19 Co 1439/2025

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Ing. Martiny Lacinové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobce: právnická osoba , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 36 206 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 17. 4. 2025, č.j. 4 C 209/2024-68,

I. Odvolání žalovaného do výroku v odstavci I. rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci III. a IV. potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 5 378,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta v Písku.

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud prvního stupně návrh žalovaného ze dne 17. 4. 2025 na spojení věcí (výrok v odstavci I.). Řízení částečně zastavil ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 206 Kč za dobu od 1. 2. 2023 do 31. 7. 2023 (výrok v odstavci II.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 36 206 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 206 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok v odstavci III.). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 17 856,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného. Žalobce se domáhal zaplacení částky 36 206 Kč s odůvodněním, že se jedná o nedoplatek vzniklý vyúčtováním nezaplacených záloh žalovaným po odečtení přeplatku na základě vyúčtování za rok 2022, jedná se tedy o nedoplatek vyplývající z provedeného vyúčtování. Soud prvního stupně provedl jednání v nepřítomnosti žalovaného, který ač řádně a včas předvolán, se k jednání soudu prvního stupně nedostavil. Soud prvního stupně provedl důkazy Stanovami Společenství vlastníků jednotek domu č. p. 1336 v Kollárově ulici, zjistil, že podle čl. 4 bod 1 písm. h) a i) stanov má člen společenství právo obdržet včasné vyúčtování záloh na náklady spojené se správou nemovité věci a záloh na úhradu služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení kalendářního roku, přičemž přeplatek z vyúčtování záloh na úhradu služeb má právo obdržet nejpozději do čtyř měsíců od skončení kalendářního roku. Přeplatek z vyúčtování záloh na úhradu služeb má právo obdržet nejpozději do čtyř měsíců od doručení vyúčtování. Podle článku 4 bod 2 písm. b) a c) stanov je člen společenství povinen včas hradit příspěvky na správu nemovité věci a záloh na úhradu služeb, přičemž nedoplatek z jejich vyúčtování je povinen zaplatit nejpozději do čtyř měsíců od doručení vyúčtování. Podle č. 8 bod 1 a 2 stanov pro účely financování nákladů na správu domu a pozemku platí členové příspěvky formou měsíčních záloh, a to stejnou částkou za jednotku – na náklady vlastní správní činnosti společenství v souladu s § 8 Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. a ve výši odpovídající podílu podlahové plochy jednotky na celkové podlahové ploše všech jednotek v domě – na ostatní náklady, nedohodnou-li se všichni účastníci na jiném podílu. Zálohový příspěvek na správu domu a pozemku se s každým členem vyúčtuje nejpozději do čtyř měsíců po skončení kalendářního roku, když zůstatky se členům nevracejí a zůstávají na účtu společenství na předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících a letech. Podle čl. 8 bod 5 stanov jsou členové společenství povinni platit na náklady na služby měsíční zálohy splatné společně s příspěvkem na správu domu a pozemku vždy měsíčně pozadu, tj. vždy do 30. dne následujícího kalendářního měsíce platbou soustředěného inkasa SIPO, když zálohy se stanovují na základě skutečných nákladů předcházejícího zúčtovacího období, kterým je kalendářní rok, s přihlédnutím k předpokládané výši nákladů pro daný kalendářní rok. Podle č.l. 8 bod 7 stanov je společenství vlastníků povinno provést vyúčtování záloh na služby nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, toto je doručováno členům společenství na oznámenou doručovací adresu a zároveň se uveřejní informace o provedeném vyúčtování na vývěsce v domě. Od doručení vyúčtování běží členům lhůta třiceti kalendářních dnů na uplatnění námitek ke způsobu a obsahu vyúčtování, přičemž po uplynutí této reklamační lhůty již reklamovat vyúčtování nelze; vyřízení uplatněných námitek musí být uskutečněno do třiceti dnů od doručení námitky; přeplatky a nedoplatky z vyúčtování jsou splatné nejpozději ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování členovi společenství. Podle čl. 8 bod 9 stanov statutární orgán je povinen po zjištění vzniku dluhu upozornit písemně člena společenství na dluh a vyzvat jej k úhradě; nedojde-li k úhradě ani v průběhu měsíce následujícího po upozornění, je oprávněn statutární orgán podat žalobu na zaplacení dlužné částky proti členu společenství. Soud zjistil, že žalobce uzavřel smlouvu o obstarávání správy domu a k výkonu některých práv a povinností plynoucích ze vztahu ke společným částem domu a jednotkám ve vlastnictví s , právnická osoba, dne 17. 2. 2016. Podle čl. IV. bod 2 smlouvy je žalobce povinen prostřednictvím jednotlivých členů hradit příspěvek na zabezpečení správy domu a na dodávku služeb spojených s užíváním bytu, přičemž podle bodu 3 citovaného ustanovení budou předmětné platby, které jsou splatné vždy do posledního dne následujícího měsíce, probíhat poukazováním příslušné částky prostřednictvím SIPO na účet žalobce prostřednictvím účtu správce domu. Žalobce provedl rozúčtování služeb za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 a shledal přeplatek žalovaného na zálohách na služby za období roku 2022 ve výši 3 868 Kč. Soud zjistil, že výše měsíčních záloh na plnění (služeb) poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu byla stanovena od 1. 1. 2022 částkou 3 110 Kč, od 1. 2. 2022 částkou 3 128 Kč a od 1. 11. 2022 částkou 4 406 Kč. Z listiny označené jako Konto (předpisy/platby) za období od 1. 2. 2022 do 26. 7. 2023 soud zjistil, že žalobce eviduje za období leden 2022 až prosinec 2022 vůči žalovanému nezaplacené zálohy ve výši 40 074 Kč. Žalobce započetl přeplatek na zálohách na služby ve výši 3 868 Kč a po žalovaném požaduje částku 36 206 Kč s příslušenstvím. Žalobce se po žalovaném domáhal opakovaně zaplacení částek z titulu nezaplacených úhrad spojených s vlastnictvím bytu č. 5 v domě čp. , adresa, žalovaný se opakovaně brání tím, že účetnictví žalobce je od roku 2013 a 2014 vědomě zkreslené a nesprávné, přeplatky žalovaného hrazené do fondu oprav několikrát převyšují neuhrazené povinné platby. Soud prvního stupně měl za prokázané, že žalovaný jako vlastník bytové jednotky , číslo, nacházející se v budově , adresa, neplatil v období od ledna 2022 do prosince 2022 plnění spojená s užíváním bytu. Měsíční zálohová cena plnění zahrnující příspěvky na správu domu a pozemku a náklady na služby zajišťované žalobcem byla stanovena podle evidenčních listů zpracovaných správcem domu, , právnická osoba, v částkách shora uvedených. Rozúčtování služeb za období roku 2022 bylo žalovanému doručeno do jeho vlastních rukou dne 14. 4. 2023 a částku 18 013 Kč uhrazenou žalovaným dne 14. 4. 2022 započetl žalobce na dluh žalovaného za předchozí období, stejně tak přeplatek z vyúčtování za rok 2021 ve výši 3 566 Kč. Dne 21. 7. 2023 byla žalovanému do vlastních rukou doručena předžalobní výzva k úhradě částky 36 206 Kč do sedmi dnů od jejího doručení, žalovaný žalobci ničeho nezaplatil, nebylo ani prokázáno, že by žalovaný proti vyúčtování zálohových plateb za rok 2022 uplatnil námitky. Stejně tak nebyla prokázána existence jakékoliv vzájemné pohledávky žalovaného vůči žalobci způsobilá k započtení. Soud prvního stupně s odkazem na ust. § 4 odst. 1 a 2, § 7 odst. 1 a 3, § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. dospěl k závěru, že žalobce prokázal existenci pohledávky vůči žalovanému, který nezaplacení ceny plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním bytové jednotky v rozhodném období ani nerozporoval. Povinnost platit zálohové úhrady je žalovanému stanovena jednak zákonem (§ 1181 o. z. a § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013) a jednak stanovami žalobce (č. l. 8 bod 5). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník bytové jednotky , adresa, nezaplatil v období od ledna 2022 do prosince 2022 zálohy na plnění související s užíváním bytu, které v uvedeném období činily částku 40 074 Kč, po provedení řádného vyúčtování služeb žalobcem a zjištění přeplatku ve výši 3 868 Kč a následném zápočtu bylo žalovanému řádně a včas doručeno do vlastních rukou vyúčtování dne 14. 4. 2023. Pokud žalovaný namítal, že toto vyúčtování nebylo doručeno jeho právnímu zástupci, podle soudu žalovaný neprokázal, že by k přijetí tohoto vyúčtování udělil plnou moc , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce prokázal, že vyúčtování bylo doručeno přímo do vlastních rukou žalovanému, žalovaný vyúčtování nezpochybňoval, námitky proti němu v zákonné lhůtě nepodal. Obrana žalovaného spočívající v tvrzení, že má přeplatky na účtu žalobce z předchozích období, které převyšují pohledávku žalobce a existence případného započtení, zůstala podle soudu neurčitá, žalovaný dostatečně konkrétním způsobem neuvedl, kdy, jakým způsobem, na základě jakého titulu a v jaké výši mu pohledávka vznikla a kdy a jakým způsobem došlo k započtení vzájemných pohledávek. Již v rozhodnutí ze dne 20. 9. 2023, č. j. 5 Co 646/2023-162 Krajský soud v Českých Budějovicích vyslovil závěr o tom, že žalovaný se nemůže ubránit tím, že bude opakovaně tvrdit jako již v předchozích sporech s žalobcem, že účetnictví žalobce je od let 2013 a 2014 vědomě zkreslené a nesprávné, to k závěru o existenci pohledávky žalovaného za žalobcem nestačí. Rozhodnutí bylo založeno na skutečnosti, která byla prokázána, že žalovaný neplatí platby předepsané žalobcem, které každý vlastník bytové jednotky ze zákona a podle stanov žalobce platit musí. Soud prvního stupně, jak bylo shora uvedeno, žalobě vyhověl. Domáhal-li se žalovaný spojení věcí s odůvodněním, že mu žalobce doručil dne 6. 9. 2024 předžalobní výzvu k úhradě dluhu na další zúčtované období, ze zjištění soudu vyplývá, že není u soudu prvního stupně vedeno řízení o úhradu nedoplatku za následující období. Pokud jde o odkaz žalovaného na všechny odpory a účastnická stanoviska ve věcech vedených Okresním soudem v Písku v období roku 2015 – 2022 včetně odvolacích řízení, tak tento odkaz soud považuje za neurčitý, navíc ani v předchozích řízeních žalovaný nebyl schopen vymezit dostatečným a srozumitelným způsobem jím tvrzenou započitatelnou pohledávku tak, aby byla způsobilá k započtení. Označil-li jako důkaz spisy v předchozích řízeních a všechny důkazy, aniž by konkretizoval, jaké konkrétní listiny z těchto spisů navrhuje provést jako důkaz, je toto označení důkazů neurčité. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k jednání dne 10. 4. 2025 nedostavil, soud jej nemohl ke konkretizaci důkazů vyzvat a vzhledem k tomu, že téměř veškeré důkazní návrhy se vztahovaly k žalovaným neurčitě vymezené pohledávce z let 2013 a 2014, považoval jejich provedení za nadbytečné.

2. Proti tomuto rozsudku, proti výroku v odstavci I., III. a IV. se žalovaný odvolal s odůvodněním, že soud pochybil, když neprovedl navržené důkazy, nesprávně hodnotil tvrzené skutečnosti a nepřihlédl k důkazům nebo tvrzeným skutečnostem a nesprávné je i právní posouzení věci. Řízení je postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Pokud jde o nedoložení plné moci , tituly před jménem, , jméno FO, , při uvedení doručovací adresy toto plnou mocí doplňoval. Podmínka stanovená soudem je nedůvodná, v minulých řízeních k tomu předkládal i konkrétní důkazy, přesto soud toto nebral v potaz, navržené důkazy odmítl, nehodnotil a svědeckou výpověď též. Soud na žalovaného přenáší sankční odpovědnost za zpoždění jednotlivých spojů, kdy mu o minutu ujel spoj z Prahy do Písku a vzhledem k vlastnění analogového tlačítkového telefonu bez připojení na internet neměl možnost dvě hodiny před zahájením řízení dohledat telefonní číslo na soud a omluvit nepřítomnost před jednáním. Žalovaný navrhl důkaz povinně zveřejněnými záznamy, soud učinil závěr o tom, že neuvedl, jaké přesně má na mysli a jaké skutečnosti mají být a kterými povinně zveřejněnými záznamy prokázány. Žalovaný namítal, že pro úhradu dluhu vzniklého neuhrazením zálohových plateb musí žalobce tento dluh doložit a prokázat, a to řádně vedeným účetnictvím, z něhož bude zřejmá existence dluhu. Podle žalovaného je účetnictví nesprávně vedeno a je neúplné, účetnictví za roky 2013 a 2014 v rejstříku chybí, nebylo schváleno shromážděním žalobce a je tak neplatné. Všechna navazující účetnictví nemohou proto být správně vedena a on nemá povinnost cokoliv žalobci hradit. Nezveřejnění účetní závěrky v obchodním rejstříku vyvolává právní následky a podle zákona se na doručená vyúčtování nahlíží jako by SVJ povinnost provést vyúčtování vůbec nesplnilo, nenastává v takovém případě ani splatnost případného nedoplatku na službách. Podle žalovaného je zřejmé a nepochybné, že žádné pohledávky žalobce nikdy neexistovaly a od počátku se jedná pouze o komplot a trestnou činnost včetně křivých výpovědí. Žalovaný opakovaně namítá, že SVJ nevede řádně účetnictví již roky, nedošlo ani k povinnému schválení účetnictví shromážděním, automaticky je neplatné a neúčinné vyúčtování nákladů na jednotlivce, kdy ani nedošlo k doručení. Soud prvního stupně nesprávně označil neurčitost navrženého důkazu. Podle žalovaného záloha na správu domu a pozemku a služby s touto správou související se vyúčtuje ve skutečné výši a následně přeplatek se nevrací členovi SVJ, je povinnost SVJ přeplatek převést do dalšího zúčtovacího období. V případě přeplatku rozdílu mezi úhradami ostatních spoluvlastníků nemá člen SVJ povinnost hradit zálohy na další tyto platby až do srovnání výše plateb s ostatními spoluvlastníky odpovídající jejich spoluvlastnickým podílům. Žalovaný namítá, že zálohy na služby má stanoveny dvojnásobně a pro nehrazení i těchto záloh je namístě tyto přepočítat. Opětovně vyzývá k doložení účetnictví, k řádnému vedení a vyúčtování řádně a bez vad. Žalovaný namítá, že vyúčtování služeb za dané období není předmětem sporu a ani co do správnosti není co reklamovat, předmětem sporu je pouze vymáhání platby soudně místo povinného krácení přeplatku na FO za správu domu a pozemku. V předchozích řízeních také doložil, že DBS akceptovala doručování listin na adresu , jméno FO, , což nikdy neučinila. Setrvává na svém návrhu na spojení řízení, žalobce mu dne 6. 9. 2024 doručil předžalobní výzvu k úhradě neexistujícího dluhu na další zúčtovací období a není důvod zahajovat další samostatné řízení ihned po skončení tohoto.

3. Žalobce považoval odvolání žalovaného za nedůvodné, jeho argumenty nejsou pro věc relevantní.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalovaného má náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. Jako odvolací důvod je uveden odvolací důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné podle ust. § 201 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 202 o. s. ř., přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 212, 212a o. s. ř., shora uvedené odvolací důvody neshledal a neshledal ani existenci jiných odvolacích důvodů.

5. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobce prokázal existenci pohledávky vůči žalovanému, který nezaplacení ceny plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním bytové jednotky v rozhodném období ani nerozporoval. Podle ust. § 1180 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle ust. § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. V řízení nebylo sporu o tom, že žalovaný nezaplatil v období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 zálohy na plnění související s užíváním bytu, kdy se jednalo jednak o příspěvky na správu nemovité věci a zálohy na úhradu služeb, které podle čl. 8 bod 5 stanov jsou členové společenství (vlastníci) povinni platit vždy měsíčně pozadu, tj. vždy do 30. dne následujícího kalendářního měsíce platbou soustředěného inkasa SIPO. Měsíční záloha byla stanovena od 1. 1. 2022 částkou 3 110 Kč, od 1. 2. 2022 částkou 3 128 Kč a od 1. 11. 2022 částkou 4 406 Kč. Tyto zálohy se sestávaly jednak z příspěvku na správu domu a pozemku a jednak ze záloh na služby spojené s užíváním bytu. Jak bylo shora uvedeno, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný tyto zálohy nezaplatil a že výše těchto záloh za předmětné období činí 40 074 Kč. Žalovaný provedl řádné vyúčtování a shledal přeplatek na zálohách na službách ve výši 3 868 Kč. Po zohlednění tohoto přeplatku tak žalovaný dluží žalobci částku 36 206 Kč. Zálohy na služby se ve smyslu shora uvedeného ustanovení stanov staly splatnými uplynutím 30. dne následujícího měsíce. Žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající z ust. § 1180, 1181 o. z. a ze stanov žalobce, žalobcem provedené vyúčtování služeb bylo učiněno řádně a žalovanému řádně doručeno dne 14. 4. 2023 do jeho vlastních rukou. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný k přijetí tohoto vyúčtování udělil plnou moc zvolenému právnímu zástupci. Odvolací soud považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný, a proto byl podle ust. § 219 o. s. ř. potvrzen.

6. Důkazy navržené žalovaným v odvolacím řízení, a to přípis Domovní a bytové správy města Písku, rozúčtování služeb za období 1. 1. 2024 až 31. 12. 2024, dále důkaz listinou fond oprav celkově bytu za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024, rozúčtování služeb za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023, důkaz listinou fond oprav celkově bytu za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023, fond oprav celkově za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 a konto (předpisy/platby) za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2025, odvolací soud pro své rozhodnutí nepotřeboval, provedení těchto důkazů zamítl pro nadbytečnost, neboť pro rozhodnutí věci byla dostačující zjištění učiněná soudem prvního stupně.

7. Pokud jde o odvolání žalovaného proti výroku v odstavci I., o zamítnutí návrhu žalovaného na spojení věcí, odvolací soud odvolání žalovaného odmítl podle ust. § 218 písm. c) o. s. ř., neboť se jedná o rozhodnutí o vedení řízení (§ 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a proti němu není odvolání přípustné.

8. Výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně považuje odvolací soud za správný, soudem prvního stupně byly náklady řízení správně stanoveny a úkony právním zástupcem žalobce vynaložené nutno považovat za účelné. Rozsudek soudu prvního stupně byl tedy potvrzen i ve výroku o nákladech řízení.

9. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce měl v odvolacím řízení úspěch, je žalovaný povinen zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení, které se sestávají z nákladů za právní zastoupení žalobce, z jednoho úkonu právní služby ve výši 2 580 Kč podle § 7, bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), jednoho režijního paušálu ve výši 450 Kč, jízdného z Písku do Českých Budějovic a zpět k jednání odvolacího soudu ve výši 815 Kč a náhrady za promeškaný čas ve smyslu ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu za čtyři započaté půlhodiny po 150 Kč za i jen započatou půlhodinu, celkem částky 600 Kč. Spolu s 21% DPH ve výši 933,50 Kč tak náklady odvolacího řízení dosahují částky 5 378,50 Kč