2 Ad 17/2013
č. j. 2 Ad 17/2013-25
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu, protože zdravotní stav žalobce neodpovídal podmínkám pro invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil 20 % pokles pracovní schopnosti, což nepřesahuje právní prahovou hodnotu 35 %. Zdravotní postižení bylo podřazeno kategorii lehkého funkčního postižení podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., písm. b). Žalobce neměl právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba nebyla důvodná.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce M. V., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 4.1.2013 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 7.3.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 4.1.2013 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobce vyjádřil nesouhlas s posouzením zdravotního stavu lékařskou posudkovou službou v námitkovém řízení. Uvedl, že má plánovaná další odborná vyšetření a požádal o přítomnost odborného lékaře neurologa v posudkové komisi. V doplnění žaloby k výzvě krajského soudu doplnil, že podklady, z nichž bylo vycházeno, byly půl roku staré, neodpovídaly objektivnímu posouzení zdravotního stavu, došlo k jeho značnému zhoršení, kdy žalobce je odkázán na pomoc další osoby při zabezpečení chodu domácnosti. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociální věcí ČR. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobce byl uznán částečně invalidním od 27.4.2009 pro postižení páteře. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 40 %. Invalidita v I. stupni přetrvala při kontrole uskutečněné v roce 2010. Při kontrole v roce 2009 došlo k oduznání invalidity od 26.9.2012, kdy žalobce byl posuzován jako tesař, jehož dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je způsoben chronickým algickým syndromem páteře s odeznělým oboustranným kořenovým drážděním, aktuálně klinicky i dle EMG bez kořenové léze, čímž došlo k dílčí stabilizaci zdravotního stavu. Postižení žalobce nelze podřadit pod položku pod písmenem c), kdy pro dané postižení je funkčně významný neurologický nález. Přidružená je hepatopatie, kdy nebyla zjištěna cirhotisace a laboratorní nález mírné trombocytopenie je nevýznamný. Postižení páteře bylo posudkovým lékařem podřazeno postižením podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 20 %. V posudku se podává výčet odborných lékařských nálezů, ze kterých bylo vycházeno a k dispozici tu byla zdravotnická dokumentace ošetřujícího lékaře žalobce. Na základě námitek uplatněných v podstatě ze stejných důvodů jako žaloba, se uskutečnilo posouzení zdravotního stavu žalobce a jeho dopadu do pracovního potenciálu lékařskou posudkovou službou žalované. V posudku ze dne 21.12.2012 jsou vyjmenovány podklady, ze kterých bylo vycházeno, byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobce stižen chronickým algickým syndromem páteře s dominující poruchou dynamiky, aktuálně klinicky i dle EMG bez kořenové léze, má chronickou jaterní lézi, etylické hepatopatie, poruchu sluchu, která je nevýznamná. Jako dominující zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je dysfunkce bederní páteře na podkladě degenerativních změn bez radikulárního postižení s dominující poruchou dynamiky. V námitkovém řízení bylo onemocnění hodnoceno shodně s lékařem okresní správy sociálního zabezpečení, kdy dané podřazení postižení je určeno pro stavy s postižením zpravidla více úseků páteře pro stavy, kdy vznikají polytopní blokády s omezením pohyblivosti, jsou přítomny svalové dysbalance, poruchy statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi. Zdravotní postižení žalobce není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Klinický nález neodpovídá funkčnímu postižení stanovenému u dalších položek. Nejedná se o těžké funkční postižení, protože v klinickém nálezu není přítomno postižení ve smyslu svalových atrofií, poruch hybnosti končetin, závažných poruch funkce svěračů. Nejedná se ani o středně těžké postižení, protože klinický neurologický nález nelze hodnotit jako závažný, nejsou známky poškození nervu, je přítomna porucha dynamiky páteře, která je zahrnuta v položce pro lehké funkční postižení. O ostatních poruchách zdravotního stavu se uvádí, že žalobce nelimitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílejí ve funkčně nevýznamné míře. O posudkovém závěru prvoinstančního lékaře se uvádí, že ten vycházel z objektivního zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. K námitce žalobce se uvádí, že žádnou odbornou dokumentací není doloženo, že by došlo k posudkově významnému zhoršení stavu žalobce. Dekompenzace bolestí páteře je důvodem k dočasné pracovní neschopnosti, dalšímu vyšetření a případné léčbě. Rozhodující není míra subjektivně vnímaných bolestí, ale funkční klinický nález a ten není a ani v minulosti nebyl takového stupně, aby odpovídal invaliditě. Dovozuje se, že k přiznání invalidity došlo pro posudkové nadhodnocení. EMG nález se přitom navíc zlepšil, nejsou popsány známky difusní neuropatie. Uzavírá se, že postižení páteře odpovídá postižením podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a podmiňuje 20 % pokles pracovní schopnosti. Dávkový spis žalované obsahuje rozhodnutí z 10.10.2012, jímž došlo k odnětí invalidního důchodu s odkazem na posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích ze dne 26.10.2012, kdy pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byl zjištěn rozsah ztráty pracovní schopnosti o 20 %. V námitkovém řízení byl opatřen prve zmíněný posudek lékařské posudkové služby žalované, o který se opírá napadené rozhodnutí. To je odůvodněno tím, že byl vypracován nový posudek o invaliditě, který je v odůvodnění napadeného rozhodnutí popsán, kdy v námitkovém řízení byl učiněn závěr, že je důvod potvrdit posudkový závěr lékaře okresní správy sociálního zabezpečení. Jestliže zdravotní stav žalobce podmiňuje 20 % rozsah ztráty pracovní schopnosti, není žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a proto nárok na důchod zanikl. Žalovaná proto postupovala podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona a důchod odňala. Krajský soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociální věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských nálezů, především neurologické a interní povahy a zaznamenala s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen chronickým algickým syndromem páteře s dominující poruchou statiky, aktuálně klinicky i dle EMG bez kořenové léze, chronickou jaterní lézí – etylickou steatofibrózou a chronickou trombocytopenií, má nevýznamnou poruchu sluchu. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce je vyučen tesařem a působí jako osoba samostatně výdělečně činná. Řadu let má bolesti, zejména v bederní páteři, pro které byl opakovaně vyšetřován a léčen na neurologickém i neurochirurgickém pracovišti. Klinické, neurologické, EMG vyšetření i vyšetření magnetickou rezonancí prokázaly lehké chronické postižení kořenů L5/S1 oboustranně, bez útlaku. Na magnetické rezonanci byl popsán tmavý disk L4/5 s malou protruzí a nálezem osteochondrózy páteře. V roce 2008 byl žalobce vyšetřen na infekčním vyšetření pro ikterus, gastroskopické vyšetření bylo uzavřeno s normálním nálezem. Byla nalezena hepatomegalie se steatózou při vyšetření ultrazvukem, kdy stav byl hodnocen jako chronické postižení jater s poruchou koagulace a s trombocytopenií, nejspíše na etylickém podkladě. Uvádějí se subjektivní potíže a výsledek vyšetření žalobce odborným neurologem v posudkové komisi. Uzavírá se, že žalobcův zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, jeho rozhodující příčinou je chronický vertebrogenní algický syndrom s dominující poruchou statiky , aktuálně klinicky i dle EMG bez kořenové léze. O ostatní komirbiditě, chronické jaterní lézi a lehké poruše sluchu se uvádí, že významným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobce, nemají podstatný vliv na jeho pracovní schopnost. Žalobce je plně adaptovaný na své zdravotní postižení, čemuž odpovídá posudkově objektivně zjištěný zdravotní stav. Zachovalé tělesné schopnosti mu umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost v dělnické profesi. Smyslové a duševní schopnosti nejsou postiženy vůbec. O posledně provedeném ambulantním neurochirurgickém vyšetření z 18.4.2013 se uvádí, že byla zjištěna osteochondrosa L5/S1, snížení meziobratlového prostoru L4/5, páteřní kanál byl na magnetické rezonanci volný. Doporučen byl konzervativní postup. V hepatologické poradně dne 11.6.2013 byla konstatována chronická etylická jaterní léze bez komplikací, kompenzovaná s doporučením abstinence. Postižení páteře podřadila posudková komise kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde se předpokládá míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 - 20 %. Posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti na horní hranici ve výši 20 %. Učinila tak se zřetelem k povaze zdravotního postižení s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Postižení žalobce nelze podřadit středně těžkému postižení ve smyslu položky 1, písmeno c). Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické a interní povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je postižení bederní páteře s dominující poruchou dynamiky. Toto postižení je klinicky i dle vyšetření EMG bez kořenové léze. Postižení páteře posudková komise podřadila kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala na to, že žalobce s tímto postižením může vykonávat dělnickou profesi. Vzala v úvahu tíži obtíží, které toto zdravotní postižení vyvolává a přihlédla k dalším zdravotním postižením. Těmito dalšími zdravotními postiženími je jaterní léze a lehká porucha sluchu, o nichž posudková komise i se zřetelem k nově doplněnému vyšetření uvedla, že se na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce podílejí tato onemocnění zcela nevýznamně. Dále byl se zřetelem k tomu, co bylo o žalobcově zdravotním stavu a jeho profesi zjištěno, učiněn závěr, že není důvod pro aplikaci § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Z posudku pořízeného v námitkovém řízení pak dále plyne, že při zjišťovací lékařské prohlídce i následné kontrole došlo k nadhodnocení postižení žalobce, protože ani v té době tu nebyly takové klinické a funkční projevy tohoto onemocnění odůvodňující invalidizaci. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 20 % pokles jeho pracovní schopnosti. Podmínky pro trvání nároku na invalidní důchod upravuje § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že žalobcova pracovní schopnost pro chronické onemocnění poklesla o 20 %, pak zákonné požadavky předepsané pro invaliditu dodrženy nejsou. To má za následek, že nárok žalobce na dříve poskytovaný invalidní důchod zanikl. Za takové situace ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) žalované přikazuje odejmout důchod, na který nárok zanikl. Právě tento zákonný příkaz byl napadeným rozhodnutím respektován. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že ve věcech důchodového pojištění nelze úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 22. července 2013 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.