2 Ad 11/2012
č. j. 2 Ad 11/2012-43
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 4 Ads 96/2012-21- KS Č. Budějovice 2 Ad 11/2012-43
- NSS 4 Ads 96/2012-21
- NSS 3 Ads 82/2012-38
- NSS 4 Ads 80/2013-15
- NSS 4 Ads 109/2014-11
Citované zákony (6)
Rubrum
2Ad 11/2012-43 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce DELTA, výrobní družstvo invalidů, se sídlem v Českých Budějovicích, Pražská 44, zast. JUDr. Evou Machovou, advokátkou v Českých Budějovicích, Na Sadech 21, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 27.10.2010, č.j. KUJCK 14983/2010 OSVZ/22, t a k t o :
Výrok
Žaloba se o d m í t á . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se v r a c í soudní poplatek v částce 3 000,- Kč.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 29.2.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 27.10.2010 č.j. KUJCK 14983/2010 OSVZ/22, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti lékařským posudkům Nemocnice České Budějovice a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se uvádí, že podle názoru žalobce jedná se o věc spadající do působnosti soudů rozhodujících ve správním řízení, protože nejde o spor vyplývající ze soukromoprávních vztahů účastníků. Věc není podřaditelná pod § 70 písm. g) s.ř.s., protože nejde o případ, kdy rozhodnutí závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob a samo o sobě neznamená právní překážku pro výkon povolání nebo zaměstnání. Žalovaný navrhl odmítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva nebo povinnosti v oblasti veřejného práva. Z lékařských posudků vyplývají určité povinnosti či práva, nejde však o akt, který daná práva či povinnosti konstituuje, protože o zdravotním stavu není rozhodováno, ten se pouze zjišťuje či osvědčuje. Poukazuje se na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20.9.2007 č.j. 4 Ads 81/2005-125, s nímž vyjádřil souhlas Ústavní soud nálezem pléna ze dne 23.9.2008 pod sp. zn. Pl. ÚS 11/08. Ze spisu žalovaného vyplynulo, že Nemocnice v Českých Budějovicích vydala pod č. 20/2010 a č. 21/2010 lékařské posudky, jimiž byla uznána nemoc z povolání I. P. Žalobce se proti těmto posudkům odvolal, když především poukázal na to, že nemoc z povolání musela existovat již v době nástupu I. P. do zaměstnání u žalobce. Pokračování - 2 - 2Ad 11/2012 Žalovaný odvolání žalobce zamítl a lékařské posudky potvrdil napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že právními předpisy stanovené kumulativní podmínky pro uznání nemoci z povolání jsou dodrženy. Dané onemocnění je podřaditelné pod konkrétní položku přílohy v nař. č. 290/1995 Sb., onemocnění posuzované osoby splňuje kritéria uvedená v tomto nařízení a vykonávala práce, při kterých docházelo k přetěžování příslušných svalových skupin natolik, že jsou podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. Krajský soud se věcí zabýval podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žalobu nelze projednat věcně a musí být odmítnuta. Charakterem lékařských posudků a jejich právní povahou se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20.9.2007 č.j. 4Ads 81/2005-125 a z takto vyjádřené právní povahy lékařského posudku soud vychází. Z odvolání žalobce vyplývá, že I. P. byla zařazena na konkrétní pracovní místo na základě pracovní rekomandace posudkového lékaře. Zjištění nemoci z povolání lékařským posudkem má dopad do pracovně-právního vztahu mezi I. P. jako zaměstnancem a žalobcem jako zaměstnavatelem. Vydané lékařské posudky mají proto vliv na pracovně-právní vztah mezi žalobcem a osobou, u které byla zjištěna nemoc z povolání. Důsledky takto zjištěné nemoci z povolání se pak projevují např. v možnosti pracovního zařazení takto postižené osoby, případně náhradou škody způsobenou vznikem nemoci z povolání. Takové nároky se řídí pracovním právem. Z toho plyne, že posudky, jimiž došlo ke zjištění nemoci z povolání, nebyly vydány správním orgánem při rozhodování o právech a povinnostech v oboru veřejné správy. Oddělení nemocí z povolání Nemocnice v Českých Budějovicích nemá povahu vrchnostenského orgánu, který by měl právo rozhodovat o právech a povinnostech žalobce. Z vydaných lékařských posudků vyplývají pro žalobce povinnosti, avšak těmito posudky nejsou povinnosti žalobce konstituovány. Děje se tak sice ve správním řízení, avšak to samo o sobě nemá za následek, že dané lékařské posudky, jejichž předmětem je objektivizace zdravotního stavu posuzované osoby a důsledky pro možnost výkonu dosavadní práce, mají dopad do subjektivních veřejných práv žalobce. Z ustanovení § 65 s.ř.s. vyplývá, že předmětem žaloby ve správním soudnictví mohou být taková rozhodnutí, která se dotýkají právních poměrů účastníků založených na předpisech veřejnoprávní povahy. Právní vztah mezi žalobcem a I. P. se opírá o soukromé právo a lékařskými posudky o zjištění nemoci z povolání není dotřena veřejnoprávní sféra žalobce a ani veřejnoprávní sféra I. P. na volbu povolání. Výklad článku 26 Listiny vyložil Ústavní soud pod sp. zn. II. ÚS 547/98 a ve stejném smyslu judikoval Nejvyšší správní soud v prve označeném rozsudku, kdy uvedl, že nikdo nemá právo získat jakékoliv zaměstnání, které by mu konvenovalo podle jeho představ, ani si je trvale udržet. Pro úvahu o tom, dopadá-li lékařský posudek do právní sféry žalobce, má význam skutečnost, je-li takový posudek žalobci k dispozici. Teprve poté vzniká žalobci povinnost jednat stanoveným způsobem. Takové jednání pak může být předmětem občanského soudního řízení. Jestliže na soudu je zabývat se právní stránkou věci, kdy ve smyslu § 75 odst. 1 s.ř.s. je rozhodný zjištěný skutkový stav k datu rozhodování, pak je zapotřebí poukázat na to, že posouzení zdravotního stavu a pracovních podmínek zaměstnance žalobce formou lékařského posudku znamená zkoumání skutkových okolností odborné povahy a nejde tu o rozhodování Pokračování - 3 - 2Ad 11/2012 o právním postavení žalobce. Proto lékařský posudek o zjištění nemoci z povolání nelze považovat za rozhodnutí vydané ve veřejnoprávní sféře. Jde tu o odborný názor na to, zda zaměstnankyně trpí nemocí z povolání, což má dopad na její pracovní zařazení, případně jeho trvání. Nejvyšší správní soud v rozsudku, jímž se podepsaný soud v projednávané věci řídí, výslovně uvedl, že lékařské posudky o nemocech z povolání a pracovních úrazech vydané pro účely pracovně-právní nejsou ve správním soudnictví přezkoumávány. Z rozsudku plyne, že tento právní názor byl aprobován Ústavním soudem. Poznamenává se, že případný zaměstnancem uplatněný pracovně-právní nárok by se mohl stát předmětem občanského soudního řízení, ve kterém není vyloučeno prokazování mezi účastníky sporných skutečností a tudíž i dokazování případné odpovědnosti žalobce za danou nemoc z povolání. Existence lékařského posudku ještě neznamená vyloučení dalšího dokazování ohledně nemoci z povolání zaměstnankyně. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se zabýval též otázkou, kdy posuzování zdravotní způsobilosti náleží do veřejnoprávní sféry a jako příklad uvedl posudky o zdravotní způsobilosti v záležitostech řidičských a zbrojních průkazů. Přezkoumatelnost takových posudků pak dovodil z existence veřejného subjektivního práva, do kterého zasahuje správní akt například o odnětí řidičského či zbrojního průkazu. Soud proto uzavřel, že dané rozhodnutí není rozhodnutím o veřejném subjektivním právu, a tudíž takovým rozhodnutím, které je podřaditelné ustanovení § 70 písm. a) s.ř.s. To má za následek, že lékařský posudek vydaný v souzené věci je vyloučen z kognice soudu. Postup soudu při rozhodování o žalobách proti rozhodnutím vyloučených z přezkoumání soudem ve správním soudnictví upravuje § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. tak, že soud takovou žalobu odmítne. Podmínky pro takový postup jsou dodrženy, protože rozhodnutí, které žalobce učinil předmětem řízení, není rozhodnutím o veřejných subjektivních právech žalobce, proto je z přezkoumání soudem vyloučeno. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žalobu odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 3 věta třetí zákona o soudních poplatcích, podle které soud vrátí z účtu soudu soudní poplatek tehdy, jestliže žaloba byla odmítnuta před prvním jednáváním. To se právě stalo v projednávané věci. Žalobce za žalobu zaplatil soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč a takto žalobcem uhrazený soudní poplatek se vrací.
Poučení
Pokračování - 4 - 2Ad 11/2012 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 14. května 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka