19 CO 1478/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobců: a) jméno příjmení , datum narození bytem adresa b) jméno příjmení , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o úpravy sousedního pozemku, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 9. 2021, č. j. 6 C 151/2016-324,

I. Rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení ze dne 5. 1. 2022, č. j. 6 C 151/2016-349 se mění takto: Žaloba se zamítá v rozsahu nároku, aby žalovaný byl povinen do šesti měsíců od právní moci rozsudku provést na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] stavební úpravy zabraňující stékání vody na pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] spočívající v umístění větrané mezery o šířce 600 mm na hranici vnějšího obvodového zdiva stavby objektu k bydlení [adresa], [obec] (který je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec]) na straně jedné a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] na straně druhé, a to na hloubku pod úroveň podlahy suterénu objektu k bydlení [adresa], [obec], se zábradlím po obvodu větrané mezery, s vhodným drenážním systémem, který zajistí odvod vody případně vniklé do vybudované větrané mezery a s funkčním hydroizolačním předělem mezi zeminu pod úrovní výkopu a nad ní.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 10 200 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 422 Kč.

1. Okresní soud ve Strakonicích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem zamítl žalobu, podle níž by žalovaný byl povinen do 6 měsíců od právní moci rozsudku provést na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] stavební úpravy zabraňující stékání vody na pozemek p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] spočívající v umístění větrané mezery o šířce 600 mm na hranici vnějšího obvodového zdiva stavby objektu k bydlení [adresa], [obec], na straně jedné a pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na straně druhé tak, jak jsou podrobně popsány ve výroku I. rozsudku, a dále byl žalovaný povinen rovněž ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku provést na chodníkové části komunikace umístěné na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na hranici s pozemkem p. č. st. [anonymizováno] a p. č. st. [číslo], oba v k. ú. [obec], úpravu povrchu s dostatečným vyspádováním směrem od objektu k bydlení [adresa], [obec] O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. (po opravě provedené opravným usnesením ze dne 5. 1. 2022, č. j. 6 C 151/2016-349) tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 10 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobci se podanou žalobou domáhali provedení stavebních úprav na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalovaného s odůvodněním, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], objekt k bydlení, a pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je garáž, vše zapsané na [list vlastnictví] v obci a k. ú. [obec]. Obě tyto stavební parcely sousedí na jižní straně s pozemkovou parcelou [číslo] ostatní komunikace, jejímž vlastníkem je žalovaný. Žalobci uvedli, že po provedení výměny zemního kabelu v roce 2006 v chodníkové části pozemku [parcelní číslo] se začaly na chodníku vyskytovat nerovnosti zadržující dešťovou vodu, zvýšilo se tak zatížení suterénu domu žalobců dešťovou vodou, která se následně vsakuje do zdí suterénu. Žalobci v průběhu řízení se souhlasem soudu změnili žalobu tak, že jejich konečným požadavkem bylo provedení stavebních úprav spočívajících v umístění větrané mezery o šířce 600 mm na hranici obvodového zdiva stavby objektu k bydlení [adresa] na hloubku pod úroveň podlahy suterénu objektu bydlení se zábradlím po obvodu větrané mezery s vhodným drenážním systémem, který zajistí odtok vody vniklé do vybudované větrané mezery a s funkčním hydroizolačním předělením mezi zeminou pod úrovní výkopu a nad ní. Kromě toho žalobci požadovali provést na chodníkové části komunikace umístěné na pozemku [parcelní číslo] na hranici s pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [číslo] úpravu povrchu s dostatečným vyspádováním směrem od objektu k bydlení [adresa], [obec]. Protože žalovaná poté provedla přeasfaltování chodníku s lineárním spádem od domu, vzali žalobci žalobu týkající se tohoto druhého petitu zpět a soud prvního stupně v této části řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. usnesením ze dne 29. 9. 2021 zastavil.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné a výpisy z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobci jsou spoluvlastníky parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je budova [adresa] ve [obec], objekt k bydlení, a stavební parcely [číslo] jejíž součástí je garáž, a to tak, že žalobce je výlučným vlastníkem jedné ideální poloviny těchto nemovitostí a druhá ideální polovina náleží do společného jmění obou manželů. Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], když nemovitosti k sobě přiléhají ze strany žalobců zdí domu [adresa] a garáže a ze strany žalovaného k nim přiléhajícím chodníkem. Soud prvního stupně provedl dokazování znaleckými posudky znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] a zadal zpracování revizního znaleckého posudku znaleckým ústavem – [anonymizováno 5 slov] [obec] – [anonymizována dvě slova]. Ze závěru revizního znaleckého posudku vyplývá, že z pozemku žalovaného parc. [číslo] stéká voda na pozemek žalobců parc. č. st. [anonymizováno], na němž je stavba rodinného domu, ale nestéká na pozemek parc. č. st. [číslo], na němž je postavená garáž. Stékání se projevuje v místech lokálních prohlubní, ne po celé části zdi s tím, že na pozemek žalobců parc. č. st. [anonymizováno] stéká voda v místech poškozené rubové hydroizolace domu. Pokud jde o vodu z prasklého okapního svodu, pak skutečně částečně způsobuje rozrušení terénu, nezpůsobuje však přetékání, hlavním zdrojem dotace vody v tomto místě je laguna na chodníku. Nicméně druhý dešťový svod skutečně nedotéká do řadu a je z něj velká dotace vody do terénu. Na vlhkosti stěn domu žalobců mají zásadní vliv hydroizolace domu, které jsou buď dožilé, nebo nejsou vůbec přítomny, stejně jako omezená funkčnost dešťových svodů. Znalec doporučil vhodné řešení, a to kromě oprav hydroizolace a vyspádování chodníku také odkop zeminy na úroveň horní hrany základů, ošetření vnějšího zdiva, provedení hydroizolační kontaktní vrstvy. Soud prvního stupně vzal z provedeného dokazování za prokázané, že z pozemku žalovaného skutečně stékala voda ve smyslu § 1019 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jeden ze dvou pozemků žalobců, a to na pozemek parc. č. st. [anonymizováno] s domem [adresa]. Voda však nestékala na pozemek parc. č. st. [číslo], v této části žalobci neprokázali důvodnost žaloby bez dalšího. Pokud jde o stékání vody na pozemek parc. č. st. [anonymizováno], k zamezení tohoto stékání znalecký ústav doporučil vyspádování chodníku směrem od domu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný současně s novým přeasfaltováním chodníku toto učinil, což mělo mimo jiné za následek zpětvzetí žaloby v části, v níž se žalobci domáhali provést na chodníkové části komunikace úpravu povrchu s dodatečným vyspádováním směrem od objektu k bydlení [adresa], a řízení bylo v této části soudem prvního stupně zastaveno. Tím podle názoru soudu byl vyřešen předmět sporu, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by z pozemku ve vlastnictví žalovaného jakýmkoliv jiným způsobem na pozemky žalobců voda stékala. Pokud se žalobci domáhali ještě toho, aby to byl žalovaný, kdo provede odkop terénu od zdi domu a vytvoří větranou mezeru o šířce 600 mm, navíc se zábradlím a drenážním systémem s odvodněním, pak tento nárok žalobců soud prvního stupně nepovažuje za relevantní, neboť soud prvního stupně ve smyslu § 1019 odst. 1 o. z. nemohl posuzovat způsob odstranění vlhkosti v domě, ale posuzoval pouze skutečnost, zda z pozemku žalovaného stéká voda na pozemek žalobců. Tomuto stékání bylo zamezeno přeasfaltováním a vyspádováním chodníku. S těmito závěry soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. Pokud žalobci vzali žalobu ohledně původního požadavku na zabránění odtávání sněhu, zabránění výskytu hlodavců a eventuálního petitu zpět, pak je na jejich straně procesní zavinění za zpětvzetí této části žaloby a měli by platit náhradu nákladů řízení žalovanému. Po úpravě žalobního petitu byla žaloba o provedení stavebních úprav zamítnuta, takže v této části náleží rovněž právo na náhradu nákladů řízení žalovanému. Ve zbývající části předmětu řízení ohledně úpravy povrchu chodníku s dostatečným vyspádováním byla žaloba vzata zpět, neboť žalovaný toto před vydáním rozsudku učinil. Soud prvního stupně zdůraznil, že i v této části řízení byla žaloba důvodná jen ohledně stékání vody na pozemek parc. č. st. [anonymizováno] s domem [adresa], nikoliv ohledně stékání vody na pozemek žalobců parc. č. st. [číslo] s garáží. I zde by proto byl úspěch žalobců pouze částečný, žalovanému tak vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v převážné části a žalobcům pouze ohledně jednotlivé malé části žaloby týkající se stékání vody na pozemek parc. č. st. [anonymizováno]. Soud prvního stupně zohlednil i postup účastníků řízení, kdy žalovaný ještě před podáním žaloby byl ochoten v tomto směru opravdu chodníku provést, očekával však ingerenci žalující strany ve vztahu k opravám domu, zejména hydroizolacím či svodům nebo na kanalizační přípojce. S těmito závěry soud prvního stupně uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení za celkových 34 úkonů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Jako manžele zavázal žalobce ve vztahu k žalovanému společně a nerozdílně.

4. Proti tomuto rozsudku podali žalobci odvolání z důvodu, že soud prvního stupně neúplně zjistil stav věci, neprovedl potřebné důkazy k prokázání rozhodných skutečností, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Provedené dokazování vedlo k nesporným zjištěním o vlastnictví pozemků, jichž se žaloba týkala. Tři znalecké posudky byly doplněny o revizní znalecký posudek, který soud prvního stupně označil za zásadní důkaz. Tento posudek potvrdil stékání vody z pozemku žalovaného na pozemek žalobců, ale stékání je přirozeným jevem, nikoli však normálním. Znalec doporučil provedení odkopu zeminy, provedení kompletní hydroizolační vrstvy. Znalecký ústav doporučil vyspádování chodníku směrem od domu, což podle soudu žalovaný učinil. Tím byl dle soudu vyřešen předmět sporu. Žalobci požadované úpravy soud označil za irelevantní a žalobu v plném rozsahu zamítl. Žalobci s rozhodnutím soudu nesouhlasí. Dle žalobců se nalézací soud nevypořádal se závěry ostatních znaleckých posudků. Soud označil revizní znalecký posudek za zásadní důkaz, není však jasné, z jakého důvodu byly odmítnuty posudky předchozí, proč k nim soud nepřihlížel. Není jasné, jakou cestou nalézací soud dospěl ke svým závěrům. Celý spor byl sporem o technických datech, o technických zkoumáních, spor měl výrazně odborný podtext. Dle žalobců je problémem i přístup soudu k výslechu znalců, kteří měli podle nich si vyměnit názory na svá tvrzení. Podle žalobců je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný, navrhli proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Za nesprávné považují rovněž rozhodnutí soudu o nákladech řízení, neboť z důvodu hodných zvláštního zřetele nemělo být žalobcům uloženo, aby je platili, když žalobce a) je invalidní důchodce a žalobkyně b) je ve starobním důchodu.

5. Žalovaný k odvolání žalobců uvedl, že s ohledem na průběh sporu a změny žalobního návrhu souhlasí se závěry soudu a rovněž považuje další požadavky žalobců na úpravu pozemku za nerelevantní. Žalovaný považuje za podstatné, že soud označil jako předmět sporu posouzení nároku žalobců na aktuální právní úpravu, § 1019 odst. 1 obč. zák., dle které má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda, nebo nepadal sníh, nebo led na jeho pozemek. Žalobci nijak neuvedli, jak by bylo možné tuto aktuální právní úpravu aplikovat na jejich požadavky. Odvolání žalobců považuje žalovaný za nepodložené a velmi obecné bez dostatečných podrobnějších znalostí průběhu sporu. Ze strany žalovaného byla žalobcům opakovaně předložena dohoda o smírném řešení sporu, která využívala i doporučení znalců na odstranění vlhkosti v domě žalobců. Žalovaný byl ochoten provést i práce, které jednoznačně považoval za práce, ke kterým není povinen a které jsou nad rámec jeho zákonných povinností. Žalovaný byl například ochoten provést odkopání zeminy v celé délce až na úroveň podlahy suterénu, srovnání povrchu odkopané zdi mazaninou, umístění nopové fólie. V důsledku neochoty žalobců přistoupit na smírné řešení sporu a stupňováním jejich požadavků provedl žalovaný pouze úpravu povrchu chodníku přeasfaltováním tak, aby voda nestékala z lokálních prohlubní. Žalobci také v této části sporu vzali žalobu zpět a soud řízení v této části zastavil. Žalovaný považuje za správné také rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení, když soud zhodnotil i opakované změny žalobního návrhu a postoj účastníků v řízení. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, práva na náhradu nákladů odvolacího řízení se žalovaný výslovně vzdal.

6. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalobců bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.

7. Soud prvního stupně ve výroku II. napadeného rozsudku chybně neuvedl výši nákladů řízení. Tuto zjevnou nesprávnost opravil usnesením ze dne 5. 1. 2022, č. j. 6 C 151/2016-349. Žalobci proti tomuto opravnému usnesení podali odvolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 2. 2022, č. j. 19 Co 158/2022-359 tak, že usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 2. 2022. Při vyhlášení rozsudku odvolacího soudu dne 24. 3. 2022 odvolací soud ve výroku I. svého rozsudku nesprávně uvedl, že mění rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení ze dne 7. 2. 2022, č. j. 19 Co 158/2022-359, ačkoliv správně je opravné usnesení soudu prvního stupně ze dne 5. 1. 2022, č. j. 6 C 151/2016-349. Tuto zjevnou nesprávnost opravil odvolací soud ve smyslu § 164 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. opravným usnesením, které učinil součástí písemného vyhotovení svého rozsudku ze dne 23. 4. 2022. Ve výroku I. tohoto písemného vyhotovení je proto již správně uvedeno datum i číslo jednací opravného usnesení vydaného soudem prvního stupně.

8. Podle § 1019 odst. 1 o. z. vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.

9. Žalobci se podanou žalobou domáhali provedení stavebních úprav na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalovaného, a to konkrétně úprav chodníkové části tohoto pozemku, které měly zabránit stékání vody na pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], objekt k bydlení ve spoluvlastnictví žalobců. Žalobu odůvodnili tím, že z chodníku na pozemku ve vlastnictví žalovaného, který je v bezprostředním sousedství domu [adresa], stéká dešťová voda na pozemek parc. č. st. [anonymizováno], která se následně vsakuje do zdí suterénu domu [adresa]. Žalobci požadovali provedení takových úprav chodníku na pozemku žalovaného, které by zabránily stékání dešťové vody, soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud nárok žalobců posuzoval dle ust. § 1019 odst. 1 o. z.

10. Po skutkové stránce odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť jeho skutkové závěry vyplývají z provedených důkazů, které hodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Soud prvního stupně logicky a přesvědčivě odůvodnil, z jakých důkazů své skutkové závěry učinil, jeho rozhodnutí nelze považovat za nepřezkoumatelné, jak namítali v odvolání žalobci. Soud prvního stupně zdůvodnil, že nepřihlížel k důkazu znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení], neboť tento posudek se týkal pouze výskytu biologických škůdců a jejich příčin v domě žalobců, po částečném zpětvzetí žaloby již nebyl nárok žalobců na uložení povinnosti žalovanému zabránit výskytu hlodavců v této nemovitosti předmětem řízení, proto soud prvního stupně k obsahu tohoto znaleckého posudku nepřihlížel. Pokud soud prvního stupně považoval za rozhodující důkaz revizní znalecký posudek, pak z obsahu tohoto revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova] vyplývá, že znalecký ústav měl k dispozici i znalecké posudky předložené účastníky, a to jak posudek [titul] [jméno] [příjmení], tak posudek [titul] [jméno] [příjmení], k jejich obsahu se podrobně vyjádřil a zhodnotil i závěry těmito znalci přijaté. Žádné zásadní rozpory mezi těmito znaleckými posudky nebyly shledány, znalecký ústav své závěry řádně odůvodnil. Soud prvního stupně také dostatečně odůvodnil, z jakého důvodu bylo předmětem zkoumání znaleckých posudků i řešení problému vlhkosti v domě žalobců, ačkoliv předmětem řízení byla pouze problematika stékání vody z pozemku žalovaného na pozemky žalobců (odstavec 15. odůvodnění napadeného rozsudku). Soud prvního stupně tak učinil z důvodu vyjasnění situace v rámci opakovaného pokusu o mimosoudní vyřešení sporu mezi účastníky. Pro rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci bylo podstatné, že dle závěrů revizního znaleckého posudku docházelo ke stékání dešťové vody z pozemku žalovaného na pozemek žalobců parc. č. st. [anonymizováno] s domem [adresa], nikoli však po celé části zdi domu, ale v místech lokálních prohlubní v chodníku. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný přeasfaltoval chodník s lineárním spádem od domu žalobců, chodník je nyní bez prohlubní, žalobci z tohoto důvodu vzali část žaloby týkající se úpravy chodníkové části komunikace zpět a řízení bylo v této části zastaveno. Tím bylo odstraněno stékání dešťové vody z pozemku žalovaného na pozemek žalobců. Soud prvního stupně správně dovodil, že nebylo zjištěno, že by z pozemku ve vlastnictví žalovaného parc. [číslo] stékala voda na pozemky žalobců jiným způsobem, než z lokálních prohlubní v jeho chodníkové části. Jestliže byly tyto lokální prohlubně přeasfaltováním chodníku se spádem od domu žalobců odstraněny, pak nelze žalobě na úpravu pozemku žalovaného tak, jak byla žalobci požadována, vyhovět, neboť již nedochází ke stékání vody z pozemku žalovaného na pozemek žalobců. Pokud soud prvního stupně s těmito závěry žalobu jako nedůvodnou zamítl, je jeho rozhodnutí věcně správné.

11. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, pokud zamítl žalobu žalobců, aby žalovanému byla uložena povinnost do 6 měsíců od právní moci rozsudku provést na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] stavební úpravy zabraňující stékání vody na pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] tak, jak je podrobně popsáno ve výroku I. rozsudku, soud prvního stupně však nesprávně do výroku I. zahrnul i další žalobní nárok žalobců na uložení povinnosti žalovanému ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku provést na chodníkové části komunikace umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] na hranici s pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [číslo] úpravu povrchu s dostatečným vyspádováním směrem od objektu bydlení [adresa], [obec]. V této části vzali žalobci žalobu zpět při jednání soudu prvního stupně dne 29. 9. 2021 a řízení bylo v této části zastaveno usnesením soudu prvního stupně vyhlášeným při jednání dne 29. 9. 2021, které téhož dne nabylo právní moci. Odvolací soud tuto zjevnou nesprávnost opravil tak, že podle § 220 o. s. ř. změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že se zamítá žaloba pouze v tom rozsahu, v jakém byla předmětem rozhodování soudu prvního stupně při vyhlášení jeho rozsudku dne 30. 9. 2021.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud považuje rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení za zcela správné, neboť soud prvního stupně zohlednil, že pokud žalobci brali v průběhu řízení žalobu zpět, pak bylo procesní zavinění na jejich straně, pouze pokud jde o zpětvzetí žaloby ohledně úpravy chodníku na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], byla žaloba podána důvodně ve vztahu k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], nikoli však ve vztahu k pozemku parc. č. st. [číslo]. Ve věci samé pak byla žaloba žalobců jako nedůvodná zamítnuta. Odvolací soud proto v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení uvedeném v odstavci 17. napadeného rozsudku, neboť se s ním zcela ztotožňuje. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, žalobci nebyli v odvolacím řízení úspěšní, žalovaný se však práva na náhradu nákladů odvolacího řízení výslovně vzdal. Odvolací soud proto uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 10 200 Kč Odvolací soud neshledal na straně žalobců důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř., pro které by žalovanému nemělo být právo na náhradu nákladů řízení zcela či z části přiznáno. Zohlednil však skutečnost, že žalobce a) je invalidní starobní důchodce s důchodem ve výši 19 500 Kč a žalobkyně b) je starobní důchodkyní s důchodem ve výši 16 000 Kč a z tohoto důvodu stanovil žalobcům lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení žalovanému 1 měsíc od právní moci tohoto rozsudku.

13. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku opomněl rozhodnout o nákladech státu, které představuje znalečné znalce [příjmení] [příjmení] ve výši 2 022 Kč přiznané usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. 12. 2017, č. j. 6 C 151/2016-91 a znalečné znalce [příjmení] [příjmení] ve výši 1 400 Kč přiznané usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. 3. 2018, č. j. 6 C 151/2016-104 O nákladech státu na vypracování revizního znaleckého posudku již bylo soudem prvního stupně rozhodnuto a znalečné bylo v plné výši žalobci zaplaceno. Odvolací soud s ohledem na majetkové poměry žalobců dospěl k závěru, že jsou u nich dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. proto rozhodl, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 422 Kč (znalečné).