle § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

11. Žalobci se podanou žalobou původně domáhali uložení povinnosti žalovaným zdržet se odvádění dešťových a splaškových vod do kanalizace procházející parcelou [číslo] v k. ú. [obec] ve společném jmění žalobců. Po změně žaloby připuštěné soudem prvního stupně dne [datum] se domáhali také uložení povinnosti žalovaným napojit se kanalizační přípojkou vedenou z nemovitostí ve spoluvlastnictví žalovaných a zaústěnou do kanalizační šachty žalobců na parcele [číslo] z této kanalizační šachty do obecní kanalizace. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci se tak domáhají dvou samostatných nároků. Pokud jde o žalobu na uložení povinnosti žalovaným napojit se kanalizační přípojkou z kanalizační šachty žalobců do obecní kanalizace, pak projednání a rozhodnutí takového sporu není v pravomoci soudu v občanském soudním řízení ve smyslu § 7 odst. 1 o.s.ř., když z ust. § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb. vyplývá, že rozhodovací pravomoc je svěřena obecnímu úřadu obce, v níž je nemovitost, o jejíž připojení na kanalizaci se jedná. Rozhodnutí o povinnosti připojit nemovitost je individuální správní akt, tj. akt, který konkrétnímu adresátu ukládá povinnost připojit jeho konkrétní nemovitost na konkrétní kanalizaci. Nedostatek pravomoci soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení ve smyslu § 104 odst. 1 o.s.ř. Pokud soud prvního stupně o tomto žalobním návrhu rozhodl a žalobě na uložení povinnosti žalovaným napojit se do obecní kanalizace vyhověl, je naplněn odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., neboť nebyly splněny podmínky řízení. Odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. v části, kterou byla žalovaným uložena povinnost napojit se kanalizační přípojkou z kanalizační šachty žalobců na parcele [číslo] do obecní kanalizace, zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. c) o.s.ř. řízení o tomto návrhu zastavil s tím, že po právní moci rozhodnutí bude věc v tomto rozsahu postoupena příslušnému obecnímu úřadu Kamenný Újezd (výrok I. tohoto rozsudku).

12. Pokud se žalobci žalobou domáhali uložení povinnosti žalovaným zdržet se odvádění dešťových a splaškových vod do kanalizace DN 400 procházející parcelou [číslo] vše ve společném jmění žalobců v k. ú. [obec], jedná se o žalobu na ochranu vlastnického práva ve smyslu § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 1042 o.z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Jde o negatorní žalobu, kterou se vlastník (žalobce) domáhá toho, aby se žalovaný zdržel přesně vymezeného rušení. Povinnost něco konat lze uložit v rámci ochrany poskytované podle § 2903 odst. 2 o.z., kdy při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Jak bylo shora uvedeno, odvolací soud má za to, že uložení povinnosti žalovaným napojit se kanalizační přípojkou z kanalizační šachty žalobců do obecní kanalizace nespadá do pravomoci soudů v občanskoprávním řízení, s ohledem na zjištěný skutkový stav nelze uložení takové povinnosti posoudit jako vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy ve smyslu § 2903 odst. 2 o.z.

13. Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace (§ 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích). Odvolací soud nemá pochybnost o tom, že součástí kanalizace jsou ty stavby, které slouží k jejímu provozu, nikoliv ty, ze kterých jsou – jako v daném případě – jen do kanalizace odváděny srážkové a odpadní vody.

14. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem (§ 3 odst. 2 téhož zákona).

15. Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejich částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak (§ 3 odst. 3 citovaného zákona).

16. Žalobci se domáhali uložení povinnosti žalovaným zdržet se odvádění dešťových a splaškových vod do sporné kanalizace s tvrzením, že tato kanalizace je ve společném jmění žalobců. Otázka vlastnictví kanalizace byla mezi účastníky řízení sporná, soud prvního stupně proto prováděl rozsáhlé dokazování k otázce vlastnictví této kanalizace označované soudem prvního stupně DN 400. Odvolací soud je toho názoru, že spornou stavbu je třeba posuzovat jako kanalizační přípojku ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Shodný závěr vyplývá také ze sdělení Magistrátu města České Budějovice, Stavebního úřadu ze dne [datum] (č.l. 164 – 166 spisu), dle kterého je rodinný dům žalovaných [adresa] odkanalizován do sdruženého kanalizačního sběrače (dříve ve vlastnictví [právnická osoba] [obec], v současnosti ve vlastnictví žalobců) s tím, že sdružený kanalizační sběrač zůstává svým charakterem kanalizační přípojkou.

17. Pokud jde o vlastnictví sporné kanalizační přípojky vedoucí z kanalizační šachty žalobců na pozemku parc. [číslo] umístněné na pozemcích p. [číslo] pak odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně uvedených v odstavcích 25. – 30. odůvodnění napadeného rozsudku. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že právní předchůdce [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] byl stavebníkem bytových jednotek na pozemcích v k. ú. [obec], součástí vybudování bytových jednotek byla i kanalizace. [právnická osoba] [obec] rozestavěné bytové jednotky prodala v roce 1995 kupní smlouvou jednak manželům [příjmení], jednak manželům [příjmení]. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že sporná kanalizační přípojka nebyla obsahem příslušenství převáděných nemovitostí v předmětných kupních smlouvách. Pokud by měla být kanalizační přípojka či kanalizace příslušenstvím převáděných nemovitostí, pak by musela být zbudována na převáděných pozemcích. Sporná kanalizační přípojka se však nachází na pozemcích zcela odlišných od pozemků, které byly [právnická osoba] [obec] převáděny kupními smlouvami v roce 1995 Odvolací soud proto stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že vlastníkem této sporné kanalizační přípojky byl její stavebník, resp. jeho právní nástupce [právnická osoba] [obec]. Ačkoliv byla tato kanalizační přípojka vybudována v pozemku, který byl původně vlastnictvím obce Kamenný Újezd, nejednalo se o kanalizaci ve smyslu § 2 odst. 2 zák. č. 274/2001 Sb., ale o kanalizační přípojku dle § 3 odst. 2 téhož zákona. V řízení bylo rovněž jednoznačně prokázáno, že tato kanalizační přípojka nebyla a není ve vlastnictví [územní celek]. Nejedná se tedy o veřejnou kanalizaci, jak se mylně domnívá žalovaný 1). Shodně uvedl Magistrát města České Budějovice, [ulice] úřad ve sdělení ze dne [datum], když zdůraznil rozdíl mezi veřejnou kanalizací (kanalizačním řadem), na který je dle platných právních předpisů vlastník povinen umožnit připojení, a mezi kanalizační přípojkou (či sdruženým kanalizačním sběračem, který neztrácí charakter přípojky), která je předmětem soukromého vlastnictví. Protože sporná kanalizační přípojka není veřejnou kanalizací, nejsou její vlastníci povinni postupovat podle § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., jak se domnívá žalovaný 1). [právnická osoba] [obec] tuto spornou kanalizační přípojku postupně prodávala třemi různými kupními smlouvami. Nejprve kupní smlouvou ze dne [datum] prodala 52 metrů této kanalizační přípojky vedené z větší části přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců a zčásti po pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví [titul] [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně nesprávně uvádí, že v textu kupní smlouvy (č. l. 127 – 128 spisu) je sporná kanalizace označena DN 400, naopak z textu kupní smlouvy vyplývá, že kanalizační přípojka má průměr 350 mm. Následně kupní smlouvou ze dne [datum] [právnická osoba] [obec] prodala kanalizační stoku o průměru 350 mm v délce 26 metrů žalovanému 1) s tím, že jde o část kanalizační přípojky vedenou přes pozemky [číslo] a [číslo] (ve vlastnictví [titul] [příjmení]) a pozemky parc. [číslo] (ve vlastnictví [územní celek]). Trasa této kanalizační stoky je vytýčena v plánku, který je nedílnou součástí kupní smlouvy. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně považuje kupní smlouvu ze dne [datum] za platnou, když obsahuje podstatné náležitosti dané ust. § 588 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 s tím, že trasa převáděné kanalizační přípojky vyplývá z přílohy této kupní smlouvy – plánek vytýčení průběhu kanalizace. Na rozdíl od soudu prvního stupně považuje odvolací soud za platnou také kupní smlouvu uzavřenou mezi [právnická osoba] [obec] a žalovaným 1) dne [datum], když byla převáděna kanalizační přípojka o totožném průměru 350 mm v délce 26 metrů přes pozemky ve smlouvě označené s tím, že trasa této kanalizační přípojky byla vyznačena v plánku, který tvoří nedílnou součást kupní smlouvy. Tato smlouva byla platně uzavřena dle § 588 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013. Závěr soudu prvního stupně, že tato smlouva ze dne [datum], je neplatná ve smyslu § 37 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 pro nemožnost předmětu plnění, nepovažuje odvolací soud za správný. Soud prvního stupně vycházel z toho, že sporná kanalizační přípojka má délku 65,40 běžných metrů a je zhotovena z kameniny DN 400, když vycházel z tzv. pasportu stavby zpracovaného žalobci v září 2016. Soud prvního stupně však pominul, že dle protokolu vystaveného ČEVAK [obec] dne [datum] ohledně monitorování kanalizace vyplývá, že kanalizační přípojka vede z kanalizační šachty umístěné na pozemku par. [číslo] ve vlastnictví [územní celek] u domu [adresa] do kanalizační šachty na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců, přičemž pouze na pozemku parc. [číslo] má průměr DN 400, celkem v délce 11,35 metrů, poté je změna materiálu (kamenina) a změna šíře na DN 300, celkem je délka kanalizační přípojky 77 m. Pasport stavby byl zpracován z toho důvodu, že se původní dokumentace v archivu stavebního úřadu nedohledala. V průběhu soudního řízení však stavební úřad Magistrátu města České Budějovice zjednodušenou dokumentaci k posuzované kanalizační přípojce dohledal, soud prvního stupně touto dokumentací provedl důkaz (viz odst. 12 odůvodnění). Z provedených listin vyplývá, že dle projektové dokumentace tato sporná kanalizační přípojka je označena DN 300 a má délku 80 m. Kanalizační přípojka vede z kanalizační šachty nyní na parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců do kanalizační šachty za [název] ulicí, nyní na parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek]. Odvolací soud má z těchto listinných důkazů na rozdíl od soudu prvního stupně za prokázané, že sporná kanalizační přípojka měří nikoliv 65,4 metrů, ale 77 metrů, včetně kanalizační šachty cca 78 m. [právnická osoba] [obec] prodala nejprve kupní smlouvou ze dne [datum] žalobcům 52 m této kanalizační přípojky a následně kupní smlouvou ze dne [datum] prodala žalovanému 1) 26 m téže kanalizační přípojky, pak jsou obě kupní smlouvy dle odvolacího soudu platné. Skutečnost, že kanalizační přípojka má v části pod [příjmení] silnicí průměr DN 400 a ve zbytku průměr DN 300, nečiní tyto smlouvy neplatnými, neboť [právnická osoba] [obec] vlastnila pouze 1 kanalizační přípojku, jejíž průběh byl podrobně popsán jak v textu obou kupních smluv, tak zobrazen v pláncích, které jsou přílohami těchto kupních smluv. Závěr soudu prvního stupně, že předmětem kupní smlouvy ze dne [datum] bylo plnění nemožné, je nesprávný. I pokud by [právnická osoba] [obec] ke dni [datum] vlastnila již pouze 13,4 m kanalizační přípojky, pak by prodala pouze tuto část a ani to by nezpůsobilo neplatnost kupní smlouvy jako celku. S ohledem na shora uvedené pak odvolací soud dospěl k závěru, že neplatná je kupní smlouva uzavřená mezi [právnická osoba], [obec] a žalobci dne [datum], na základě které měla [právnická osoba] [obec] prodat žalobcům kanalizační přípojku o průměru 400 mm, v délce 13,4 m dle zaměření [titul] [příjmení] procházející parcelami [číslo]. Ke dni [datum] již [právnická osoba] [obec] nevlastnila žádnou část sporné kanalizační přípojky, předmětem této kupní smlouvy je plnění nemožné a kupní smlouva je z tohoto důvodu neplatná. Odvolací soud na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že vlastníkem sporné kanalizační přípojky jsou žalobci, a to pouze části v délce 52 m od kanalizační šachty žalobců na parc. [číslo] procházející touto parcelou [číslo] až na pozemek [číslo] ve vlastnictví [titul] [příjmení]. Žalovaný 1) je vlastníkem zbývající části sporné kanalizační přípojky v délce 26 m, a to části uložené v pozemku [číslo] ve vlastnictví [titul] [příjmení] a dále v pozemku [číslo] ve vlastnictví obce Kamenný Újezd.

18. Podle § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

19. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

20. Podle § 2 o.s.ř. v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.

21. Podle § 1012 o.z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nadmíru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

22. Žalobci se podanou žalobou domáhají ochrany svého vlastnického práva ve smyslu § 1042 o.z., když požadují, aby žalovaným byla uložena povinnost zdržet se odvádění dešťových a splaškových vod do kanalizace procházející parcelou [číslo] ve společném jmění žalobců. V řízení však bylo prokázáno, že žalobci nejsou výlučnými vlastníky sporné kanalizační přípojky. Žalobci jsou vlastníky 52 běžných metrů této kanalizační přípojky, zbývajících 26 běžných metrů kanalizační přípojky je ve vlastnictví žalovaného 1). Od roku 2013, kdy žalovaný 1) nabyl do svého vlastnictví zbývající část sporné kanalizační přípojky v délce 26 m, je zde situace, kdy sice žalovaní odvádějí své dešťové a odpadní vody do kanalizační šachty žalobců na pozemku parc. [číslo] dále do sporné kanalizační přípojky, jejíž první část v délce 52 metrů je ve vlastnictví žalobců, tato část kanalizační přípojky však navazuje na další část v délce 26 metrů ve vlastnictví žalovaného 1). Znamená to, že také žalobci, kteří své srážkové a odpadní vody odvádějí do sporné kanalizační přípojky, odvádějí své srážkové a odpadní vody kanalizační přípojkou, jejíž část je ve vlastnictví žalovaného 1). Odvolací soud s ohledem na tato zjištění dospěl k závěru, že výkon práva žalobců je v rozporu s ust. § 2 a § 6 o.s.ř. a rovněž ust. § 6 odst. 1, § 8 a § 1012 o.z. Pokud žalobci uváděli jako důvod, proč se domáhají ochrany svého vlastnického práva k (části) kanalizační přípojky, že na pozemku [číslo] chtějí v budoucnu budovat zástavbu a kanalizaci budou předělávat, pak v současné době žádné stavební práce na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] žalobci neprovádějí, v řízení netvrdili a z provedeného dokazování nevyplynul žádný jiný konkrétní důvod, pro který by žalovaní nemohli nadále vypouštět dešťové a splaškové vody do předmětné kanalizační přípojky, to vše za situace, kdy žalobci jsou vlastníky pouze její části v délce 52 m a navazujících 26 metrů je ve vlastnictví žalovaného 1). Takový výkon vlastnického práva žalobců dle odvolacího soudu nemůže požívat soudní ochrany, neboť by se jednalo o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, ve smyslu § 1012 o.z. lze takový výkon práva posoudit jako šikanózní. Odvolací soud s těmito závěry rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. v části, kterou byla žalovaným uložena povinnost zdržet se odvádění dešťových a splaškových vod do kanalizace DN 400 procházející parcelou [číslo] ve společném jmění žalobců změnil tak, že žaloba o tomto návrhu se zamítá (výrok II. tohoto rozsudku).

23. Jak bylo shora uvedeno, odvolací soud dospěl k závěru, že po změně žaloby se žalobci domáhali v řízení dvou samostatných nároků. Soudní poplatek zaplatili pouze za původní negatorní žalobu, odvolací soud proto žalobcům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích doplatek soudního poplatku ze žaloby na uložení povinnosti napojit se do obecní kanalizace ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Ze stejných důvodů uložil odvolací soud žalovanému 1) povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2 000 Kč. Soudní poplatek za odvolání podané společně žalovanými 2) a 3) zaplatil žalovaný 2) ve výši 2 000 Kč, odvolací soud proto žalovanému 2) uložil povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Soud prvního stupně nesprávně vyměřil žalovaným 2) a 3) soudní poplatek ve výši 2 000 Kč s tím, že jej mají zaplatit společně a nerozdílně, žalovaní 2) a 3) však mají samostatné postavení, každý z nich je proto povinen zaplatit soudní poplatek za odvolání samostatně v plné výši, tedy ve výši 4 000 Kč Odvolací soud proto uložil žalované 3) povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání ve výši 4 000 Kč, a to vždy do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 6a odst. 3 a § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.).

24. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ust. § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalovaní byli v řízení ve věci samé úspěšní a zastavení řízení a postoupení věci z procesního hlediska zavinili žalobci. Žalovaní tak mají právo na plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Náklady žalovaného 1) představuje soudní poplatek za odvolání ve výši 4 000 Kč a cestovné k soudním jednáním ve dnech 4.6., 30.9, 11.11.2021 a ve dnech 6.1., 22.2, 7.4., 3.5., 6.10 a 13.10.2022. Cestovné při použití osobního automobilu Škoda Fabia s průměrnou spotřebou benzínu Natural 95 ve výši 7 litrů na 100 km a vzdálenosti [obec] – [obec] a zpět 20 km činí za cesty v roce 2021 dle vyhl. č. 589/2020 Sb. při sazbě náhrady 4,40 Kč na 1 km a ceně benzínu 27,80 Kč na 1 litr za 1 cestu 126,92 Kč, za 3 cesty k soudním jednáním v roce 2021 jde celkem o částku 380,76 Kč. V roce 2022 za cesty k soudním jednáním do 10.5.2022 činí náhrada při základní sazbě 4,70 Kč na 1 km a ceně benzínu 37,10 Kč na 1 km za 1 cestu 145,94 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., za 4 cesty jde celkem o částku 583,76 Kč. Za cesty k odvolacím jednáním ve dnech 6.10 a 13.10.2022 činí cestovné dle vyhlášky č. 116/ 2022 při základní sazbě 4,70 Kč na 1 km a ceně benzínu 44,50 Kč na 1 litr za 1 cestu 156,30 Kč, za obě cesty celkem 312,60 Kč Náklady žalovaného 1) na cestovné jsou 1 277,12 Kč, po připočtení soudního poplatku ve výši 4 000 Kč činí náklady žalovaného 1) za řízení před soudy obou stupňů celkem 5 277,12 Kč Odvolací soud žalobcům uložil, aby tyto náklady zaplatili žalovanému 1) společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

25. Náklady žalovaných 2) a 3) představují náklady na jejich právní zastoupení advokátem, kdy odměna za 1 úkon právní služby při zastupování dvou osob činí dle 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každou z osob 1 200 Kč za 1 úkon právní služby, za zastupování obou žalovaných celkem 2 400 Kč za 1 úkon. Tato odměna náleží právnímu zástupci žalovaných 2) a 3) za 9,5 úkonu právní služby (převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne 23.3.2001, písemné vyjádření ze dne 6.9.2021, závěrečné vyjádření ze dne 26.4.2022, účast na soudním jednání dne 30.9.2021, 11.11.2021, 6.1.2021, 22.2.2022 a 7.4.2022, za účast na jednání dne 24.6.2021, náleží odměna ve výši jedné poloviny, neboť nebylo zahájeno jednání ve věci samé). Při jednání dne 3.5.2022 již byly předmětem řízení dva samostatné nároky, odměna dle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 9 odst. 1 z tarifní hodnoty 20 000 Kč při zastupování dvou osob činí za jednoho účastníka 1 520 Kč, za oba žalované celkem 3 040 Kč. Odměna za právní zastupování před soudem prvního stupně pro žalované 2) a 3) celkem činí 25 840 Kč, k odměně dále náleží 11 režijních paušálů po 300 Kč ve výši 3 300 Kč a 21 % DPH z těchto částek ve výši 6 119,40 Kč Náklady řízení před soudem prvního stupně pro žalované 2) a 3) činí celkem 35 259,40 Kč. V odvolacím řízení vykonal právní zástupce žalovaných 2) a 3) dva úkony (písemné vyjádření k odvolání, účast na odvolacím jednání dne 6.10.2022), předmětem odvolacího řízení byly dva nároky, odměna proto činí za zastupování dvou účastníků 3 040 Kč za 1 úkon právní služby, za 2 úkony tedy 6 080 Kč. K odměně náleží dva režijní paušály po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 1 402,80 Kč, celkem jde o částku 8 082,80 Kč Náklady na právní zastupování žalovaných 2) a 3) před soudy obou stupňů činí celkem 43 342,20 Kč, každý ze žalovaných 2) a 3) má proto právo na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 21 671,10 Kč. K těmto nákladům je třeba připočítat soudní poplatek za podané odvolání pro každého ze žalovaných 2) a 3) ve výši 4 000 Kč Odvolací soud proto uložil žalobcům povinnost společně a nerozdílně zaplatit každému ze žalovaných 2) a 3) na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 25 671,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právního zástupce (§ 161 o.s.ř. a § 149 odst. 1 o.s.ř.).