19 CO 1175/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Ing. Martiny Lacinové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený titul údaje o zástupci pro určení vlastnictví, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 17.5.2021, č.j. 12 C 51/2018-231, Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I. potvrzuje. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci III. až V. mění takto: Žaloba, aby bylo určeno, že hranice mezi pozemkem p. č. st. [číslo], zapsaným na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce], u [stát. instituce], [stát. instituce] a pozemkem p. č. st. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] u [státní instituce] [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce], vede v hranicích vytyčených geometrickým plánem [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo] vyhotoveným dne [datum], se zamítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Každý z účastníků je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Jindřichově Hradci, [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud prvního stupně žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že půdní prostor nad pozemkem parc. č. st. [číslo], zapsaným na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], je ve vlastnictví žalobce (výrok v odstavci I.). Pokud se žalovaný domáhal určení, že půdní prostor nad pozemkem parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], je v jeho vlastnictví v tomto rozsahu žalobu zamítl (výrok v odstavci II.) a dále vyhověl vzájemné žalobě žalovaného v části, ve které se domáhal určení, že hranice mezi pozemkem p. č. st. [číslo], zapsaným na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], a pozemkem p. č. st. [číslo], zapsaným na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], vede v hranicích vytýčených geometrickým plánem [jméno společnosti] [jméno společnosti] [obec] [číslo] vyhotoveným dne [datum], který je nedílnou součástí rozsudku (výrok v odstavci III.). Žalobci pak uložil povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok v odstavci IV.) a dále mu uložil povinnost zaplatit České republice na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Jindřichově Hradci (výrok v odstavci V.). Soud prvního stupně zjistil, že dohodu ze dne [datum] se žalobce a právní předchůdce žalovaného dohodli na rozdělení nemovitosti [adresa] v [část obce] tak, že právnímu předchůdci žalovaného bude patřit celá obytná část, a to ložnice, stará kuchyně, chodba, koupelna s WC, nová kuchyně, spíž a venkovní WC s tím, že tato část začíná venkovní štítovou zdí a končí levou stranou venkovního WC a žalobci bude patřit z nemovitosti stará vodárna, chlév a komora na brambory s tím, že tato část začíná zdí WC a končí zdí komory. Notářským zápisem Státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [spisová značka] uzavřeli žalobce a právní předchůdce žalovaného smlouvu o zrušení podílového spoluvlastnictví a o zřízení věcného břemene, kde se dohodli, že na základě geometrického plánu [jméno společnosti] [jméno společnosti] [obec], č. zakázky [číslo] pro k.ú. [část obce] ze dne [datum], byla stavební parcela [číslo] rozdělena mezi stavební parcelu [číslo] – zastavěná plocha o výměře 562 m2 s domem [adresa]; stavební parcelu [číslo] – zastavěná plocha o výměře 221 m2 se stájí; stavební parcelu [číslo] - zastavěná plocha o výměře 221 m2; a stavební parcelu [číslo] – zastavěná plocha o výměře 80 m2 se stodolou. Smluvní strany se dohodly, že výlučným vlastníkem stavební parcely [číslo] zastavěná plocha o výměře 562 m2 s veškerým zákonným příslušenstvím a součástmi, to je oplocením, kolnou na stroje, sýpkou a venkovními úpravami, se stává právní předchůdce žalovaného a že výlučným vlastníkem stavební parcely [číslo] zastavěná plocha o výměře 329 m2 se stájí a to s veškerým zákonným příslušenstvím a součástmi, to je studnou, dřevníkem, přístřeškem pro drůbež, stájí a venkovními úpravami, se stává žalobce v případě všech ostatních nemovitostí se smluvní strany dohodly, že zůstává podílové spoluvlastnictví zachováno a nedotčeno. Dohodou ze dne [datum] o rozdělení zbývající části nemovitostí [adresa] uzavřené mezi žalobcem a právním předchůdcem žalovaného, bylo dohodnuto zrušení shora uvedené dohody o rozdělení nemovitosti, a to tak, že prostor vodárny bude využíván majitelem parcely [číslo]; přípravna píce – řezárna umístěná podle geometrického plánu na parc. [číslo] přináleží k trvalému užívání a údržby k parcele [číslo]; zbývající část kolníku na dřevo a celý prostor dvora na parc. [číslo] podle geometrického plánu přináleží k trvalému užívání a údržbě k parcele [číslo]; stodola umístěná na parcele [číslo] podle geometrického plánu přináleží k trvalému užívání k parcele [číslo]; zbývající část objektu [číslo] patří do užívání a do údržby parcele [číslo]; zahrada podle geometrického plánu parcela [číslo] patří k trvalému užívání a do údržby parcele [číslo]; a zahrada podle geometrického plánu parcela [číslo] patří k trvalému užívání a údržbě k parcele [číslo]. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne [datum] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že součástí nemovitosti byla mimo jiné i stáj pro hovězí dobytek, hned za obytnou částí zemědělské budovy s tím, že obestavěný prostor činí 7,2 x 13,10 x 4,80 metrů. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] vyhotoveného [jméno] [jméno] zjistil, že předmětem ocenění byla bývalá zemědělská usedlost s tím, že bytové prostory byly v té době ve složení kuchyně, pokoje a ložnice a příslušenství předsíně, koupelny, kde je i splachovací klozet a smaltovaná kamna na tuhá paliva pro otop etážového provedení, přičemž z kuchyně je přístup i do spíže a ze dvora pak do dalšího splachovacího klozetu. Od odbytné části do dvorního traktu následuje bývalá klenutá stáj. Znalec ve znaleckém posudku uvedl rozměry bývalé klenuté stáje 14,76 x 7,35 metrů (108,48 m2). Ze znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] vypracovaného [jméno] [příjmení], zjistil, že znalecký posudek je vypracován pro účely rozdělení nemovitosti [adresa]. Ve znaleckém posudku je uvedeno, že součástí nemovitosti je mimo jiné stáj – zděný objekt navazující na obytnou část o rozměru 13,6 x 7,25 metrů (98,60 m2). Při místním šetření konaném na místě samém dne [datum] soud zjistil, že při vchodu na pozemek p. [číslo] od silnice se po pravé straně nachází budova a v zadní části pozemku se nachází zeď, která podle vyjádření žalobce nekopíruje vlastnickou hranici, ale deklaruje pouze užívací právo. Před touto zdí vpravo se nachází dveře vedoucí do budovy a (bývalé venkovní WC), ze kterého je přístup na půdu budovy. Uvnitř budovy na místnost bývalého WC navazuje kuchyň přístupná z budovy [adresa], ve které jsou na stropě patrné klenby a strop této místnosti pokrývá jedno celé klenutí, na které navazuje část dalšího klenutí pokračující dále do budovy [adresa]. Z geometrického plánu č. zakázky [číslo] vypracovaného [jméno společnosti] [anonymizováno] [obec], jehož přílohou je záznam podrobného měření změn [číslo] zjistil, že došlo k rozdělení parcely p.č. st. [číslo] o výměře 1 192 m2 na parcelu [číslo] o výměře 562 m2, [číslo] o výměře 329 m2, [číslo] o výměře 221 m2 a [číslo] o výměře 80 m2. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení] pak zjistil, že geometrický plán shora uvedený byl vyhotoven v souladu s notářským zápisem ze dne [datum] a v souladu s rozhodnutím Městského národního výboru v [obec] ze dne 25.3.1989, č.j. V [číslo], přičemž dělící hranice byla zaměřena v souladu se stavebními předpisy po nosné zdi. Znalec konstatoval, že geometrický plán byl vyhotoven správně, náležitostmi a přesností odpovídá předpisům a že byl správně převzat do katastru nemovitostí. Podle vytýčené hranice se objekt vodárny (cca 0,9 x 1,7) užívaný žalobcem nachází na pozemku p. [číslo]. Z přílohy znaleckého posudku je zřejmé vedení hranice mezi pozemky, vlastnická hranice vede levou stranou vodárny tedy cca 1 metr vlevo od levé zdi venkovního WC. Z výzvy [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 17.1.2018, [číslo jednací], zjistil, že žalobce byl vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy stavebnímu úřadu předložil doklad o tom, že u příslušného soudu byla podána žádost o deklaratorní rozhodnutí ve věci určení vlastnictví – určení vlastnické hranice mezi budovami [adresa] na pozemku p.č. st. [číslo] a [adresa] na pozemku p.č. st. [číslo] v obci [obec], místní část a [katastrální uzemí]. Podle soudu je mezi účastníky spor o tom, kudy vede vlastnická hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], když podle žalobce vlastnická hranice protíná pravou stranu dveří a vede po pravé straně stěny bývalého venkovního WC a podle názoru žalovaného protíná levou stranu dveří a vede po levé straně bývalého venkovního WC. Naléhavý právní zájem na určení vlastnické hranice soud dovodil z výzvy [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 17.1.2018, [číslo jednací]. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že hranice mezi pozemky protíná levou stranu dveří a vede po levé straně bývalého venkovního WC, a to tak, jak vyplývá ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. V řízení vyšlo najevo, že mezi bývalými spoluvlastníky bylo rozdělení nemovitosti vyřešeno tak, že sporná hranice mezi pozemky p. [číslo] je tvořena levou stěnou bývalého venkovního WC, resp. že sporný půdní prostor (jako součást věci hlavní) nacházející se nad místností bývalého venkovního WC, je ve vlastnictví žalovaného. Ze znaleckých posudků předložených žalobcem vyplývají pouze znalci zjištěné rozměry stáje, které se navíc neshodují, tyto posudky nemohou podle soudu prokázat, že by mezi účastníky došlo k jakékoliv dohodě, která by byla způsobilá změnit shora popsaný stav. Soud prvního stupně s ohledem na shora uvedená zjištění učinil závěr o tom, že žalobu je třeba zamítnout, neboť žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení, že půdní prostor (jako součást věci hlavní) nacházející se nad místností (bývalým venkovním WC) ve vlastnictví žalovaného je ve vlastnictví žalobce a ani žalovaný, který je vlastníkem sporného půdního prostoru (jako součásti věci hlavní) nacházejícího se nad místností (bývalým venkovním WC, které je v jeho vlastnictví), nemá naléhavý právní zájem na určení, že je jeho vlastníkem.

2. Proti tomuto rozsudku se žalobce odvolal s tím, že soud nepřihlédl k jeho tvrzením uváděným v žalobě i v závěrečné řeči, že v záznamu podrobného měření změn [číslo] z [datum] se dopustil geodet [titul] [příjmení] chyby v zaměření objektu. Toto zaměření neodpovídá skutečnému stavu a promítá se i do chybných záznamů v katastru nemovitostí. Namítal, že doklady,„ které chtěl podat na žalovaného, soud po něm nechtěl, jediné doklady, které chtěl, byly od žalovaného“. Žádal, aby bylo rozhodnuto v souladu s doklady od [jméno společnosti] kanceláře v [obec] a katastrálního úřadu, které předložil a navrhoval, aby jimi byl proveden důkaz. Žádal, aby soud zadal [státní instituce] [anonymizováno] v [obec] nové měření, které by vedlo k napravení chyby.

3. Žalovaný považoval rozsudek soudu prvního stupně za správný, požadavek žalovaného na zadání nového přeměření pozemků katastrálnímu úřadu a opravení žalobcem tvrzené chyby, je zcela irelevantní. Pokud žalobce rozporuje činnost určeného znalce, jde o jeho subjektivní názor, soud znalce řádně vyslechl a žalobci dal velký prostor k otázkám.

4. V řízení bylo zjištěno, že žalobce byl [stát. instituce], Odborem územního plánování a stavebního řádu vyzván k podání žaloby ve věci určení vlastnictví (určení vlastnické hranice mezi budovami [adresa] na pozemku p. č.st. [číslo] a [adresa] na pozemku p.č. st. [číslo] v obci [obec], místní část a [katastrální uzemí], neboť mezi ním a žalovaným je spor o vlastnictví části budovy, na které je navržena část půdní vestavby. Žalobce žalobní petit formuloval tak, že se domáhá určení, že půdní prostor nad pozemkem parc. č. st. [číslo], zapsaný na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], je v jeho vlastnictví. Žalobce se tak domáhá určení vlastnictví k části nemovitosti (půdnímu prostoru), která není samostatnou věcí ve smyslu práva, je součástí domu, v němž se nachází a ten je od [datum] součástí pozemku. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že na určení vlastnického práva součásti věci není naléhavý právní zájem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2010 sp. zn. 28 Cdo 537/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.6.2012 sp. zn. 29 Cdo 2616/2010). Vychází z toho, že součást věci není samostatnou věcí v právním smyslu a tudíž k ní nelze odděleně uplatňovat vlastnické právo. Judikatura sice připouští určité ústupky v situaci, kdy je nezbytné vyjasnit vlastnictví určitého předmětu, který není věcí v právním slova smyslu, tento ústupek je však možný pouze za situace, kdy hlavní věc je věcí v právním slova smyslu. Není tedy ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7.7.2016 sp. zn. 22 Cdo 2221/2016) domáhat se určení vlastnického práva k součásti věci jakožto součásti jiné věci. Jinými slovy řečeno žalobce se nemůže domáhat určení, že je vlastníkem půdního prostoru, který je součástí domu a tento dům je od [datum] součástí pozemku. Odvolací soud nemohl žalobci poskytnout poučení o tom, jak je třeba formulovat petit žaloby, aby byl dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť to přesahuje poučovací povinnosti stanovené v ust. § 5 o.s.ř. (nález Ústavního soudu ČR z 25.6.1997 sp. zn. I. ÚS 63/96, rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28.3.2002 sp. zn. 30 Cdo 143/2002). Pokud soud dospěje k závěru, že ve věci není dán naléhavý právní zájem, není jeho povinností poučovat žalobce o tom, jak je třeba nárok uplatnit, nejde o vadu podání, kterou by bylo možno odstranit postupem podle § 43 odst. 1 o.s.ř., popř. podle § 5 o.s.ř. Závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je tedy správný a odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku v odstavci I. potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

5. Žalovaný se domáhal určení, že hranice mezi pozemkem p.č. st. [číslo] a [číslo] vede v hranicích vytyčených geometrickým plánem [jméno společnosti] [anonymizováno] [číslo] vyhotoveným dne [datum]. Občanský zákoník účinný od 1.1.2014 obsahuje ust. § 1028, které upravuje stanovení neznatelné nebo pochybné hranice podle kritéria poslední pokojné držby nebo slušného uvážení. Současně však zachovává možnost žalovat na určení vlastnického práva, je-li hranice pozemků mezi účastníky řízení subjektivně sporná. Vznikne-li spor o hranice pozemku či parcely, nemůže se žalobce u soudu domáhat opravy výměry parcely v katastru nemovitostí ani určení průběhu hranice mezi parcelami či pozemky. V takovém případě je třeba sporný pozemek (jeho část) vymezit zásadně geometrickým plánem a vlastnictví takto identifikovaného pozemku může být předmětem soudního řízení. Samotná subjektivní pochybnost o průběhu sporné hranice neumožňuje její určení (stanovení) podle poslední pokojné držby ve smyslu ustanovení § 1028 o.z., v takovém případě je třeba žádat o určení vlastnictví ke sporné části parcely. Skutečnost, že pozemková hranice není ve smyslu ustanovení § 1028 o.z. neznatelná či pochybná vyplývá z existence geometrického plánu [jméno společnosti] [anonymizováno] [číslo] na který sám žalovaný odkazuje. Podmínky pro určení hranice konstitutivním rozhodnutím uvedené v ustanovení § 1028 o.z. nejsou tedy splněny, a proto odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 o.s.ř. a rozsudek soudu prvního stupně ve výroku v odstavci III. změnil a žalobu v této části zamítl.

6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalobce a žalovaný byli v řízení úspěšní pouze částečně, žalobce v části týkající se zamítnutí žaloby žalovaného na určení, že půdní prostor nad pozemkem parc. [číslo] je ve vlastnictví žalovaného a v části týkající se zamítnutí žaloby na určení hranice mezi pozemkem p.č. st. [číslo] a [číslo] a žalovaný v části týkající se zamítnutí žaloby žalobce na určení vlastnictví půdního prostoru nad pozemkem parc. č. st. [číslo].

7. Výrok o nákladech státu je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. podle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Před soudem prvního stupně byla na znalečném vynaložena částka [částka], každý z účastníků složil na znalečném zálohu ve výši [částka]. Zbývá tak na znalečném neuhrazená částka [částka]. S ohledem na výsledek řízení rozhodl odvolací soud tak, že tuto částku uhradí účastníci napolovic, tedy každý částku [částka].