19 Co 1352/2024

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Ing. Martiny Lacinové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Zainteresovaná osoba . Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , o zaplacení částky 329 401,86 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26.6.2024, č. j. 36 C 14/2024–102,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku v odstavci II., co do zamítnutí žaloby na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 160 109,66 Kč od 29. 5. 2023 do 29. 10. 2024, potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku v odstavci II., co do zamítnutí žaloby na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 160 109,66 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucí z částky 160 109,66 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 160 109,66 Kč do 90 dnů od právní moci rozsudku (výrok odstavci I.). Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 169 292,20 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 814,96 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 598,23 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 149 461,63 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 19,92 % ročně jdoucím z částky 146 908,63 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 179 940,23 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 19,92 % ročně jdoucím z částky 176 759,23 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení, zamítl (výrok odstavci II. ). O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok v odstavci III.). Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela s žalovanou dne 7. 10. 2016 a 1. 2. 2016 smlouvy o úvěru, na základě kterých vydala žalované kreditní karty , jméno FO, číslo , hodnota, , číslo , hodnota, s úvěrovými limity 150 000 Kč. U druhé z těchto karet následně došlo ještě k navýšení limitu až na částku 180 000 Kč. Žalovaná úvěrový limit překročila, banka k 25. 12. 2022 dluhy zesplatnila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně nezkoumala úvěryschopnost žalované a smlouvy jsou proto absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na vydání plnění představující vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť byl prokázáno, že žalovaná z první úvěrové karty vyčerpala částku 3 350 647,13 Kč, uhradila na ni celkem 3 311 598,47 Kč a z druhé úvěrové karty čerpala peněžní prostředky v objemu 5 227 904,59 Kč a uhradila 5 106 843,52 Kč. Bezdůvodné obohacení tak představuje částku 39 048,66 Kč a 121 061 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 160 109,66 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. S ohledem na skutečnost, že ust. § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, kterou soud prvního stupně určil 90 dnů od právní moci rozsudku, nevznikl v době rozhodování soudu prvního stupně nárok na úhradu úroků z prodlení (soud odkázal na komentář zákona o spotřebitelském úvěru a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu. sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Lhůta 90 dnů od právní moci rozsudku se soudu jevila jako přiměřená k vrácení vyšší finanční částky, když s ohledem na to, že žalovaná byla v řízení nečinná, k věci se nevyjádřila, soud nezjistil žádné bližší skutečnosti ohledně její majetkové situace.

2. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalobce, a to do výroku v odstavci II., pouze co do zamítnutí žaloby na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 160 109,66 Kč od 29. 5. 2023 do zaplacení. Žalobce tvrdil a prokázal, že žalovaná byla vyzvána k plnění svého peněžitého dluhu novému věřiteli – žalobci v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2023. Nejpozději třetí den po odeslání se tak výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalované a po marném uplynutí desetidenní lhůty, která jí byla poskytnuta ke splnění dluhu, se dne 29. 5. 2023 žalovaná dostala do prodlení a od tohoto data vznikl žalobci nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 minimálně z částky bezdůvodného obohacení. Žalovaná nezaplatila částku 160 000 Kč ani ve lhůtě určené soudem prvního stupně.

3. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalované má náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o.s.ř., jako odvolací důvod je uveden odvolací důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g), o.s.ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné podle ust. § 201 o.s.ř. v návaznosti na ust. § 202 o.s.ř., přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v napadené části podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné pouze částečně za situace, kdy po rozhodnutí soudu prvního stupně nastala nová skutečnost spočívající v tom, že žalovaná ve lhůtě stanovené soudem částku 160 109,66 Kč (90 dnů od právní moci rozsudku) nezaplatila. Ve výroku v odstavci I. a v odvoláním nedotčené části výroku v odstavci II. nabyl rozsudek samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o.s.ř.).

4. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytuje-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

5. Soud prvního stupně učinil správný závěr o tom, že nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy po uplynutí lhůty, kterou si strany dohodly, nebo která byla určena soudem. Soud prvního stupně proto učinil správný závěr o tom, že žalovaná v době rozhodování soudu prvního stupně nebyla v prodlení. Soud prvního stupně rozhodl o vrácení jistiny ve výši 160 109,66 Kč do 90 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek soudu prvního stupně nabyl ve výroku v odstavci I., který nebyl odvoláním dotčen, právní moci dne 31. 7. 2024 a lhůta 90 dní od právní moci rozsudku tedy uplynula dne 29. 10. 2024. Pokud žalovaná částku 160 109,66 Kč ve lhůtě určené soudem nezaplatila, je od 30. 10. 2024 v prodlení se zaplacením jistiny, částky 160 109,66 Kč. Žalovaná se k jednání odvolacího soudu nedostavila a zbavila se tak poučení o břemenu tvrdit a prokázat, že dlužnou částku zaplatila. Výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů ve smyslu § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku v odstavci II., co do zamítnutí žaloby na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 160 109,66 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení tak, že žalované uložit povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucí z částky 160 109,66 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení a co do zamítnutí žaloby na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 160 109,66 Kč od 29. 5. 2023 do 29. 10. 2024 rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.