Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

19 Co 1133/2025

č. j. 19 Co 1133/2025-67

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-07 · ZMENA · ECLI:CZ:KSCB:2025:19.Co.1133.2025.1

Citované zákony (7)

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Ing. Martiny Lacinové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 35 499,83 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 26. 3. 2025, č. j. 4 C 47/2025-27,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku odstavci II., v části týkající se zamítnutí žaloby co do částky 7 215,17 Kč, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 215,17 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 382 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok v odstavci I.) a žalobu co do částky 22 117,83 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 149,89 Kč. co do kapitalizovaného úroku ve výši 11 710,53 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 30 372,27 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 % a co do úroku ve výši 22,44 % ročně z částky 29 172,27 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení zamítl (výrok v odstavci II.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Zaplacení shora uvedených částek se žalobkyně domáhala s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 20. 8. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě které byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat bezúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně se proto rozhodla zesplatnit celý úvěr k 25. 7. 2022. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy zaplatil celkem částku 16 617,99 Kč. Soud prvního stupně po provedeném dokazování s odkazem na ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru učinil závěr o tom, že shora uvedená smlouva je absolutně neplatná, neboť žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, při ověřování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru nárok žalobkyně posoudil jako bezdůvodné obohacení a přiznal jí pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou a částkou, kterou žalovaný splatil (30 000 Kč - 16 617,99 Kč) a žalobkyni přiznal částku 13 382 Kč. Pokud jde o úroky z prodlení, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 s tím, že nárok na zákonný úrok z prodlení v době rozhodování není dán, neboť poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, která se neodvíjí od výzvy k plnění.

2. Proti tomuto rozsudku, proti výroku v odstavci II., v části týkající se zamítnutí žaloby co do částky 7 215,17 Kč, se žalobkyně odvolala s odůvodněním, že smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou o revolvingovém úvěru, tedy že žalovaný měl ve smlouvě stanoven celkový limit 30 000 Kč, a pokud v průběhu čerpání hradil, mohl čerpat do celkového limitu 30 000 Kč opakovaně. Z denní historie, která byla zaslána soudu, vyplývá, že žalovaný vyčerpal celkem částku 37 215,16 Kč a zaplatil částku 16 617,99 Kč. Bezdůvodné obohacení tak činí 20 597,17 Kč a navrhuje proto, aby rozsudek soudu prvního stupně byl ve výroku v odstavci II. změněn tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 215,17 Kč.

3. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalobkyně má náležitosti uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. Jako odvolací důvod je uveden odvolací důvod podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a přípustné, přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části podle ustanovení § 212, § 212a o. s. ř. a po doplnění dokazování shledal, že odvolání je důvodné.

4. Ze smlouvy č. , číslo, uzavřené žalovaným s právní předchůdkyní žalobkyně dne 20. 8. 2021 bylo zjištěno, že bezúčelový spotřebitelský úvěr byl poskytnut ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru.

5. Z denní historie za dobu od 20. 8. 2021 do 29. 4. 2024 odvolací soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celkem částku 37 215,16 Kč a uhradil částku 16 617,99 Kč.

6. Podle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele, podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2).

7. Po zjištění, že žalovaný z poskytnutého spotřebitelského úvěru ve formě kreditní karty s možností opakovaného čerpání vyčerpal celkem 37 215,16 Kč a uhradil částku 16 617,99 Kč a částka 13 382 Kč již byla soudem přiznána, sdílí odvolací soud námitku odvolatele, že na jistině spotřebitelského úvěru zbývá zaplatit částka 7 215,17 Kč. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 220 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně ve výroku v odstavci II. změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 215, 17 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, kterou s ohledem na výši částky považuje odvolací soud za přiměřenou možnostem žalovaného (§ 87, odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru).

8. Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 142 o. s. ř. za situace, kdy každý z účastníků měl ve věci úspěch jen částečný s tím, že u žalobkyně, pokud jde o její procesní neúspěch, byl zohledněn i neúspěch v části týkající se příslušenství pohledávky ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.