19 CO 94/2023

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Jana Jursíka ve věci žalobců: a) příjmení příjmení , datum narození bytem adresa b) jméno příjmení , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení , titul , titul . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 18. 10. 2022, č. j. 1 C 53/2022-181,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění takto: Určuje se, že spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 252 m2, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení, na adrese [obec a číslo], pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 84 m2 a pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 222 m2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], jsou žalobci, a to každý jednou ideální polovinou.

II. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů každému ze žalobců částku 38 355 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Prachaticích.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že jsou vlastníky nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek]. Návrh odůvodnili tím, že ohledně těchto nemovitostí uzavřeli dne 15. 10. 2019 darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti, na základě které měla nabýt vlastnictví k nemovitostem neteř žalobců [jméno] [příjmení] (žalovaná). Po uzavření darovací smlouvy však byli oba žalobci omezeni ve svéprávnosti, žalobce [příjmení] [příjmení] trpí [anonymizována tři slova] spojenou s [anonymizována tři slova], žalobce [jméno] [příjmení] trpí [anonymizována tři slova]. Podle znaleckého posudku ani jeden ze žalobců nebyl již v říjnu 2019 schopen porozumět důsledkům uzavření této darovací smlouvy, která je proto neplatná a vlastnické právo na žalovanou tak nemohlo přejít.

2. Okresní soud v Prachaticích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem určil, že vlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], na adrese [obec a číslo], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], jsou žalobci (výrok I.). Žalované soud uložil povinnost zaplatit žalobcům nákladu nákladů řízení ve výši 65 984 Kč (výrok II.) a povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč (výrok III.).

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce [příjmení] [příjmení] byl rozsudkem téhož soudu ze dne 9. 11. 2021, č. j. 0 Nc 433/2021-51 omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Důvodem omezení svéprávnosti byla skutečnost, že žalobce je osobou trpící lehkým až středně těžkým typem Alzheimerovy demence, která se rozvinula u jedince s lehkou mentální retardací. Žalobce [jméno] [příjmení] byl omezen ve svéprávnosti rozsudkem ze dne 15. 11. 2021, č. j. 0 Nc 434/2021-47 mimo jiné tak, že není způsobilý činit právní jednání týkající se nakládání s majetkem, jehož hodnota přesahuje 200 Kč, uzavírat darovací smlouvy ohledně daru hodnoty vyšší než 200 Kč či daru vzhledem k okolnostem neobvyklému. Jelikož žalobce trpí demencí středně těžkého stupně smíšené etiologie (na vzniku se podílí složka vaskulární, posuzovaný opakovaně prodělal v minulosti mozkové cévní příhody, a roky trvající nadužívání alkoholu), není proto schopen právně jednat. Oběma žalobcům byla opatrovnicí jmenována paní [jméno] [příjmení]. Podání žaloby na určení vlastnictví bylo opatrovnici žalobců v souladu s ustanovením § 483 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku schváleno rozhodnutím soudu. Ze znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], soud prvního stupně zjistil, že [jméno] [příjmení] trpí duševní poruchou, která není jen přechodná, a to středně těžkou demencí smíšené etiologie při původně patologickém intelektu, lehké mentální retardaci. Byl celoživotně intelektově podstatně limitován, právního jednání ve složitějších případech, jako je např. uzavření darovací či obdobné smlouvy nebyl schopen celoživotně, tedy ani v roce 2019, kdy došlo uzavření předmětné darovací smlouvy. Důsledkům uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti podle znalce nebyl díky forenzně zásadnímu postižení kognitivních funkcí (stavu po nástupu syndromu demence při premorbidní mentální retardaci) schopen porozumět. Závěr, že [jméno] [příjmení] trpí lehkou mentální retardací, potvrzuje rovněž znalec [titul] [jméno] [příjmení], [titul] v posudku vypracovaném pro účely řízení o omezení svéprávnosti. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] soud dále zjistil, že žalobce [jméno] [příjmení] trpí duševní poruchou, která není jen přechodná, a to středně těžkou demencí smíšené etiologie při původně subnormním, hraničním intelektu. Zásadním momentem byla cévní mozková příhoda, kterou utrpěl v roce 2015, od té je jeho schopnost plnohodnotně anticipovat forenzně podstatně snížena. Dle znalce [jméno] [příjmení] nebyl schopen porozumět důsledkům uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti, a to díky forenzně zásadnímu postižení kognitivních funkcí (stavu po poškození mozku cévní mozkovou příhodou), nevzdělanosti a při premorbidní simplexní, zmanipulovatelné osobnosti. Ke stejnému závěru došla ve svém posudku rovněž [titul] [jméno] [příjmení], podle které se na vzniku demence smíšeného typu středně těžkého stupně podílela složka vaskulární dle zjištěné polymorbidity (vysoký tlak, cukrovka, opakované embolizace do mozku a ischemické cévní mozkové příhody). K mozkové příhodě navíc došlo u nevzdělaného člověka s premorbidní simplexní a zmanipulovatelnou osobností. Již dne 30. 9. 2019, tedy cca dva týdny před podpisem smlouvy, je v rámci propouštěcí zprávy po doléčení a rehabilitaci po provedení punkce abscesu [titul] [jméno] [příjmení] doporučováno přešetření jeho svéprávnosti. Soud prvního stupně proto uzavřel, že s vysokou mírou pravděpodobnosti lze určit, že žalobci jednali v duševní poruše, která je činila neschopnými právně jednat. Znalec s přihlédnutím k povaze onemocnění žalobců vyloučil, že by žalobci v době uzavření smlouvy mohli mít tzv. světlý okamžik. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti je neplatná a vlastníky nemovitostí uvedených ve výroku rozsudku jsou tudíž žalobci. Věc právně posoudí dle § 581 občanského zákoníku, a pokud je o naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Procesně úspěšným žalobcům soud přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení a žalované uložil povinnost zaplatit České republice na nákladech řízení 1 800 Kč (znalečné v souvislosti s výslechem znalce).

4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání z důvodu dle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Žalovaná má za to, že soud prvního stupně postupoval nesprávně, když neprovedl jí navržený důkaz revizním znaleckým posudkem, což má za následek neúplné zjištění skutkového stavu věci. Současně provedené důkazy nesprávně vyhodnotil, když dospěl k nesprávným závěrům (především se jedná o nesprávné hodnocení výpovědí svědků/účastníků). Dle žalované došlo k nesprávnému postupu soudu, kdy skutkový stav a relevantní skutečnosti významné pro vypracování adekvátního znaleckého posudku soud zjišťoval až po znalecké výpovědi znalce, který vypracoval znalecký posudek předložený žalobci, resp. až po provedení tohoto znaleckého posudku jako důkazu při jednání. Soud při hodnocení věrohodnosti osoby opatrovnice [jméno] [příjmení] nepřihlédl k tomu, že se celého prvního jednání dne 25. 8. 2022 účastnila jako hmotněprávní zástupce žalobců, následně při jednání dne 11. 10. 2022 vystupovala v řízení jako svědek. Jako jediný důkaz pak byl prakticky vzat pouze znalecký posudek, resp. výpověď znalce, který na zakázku žalobců (jejich právního zástupce) vypracovával posudek týkající se způsobilosti žalobců učinit určitý právní úkon. Žalovaná v podaném odvolání dále podrobně popisuje okolnosti sepisu darovací smlouvy, hodnotí osoby slyšených svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a jejich výpovědi před soudem. Za zásadní pochybení žalovaná považuje skutečnost, že znalec [příjmení] nebyl seznámen s dřívějším životem žalobců, vycházel pouze z informací poskytnutých opatrovnicí žalobců. Znalci byla poskytnuta vybraná zdravotnická dokumentace, ze které vycházel, žádné podrobnosti týkající se osobních poměrů a každodenního života mu sděleny nebyly. Žalovaná proto považuje znalecký posudek za nedostatečný. Odkazuje přitom na judikaturu Nejvyššího soudu a podrobně se vyjadřuje k výslechu znalce před soudem. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] považuje žalovaná za zmatenou, naopak výpovědi svědků [příjmení] a [jméno] [příjmení] považuje za objektivní a podstatné. Poukazuje dále na skutečnost, že v zásadě nebylo vůbec přihlédnuto ke svědecké výpovědi advokáta [příjmení], který ověřoval podpisy žalobců a byl jako jediný ze svědků daného právního jednání přítomen. Znalecký posudek znalce [příjmení] dle žalované trpí zásadními nedostatky, lékařské zprávy byly účelově vybrány, znalci nebyly známy poměry žalobců v roce 2019, soud řádně nezohlednil svědecké výpovědi svědků, které podlamují závěr znalce a není pravdou, že by tyto byly v souladu se závěry znalce. Soud prvního stupně proto nepostupoval správně, pokud nevyhověl návrhu žalované na vyhotovení revizního znaleckého posudku eventuelně ústavního posudku. Žalovaná dále nesouhlasí s výrokem o nákladech řízení, neboť výsledek řízení je postaven čistě na odborném posudku jedné jediné osoby (soudního znalce) a předmět sporu vznikl nezávisle na její vůli. Žalovaná přistoupila na darování nemovitostí v dobré víře a v této je i nabyla a byla přesvědčena o tom, že žalobci byli způsobilí předmětné právní jednání učinit, že se sami pro darování rozhodli a ona předmětný dar přijala. Z tohoto důvodu je namístě postup ve smyslu § 150 o. s. ř., podle kterého jsou-li důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů zcela nebo zčásti přiznat. Pokud jde o výši přiznaných nákladů řízení, pak žalovaná brojí proti rozhodnutí o tom, že se žalobcům přiznávají 2 úkony právní služby spočívající v poradě s klienty, když i sama opatrovnice žalobců uvedla, že žalobci jsou ve stavu nezpůsobilém k provedení validní účastnické výpovědi. Žalovaná dále zpochybňuje částku účtovanou za znalecký posudek znalce [příjmení]. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

5. Žalobci k odvolání žalované uvedli, že na základě dokazování provedeného před soudem prvního stupně nebyla rozhodná skutečnost (duševní porucha obou žalobců v době uzavření předmětné darovací smlouvy) bez důvodných pochybností žádným procesně účinným důkazem vyvrácena. V řízení tak byla stanovena vysoká míra pravděpodobnosti prokázání, že žalobci jednali v době uzavření darovací smlouvy dne 15. 10. 2019 v duševní poruše, které je činila neschopnými právně jednat v tak závažné věci jako je rozhodování o svých nemovitostech v šíři a závažnosti dané předmětem darovací smlouvy. Odkázali na nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 173/13. Pokud žalovaná namítá, že soud prvního stupně nepostupoval správně, když neprovedl jí navržený důkaz revizním znaleckým posudkem, pak žalobci s odkazem na § 129 odst. 1 věta druhá o. s. ř. konstatují, že soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. V tomto případě žádný z provedených důkazů nebyl v rozporu s vypracovaným znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Tento znalecký posudek je dostatečný a obsahuje veškeré relevantní okolnosti podstatné pro posouzení zdravotního stavu žalobců. Znalec při výslechu shrnul vypracovaný znalecký posudek a jednoznačně popsal zdravotní stav žalobců a skutečnosti, které ho vedli k závěru, že žalobci nebyli v roce 2019 schopni porozumět důsledkům uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti. Právní zástupce žalobců v odvolání popisuje zdravotní stav žalobců před rokem 2019, jak je dokazován lékařským zprávami. V rozporu se znaleckým posudkem [titul] [příjmení] nejsou znalecké posudky vypracované v řízení o omezení svéprávnosti a opatrovnictví žalobců, a to [titul] [jméno] [příjmení], [titul] a [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení] rovněž uvedl, že žalobce [jméno] [příjmení] není schopen porozumět složitějšímu textu, např. právní povahy či hospodárně nakládat s finančními prostředky. Žalobce [jméno] [příjmení] ani nebyl schopen podepsat se v podpisových doložkách do své kolonky, když se na darovací smlouvě podepsal do kolonky žalované a žalovaná se následně musela podepsat do kolonky žalobce. Pokud se žalovaná domnívala, že je namístě vypracovat znalecký posudek, měla takto učinit sama. Žalobci mají za to, že žalované vypracování znaleckého posudku nebránily žádné okolnosti. Žalobci nesouhlasí ani s odvolací námitkou žalované, že soud v odůvodnění rozsudku pouze stručně konstatoval listinné důkazy a tyto důkazy shrnul tak, že žaloba je důvodná, kdy k tomuto závěru dospěl zejména na základě znaleckého posudku [titul] [příjmení]. Žalobci považují odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně za dostatečné, neboť se soud řádně vypořádal s veškerými provedenými důkazy a skutečnostmi a dostatečně odůvodnil závěr, na kterém postavil své rozhodnutí. Žalobci se ztotožňují s odůvodněním soudu prvního stupně, že okolnosti, které uváděli svědek [jméno] [příjmení] či [příjmení] [příjmení] (např. že žalobci chtějí svůj dům darovat), nijak nevyvrací závěr o tom, že k takovému právnímu jednání nebyli objektivně způsobilí, neboť soud neposuzuje otázku jejich manipulace. Naopak svědecké výpovědi svědčí o nestálosti přání a názorů žalobci, jejich ovlivnitelnosti a neschopnosti náležitě uvážit následky jejich právních jednání. Z výpovědi [titul] [příjmení] vyplynulo, že tento přijel na [anonymizováno] s již hotovým textem smlouvy, tedy žalobci ani neměli možnost během procesu sepisu smlouvy tuto připomínkovat tak, jak bývá u takovýchto smluv zvykem. Advokát [titul] [příjmení] de facto znění smlouvy konzultoval pouze se žalovanou a žalobcům následně odprezentoval až finální znění smlouvy. Darovací smlouvou a smlouvou o zřízení služebnosti je zajištěna pouze a toliko možnost žalobců dožít v předmětném domě, nicméně zde není žádné ustanovení, které by zavazovalo žalovanou, aby za života žalobců o něj pečovala. K výpovědím jednotlivých svědků dále uvádí, že ani jeden ze slyšených svědků nemá lékařské vzdělání, aby posoudil zdravotní stav žalobců v době uzavření darovací smlouvy v roce 2019. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalobci uvádí, že byli před soudem prvního stupně úspěšní, neboť žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno, a proto mají právo na náhradu nákladů řízení. Domnívají se, že zde nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, neboť mají za to, že duševní porucha obou žalobců byla žalované dobře známa a předmětná darovací smlouva je žalované zjevně ku prospěchu. Žalobci tedy nesouhlasí s tím, aby došlo k moderaci nákladů řízení ve smyslu § 150 o. s. ř. Žalobci proto navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalované bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

7. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

8. Po skutkové stránce vychází odvolací soud ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť jeho skutkové závěry vyplývají z provedených důkazů, které hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Skutkový stav byl soudem prvního stupně zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí soudu ve věci, odvolací soud proto v plném rozsahu odkazuje na skutková zjištění uvedená v odůvodnění napadeného rozsudku (zejména odstavec 4. až 20.)

9. Po právní stránce odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť navrhované soudní rozhodnutí je nutné pro změnu zápisu v katastru nemovitostí a dosažení shody zapsaného stavu se stavem právním. Za správný považuje odvolací soud také závěr soudu prvního stupně, že oba žalobci při uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti jednali v duševní poruše, která je činila neschopnými právně jednat ve smyslu § 581 o. z. Z tohoto důvodu je darovací smlouva neplatná a vlastníky předmětných nemovitostí jsou i nadále žalobci.

10. Pokud jde o žalobce [jméno] [příjmení], vycházel soud prvního stupně nejen ze závěrů znaleckého posudku [titul] [příjmení], ale přihlédl i ke znaleckému posudku znalce [titul] [příjmení] zpracovanému v řízení o omezení svéprávnosti [jméno] [příjmení] [příjmení] v tomto znaleckém posudku uvedl, že [jméno] [příjmení] trpí demencí lehkého až středně těžkého stupně u osoby s intelektem v pásmu lehké mentální retardace. Mentální retardace je stav zastaveného či neúplného duševního vývoje, který je zvláště charakterizován narušením dovedností, které přispívají k povšechné úrovni inteligence, tj. poznávacích, řečových, pohybových a sociálních schopností. Mezi hlavní znaky mentální retardace patří hlavně nízká úroveň rozumových schopností, která se projevuje zejména nedostatečným rozvojem myšlení, omezenou schopností učení a následkem toho i obtížnější adaptací na běžné životní podmínky. Takoví postižení dovedou v nejlepším případě uvažovat na úrovni dětí středního školního věku. Tomu odpovídá i skutečnost, že [jméno] [příjmení] vyšel ze 6. třídy základní školy. Znalec [titul] [příjmení] dále uvedl, že v roce 2015 ještě u [jméno] [příjmení] zjištěna demence nebyla, v roce 2021 však již byla v pokročilém stádiu, když v mezidobí došlo ke vzniku a rozvoji demence. Tyto závěry jsou zcela v souladu se závěry znaleckého posudku [titul] [příjmení], že [jméno] [příjmení] trpí lehkou mentální retardací a již díky tomuto onemocnění nemohl být schopen rozeznat obsah a podstatu svého jednání, kterým nebyla běžná záležitost každodenního života, nýbrž nakládání s majetkem značné hodnoty. Ačkoliv [jméno] [příjmení] je schopen porozumět jednoduchému textu, složitější text právní povahy již nerozpozná a není schopen jej interpretovat. Pokud tedy slyšený svědek [titul] [příjmení] uvedl, že smlouvu přečetl žalobcům„ téměř slovo od slova“, pak s ohledem na svoji intelekt (lehká mentální retardace) nebyl [jméno] [příjmení] schopen tento právní text darovací smlouvy pochopit. Svědek [titul] [příjmení] nevypověděl nic v tom smyslu, že by mu bylo známo, že v případě [jméno] [příjmení] se jedná o osobu s intelektem v pásmu lehké mentální retardace.

11. Pokud jde o žalobce [jméno] [příjmení], z provedených listinných důkazů vyplývá, že byl před podpisem darovací smlouvy hospitalizován od 4. 7. 2019 do 30. 9. 2019 v LDN [obec], odkud byl dne 30. 9. 2019 přeložen do nemocnice [obec], ze které byl propuštěn dne 14. 10. 2019. Již v lékařské zprávě LDN [obec] při přeložení do [nemocnice] ošetřující lékařka dne 30. 9. 2019 uvádí, že [jméno] [příjmení] je„ persona simplex, nemá reálný náhled na životní situace, doporučuji přešetřit svéprávnost této osoby“. [jméno] [příjmení] dle znaleckého posudku trpí středně těžkou demencí smíšené etiologie při původně subnormním, hraničním intelektu. Byl celoživotně intelektově limitován, nedokončil zvláštní školu, nadužíval alkohol a byl celoživotně manipulovatelný. V roce 2015 utrpěl cévní mozkovou příhodu, od které došlo k zásadnímu zhoršení jeho schopnosti anticipace. Závěry znalce [příjmení] podporuje rovněž znalecký závěr [titul] [příjmení], které zpracovala znalecký posudek v řízení o omezení svéprávnosti, dle kterého se na vzniku demence smíšeného typu středně těžkého stupně podílela složka vaskulární dle zjištěné polymorbidity (vysoký tlak, cukrovka, opakované mozkové embolie a ischemické cévní mozkové příhody). Dle této znalkyně došlo k mozkové příhodě u nevzdělaného člověka s premorbidní simplexní a zmanipulovatelnou osobností. Z výpovědi svědka [příjmení] nevyplývá, že by měl informace o zdravotním stavu [jméno] [příjmení] a o tom, že byl den před podpisem darovací smlouvy propuštěn z dlouhodobého pobytu v nemocničním zařízení.

12. Odvolací soud s ohledem na skutková zjištění soudu prvního stupně vyplývající ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] a dalších listinných důkazů považuje stejně jako soud prvního stupně zpracování revizního znaleckého posudku za nadbytečné; pokud soud prvního stupně tento důkaz neprovedl pro nadbytečnost, byl jeho postup správný. Soud prvního stupně také řádně, logicky a přesvědčivě odůvodnil, z jakých důkazů při zjištění skutkového stavu vycházel, které svědecké výpovědi hodnotí jako věrohodné a které nikoliv. Odvolací soud proto uzavřel, že odvolací důvody uplatněné žalobou nebyly v řízení naplněny a nebyly zjištěny ani žádné jiné vady, které by měly za následek nesprávné rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci.

13. Žalobci prostřednictvím svého právního zástupce k výzvě odvolacího soudu upřesnili navrhovaný žalobní petit tak, že požadovali, aby bylo určeno, že jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí každý s podílem jedné ideální poloviny. Odvolací soud proto postupoval podle § 220 o. s. ř. a změnil napadený rozsudek tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy určil, že žalobci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a to každý jednou ideální polovinou. Rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé bylo věcně správné, avšak s ohledem na žalobní návrh nebylo stanoveno, v jakém podílu se žalobci stávají vlastníky předmětných nemovitostí. Upřesněný žalobní petit odpovídá tomu, že žalobci před podpisem darovací smlouvy byli spoluvlastníky předmětných nemovitostí každý spoluvlastnickým podílem o velikosti jedné ideální poloviny.

14. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobci byli v řízení procesně úspěšní. Žalovaná je proto povinna nahradit žalobcům náklady řízení. Pokud jde o náklady řízení před soudem prvního stupně, odvolací soud vychází stejně jako soud prvního stupně z toho, že tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměna právního zástupce žalobců za 11 z úkonů právní služby a 1 úkon právní služby ve výši jedné poloviny. Protože šlo o společné úkony při zastupování dvou osob, náleží zástupci za každou osobu odměna snížená o 20 %, tj. za 1 úkon právní služby při zastupování jedno osoby ve výši 2 000 Kč a za jednu polovinu právního úkonu ve výši 1 000 Kč. Soud prvního stupně při výpočtu nesprávně vycházel z toho, že odměna za právní úkon ve výši jedné poloviny činí 1 750 Kč (před snížením o 20 %), ačkoliv správně se jedná o částku 1 250 Kč před snížením o 20 %, tj. 1 000 Kč po provedeném snížení. Náklady žalobců za zastupování advokátem před soudem prvního stupně tak činí 46 000 Kč, k tomu náleží 12 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 3 600 Kč a 21 % DPH z těchto částek ve výši 10 416 Kč. Po připočtení zaplaceného soudního poplatku tak náklady řízení žalobců před soudem prvního stupně činí 65 016 Kč Odvolací soud považuje za účelně vynaložené úkony soudem prvního stupně přiznané 2 porady s klientem, neboť tyto porady právního zástupce proběhly s hmotněprávní opatrovnicí žalobců [jméno] [příjmení], nikoliv se žalobci, jak se nesprávně domnívá žalovaná. Naopak neshledal důvodným návrh žalované na nepřiznání náhrady nákladů žalobcům ve smyslu § 150 o. s. ř., když důvody hodné zvláštního zřetele pro takový postup soudu nebyly dle odvolacího soudu na straně žalované zjištěny.

15. V odvolacím řízení vykonal právní zástupce žalobců 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na odvolacím jednání), když odvolací soud nepovažuje za účelně vynaložený úkon právní služby poradu s klientem přesahující jednu hodinu ze dne 30. 12. 2022. Odměna za 1 úkon při zastupování dvou osob činí 2 000 Kč, za 2 osoby tedy 4 000 Kč, za 2 úkony je odměna celkem ve výši 8 000 Kč. K tomu náleží 2 režijní paušály po 300 Kč, dále cestovné právního zástupce žalobců k odvolacímu jednání z [obec] do [obec] a zpět ve výši 664,50 Kč, a to při celkové vzdálenosti 90 km, průměrné spotřebě použitého vozidla 5,3 litrů na 100 km, ceně benzínu 41,20 Kč a sazbě základní náhrady 5,20 Kč na 1 km dle vyhlášky č. 403/2022 Sb. K nákladům dále náleží náhrada za ztrátu času na cestě za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč a DPH v sazbě 21 % z těchto částek ve výši 2 029,50 Kč Náklady odvolacího řízení tak celkem dosahují částky 11 694 Kč a náklady za řízení před soudy obou stupňů celkem částky 76 710 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil odvolací soud žalované, aby každému ze žalobců zaplatila jednu polovinu této částky, tj. 38 355 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.