19 CO 504/2022

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Jursíka a soudkyní JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Ing. Martiny Lacinové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 46 519,10 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku pro uznání Okresní soudu v Jindřichově Hradci ze dne 7. 2. 2022, č. j. 13 C 297/2021-19

I. Řízení se částečně zastavuje pro 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 19. 1. 2021 do zaplacení a z částky 5 000 Kč od 27. 2. 2021 do zaplacení a rozsudek soudu prvního stupně se v tomto rozsahu zrušuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. ve zbývajících rozsahu potvrzuje.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 7 847,42 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7 778,56 Kč k rukám právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v tomto řízení požaduje po žalované úhradu dvou pohledávek z dvou smluv o dílo, týkající se servisu vstřikovacích lisů DEMAG ARBURG, když první pohledávka ve výši 25 821,40 Kč nebyla žalovanou uhrazena ani zčásti, druhá pohledávka ve výši 30 697,70 Kč byla žalovanou uhrazena v rozsahu 10 000 Kč, žalobkyně požaduje nedoplatek ve výši 20 697,70 Kč. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení. Okresní soud vyzval žalovanou usnesením ze dne 28. 12. 2021, č. j. 13 C 297/2021-16, aby se písemně vyjádřila k připojené žalobě a sdělila soudu, zda uplatněné nároky uznává či nikoli. Pro případ, že tyto nároky neuznává, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž stav svoji obranu a označit důkazy k prokázání svých tvrzení a to ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení. Žalovaná byla dále poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě k žalobě nevyjádří a ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude soud mít za to, že nárok uznává a ve věci bude rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Protože žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala, došlo k fikci uznání uplatněných nároků žalovanou a okresní soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání ze dne 7. 2. 2022, č. j. 13 C 297/2021-19, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.), o nákladech řízení rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13 767,40 Kč (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, odvoláním napadá celý rozsudek, jako odvolací důvody uplatňuje důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c), e), f), g) o.s.ř., navrhuje změnu napadeného rozsudku a to snížení výše jistiny a příslušenství a také snížení nákladů řízení, případně uzavření smíru s povolením splátek. Odvolání odůvodnila tím, že žalobkyně nevzala žalobu zpět pro blíže nespecifikovanou částku 10 000 Kč, aniž by blíže vysvětlila, proč by tak žalobkyni měla činit a v tomto spatřuje odvolatelka vadu řízení. Dále považuje za nesprávné vyčíslení nákladů řízení. Dále uvádí, že žalobkyně se chce bezdůvodně obohatit na úkor žalované, když žalobkyně si nepojistila předmětné plnění z úvěru tím, že dlužník bude hradit uvedený dluh věřiteli a to v případě faktoringu.„ Považovala by žalovaná, předmětnou žalobu za účelovou, a to plnění od obou a to jak od postupitele tak i dlužníka, tzn.:, že by uvedenou pohledávku dostala zaplacenou 2x co je nepřípustné.“ 3. K odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně, odvolání považuje za nepřípustné, neboť podle § 205b o.s.ř. jsou odvolacími důvody proti rozsudku pro uznání pouze vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. anebo skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny podmínky pro vydání tohoto typu rozsudku. O tom byla žalovaná v napadeném rozsudku řádně poučena. Přesto žalovaná uplatňuje odlišné odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c), e), f) a g) o.s.ř., které nejsou v odvolání proti rozsudku pro uznání přípustné. Navrhuje proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalované bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek pro uznání v rozsahu podle § 212a odst. 4 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze zčásti.

5. Podle § 212a odst. 4 o.s.ř. rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání odvolací soud přezkoumá jen z důvodů uvedených v § 205b. Podle § 205b o.s.ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jímž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b).

6. Podle § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.

7. K odvolacímu jednání dne 16. 6. 2022 se dostavila osoba, která tvrdila, že soudní spis má obsahovat plnou moc pro tuto osobu k zastupování žalované v tomto řízení. Soudní spis však takovou plnou moc neobsahuje a tato osoba po výzvě soudu nedoložila oprávnění jednat za žalovanou, byla tato osoba upozorněna, že s ní odvolací soud nemůže jednat jako se zástupcem žalované v odvolacím řízení. Po tomto poučení tato osoba jednání opustila. Odvolací jednání proto proběhlo v nepřítomnosti žalované.

8. Žalobkyně na počátku odvolacího řízení vzala žalobu částečně zpět pro částku 10 000 Kč s odůvodněním, že žalobkyně omylem v podané žalobě nezohlednila dvě platby žalované po 5 000 Kč ze dne 18. 1. 2021 a 26. 2. 2021 směřující na v pořadí první uplatněnou pohledávku vyplývající z faktury č. číslo číslo Odvolací soud postupoval podle § 222a o.s.ř. a řízení částečně zastavil pro částku 10 000 Kč s odpovídající částí úroku prodlení (úrok z prodlení je uplatňován za dobu do zaplacení, když doba zaplacení byla oproti stavu v době vyhlášení rozsudku doplněna o nové informace vyplývající jednak z tvrzení žalobkyně a jednak z doložených potvrzení o platbě, z nichž odvolací soud zjistil, že žalovaná dne 18. 1. 2021 a dne 26. 2. 2021 učinila dvě platby po 5 000 Kč na účet žalobkyně směřující na první uplatněnou pohledávku z faktury č. číslo číslo).

9. Jak vyplývá z výše citovaných ust. § 212a odst. 4 a § 205b o.s.ř., je způsobilým odvolacím důvodem proti výroku ve věci samé rozsudku pro uznání pouze existence vad ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. (nedostatek podmínky řízení, chyba ve věcné příslušnosti soudu, případně skutečnost, že rozsudek byl vydán vyloučeným soudem nebo přísedícím), případně tvrzení a důkazy, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Žádný z těchto přípustných důvodů žalovaná ve svém odvolání neuplatňuje, výslovně uvádí důvody podle § 205 odst. 2 písm. c), e), f) a g) o.s.ř. Pokud jde o odůvodnění odvolání, pak uplatňuje věcné námitky proti správnosti rozsudku, a to, že přiznané plnění by mělo být sníženo o nezohledněné platby žalované vůči žalobkyni ve výši 10 000 Kč (tuto nepřípustnou námitku zohlednila žalobkyně při částečném zpětvzetím žaloby pro tuto částku), dále námitka poukazující na povahu přiznané pohledávky jako pohledávky z úvěru a pohledávky postoupené, když se jedná jak o nepřípustnou námitku, tak zjevně nesprávnou, když předmětem řízení není žádná pohledávka z úvěru, ale dvě pohledávky ze smluv o dílo, které nebyly postoupeny. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná ve svém odvolání neuplatnila žádné způsobilé odvolací důvody, a proto byl rozsudek pro uznání ve výroku I. potvrzen, a to v té části, která nebyla dotčena částečným zastavením řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní. Pro přehlednost odvolací soud rekapituluje, že napadený rozsudek byl ve výroku I. potvrzen v tom rozsahu, ve kterém je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 36 519,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 821,40 Kč za dobu od 14. 3. 2020 do 18. 1. 2021, z částky 20 821,40 Kč za dobu od 19. 1. 2021 do 26. 2. 2021, z částky 15 821,40 Kč za dobu od 27. 2. 2021 do zaplacení, dále z částky 30 697,70 Kč za dobu od 24. 3. 2020 do 18. 1. 2021, z částky 25 697,70 Kč od 19. 1. 2021 do 26. 2. 2021 a z částky 20 697,70 Kč od 27. 2. 2021 do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč.

10. Výše uvedené omezení přípustných odvolacích důvodů v případě rozsudku pro uznání však neplatí v případě výroku takového rozsudku o nákladech řízen. Správnost tohoto výroku proto odvolací soud přezkoumal. Ze skutečností doplněných stranou žalující v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby pro 10 000 Kč, je zřejmé, že žalobkyně podala předmětnou žalobu důvodně pouze pro částku 36 519,10 Kč, pro 10 000 Kč žaloba nebyla podána důvodně, neboť v tomto rozsahu žalovaná plnila na jednu z uplatněných pohledávek již před podáním žaloby. Tuto skutečnost zohlednila žalobkyně opožděně, když vzala částečně zpět žalobu pro částku 10 000 Kč až v průběhu odvolacího řízení a řízení bylo částečně zastaveno pro 10 000 Kč. Lze tedy uzavřít, že úspěch žalobkyně v tomto řízení činí pouze 78,5 % (celkem uplatňovala jistinu ve výši 46 519,10 Kč, z toho důvodně uplatněná byla jistina ve výši 36 519,10 Kč a v tomto rozsahu byla žalobkyně v řízení úspěšná, matematické porovnání těchto dvou částek dává poměr úspěchu žalobkyně 78,5 % ročně). Žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení pouze v rozsahu 57 % (míra úspěchu snížená o míru neúspěchu). Jestliže tedy náklady žalobkyně vzniklé v řízení před soudem prvního stupně činí 13 767,40 Kč (výrok II. napadeného rozsudku), pak jí za tuto fázi řízení přísluší pouze 57 %, tedy 7 847,42 Kč, odvolací soud proto výrok II. napadeného rozsudku ve smyslu výše uvedeného takto změnil.

11. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodoval podle § 224 a § 142 odst. 2 o.s.ř. podle stejné zásady, a to úspěchu žalobkyně v celém řízení. Žalobkyni proto přísluší náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 57 % skutečně vynaložených nákladů. Náklady žalobkyně v odvolacím řízení činí 13 646,60 Kč, tato částka se skládá z náhrady za právní zastoupení za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) v sazbě po 2 580 Kč (tarifní hodnota činí 36 519,10 Kč) ve výši 5 160 Kč, dvě paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného cestou právní zástupkyně žalobkyně z obec ke zdejšímu soudu v trvání celkem 14 započatých půlhodin za cestu tam i zpět ve výši 1 400 Kč, dále cestovné za tuto cestu ve výši 4 118,18 Kč, která se skládá z náhrady za ujetou vzdálenost ve výši 2 368,80 Kč (504 km v sazbě 4,70 Kč za 1 km podle vyhl. č. 511/2021 Sb.) a z náhrady za pohonné hmoty ve výši 1 749,38 Kč (504 km, kombinovaná spotřeba vozidle podle tech. průkazu 7,8 l benzinu BA95, cena 1 litru tohoto benzinu ve výši 44,50 Kč podle uvedené vyhlášky v aktuálním znění) a 21% DPH. 57% z 13 646,60 Kč činí 7 778,56 Kč. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.). Pokud nebude splněno, co ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, lze podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.