2 Ad 13/2015
č. j. 2 Ad 13/2015-30
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil 30% pokles pracovní schopnosti. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je invalidita přiznána až při poklesu minimálně o 35 %. Soud považoval posudek za úplný a přesvědčivý, protože zahrnoval objektivní lékařské nálezy a zdůvodnil výběr posudkového kritéria. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žalovaná byla úspěšná.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně J.P., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22. 12. 2014, čj. X t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
: Žalobou doručenou dne 4. 2. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 22. 12. 2014, čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. V žalobě jsou uplatněny námitky proti posouzení zdravotního stavu žalobkyně, který se zhoršuje. V zaměstnání při práci osm hodin stála na nohou, protože jiná práce nebyla. Žalobkyně byla často dlouhodobě nemocná. Musela zaměstnání opustit a je evidována na úřadu práce. Do současné doby zaměstnání nenašla. Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, odpovídá-li závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně se podrobila zjišťovací lékařské prohlídce v roce 2013, kdy zdravotní stav žalobkyně neodpovídal invaliditě. Bylo shledáno, že žalobkyně je stižena vertebrogenním algickým syndromem na podkladě degenerativních změn s lehkým funkčním postižením. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl tehdy stanoven ve výši 20 % a tato míra byla zvýšena pro korekční faktor o dalších 10% bodů. Se shodným výsledkem bylo uzavřeno posouzení zdravotního stavu a jeho dopadu na pracovní potenciál žalobkyně v roce 2014. Pro účely řízení o žádosti o invalidní důchod, které bylo uzavřeno vydáním napadeného rozhodnutí, se žalobkyně podrobila dne 30. 9. 2014 zjišťovací lékařské prohlídce, kdy za rozhodující zdravotní postižení s nejvýznamnějším dopadem na pracovní potenciál bylo označeno postižení páteře, které bylo podřazeno kapitole XIII., oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro toto postižení byl stanoven ve výši 20 %. Takto stanovená míra poklesu pracovní schopnosti byla zvýšena o dalších 10% bodů na celkových 30 %. O tento posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Pelhřimově se opírá rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 10. 2014, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod s odůvodněním, že nejsou dodrženy zákonné podmínky podle § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění pro přiznání invalidního důchodu. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky, v podstatě shodné s žalobními body. V námitkovém řízení byl vyhotoven posudek lékařské posudkové služby žalované, pracoviště Brno, kdy bylo shledáno, že posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení je správný, za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo označeno postižení páteře, pro které byl podle kapitole XIII., oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. stanoven rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 %. Takto stanovená míra poklesu pracovní schopnosti pro korekční faktor ve formě kvalifikačního potenciálu byla zvýšena o 10% bodů na celkových 30 %. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které se o uvedený posudek opírá. Při zjištění, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dosahuje 30 %, nelze žalobkyni požadovaný invalidní důchod přiznat, protože nejsou splněny podmínky ustanovení § 38 a § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, protože pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nenastal pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření především neurologické a rehabilitační povahy, uvedla výsledek plicního vyšetření ambulance v Pelhřimově a měla k dispozici zprávu z balneoterapie Lázní Třeboň. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena vertebrogenním algickým syndromem LS páteře bez jasné kořenové zánikové motorické léze s iritací do L5, podle vyšetření magnetickou resonancí na podkladě degenerativních změn. Trpí hypothyreosou, astmatem bronchiale a gonalgiemi. V posudkové komisi byla žalobkyně vyšetřena odborným neurologem. V posudkovém nálezu se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je víceetážový bolestivý páteřní syndrom, je přítomna vertebrální symptomatologie, tedy statodynamická porucha s blokádami páteře, neurologický nález není závažný, na dolních i horních končetinách dochází k projevům kořenového dráždění, ale nejsou známky poškození nervů ve smyslu zánikové kořenové symptomatologie. Míra funkčního postižení byla přítomna i při jednáních předešlých posudkových lékařů. Posudková komise toto zdravotní postižení hodnotila identickým posudkovým kritériem jako v roce 2014, jak lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení, tak lékařem lékařské posudkové služby žalované. Jedná se o postižení podle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., se zřetelem k chronicitidě potíží byla zvolena horní hranice taxace poklesu pracovní schopnosti ve výši 20 %, byl zhodnocen kvalifikační potenciál žalobkyně s maximálním možným navýšením na 30 % poklesu pracovní schopnosti. Pro dorzopatie nelze použít položky, které umožňují invalidizaci, klinický nález neodpovídá funkčnímu postižení stanoveného u těchto položek. Postižení neodpovídá ani položce pro středně těžké postižení, neboť klinický neurologický nález nelze hodnotit jako závažný, nejsou známky poškození nervu, je přítomna porucha statiky a dynamiky páteře, která je zahrnuta v položce pro lehké funkční postižení. Přestože pro žalovanou je vhodné pracovní zařazení s respektováním omezení pro vertebropaty, nebyla shledána taková míra funkčního postižení, která by si vynucovala práci ve zkráceném pracovním úvazku a která by byla jednoznačnou indikací k invalidizaci. Zdravotní postižení není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. O ostatní komorbiditě se uvádí, že pracovní potenciál žalobkyně limitují v menší míře, žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a umožňovala použití takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě nějakého stupně. Posudkové závěry, jimiž byla uzavřena předchozí posouzení, jsou hodnoceny jako správné vycházející z objektivních zjištění a funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se týkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Posudková kritéria byla posouzena správně. K žalobním námitkám se uvádí, že na podkladě odborné dokumentace nelze konstatovat, že zdravotní stav žalobkyně se zhoršil. O problémech s hledáním vhodné práce je poukazováno na to, že kvalifikační potenciál byl zohledněn maximálně možným navýšením procentního poklesu pracovní schopnosti. Subjektivní potíže byly do hodnocení zavzaty, zásadní však je objektivní funkční nález, který neidentifikuje žádný stupeň invalidity. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel, jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z objektivních lékařských nálezů především neurologické a rehabilitační povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je víceetážový bolestivý páteřní syndrom. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII., oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 %, tudíž na horní hranici dané položky, odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na to, že nebyly zjištěny známky poškození nervů ve smyslu zánikové kořenové symptomatologie. Uvedla, že funkční postižení odpovídá postižením shledaným při dřívějších hodnoceních zdravotního stavu žalobkyně. Bylo přihlédnuto k tomu, že jedná se o chronické potíže a poukázala na to, že pro hodnocení zdravotního postižení je zásadní rozsah postižení funkčního. Právě vzhledem k funkčnímu postižení nelze u dorzopatie užít položky, která by invalidizaci odůvodňovala. Posudková komise současně vyložila, že nejedná se o středně těžké postižení, protože neurologický nález nelze hodnotit jako závažný, protože nejsou známky poškození nervu, je přítomna porucha statiky a dynamiky páteře, která se zahrnuje pod položku stanovenou pro lehké funkční postižení. Posudková komise se zabývala ostatními zdravotními postiženími uvedenými v diagnostickém souhrnu, o kterých uvedla, že na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílejí jen v menší míře a žádná z těchto nemocí nemá funkční dopad odpovídající tomu, aby byla nahlížena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 % byl pro korekční faktor ve formě kvalifikačního potenciálu zvýšen o dalších 10% bodů a celkových 30 %. Posudková komise reagovala na žalobní námitky medicínské povahy a uvedla, že podle odborné dokumentace a vyšetření žalobkyně v komisi, nelze konstatovat, že zdravotní stav žalobkyně se zhoršil. Kvalifikační potenciál byl tak zhodnocen maximálně možným zvýšením. Bylo uvažováno též se subjektivními potížemi, avšak zásadní je objektivní funkční nález. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, aplikovala předpis o korekčních faktorech a reagovala na žalobní námitky medicínské povahy, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 30% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky pro vznik invalidity upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro chronické onemocnění činí 30 %, pak žalobkyně invalidní není a invalidní důchod jí proto přiznat nelze. Napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 27. dubna 2015 JUDr. Věra Balejová v. r. Samosoudkyně Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.