19 Co 1099/2025

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně pro doručování adresa o zaplacení 66 386 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu na zaplacení částky 15 481 Kč, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 12. 2. 2025, č. j. 3 C 47/2022-382,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem uložil žalobci povinnost zaplatit žalované částku 11 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto soudního řízení včetně nákladů řízení odvolacího (výrok II.).

2. Žalobce se podanou žalobou domáhal proti žalované zaplacení částky 66 386 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo v souvislosti s platbami, které žalobci jako domnělý vlastník bytové jednotky č. , číslo, a jednotky č. , číslo, (garáž) v ulici , adresa, uhradil za žalovanou ve prospěch SVJ v období let 2018–2021. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a uplatnila proti žalobci vzájemný návrh na zaplacení částky 15 481 Kč, když částka 3 481 Kč představuje nedoplatek na platbách hrazených SVJ za období od března 2018 do září 2021, částku 12 000 Kč zaplatila žalovaná namísto žalobce za období od října 2021 do září 2022 současným spoluvlastníkům bytové jednotky a garáže z důvodu, že žalobce garážovou jednotku nevyklidil a odmítl ji novým spoluvlastníkům předat.

3. Soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, (v pořadí prvním) tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci 18 668 Kč s příslušenstvím (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.). Ve vztahu ke vzájemnému návrhu naopak uložil žalobci z titulu bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním garáže za období od listopadu 2021 do září 2022 povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč (výrok III.), ve zbytku vzájemný návrh žalované rovněž zamítl (výrok IV.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok V.).

4. K odvolání obou účastníků odvolací soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, rozsudek soudu prvního stupně ze dne , datum, ve výroku II. částečně potvrdil a částečně změnil tak, že žalované byla nově uložena povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 32 346 Kč. Odvolací soud současně zrušil výrok III. a V. rozsudku soudu prvního stupně s tím, že je správný závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobce v období od listopadu 2021 doposud užívá předmětnou garáž, i závěr, že obvyklé nájemné placené v daném místě a rozhodném období činilo 1 000 Kč měsíčně. Odvolací soud soudu prvního stupně uložil, aby se dále zabýval otázkou, zda žalobce měl do předmětné garáže v období od listopadu 2021 do současné doby přístup (tedy zda má klíče od garáže), zda vyzval žalovanou, současné spoluvlastníky či svědka Ryneše k poskytnutí potřebné součinnosti k vyklízení garáže a zda mu tato součinnost byla poskytnuta.

5. Soud prvního stupně po částečném zrušení svého rozsudku ze dne , datum, doplnil dokazování a po zhodnocení všech provedených důkazů vyšel ze zjištění, že rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, bylo určeno, že vlastníkem bytové jednotky č. , číslo, a spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny k jednotce č. , číslo, (garáž) nacházející se v budově č.p. , číslo, , ulici , adresa, , je žalovaná. Kupní smlouvou ze dne 23. 10. 2021 žalovaná prodala předmětné nemovitosti manželům Sedláčkovým, kteří nabyli vlastnické právo k nemovitostem s účinky ke dni 29. 10. 2021. Žalobce, který bytovou jednotku užíval od roku 2018 do roku 2021, do současné doby nevyklidil polovinu dvougaráže (jednotky č. , číslo, ), v níž parkuje automobil rodičů. Žalovaná v této souvislosti platila novým spoluvlastníkům garáže od listopadu 2021 do září 2022 pravidelně částku 1 000 Kč měsíčně, která odpovídá minimální výši nájemného obvykle placeného v daném místě a čase za užívání poloviny garáže se stáním vozidel v řadě za sebou; celkem tak za dané období zaplatila 11 000 Kč. Soud prvního stupně vzal dále za prokázané, že žalobce odeslal ve dnech 9. 3. 2022 a 14. 3. 2022 na telefonní číslo , tel. číslo, dvě SMS zprávy vyzývající k umožnění odstranění vozidla z garáže. Oproti tomu nemá za prokázané tvrzení žalobce, že v průběhu léta či září 2021 došlo k výměně klíčů od garáže bývalou spoluvlastnicí paní , jméno FO, , v důsledku čehož měl žalobce pozbýt možnost přístupu do garáže, rovněž nemá za prokázané, že žalobce zaslal obecné zmocněnkyni žalované dne 9. 12. 2021 výzvu za účelem poskytnutí součinnosti k vyklizení garáže.

6. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Po zhodnocení všech provedených důkazů soud prvního stupně dospěl k závěru, že nárok žalované proti žalobci z titulu bezdůvodného obohacení žalobce v souvislosti s užíváním jedné poloviny garáže – jednotky č. , číslo, v období listopad 2021 až září 2022 je důvodný. Bylo prokázáno, že žalobce v rozhodném období předmětnou nebytovou jednotku - garáž užíval, činí tak doposud. Žalobce v polovině garáže zaparkoval (či nechal zaparkovat) vozidlo svých rodičů. V souvislosti s odstoupením od kupní smlouvy žalobce nezajistil k vyklizení jím užívané části nemovitosti. Protože žalovaná platila v období listopad 2021 až září 2022 novým spoluvlastníkům nemovitosti manželům , jméno FO, , kteří nabyli spoluvlastnické právo ke garáži s účinky ke dni 29. 10. 2021, v souvislosti s nepředáním části garáže částku 1 000 Kč měsíčně, která svou výší odpovídá obvyklé ceně za užívání poloviny daného typu nemovitosti, vzniklo na straně žalobce bezdůvodné obohacení právě ve výši 11 000 Kč za celkem 11 měsíců, kdy žalovaná plnila za žalobce to, co měl po právu plnit žalobce sám.

7. Pokud jde o námitky žalobce, pak k tvrzené výměně zámku garáže v průběhu léta či září 2021 žalobce neoznačil žádný relevantní důkaz ani po výzvě soudu prvního stupně dle § 118a odst. 3 o.s.ř., proto neunesl důkazní břemeno. Stejně tak žalobce neprokázal, že vyzval obecnou zmocněnkyni žalované k poskytnutí součinnosti za účelem vyklizení garáže, a to rovněž přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Pokud žalobce odeslal ve dnech 9. 3. 2022 a 14. 3. 2022 dvě SMS zprávy na telefonní číslo , tel. číslo, , pak toto telefonní číslo bylo a doposud je provozováno společností , právnická osoba, , tedy bývalým zaměstnavatelem svědka , jméno FO, , který pracovní poměr u této společnosti ukončil již v říjnu 2022. Z předložených SMS zpráv tedy nelze dovodit, že by žalobce v měsíci březnu 2022 odeslal svědku , jméno FO, výzvu k součinnosti s vyklizením garáže. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soud prvního stupně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované částku 11 000 Kč. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jejich procesní úspěch byl přibližně stejný.

8. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Žalobce nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, rozsudek je dle jeho názoru v rozporu s principy morálních hodnot mravní společnosti a veřejným zájmem, došlo k porušení jeho základních ústavních práv. Rozhodnutí soudu o jeho povinnosti zaplatit nájemné novým majitelům garáže nemá oporu ve skutkové podstatě tohoto hloupého podvodu, stejně jako tvrzení o jeho užívání cizího bytu, jen proto, že měl stejně jako majitelka od bytu klíče. Navrhl proto, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu zamítne a přizná žalobci náhradu nákladů soudního řízení.

9. Žalovaná k odvolání žalobce uvedla, že z výpovědi žalobce před soudem prvního stupně vyplývá, že to byl on, kdo se synovcem auto do garáže zavezl. V průběhu řízení před soudem prvního stupně se účastníci dne 7. 11. 2024 sešli v garáži, aby žalobce auto odvezl. Po dvou hodinách žalobce odešel, aniž by auto bylo z garáže odstraněno, od té doby se nestalo nic. Argumentace žalobce se stále opakuje. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

10. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

11. Po skutkové stránce vychází odvolací soud ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť jeho skutkové závěry vyplývají z provedených důkazů, které soud prvního stupně hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Odvolací soud proto v plném rozsahu odkazuje na skutková zjištění tak, jak jsou uvedena v odstavcích 6.-27. odůvodnění napadeného rozsudku, stejně jako na skutkové závěry soudu uvedené v odst. 28. odůvodnění. Skutkový stav byl soudem prvního stupně zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci; pokud soud prvního stupně neprovedl pro nadbytečnost další důkazy, pak tento postup řádně a logicky odůvodnil a odvolací soud jej považuje za správný. Správný je rovněž závěr soudu prvního stupně, že žalobce neunesl důkazní břemeno, pokud jde o jeho tvrzení o výměně zámku garáže v létě či září 2021, stejně jako tvrzení, že zaslal obecné zmocněnkyni žalované dne 9. 12. 2021 písemnou výzvu k poskytnutí součinnosti k vyklizení garáže. Žalobce přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neoznačil důkazy k prokázání těchto svých tvrzení. Odvolací soud proto uzavírá, že skutkové závěry soudu prvního stupně považuje za zcela správné a úplné.

12. Také právní hodnocení věci soudem prvního stupně je zcela správné. V řízení bylo zjištěno, že žalobce předmětnou nebytovou jednotku č. , číslo, (garáž) stále užívá, neboť ji dosud nevyklidil, v garáži je umístěn automobil rodičů žalobce. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že by od garáže neměl klíče, ani jeho tvrzení, že mu nebyla poskytnuta součinnost k vyklizení garáže. Naopak v průběhu řízení bylo za ingerenci ze strany soudu prvního stupně účastníky dohodnuto vyklizení garáže na den 7. 11. 2024, to se neuskutečnilo z důvodu na straně žalobce. Žalobce tedy dosud nevyklidil a nepředal nebytovou jednotku – garáž a 1/2 dvougaráže nadále užívá. Jestliže žalovaná platila v období měsíců listopad 2021 až září 2022 novým spoluvlastníkům garáže manželům , jméno FO, v souvislosti s nepředáním části garáže částku 1 000 Kč měsíčně (tato částka odpovídá svou výší obvyklé ceně za užívání poloviny daného typu nemovitosti), pak je správný závěr soudu prvního stupně, že na straně žalobce vzniklo bezdůvodné obohacení právě ve výší 11 000 Kč, neboť žalovaná plnila za žalobce to, co měl po právu plnit žalobce sám (§ 2991 odst. 1, 2 o.z.).

13. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

14. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný. Je proto povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení. Žalovaná výši svých nákladů nespecifikovala, odvolací soud proto přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč za 1 úkon, a to účast na odvolacím jednání, a to dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.