2 Ad 10/2012
č. j. 2 Ad 10/2012-36
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí o snížení stupně invalidity z třetího na druhý. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil 50 % pokles pracovní schopnosti. Zdravotní postižení bylo podřazeno položce 8 písm. b/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a odpovídalo druhému stupni invalidity. Žalovanému nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce J. N., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22.12.2011 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 28.2.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 22.12.2011 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o snížení stupně invalidity a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se poukazuje na to, že žalobce je stižen mentální retardací, která jej omezuje v osobním životě, nikdy nebyl začleněn v zaměstnaneckém poměru, protože to jeho postižení vylučuje. Na pracovní zařazení a pracovní schopnost lze pohlížet jako na psychoterapii, protože jeho pracovní výkony nepřinášejí téměř žádný ekonomický efekt. Při práci musí být veden, sledován, výsledky vyžadují opravy. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Z posudkového spisu vyplynulo, že žalobce byl uznán částečně invalidním od října 1992 pro stav po operaci vrozené stenózy aorty. I při dalších kontrolách stupně invalidity byl posouzen jako částečně invalidní. Ke změně stupně invalidity došlo od října 1995, přičemž stalo se tak pro mentální retardaci. Jako plně invalidní byl posouzen i při následných kontrolách. Ke změně stupně invalidity došlo při kontrole v září 2011, kdy posudkový lékař na podkladě zdravotnické dokumentace a psychologického vyšetření uzavřel, že žalobce je stižen lehkou mentální retardací u simplexní nesložitě strukturované osobnosti s horší přizpůsobivostí a jedná se o stav po operaci stenózy aorty s dobrým hemodynamickým efektem. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno zdravotní postižení V. položka 8 písm. b/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a pokles pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 35 %. Pro další zdravotní postižení byla míra poklesu pracovní schopnosti zvýšena o dalších 5 procentních bodů na celkových 50 %. S odkazem na tento podklad bylo vydáno dne 5.10.2011 rozhodnutí, jímž žalovaná podle čl. II. bod 13 zák. č. 306/2008 snížila invaliditu žalobce z třetího na druhý stupeň. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky s odůvodněním, že žalobce je mentální retardací postižen od narození, jeho stav je neměnný, vzhledem k poruchám chování potřebuje trvalý dozor v domácím prostředí i na veřejnosti. V námitkovém řízení byl pořízen lékařskou posudkovou službou žalované posudek o invaliditě, kdy za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla označena lehká mentální retardace s nesložitě komponovanou osobností žalobce s rysy závislosti. Nejvíce limitující se jeví rysy osobnostní, posuzovaný je sugestibilní, snadno zneužitelný, je schopen fungovat s dopomocí, hůře se přizpůsobuje, má sníženou frustrační toleranci, je osobností nevyzrálou, závislou a má jednoduché myšlení. Byl shledán důvod k navýšení taxace pro osobnostní rysy a lze stanovit maximálně možný pokles pracovní schopnosti na 55 %. Za vhodnější bylo považováno postižení poruchou osobnosti, kdy rovněž stav žalobce neodpovídá položce vyhlášky umožňující invalidizaci třetího stupně, kdy míru poruchy lze hodnotit jako středně těžké postižení, přičemž tato položka je určena pro stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, je tu předpoklad rozsahu ztráty pracovní schopnosti v rozmezí 30 – 45 %. V době posuzování stav žalobce byl kompenzován, schopen sám docházet do práce, vykonávat jednoduché manuální práce a základní sebeobsluhu. Nebyl zaznamenán těžce narušený výkon většiny denních aktivit, jeho stav se neblíží závažné psychické poruše. Proto byl posouzen jako osoba postižená poruchou osobnosti a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl určen ve výši 45 %. Se zřetelem k mentálním schopnostem byla tato míra zvýšena o dalších 10 procentních bodů na celkových 55 %. Krajský soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především psychologické a psychiatrické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným psychiatrem v posudkové komisi. K dispozici měla zdravotní dokumentaci praktického lékaře. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen lehkou mentální retardací s poruchami chování a má vrozenou poruchu aorty, která byla řešena operací s dobrým hemodynamickým efektem. V posudkovém nálezu se uvádí, že u žalobce byl ve třetím měsíci věku zjištěn šelest na srdci, je mentálně retardovaný, jeho vývoj byl opožděný, byl v péči neurologů psychiatrů. Stenóza aorty byla řešena operací v roce 1989 ve Fakultní nemocnici v Praze s dobrým hemodynamickým efektem. Žalobce jinak vážněji nestonal. Dvakrát týdně pomáhá v Baumaxu, práce ho baví, léky nebere, v empatii se mu nejprve líbilo, později ne, protože klienti se hádali. Žalobce pravidelně dochází na psychiatrii, s financemi disponuje sestra žalobce, která mu dává malé kapesné, jinak by peníze ihned utratil. V Baumaxu je zařazen v programu pomoc postiženým a chodí tam dvakrát týdně na tři hodiny. Potřebuje celodenní dohled, dělá to, co je mu určeno. Intelektové schopnosti žalobce jsou v pásmu lehké mentální retardace, což je podloženo opakovanými vyšetřeními psychiatra a psychologa, stav je komplikován poruchami chování. Ty jsou vyprovokovány situacemi, které žalobce nedokáže řešit. Nemá vypracovány pravidelné pracovní návyky, dokáže pracovat krátkou dobu, vykonávat jednoduché manuální práce odpovídající jeho duševním schopnostem, je nezodpovědný, musí mít dohled. Hodnotu peněz chápe částečně. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí byla označena lehká mentální retardace s poruchami chování. Ostatní komorbidita, tedy vrozená stenóza aorty, výrazným způsobem neomezuje aktivní hybnost žalobce a nemá podstatný vliv na pracovní schopnost. Posudkově objektivně zjištěný zdravotní stav a jeho zachovalé tělesné schopnosti mu umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost ve formě pomocných prací, které jsou spojeny s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti. Zdravotní postižení žalobce odpovídá kapitole V. položka 8 písm. b/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 45 %. Horní hranice procentní míry byla zvolena pro povahu zdravotního postižení a s přihlédnutím k tíži obtíží. Pro komorbiditu a dělnickou profesi byl rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce zvýšen o dalších 5 procentních bodů na celkových 50 %. Posudková komise současně uvedla, že nelze využít položku 8 písm. c/, protože u žalobce se nejedná o mentální postižení středně těžkého stupně. Popsané poruchy chování jsou nárazového charakteru a při situacích, které nezvládá. Chronicita se týká především snížené schopnosti samostatných pracovních návyků. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o snížení stupně invalidity je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 .s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, se žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především psychiatrické, psychologické a interní povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, jímž je lehká mentální retardace s poruchami chování. Toto zdravotní postižení pak posudková komise podřadila kapitole V, položka 8 písm. b/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce ve výši 45 %, tedy na horní hranici dané položky, odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na tíži obtíží, které toto postižení žalobci způsobuje, uvedla, že poruchy chování jsou nárazového charakteru při situacích, které nezvládá, chronicita je způsobena sníženou schopností samostatných pracovních návyků. Posudková komise se dále zabývala ostatní komorbiditou, konkrétně vrozenou stenózou aorty řešenou operací v roce 1989 s dobrým efektem, o němž uvedla, že nemá podstatný vliv na pracovní schopnost žalobce. Posudková komise se současně zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobce, o nichž uvedla, že neovlivňují pracovní schopnost žalobce. K psychiatrické diagnóze se uvádí, že ta sama o sobě by nebyla důvodem k invaliditě, protože tyto potíže reagují na potíže somatické povahy, míra depresivní poruchy a neurastenie je lehká, při přihlédnutí k narušeným sociálním kontaktům a obtížím při výkonu některých aktivit by psychiatrické postižení odpovídalo postižením podle kapitoly V položka 5 písm. b/ přílohy k vyhlášce způsobující pokles pracovní schopnosti v rozmezí 15 – 20 %. Posudková komise dále aplikovala předpis o korekčních faktorech, což odůvodnila komorbiditou a dělnickou profesí žalobce. Posudková komise se současně zabývala tím, je-li zdravotní postižení žalobce podřaditelné položce 8 písm. c/ přílohy k vyhlášce, což vyloučila, protože popsané poruchy chování žalobce neodpovídají středně těžkému stupni. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj názor o tom odůvodnila, zabývala se dalším zdravotním postižením žalobce a aplikovala předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 50 % pokles pracovní schopnosti. Podmínky nároku na invalidní důchod upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce klesla nejméně o 50 avšak nejvýše o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. O invaliditu třetího stupně jedná se tehdy, poklesla-li pracovní schopnost pojištěnce nejméně o 70 % (§ 39 odst. 1, 2 písm. b/ a c/ zákona). Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 50 %, pak invalidita žalobce odpovídá druhému stupni. Protože žalobce byl uznán plně invalidním před 1.1.2010 a ke snížení stupně invalidity došlo při první lékařské kontrolní prohlídce konané po roce 2009, byly tudíž dodrženy zákonné předpoklady pro snížení stupně invalidity, přičemž ke snížení výše invalidního důchodu dojde až od 13. splátky splatné po dni konání této prohlídky. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 písm. b/ a c/ a čl. II. bod 13 zák. č. 306/2008 Sb. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 3. září 2012 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.