19 CO 291/2022
č. j. 19 CO 291/2022-132
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 § 149 § 160 § 205 § 212 § 219 § 220 § 224 § 237 § 239 § 338
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 9
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 140 § 603
Plný text
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa , zastoupená advokátem titul jméno jméno , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23.11.2021, č.j. 25 C 335/2020-10,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje, vyjma kupní ceny uvedené v čl. II. a IV. navrženého textu kupní smlouvy.
II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I., pokud jde o kupní cenu uvedenou v čl. II. a IV. textu kupní smlouvy, mění tak, že kupní cena je ve výši 726 667 Kč (sedm set dvacet šest tisíc šest set šedesát sedm korun českých).
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 38 387 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
1. Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu podrobně specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve výroku II. soud žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 31 051 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu o převodu podílu o velikosti jedné ideální poloviny k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec] specifikovaným ve výroku I. rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že předmětné nemovitosti tvořily spoluvlastnictví žalobkyně a [titul] [jméno] [příjmení] pro každou z nich s podílem jedné ideální poloviny vzhledem k celku. Podíl [titul] [jméno] [příjmení] byl postižen exekucí prodejem tohoto spoluvlastnického podílu vedenou soudním exekutorem [titul] [jméno] [jméno], Exekutorský úřad v Českém Krumlově pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyni nebyla doručena dražební vyhláška ze dne [datum], nedozvěděla se tak o konání dražby dne [datum], a proto nemohla uplatnit své zákonné předkupní právo. Žalovaný v dražbě vydražil podíl [titul] [jméno] [příjmení] a stal se vlastníkem podílu o velikosti jedné ideální poloviny a zároveň vstoupil do spoluvlastnictví se žalobkyní.
3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že ke dni [datum] byly jako spoluvlastníci předmětných nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [obec] zapsány žalobkyně a [titul] [jméno] [příjmení], každá s podílem o velikosti ideální jedné poloviny nemovitostí vzhledem k celku. V době podání žaloby i v době rozhodování soudu předmětné nemovitosti náleží do spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, když každý z nich je spoluvlastníkem s podílem o velikosti ideální jedné poloviny vzhledem k celku. Spoluvlastnický poddíl [titul] [jméno] [příjmení] jako povinné byl předmětem dražby prováděné soudním exekutorem [titul] [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Český Krumlov. Při dražebním jednání dne [datum] byl udělen příklep žalovanému jako dražiteli, usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaný jako vydražitel doplatil nejvyšší podání dne [datum], čímž byly splněny podmínky pro přechod vlastnického práva k předmětným nemovitostem na vydražitele, a to ke dni udělení příklepu, tj. k [datum]. Po právní stránce soud prvního stupně vycházel z ust. § 140 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 a z ust. § 336l odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve znění účinném v době konání exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] a dále z ust. § 336k odst. 1, 2 o.s.ř., § 336c odst. 1 písm. a), odst. 2 o.s.ř. Soud prvního stupně uzavřel, že vychází z pravomocného usnesení o příklepu. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že se žalobkyně jako dražitel do dražby nepřihlásila. Žalobkyně jako spoluvlastník předmětných nemovitostí měla k draženému spoluvlastnickému podílu na těchto nemovitostech předkupní právo. Toto však v dražbě jako dražitel neuplatnila, udělením příklepu vydražiteli – žalovanému, tak předkupní právo zaniklo (s odkazem na ust. § 336l odst. 3 o.s.ř.), a to ke dni vydání usnesení o příklepu, tj. ke dni [datum]. Pokud žalobkyně svoji žalobu opírala výhradně o námitku nedostatku řádného doručení usnesení o konání dražebního jednání, usnesení o změně termínu konání dražebního jednání, popřípadě usnesení o příklepu, nelze tyto otázky řešit ani jako otázky předběžné, když soud v tomto nalézacím řízení není oprávněn přezkoumávat žalobkyní tvrzené procesní vady již pravomocně skončeného exekučního řízení. Za situace, kdy usnesení o udělení příklepu vydražiteli – žalovanému nabylo právní moci dne [datum], soud z tohoto rozhodnutí soudního exekutora vychází. Žalobkyně měla možnost využit veškerých dostupných řádných i mimořádných opravných prostředků dle občanského soudního řádu, popřípadě exekučního řádu. Za situace, kdy je zde pravomocné usnesení o příklepu, předkupní právo žalobkyně k draženému spoluvlastnickému podílu zaniklo. Soud prvního stupně pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení dalších důkazů, popřípadě již provedené důkazy již dále nehodnotil. Soud prvního stupně žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu neshledal důvodnou. Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl k předmětné nemovitosti v rámci dražby příklepem a předkupní právo žalobkyně zaniklo. Procesně úspěšnému žalovanému soud prvního stupně přiznal právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a to právo na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem.
4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o.s.ř. Žalobkyně soudu vytýká, že pokud dovodil, že usnesení ze dne [datum] o nařízení dražebního jednání na [datum] bylo žalobkyni doručeno vhozením, tedy fikcí, když zásilka nebyla žalobkyni doručována do vlastních rukou, pak dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Základem žaloby je porušení předkupního práva ve vztahu k žalobkyni, která ač měla být seznámena s konáním dražby, bylo toto její procesní právo, jemuž korespondovaly procesní povinnosti exekutora, odňato a žalobkyně byla zbavena možnosti se bránit v rámci exekučního řízení. Žalobkyni není známo, o jaké skutečnosti se soud prvního stupně opírá, pokud tvrdí, že procesní vady a zbavení možnosti žalobkyně se proti nim bránit, nemůže soud prvního stupně přezkoumávat. Podle žalobkyně se jedná o další skutkovou vadu způsobující, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalobkyně soudu prvního stupně rovněž vytýká, že neprovedl žalobkyní navržené důkazy výslechem [titul] [příjmení] a spisem Okresního soudu v Českých Budějovicích, ani přestupkovým spisem [stát. instituce], a to ve věci dokazování dlouhodobých problémů s doručováním písemností do vlastních rukou žalobkyně, k nimž opakovaně docházelo, čímž je naplněn odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. d) o.s.ř. Soud prvního stupně při zamítnutí žaloby mimo jiné odkazuje na ust. § 336a odst. 2 a 3 o.s.ř., z něhož dovodil, že předkupní právo žalobkyně zaniklo dnem, kdy se vydražitel, tedy žalovaný stal vlastníkem nemovitostí. Tento závěr žalobkyně považuje za nesprávné právní posouzení věci. Za nesprávné právní posouzení věci žalobkyně považuje neposkytnutí jí ochrany jejího předkupního práva soudem prvního stupně. Odkázala přitom na ust. § 336l odst. 5 o.s.ř. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a uloží žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů.
5. Žalovaný k odvolání žalobkyně uvedl, že s podaným odvoláním zásadně nesouhlasí. Žalovaný je přesvědčen, že podaná žaloba je čistě účelová a nedůvodná a skutečnosti v ní uvedené jsou nepravdivé. Žalovaný v rámci dokazování před soudem prvního stupně doložil i příslušné důkazy, a to především ty, které prokazují jednoznačné doručení dražební vyhlášky do vlastích rukou žalobkyně, a to nejdříve dne [datum] a následně dne [datum]. Předmětná dražební vyhláška, která byla žalobkyni doručena do vlastních rukou, obsahovala veškeré zákonem předepsané náležitosti, a to včetně upozornění osob, které mají k draženému spoluvlastnickému podílu k nemovitostem předkupní právo, že ho mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká. Navíc celá dražba nařízená na [datum] a o jejímž konání byla také žalobkyně prokazatelně vyrozuměna, proběhla za účasti žalobkyně, která se však do dražebního jednání nepřihlásila jako dražitel, nijak se do jednání nezapojovala ani nic nenamítala a své předkupní právo neuplatnila. Žalovaný se ztotožňuje s právním názorem soudu prvního stupně, proto navrhl, aby byl napadený rozsudek podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrzen a žalovanému bylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
6. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalobkyně bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
7. Podle § 140 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“) převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
8. Podle § 603 odst. 3 obč. zák. bylo-li předkupní právo porušeno, může se oprávněný buď na nabyvateli domáhat, aby mu věc nabídl ke koupi, anebo mu zůstane předkupní právo zachováno.
9. Podle § 336l odst. 2, 3 o.s.ř. ve znění účinném do 31.12.2012 vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předkupní právo k vydražené nemovitosti zaniká dnem, kterým se stal vydražitel jejím vlastníkem.
10. Po skutkové stránce vychází odvolací soud ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť tato skutková zjištění vyplývají z provedených důkazů, které soud prvního stupně hodnotil v souladu s ust. § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Odvolací soud proto v plném rozsahu odkazuje na skutková zjištění soudu prvního stupně uvedená v odstavci 4. napadeného rozsudku. Skutkový stav byl soudem prvního stupně zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí soudu ve věci. Pokud soud prvního stupně pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení důkazů výslechem svědkyně [příjmení] [příjmení], výslechem poštovní doručovatelky, navrženým spisem Okresního soudu v Českých Budějovicích, přestupkovým spisem [stát. instituce], účastnickým výslechem žalobkyně a dalšími listinami, bylo jeho rozhodnutí správné, odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že tyto důkazy byly pro rozhodnutí soudu ve věci nadbytečné.
11. Po právní stránce vychází odvolací soud stejně jako soud prvního stupně z ust. § 140 obč. zák. Žalobkyni jako podílové spoluvlastnici předmětných nemovitostí svědčilo ve smyslu § 140 obč. zák. zákonné překupní právo. Žalobkyně se domáhá nahrazení projevu žalovaného s odůvodněním, že v rámci dražby spoluvlastnického podílu [titul] [příjmení] bylo toto její předkupní právo porušeno. Žalobkyně však opomněla, že předkupní právo vyplývající z ust. § 140 obč. zák. dopadá pouze na převod vlastnického práva. Ustanovení § 140 však nelze použít při přechodu vlastnického práva děděním a nedopadá ani na případy prodeje spoluvlastnického podílu na nemovitostech při výkonu rozhodnutí podle § 338 o.s.ř., kde jsou práva spoluvlastníků chráněna jiným způsobem. V daném případě žalovaný nabyl předmětný spoluvlastnický podíl po [titul] [příjmení] nikoliv na základě převodu (smlouvou), ale na základě jiné právní skutečnosti, jde o přechod spoluvlastnického práva na základě udělení příklepu v rámci dražby spoluvlastnického podílu. Pokud se tedy žalobkyně domáhala ochrany svého předkupního práva podle ust. § 603 odst. 3 obč. zák., pak tento její nárok není důvodný, neboť nedošlo k převodu spoluvlastnického práva na žalovaného, ale k jeho přechodu. Nárok žalobkyně podle § 140 obč. zák. proto není dán.
12. Soud prvního stupně rovněž správně dovodil, že předkupní právo žalobkyně ve smyslu § 336l odst. 3 o.s.ř. ve znění účinném v době konání exekučního řízení proti povinné [příjmení] [příjmení] zaniklo. Žalobkyně jako spoluvlastník měla zákonné překupní právo, toto právo mohla uplatnit v rámci dražby spoluvlastnického podílu [titul] [příjmení], této možnosti však nevyužila. Předkupní právo žalobkyně k vydražené nemovitosti zaniklo ve smyslu § 336l odst. 3 o.s.ř. dnem, kdy se žalovaný jako vydražitel stal vlastníkem spoluvlastnického podílu, tedy dnem [datum]. Pokud žalobkyně v podaném odvolání odkazuje na ust. § 336l odst. 5 o.s.ř., pak odkazuje na právní úpravu, která nebyla účinná v době provádění exekučního řízení proti povinné [příjmení] [příjmení], tato právní úprava byla přijata až v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku č. 89/2013 Sb. od [datum], když došlo i ke změně v rámci zákonné úpravy předkupního práva. Pokud žalobkyně namítala, že jí nebylo doručeno usnesení o příklepu, pak z ust. § 336k odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že toto usnesení se doručuje oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Žalobkyni jako spoluvlastníkovi s předkupním právem se toto usnesení nedoručuje, neboť nebyla dražitelem. Žalobkyně však měla možnost podat proti usnesení o příklepu odvolání podle ust. § 336k odst. 2 o.s.ř., neboť do patnácti dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání. Žalobkyně však možnost podat odvolání proti usnesení o příklepu nevyužila a nepodala ani žádné jiné mimořádné opravné prostředky v rámci předmětného exekučního řízení. Usnesení o příklepu tak nabylo právní moci, žalovaný jako vydražitel se stal vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu a předkupní právo žalobkyně tak podle tehdy platné právní úpravy zaniklo.
13. Nad rámec uvedeného odvolací soud poukazuje na skutečnost, že žalobkyně svůj tvrzený nárok na ochranu předkupního práva uplatnila po devíti letech od provedení dražby spoluvlastnického podílu. Žalovaný žádné tvrzené porušení zákonných ustanovení při provádění exekuce nezpůsobil, z tohoto důvodu je třeba chránit jeho dobrou víru jako nabyvatele vydraženého spoluvlastnického podílu, a to i s ohledem na změnu cen nemovitostí vzhledem k běhu času. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, když nárok žalobkyně na ochranu předkupního práva ve smyslu § 603 odst. 3 obč. zák. není dán, neboť zákonné předkupní právo dle § 140 obč. zák. je chráněno při jeho převodu, nikoli při přechodu. Zákonné předkupní právo žalobkyně jako spoluvlastníka zaniklo ve smyslu § 336l odst. 3 o.s.ř. dnem, kdy se žalovaný jako vydražitel stal spoluvlastníkem draženého spoluvlastnického podílu. Pokud soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl, je jeho rozhodnutí správné. Odvolací důvody uplatněné žalobkyní nebyly v řízení naplněny a odvolací soud nezadal ani žádné jiné vady, které by způsobily nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci. Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. napadený rozsudek jako věcně správný ve věci samé potvrdil.
14. Odvolací soud podle § 220 o.s.ř. změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. pouze pokud jde o kupní cenu uvedenou v čl. II. a IV. textu kupní smlouvy, neboť soud prvního stupně opomněl, že v důsledku jím připuštěné změny žaloby se žalobkyně domáhala uzavření kupní smlouvy nikoliv s kupní cenou 750 000 Kč, ale s kupní cenou 726 667 Kč.
15. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně nebyla v řízení úspěšná. Náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně byla soudem správně vyčíslena ve výši 31 051 Kč Náklady odvolacího řízení představuje odměna za právní zastoupení žalovaného advokátem za dva úkony právní služby po 2 500 Kč dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. K odměně dále náleží dva režijní paušály po 300 Kč, cestovné k soudnímu jednání dne [datum] dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve výši 263 Kč při vzdálenosti cesty [obec] – [obec] a zpět celkem 36 km a průměrné spotřebě použitého vozidla 7l [číslo] km. Náklady dále tvoří náhrada za ztrátu času na cestě za dvě půlhodiny po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 1 273 Kč Náklady odvolacího řízení dosahují částky 7 336 Kč, náklady za řízení před soudy obou stupňů tak celkem činí 38 387 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil odvolací soud žalobkyni, aby tyto náklady zaplatila žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.