19 CO 804/2022

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Kamily Drábkové ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupena advokátem titul jméno příjmení, titul, sídlem adresa, proti; žalované: ; jméno příjmení, narozena datum, trvale bytem adresa, o zaplacení 25 649,55 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10.5.2022, č.j. 17 C 73/2022-64,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I., ohledně zamítnutí žaloby co do částky 7 618 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 618 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. ohledně zamítnutí žaloby co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 368,49 Kč od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši přesahující 8,25 % ročně z částky 3 368,49 Kč od datum do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 322,82 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 249,51 Kč od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši přesahující 8,25 % ročně z částky 4 249,51 Kč od datum do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 347,04 Kč, potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem zamítl žalobu, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 649,55 Kč s úrokem ve výši 1 631,92 Kč, s úrokem ve výši 1 954,48 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 582,90 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 909,40 Kč jdoucím od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 551,43 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 838,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 582,90 Kč od datum do zaplacen a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 909,40 Kč od datum do zaplacení (výrok I.). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 25 649,55 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne datum smlouva anonymizována dvě slova, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala vrátit včetně úroků ve výši 29 % ročně a dalších poplatků sjednaných ve smlouvě, a to ve 45 týdenních splátkách po 311 Kč s poslední splátkou dne datum. Žalovaná uhradila na smlouvu celkem 4 631,51 Kč, dluh žalované ve výši 9 356,49 Kč představuje dlužná jistina 5 582,90 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 631,92 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 551,43 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 3 773,59 Kč, úroky ve výši 29 % ročně a úroky z prodlení ve výši 10 % z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely dne datum smlouva anonymizována dvě slova, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně a sjednanými poplatky v 18 měsíčních splátkách po 1 518 Kč s poslední splátkou dne datum. Žalovaná na tuto smlouvu zaplatila celkem 10 750,49 Kč, dlužnou částku ve výši 16 293,06 Kč představuje dlužná jistina ve výši 9 909,40 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 6 383,66 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 954,48 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 838,90 Kč a dále úroky ve výši 29 % ročně a úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Pohledávky z výše uvedených smluv byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

3. Soud prvního stupně provedl dokazování předloženými listinami, a to listina anonymizováno 6 slov ze dne datum a listina anonymizováno 6 slov ze dne datum, smlouva anonymizována čtyři slova datum a ze dne datum, listina anonymizováno, listina anonymizována tři slova, listina anonymizována tři slova a listina anonymizováno. Po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobkyně kromě vyplnění listina anonymizováno 6 slov žalovanou neuvedla jiná skutková tvrzení a nepředložila jiné důkazy k tomu, jakým dalším způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalované k uzavření smlouvy a k řádnému splácení úvěru. Z uzavřené smlouvy přitom vyplývá, že se jedná o spotřebitelský úvěr. Jedinou ověřenou informací podle žádosti je údaj o výši čistého příjmu žalované, neboť k tomuto podle žádosti byly předloženy dvě, resp. tři výplatní pásky. Žalobkyně soudu neuvedla skutková tvrzení ani nedoložila, zda a jakým způsobem a na základě jakých podkladů právní předchůdce žalobkyně zkoumal výši dalších žalovanou uvedených příjmů domácnosti, výši měsíčních výdajů, zda a s jakým výsledkem žalobkyně nahlédla do veřejně dostupných databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.

4. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES a dále dle § 86 a § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když vyšel z rozsudku Soudního dvora ze dne datum rozhodnutí ve věci spisová značka a rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Dospěl k závěru, že žalobkyně kromě obecných proklamací, že její právní předchůdce posoudil před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, že zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, že tato byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a že tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované, neuvedla žádná další skutková tvrzení a nepředložila další důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, zda a jakým dalším konkrétním způsobem a na základě jakých podkladů věřitel úvěruschopnost žalované zkoumal. Posouzení úvěruschopnosti žalované jen na základě vyplněného dotazníku a předložení dvou výplatních pásek považuje soud prvního stupně za nedostatečné. S ohledem na shora uvedenou právní úpravu a judikaturu proto soud posoudil smlouvy o úvěru, ze kterých žalobkyně uplatnila svůj žalobní nárok, jako neplatné, nárok uplatněný žalobkyní, na kterou měla být postoupena pohledávka z uvěrových smluv, pak mohl posoudit pouze z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně vůči žalované žádnou pohledávku nemá, neboť Smlouvou o postoupení pohledávek byly na žalobkyni ze společnosti právnická osoba postoupeny pohledávky ze smluv o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že soud smlouvy o zápůjčce posoudil jako neplatné, konstatuje, že na žalobkyni pohledávka za žalovanou postoupena nebyla, žalobkyně tak není aktivně legitimována vůči žalované nárokovanou pohledávku vymáhat. S těmito závěry soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy úspěšné žalované žádné náklady v řízení nevznikly.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, a to proti výroku I. pouze co do částky 3 368,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od datum do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 322,82 Kč a dále co do částky 4 249,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od datum do zaplacení a co do kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 347,04 Kč. Žalobkyně uplatnila odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o.s.ř. Soud prvního stupně posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou z důvodu porušení povinnosti dle § 84 až § 89 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a přiznal žalobkyni vůči žalované jen právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně odvoláním tento právní závěr soudu prvního stupně o neplatnosti smlouvy nenapadá. Žalobkyně však zásadně nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že žalobkyně nemá vůči žalované žádnou pohledávku, neboť smlouva anonymizována tři slova byly na žalobkyni ze společnosti právnická osoba postoupeny pohledávky ze smluv o zápůjčce a tyto smlouvy soud shledal neplatnými. Žalobkyně nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že na ni jako postupníka nebyl postoupen nárok z bezdůvodného obohacení a odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí. Žalobkyně je toho právního názoru, že nárok z bezdůvodného obohacení na ni jako postupníka na základě smlouvy o postoupení pohledávek byl postoupen. Soud prvního stupně rozhodl nesprávně, kdy žalobkyni nárok z bezdůvodného obohacení nepřiznal. Žalobkyně v podané žalobě výslovně ke smlouva číslo uvedla, že žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 4 631,51 Kč a ke smlouva číslo uvedla, že žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 10 750,49 Kč, když za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na tyto pohledávky žalobkyně uhrazeno ničeho. Dále žalobkyně avizuje, že je jejím právem žalovat částku nižší, než která jí byla původně věřitelem postoupena a na kterou by měla nárok. Žalobkyně má proto za to, že má ze smlouva číslo nárok na zaplacení části nesplacené jistiny zápůjčky (tedy bezdůvodného obohacení) ve výši 3 368,49 Kč (8 000 Kč – 4 631,51 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 322,82 Kč (od datum do datum z dlužné jistiny 3 368,49 Kč). Ze smlouva číslo má nárok na zaplacení části nesplacené jistiny zápůjčky (tedy bezdůvodného obohacení) ve výši 4 249,51 Kč (15 000 Kč – 10 750,49 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 347,04 Kč (tj. ve výši 10 % od datum do datum z dlužné jistiny 4 249,51 Kč). Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud v napadené části výroku I. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uloží povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 368,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 322,82 Kč, částku 4 249,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 347,04 Kč, to vše od tří dnů od právní moci rozsudku a dále žalované uloží povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.

7. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalobkyně bylo podáno včas, osobu k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zčásti důvodné.

8. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že obě smlouva anonymizována dvě slova uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně se žalovanou jsou podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatné, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. V podrobnostech lze odkázat jak na skutková zjištění soudu prvního stupně uvedená v odstavci 6. a 7. odůvodnění napadeného rozsudku, tak na jeho právní posouzení této otázky včetně citované judikatury uvedené v odstavci 10. až 16. odůvodnění napadeného rozsudku. Neplatnost smlouva anonymizována dvě slova anonymizováno dle § 87 odst. 1 citovaného zákona jako důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Správný je také závěr soudu prvního stupně, že důsledkem absolutní neplatnosti Smlouvy dle § 87 odst. 1 citovaného zákona je omezení nároku věřitele vůči spotřebiteli na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následujících o.z.

9. Odvolací soud však nepovažuje za správný závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně vůči žalované žádnou pohledávku nemá z toho důvodu, že smlouva anonymizována tři slova byly na žalobkyni ze společnosti právnická osoba postoupeny pohledávky ze smluv o zápůjčce. Tento závěru soudu prvního stupně je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, dle které rozhoduje-li soud o nároku na plnění na základě skutkových zjištěních umožňujících podřadit uplatněný nárok po právní stránce pod jinou hmotněprávní normu, než jak jí uvádí žalobce, je povinností soudu posoudit důvodnost podle všech do úvahy přicházejících hmotněprávních ustanovení. Na postupníka může přejít postoupená pohledávka z bezdůvodného obohacení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Je-li pohledávka ve smlouvě o postoupení pohledávky identifikována dostatečně určitě, je smlouva platná, i když později vyjde najevo, že jde o pohledávku z jiného právního titulu, např. z titulu bezdůvodného obohacení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). smlouva anonymizována tři slova ze dne datum byly na žalobkyni postoupeny pohledávky společnosti právnická osoba za žalovanou vyplývající ze smlouva anonymizována dvě slova uzavřené dne datum číslo ze smlouva anonymizována dvě slova ze dne datum číslo Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky z těchto smluv o zápůjčce, tedy i pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo z titulu těchto smluv, které byly soudem shledány neplatnými.

10. Z listinných důkazů provedených soudem prvního stupně vyplývá, že na základě Smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo byla žalované poskytnuta částka 8 000 Kč, ze které vrátila pouze 4 631,51 Kč, bezdůvodné obohacení žalované tak činí 3 368,49 Kč. Ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum číslo dluží žalovaná 4 249,51 Kč, neboť z poskytnuté částky 15 000 Kč vrátila pouze 10 750,49 Kč. Odvolání žalované je tak důvodné co do částky 7 618 Kč (3 368,49 Kč + 4 249,51 Kč), když tato částka přestavuje dosud nesplacenou jistinu z obou smlouva anonymizována dvě slova a tedy bezdůvodné obohacení na straně žalované.

11. Pokud jde o úrok z prodlení z dlužné částky, vychází odvolací soud z toho, že splatnost částky celkem 7 618 Kč mohla nastat teprve po výzvě žalobkyně k jejímu vrácení. Žalovaná byla vyzvána k vrácení dlužných částek z obou smlouva anonymizována dvě slova dopisem žalobkyně ze dne datum, tato výzva byla součástí oznámení o postoupení pohledávek a dle odvolacího soudu ji lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně prokázala, že výzvu odeslala žalované dne datum (podací lístek na č. l. 31 spisu), ve smyslu § 573 o.z. se výzva považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužných částek do 10 dnů od data doručení výzvy, tedy do datum. Následující den, to je datum je tedy žalovaná v prodlení s úhradou dlužných částek a od tohoto data žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení dle Nařízení vlády číslo Sb. činila k tomuto dni 8,25 % Odvolací soud proto podle § 220 o.s.ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, co do částky 7 618 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum tak, že žalovaná je povinna tuto částku včetně zákonného úroku z prodlení žalobkyni zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

12. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení z dlužných částech 3 368,49 Kč a 4 249,51 Kč od datum do zaplacení a dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, a to z částky 3 368,49 Kč ve výši 10 % ročně od datum do datum a z částky 4 249,51 Kč ve výši 10 % od datum do datum. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud co do kapitalizovaného úroku z prodlení, úroku z prodlení za období od datum do datum a co do úroku z prodlení od datum ve výši přesahující 8,25 % ročně rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, neboť v tomto rozsahu byla žaloba soudem prvního stupně zamítnuta po právu.

13. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně měla v řízení úspěch jen částečný a žalované žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek § 237 o.s.ř. podané do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).