19 CO 1333/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Jana Jursíka ve věci omezeného ve správnosti: jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený opatrovníkem pro řízení titul jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa za účasti: jméno příjmení , datum narození , navrhovatel, bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa příjmení příjmení , datum narození , opatrovnice, bytem adresa zastoupená advokátkou (titul) jméno příjmení , sídlem adresa (titul) jméno příjmení , datum narození , navrhovatelka, bytem adresa o změně opatrovníka, o odvolání opatrovnice proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 2.9.2021, č.j. 9 P 118/2010-1435,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud v Jindřichově Hradci (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem odvolal [jméno] [příjmení] z funkce opatrovnice ve svéprávnosti omezeného [jméno] [příjmení] a jeho opatrovníkem jmenoval [jméno] [příjmení], který je oprávněn zastupovat opatrovance v rozsahu omezení jeho svéprávnosti (výrok I.). Soud opatrovníkovi uložil povinnost připravit opatrovance ke styku s matkou a předat jí ho v místě jeho bydliště vždy v sobotu v sudém kalendářním týdnu v 9.00 hodin s tím, že styk matky s opatrovancem trvá do neděle následujícího dne do 17.00 hodin, kdy jej předá opatrovníkovi opět v místě jeho bydliště a dále pak každého [číslo] každého roku v 10.00 hodin s tím, že matka opatrovance předá opatrovníkovi zpět dne [číslo] téhož roku v 10.00 hodin v místě jeho bydliště. Tím byl změněn rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.6.2018, č.j. 19 Co 420/2018-521 v bodě II. jeho výroku (výrok II.). Návrh opatrovnice [jméno] [příjmení] na zrušení její povinnosti uložené jí v bodě II. výroku výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích soud prvního stupně zamítl (výrok III.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně ve spojeném řízení rozhodoval o návrhu opatrovnice [jméno] [příjmení] na změnu rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.7.2020, č.j. 19 Co 652/2020-941 ve výroku II., kterým byla opatrovnici uložena povinnost umožnit styk syna [jméno] s jeho otcem [jméno] [příjmení], a to pro tvrzenou změnu poměrů. Současně rozhodoval o návrhu [titul] [jméno] [příjmení] na změnu opatrovníka, jenž byl odůvodněn tím, že současná opatrovnice neplní své povinnosti a [jméno] nepředává otci po několik měsíců, čímž řádně nehájí zájmy opatrovance, a o návrhu [jméno] [příjmení], otce posuzovaného [jméno] [příjmení], na odvolání [jméno] [příjmení] z funkce opatrovníka a jmenování navrhovatele [jméno] [příjmení] stálým opatrovníkem. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku podrobně popisuje genezi jednotlivých rozhodnutí týkajících se [jméno] [příjmení], o jehož svéprávnosti a opatrovnictví bylo soudy opakovaně rozhodováno. [jméno] [příjmení] byl omezen ve svéprávnosti rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 9.8.2016, č.j. 9 P 118/2010-175 tak, že není schopen rozhodovat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, stálou opatrovnicí byla jmenována jeho matka [příjmení] [příjmení]. Návrh [titul] [jméno] [příjmení] na odvolání [jméno] [příjmení] z funkce opatrovnice byl zamítnut rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 20.12.2017, č.j. 9 P 118/2010-461 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.6.2018, č.j. 19 Co 420/2018-521 Odvolací soud výrokem II. tohoto rozsudku současně opatrovnici uložil povinnost připravit opatrovance ke styku s otcem a předat mu ho v místě jejího bydliště každý sudý víkend v roce v sobotu v 9.00 hodin s tím, že styk otce s opatrovancem trvá do neděle tohoto víkendu do 17.00 hodin, kdy jej předá opatrovnici opět v místě jejího bydliště, a dále dne [číslo] každého roku v 10.00 hodin s tím, že otec opatrovance po návštěvě předá zpět dne [číslo] téhož roku v 10.00 hodin v místě bydliště opatrovnice. Následně bylo rozhodováno o prodloužení doby omezení svéprávnosti posuzovaného [jméno] [příjmení] rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 14.2.2020, č.j. 9 P 118/2020-820, kterým byl současně zamítnut návrh otce posuzovaného na odvolání [jméno] [příjmení] z funkce opatrovnice i návrh opatrovnice, aby styk posuzovaného s otcem nebyl upraven. K odvolání opatrovnice i otce opatrovance byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.7.2020, č.j. 19 Co 652/2020-941, dovolání stálé opatrovnice [jméno] [příjmení] a navrhovatele [jméno] [příjmení] byla usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.3.2021, č.j. 24 Cdo 3833/2020-1086 jako nepřípustná odmítnuta. V průběhu roku 2020 a 2021 podal otec opatrovance [jméno] [příjmení] několik návrhů na výkon rozhodnutí uložením pokuty opatrovnici za porušování podmínek nařízeného styku opatrovance s otcem, vždy s odůvodněním, že opatrovnice nepředala opatrovance jeho otci v termínech nařízeným soudem. Naopak stálá opatrovnice podávala opakovaně návrhy na vydání předběžného opatření, kterým by bylo rozhodnuto o povinnosti [jméno] [příjmení] zdržet se styku s opatrovancem po dobu platnosti nouzového stavu z důvodu protikoronavirových opatření. Opatrovnici byla rozhodnutím soudu prvního stupně ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu opakovaně uložena pokuta za nesplnění povinnosti připravit opatrovance [jméno] [příjmení] ke styku s otcem a předat mu ho, naopak návrhem stálé opatrovnice na vydání předběžných opatření, kterými by bylo otci uloženo zdržet se styku s opatrovancem, vyhověno nebylo.

3. Soud prvního stupně provedl obsáhlé dokazování, když vslechl účastníky řízení včetně opatrovance, vyslechl svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] – psychologa v rodinné poradně a provedl řadu listinných důkazů. Po zhodnocení všech provedených důkazů soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že o opatrovnictví omezeně svéprávného [jméno] [příjmení] je soudem rozhodováno opakovaně v relativně krátkém časovém období. Z řady dosud provedených a skončených řízení vyplynulo, že mezi bývalými manžely [příjmení] existuje značná míra averze, opatrovnice [příjmení] [příjmení] je na svém synovi zejména psychicky závislá a delší odloučení od opatrovance může být pro ni záležitostí traumatizující. Nelze však přehlédnout, že opatrovnice svému bývalému manželovi a otci [jméno] styk se synem umožňovat nechce. Naopak soud prvního stupně vychází z toho, že nemá smyslu zabývat se záležitostmi, které se odehrály před lety, po rozhodnutí soudu v projednávané věci nejsou podstatné. Soud prvního stupně vyšel z toho, že navrhovatel [jméno] [příjmení] se po řadu let marně pokoušel dosáhnout pravidelného a smysluplného kontaktu se svým synem. Soud na opatrovnici opakovaně naléhal, aby tento kontakt umožnila, citovaným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích bylo rozhodnuto tak, že soud uložil opatrovnici povinnost, aby otci kontakt se synem umožňovala. Opatrovnice ani toto rozhodnutí soudu nerespektovala, stále ulpívala na tom, že navrhovatel [jméno] [příjmení] se se synem stýkat nemá, poukazovala i na jeho psychický stav. Soudu je dostatečně znám psychický stav [jméno] [příjmení], vycházel ze znaleckého posudku, který byl opatřen v opatrovnické věci mladšího syna účastníka [jméno] a je toho názoru, že jakýkoliv další znalecký psychiatrický posudek v naznačeném směru nemůže přinést nic zásadního. Navrhovatel [jméno] [příjmení] vykazuje jisté rysy nestability a impulzivity, ovšem dle soudu tato fakta v žádném případě nesvědčí pro závěr, že by byl osobou naprosto nezpůsobilou pro výkon funkce opatrovníka svého syna. Nebylo ani zjištěno, že by snad v těch případech, kdy mu opatrovnice umožnila styk se synem [jméno], se otec vůči němu choval jakkoliv nevhodně. Již v dřívějších řízeních bylo bezpečně prokazováno, že má k [jméno] velice dobrý vztah a to platí i ve vztahu opatrovance k otci. I před soudem se [jméno] [příjmení] v rámci svých komunikačních schopností vyjádřil tak, že u otce být chce. I z hlediska dobrého zdravotního stavu a fyzické kondice je [jméno] [příjmení] schopen o syna řádně pečovat. Důvodem pro změnu opatrovníka není navrhovatelem [jméno] [příjmení] zmiňovaná skutečnost, že zdravotní stav opatrovnice není dobrý, když z lékařských zpráv je patrno, že dlouhodobé onemocnění opatrovnice je v současné době stabilizováno. V podstatě jediným důvodem, který soud prvního stupně vedl k rozhodnutí o změně opatrovníka, je dlouhodobé nerespektování práv opatrovance a jeho otce opatrovnicí, když opatrovnice zcela flagrantním způsobem nerespektovala ani povinnost, která jí byla uložena pravomocným soudním rozhodnutím. Opatrovnice ulpívá na myšlence, že navrhovatel [jméno] [příjmení] se nemá se svým synem vůbec stýkat. Tím do jisté míry trpí i opatrovanec, který se prokazatelně s otcem stýkat chce. Soud nemůže bez dalšího respektovat výlučně práva a pocity opatrovnice, aniž by respektoval práva ostatních účastníků řízení. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že v roce 2020 [jméno] [příjmení] viděl svého syna velice sporadicky, což vedlo k tomu, že podával opakovaně návrhy na výkon soudního rozhodnutí. Soud prvního stupně proto vyhověl návrhu [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] a dosavadní opatrovnici [jméno] [příjmení] odvolal z funkce opatrovnice a novým opatrovníkem [jméno] [příjmení] jmenoval jeho otce [jméno] [příjmení] s tím, že je oprávněn zastupovat opatrovance v rozsahu omezení jeho svéprávnosti. Soud prvního stupně vyšel z toho, že o opatrovnictví posuzovaného projevil zájem jeho otec [jméno] [příjmení], svého otce navrhla jako opatrovníka i navrhovatelka [příjmení] [jméno] [příjmení], která sama funkci opatrovníka vykonávat nechce. Soud prvního stupně současně vyhověl návrhu [jméno] [příjmení] i [titul] [příjmení] v tom směru, aby kontakt opatrovance s matkou byl upraven, rozhodl proto obdobně, jak v minulosti rozhodoval odvolací soud o povinnosti opatrovnice. Jestliže bylo rozhodnuto o odvolání [jméno] [příjmení] z funkce opatrovnice, nebylo již namístě vyhovět jejímu návrhu na změnu rozsudku v tom směru, aby její povinnost stanovená soudem umožnit otci styk s opatrovancem byla zrušena. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 a § 43 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), když soud prvního stupně nezjistil žádné důvody, které by z hlediska okolností případu přiznání náhrady nákladů řízení požadované právní zástupkyní opatrovnice dovolovaly.

4. Proti tomuto rozsudku podala opatrovnice [příjmení] [příjmení] odvolání s odůvodněním, že opatrovnické řízení trpí řadou nesprávných názorů a vad, když soudy vycházejí z názoru, že jejich rozhodnutí ve věci styku opatrovance s osobou mimo jeho bydliště má vyšší právní sílu, než zákonné povinnosti vyplývající pro opatrovnici z § 466 a § 467 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Pokud odvolací soud rozsudkem ze dne 21.6.2018, č.j. 19 Co 420/2018-521 nad rámec odvolání rozhodl o úpravě styku zletilého opatrovance s otcem, překročil meze odvolání § 212 o.s.ř. Toto rozhodnutí není odůvodněno žádným platným předpisem, vychází z nesprávného výkladu zákona a úvahy soudu. Opatrovnice v podaném odvolání poukazuje na pochybení soudů, kterými jsou řízení o [jméno] [příjmení] opakovaně zatížena. Dále namítá, že [jméno] [příjmení] není osobou hodnou být opatrovníkem, naopak [příjmení] [příjmení] je nadále osobou vhodnou být opatrovnicí syna. Pokud soud opatrovnici vytýká, že nerespektuje rozhodnutí soudu o styku kvůli averzi k otci, pak správně nepochopil, že matka postiženého musí mít opravdové obavy o jeho zdraví, zejména v době nouzového stavu. Opatrovnice stále plnila a plní všechny povinnosti stanovené zákonem. Soud zákonem stanovené důvody k odvolání opatrovnice neshledal, ani je v rozsudku neuvedl. Rozhodnutí je nesprávné, nelogické, je v rozporu se všemi zákonem stanovenými zájmy opatrovance a právě povinnostmi opatrovnice. Opatrovnice proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k doplnění důkazů o znalecké posudky k posouzení rozumových schopností opatrovance a schopností otce být opatrovníkem a k novému rozhodnutí.

5. Opatrovník pro řízení k odvolání opatrovnice uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za správný, řádně odůvodněný, a to ve všech jeho bodech a v rozsahu soudem zjištěných skutkových okolností. Opatrovník pro řízení se ztotožňuje s tvrzením [jméno] [příjmení], že je schopna se o opatrovance řádně postarat, a to i přes svůj současný zdravotní stav, který je neměnný a ustálený. Opatrovník nemá žádné námitky, výhrady ani pochybnosti ohledně péče opatrovnice o opatrovance. Opatrovník se však neztotožňuje s námitkou odvolatelky, že není možné jí stanovit povinnost k tomu, aby umožnila kontakt panu [příjmení] s opatrovancem s tím, že takto uložená povinnost je ve zjevném rozporu s příslušným ustanovením zákona. Opatrovník se ztotožňuje se soudem prvního stupně v tom, že je třeba respektovat i právo otce, aby se mohl vídat se svým synem. Při odvolacím jednání procesní opatrovník uvedl, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu, když je přesvědčen o tom, že se [jméno] má dobře u své matky a pokud se stane opatrovníkem jeho otec, bude se mít dobře i u svého otce, neboť ten je schopen vykonávat funkci opatrovníka správně. Domnívá se však, že ať bude opatrovníkem matka či otec [jméno], je třeba uložit opatrovníkovi povinnost, aby umožnil i styk [jméno] s druhým rodičem.

6. Navrhovatel [jméno] [příjmení] k odvolání opatrovnice uvedl, že se ztotožňuje s rozsudkem soudu prvního stupně, odvolání nepovažuje za důvodné. Zcela bez pochyby dochází k porušování povinností opatrovnice. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal právnímu zástupci náhradu nákladů řízení o předběžném opatření.

7. Navrhovatelka [příjmení] [jméno] [příjmení] k odvolání opatrovnice uvedla, že opatrovnice neplní práva a povinnosti opatrovníka, nesvolala schůzi opatrovnické rady, zvolila vadného právního zástupce, když bylo podáno 7 návrhů na předběžné opatření. Poukazovala na to, že pokud opatrovnice [příjmení] [příjmení] uděluje plnou moc a [titul] [příjmení] zastupuje přímo opatrovance, jedná se o nevhodný výběr právního zastoupení a poškozování zájmů opatrovance. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

8. Podáním ze dne [datum] vznesla právní zástupkyně námitku podjatosti soudce (titul) [jméno] [příjmení] ve vztahu k její osobě jako právní zástupkyni opatrovnice. Je přesvědčena, že soud během jednání stranil osobám, které navrhly odvolání [jméno] [příjmení] z funkce opatrovnice. Jednání neprobíhalo důstojně, [jméno] [příjmení] i [titul] [jméno] [příjmení] právní zástupkyni pro pomoc, kterou opatrovnice poskytuje, slovně napadali. Po vyhlášení rozsudku dne [datum] procesní opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], právní zástupkyni řekl„ Prohrála jste si to sama, myslím, že se soudci nelíbilo [příjmení] chování“. Právní zástupkyně opatrovnice je proto toho názoru, že dne [datum] vyhlásil rozsudek podjatý soudce.

9. Soudce(titul) [jméno] [příjmení] k námitce podjatosti vznesené právní zástupkyní opatrovnice [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že se podjatý necítí, ve věci svéprávnosti a opatrovnictví [jméno] [příjmení] rozhodoval opakovaně po dobu několika let, jeho snahou bylo vždy rozhodnout ve prospěch opatrovance. Pokud v minulosti bylo vždy rozhodnuto tak, že s rozhodnutím ve věci samé byla spokojena i opatrovnice [příjmení] [příjmení], ze strany její právní zástupkyně nebyla nikdy žádná námitka jeho podjatosti podána. Domnívá se, že nyní podaná námitka podjatosti vyplývá výlučně z toho, že opatrovnice není spokojena s rozsudkem vyhlášeným dne [datum]. V žádném případě se nedomnívá, že by vůči [titul] [příjmení] postupoval jakkoliv zaujatě. Pokud je snad argumentováno tím, co měl sdělit [titul] [příjmení] [titul] [příjmení], pak pokud se tak skutečně stalo, tak s takovým vyjádřením nemá nic společného.

10. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a § 28 z.ř.s. a dospěl k závěru, že odvolání opatrovnice není důvodné. Pokud právní zástupkyně opatrovnice vznesla námitku soudce [titul] [jméno] [příjmení], byla tato námitka posouzena jako odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a nebylo o ní rozhodováno samostatně.

11. Podle § 465 odst. 1 o.z. soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil.

12. Podle § 466 odst. 1 o.z. k povinnostem opatrovníka náleží udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy.

13. Podle § 463 odst. 1 o.z. opatrovníka jmenuje soud; současně určí rozsah opatrovníkových práv a povinností. Podle § 463 odst. 2 o.z., požádá-li o to opatrovník, soud ho odvolá; soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti. Zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka.

14. Odvolací soud podle § 28 z.ř.s. doplnil dokazování dvěma kusy fotografií, které předložila právní zástupkyně opatrovnice. Z fotografií je zřejmé, že opatrovanec [jméno] [příjmení] používá ortopedické pomůcky, jiné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí soudu ve věci zjištěny nebyly.

15. Pokud jde o námitku podjatosti soudce [titul] [jméno] [příjmení], odvolací soud ji neshledal důvodnou, odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. tak nebyl naplněn. Pokud právní zástupkyně opatrovnice vytýká soudci postup v průběhu soudního jednání, pak se jedná o postup soudce v řízení o projednávané věci, který ve smyslu § 14 odst. 4 o.s.ř. není důvodem pro vyloučení soudce. Takovým důvodem nemůže být ani případné vyjádření opatrovníka pro řízení, které pronesl ve vztahu k právní zástupkyni opatrovnice po vyhlášení napadeného rozhodnutí. Žádné jiné skutečnosti, které by svědčily pro podjatost soudce ve smyslu § 14 odst. 1 o.s.ř. nebyly právní zástupkyní opatrovnice tvrzeny a nebyly ani v řízení zjištěny. Dle odvolacího soudu nebyly zjištěny takové skutečnosti, které by mohly být důvodem pochybovat o nepodjatosti soudce se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům.

16. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že soud prvního stupně řádně a úplně zjistil skutkový stav věci. Soud prvního stupně provedl velmi podrobné dokazování, když vyslechl opatrovnici i oba navrhovatele, vyslechl také opatrovance [jméno] [příjmení] i navrženého svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně provedl také řadu listinných důkazů a všechny provedené důkazy hodnotil v souladu s ust. § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Soudem zjištěný skutkový stav poskytl dostatečný podklad pro rozhodnutí soudu ve věci. Pokud soud prvního stupně pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení důkazu psychiatrickým znaleckým posudkem na [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem, který by se tak týkal kompetencí posuzovaného [jméno] [příjmení], pak odvolací soud považuje jeho postup za správný, neboť předmětem řízení nebyla otázka svéprávnosti posuzovaného [jméno] [příjmení], ale předmětem řízení bylo rozhodnutí o opatrovnictví posuzovaného. Důkazy provedené soudem v průběhu řízení byly postačující pro zjištění skutkového stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí soudu.

17. Pokud jde o skutkový stav i dosavadní průběh soudních řízení, odkazuje odvolací soud v plném rozsahu na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, ve kterém soud velmi podrobně popsal průběh jednotlivých soudních řízení (odstavec 6. – 13. odůvodnění rozsudku). Jednotlivá skutková zjištění, která vyplynula z provedených důkazů, jsou podrobně uvedena v odůvodnění rozsudku v odstavci 15. – 26., odvolací soud proto na skutková zjištění soudu prvního stupně v plném rozsahu odkazuje. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že důvodem pro odvolání stávající opatrovnice [jméno] [příjmení] není ta skutečnost, že zdravotní stav opatrovnice není dobrý a že by z tohoto důvodu nebyla schopna o syna řádně pečovat. Jak uvedl odvolací soud již ve svých předcházejících rozhodnutích, podmínkou jmenování fyzické osoby opatrovníkem není to, zda bude o opatrovance sama osobně fyzicky celodenně pečovat. Opatrovnice [příjmení] [příjmení] má zdravotní problémy, které jí způsobují pohybové omezení, neboť má problémy s chůzí a stabilitou, tato svá omezení je ale schopna kompenzovat a zajistit jak chod domácnosti, tak péči o syna [jméno]. Z lékařské zprávy i dalších listinných důkazů bylo zjištěno, že dlouhodobé onemocnění opatrovnice je v současné době stabilizováno, zdravotní stav opatrovnice proto není důvodem pro její odvolání z funkce opatrovnice omezeně svéprávného [jméno] [příjmení] Odvolací soud však stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že opatrovnice neplnila řádně své povinnosti stanovené v § 466 odst. 1 o.z., a to povinnost starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy. Již ve svém předchozím rozhodnutí odvolací soud zdůraznil, že je právem opatrovance stýkat se s oběma rodiči, tedy i s otcem [jméno] [příjmení], který o svého syna projevuje dlouhodobě zájem. I z výslechu opatrovance provedeného soudem prvního stupně vyplynulo, že chce být se svým otcem. Naopak z opakovaných návrhů otce na výkon soudního rozhodnutí vyplývá, že opatrovnice [příjmení] [příjmení] dlouhodobě bránila opatrovanci ve styku s otcem, a to i za situace, kdy její návrhy na vydání předběžného opatření, kterým by byl otec povinen zdržet se po dobu nouzového stavu styku s opatrovancem, byly opakovaně zamítány. Opatrovnice si z těchto soudních rozhodnutí musela být vědoma, že soud nepovažuje vyhlášený nouzový stav a platná protikoronavirová opatření za důvod, pro který by se styk opatrovance s otcem neměl uskutečnit. Přesto nerespektovala pravomocné a vykonatelné soudní rozhodnutí a na základě návrhu podaných [jméno] [příjmení] byl opakovaně nařízen výkon soudního rozhodnutí a opatrovnici byly za nerespektování rozsudku soudu opakovaně ukládány pokuty. Vzhledem k tomu, že toto nerespektování povinností uložených opatrovnici pravomocným soudním rozhodnutím, které současně je třeba považovat za porušení povinností opatrovnice starat se o naplnění práv opatrovance, bylo dlouhodobé, je dle odvolacího soudu naplněno ustanovení § 463 odst. 2 věty za středníkem, dle kterého soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně zohlednil skutečnost, že opatrovnice své povinnosti řádně neplnila přesto, že již v minulých soudních řízení byla soudem opakovaně vyzývána, aby umožnila kontakt opatrovance s jeho otcem [jméno] [příjmení]. V tomto směru odvolací soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.3.2021, č. j. 24 Cdo 3833/2020-1086, ve kterém Nejvyšší soud uvedl:„ Pokud by si stálá opatrovnice neplnila své povinnosti ohledně řádné přípravy a předání posuzovaného ke styku posuzovaného s dovolatelem, případně stalo-li by se nemožným, aby tyto povinnosti mohla plnit, rozhodující soud by v takovém případě byl povinen zabývat se otázkou aplikace § 463 odst. 2 věty za středníkem o.z. a následujících, podle kterého soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti“. Pokud tedy soud prvního stupně na základě řádně a úplně zjištěného skutkového stavu návrhu [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] vyhověl, stávající opatrovnici [jméno] [příjmení] z funkce opatrovnice odvolal a novým opatrovníkem jmenoval [jméno] [příjmení], byl jeho postup správný. Pokud jde o osobu opatrovníka, pak rozhodnutí soudu prvního stupně zohledňuje kritéria ustanovení § 471 odst. 2 o.z., podle kterého má být opatrovníkem jmenována osoba opatrovanci blízká, která osvědčí dlouhodobý a vážný zájem o opatrovance a schopnost projevovat tento zájem i do budoucna. Z obsahu spisu je zřejmé, že [jméno] [příjmení] jako otec posuzovaného [jméno] [příjmení] projevuje o něj dlouhodobý zájem, opakovaně podával návrh na změnu opatrovníka s tím, že chtěl tuto funkci vykonávat, rovněž se dlouhodobě domáhá pravidelného kontaktu se synem a i z pohovoru s opatrovancem vyplynulo, že má svého otce rád a chce u něj být. Pokud opatrovnice namítala, že [jméno] [příjmení] není osobou vhodnou pro funkci opatrovníka, pak odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že pro nezpůsobilost [jméno] [příjmení] pro výkon této funkce žádné skutečnosti nesvědčí. [jméno] [příjmení] měl ve své péči mladšího syna [jméno], který byl do jeho péče svěřen jako nezletilý, ani v tomto případě nebyly shledány žádné okolnosti, pro které by mu být svěřen neměl. Pokud opatrovnice poukazovala na okolnosti týkající se rozvodu bývalých manželů [příjmení], neschopnost [jméno] [příjmení] vyrovnat se s rozvodem či problémy s placením výživného na druhého syna účastníků, pak tyto okolnosti nemají pro rozhodnutí o opatrovnictví žádný podstatný význam, týkají se minulosti rodičů posuzovaného a jejich vzájemných neshod. Za situace, kdy navrhovatelka [příjmení] [jméno] [příjmení] odmítla výkon funkce opatrovnice, a naopak [jméno] [příjmení] zájem o výkon funkce opatrovníka má, není namístě jmenovat opatrovníkem město(obec) jako opatrovníka veřejného, jak navrhla v podaném odvolání opatrovnice.

18. Za situace, kdy mezi rodiči opatrovance jsou dlouhodobé neshody a bylo nutné již v minulosti upravit styk opatrovance s tím rodičem, který není jeho opatrovníkem, postupoval soud prvního stupně správně, pokud ve výroku II. napadeného rozsudku uložil [jméno] [příjmení] jako novému opatrovníkovi povinnost připravit opatrovance ke styku s matkou a podmínky tohoto styku podrobně upravil. Správné je rozhodnutí soudu prvního stupně i ve výroku III., kterým byl zamítnut návrh opatrovnice [jméno] [příjmení] na zrušení její povinnosti uložené jí výrokem II. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.6.2018, č. j. 19 Co 420/2018-521, neboť tento výrok byl změněn právě výrokem II. napadeného rozsudku, kdy byla obdobná povinnost uložena novému opatrovníkovi [jméno] [příjmení].

19. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 23 z.ř.s., když odvolací soud neshledal takové okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.