2 Ad 18/2014
č. j. 2 Ad 18/2014-28
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí o snížení stupně invalidity z III. na II. stupeň. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil 65% pokles pracovní schopnosti. Závěr byl odůvodněn podle kapitoly XI, odd. E, položka 1 písm. d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a odpovídal § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce M.U. , bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 14. 1 2014 čj. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
: Žalobou doručenou dne 12. 3. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 14. 1 2014 čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o snížení stupně invalidního důchodu. Nesprávnost napadeného rozhodnutí žalobce spatřuje v posouzení stupně invalidity lékařem posudkové služby, kdy nebyly vzaty v úvahu žalobcovy argumenty. Posouzení zdravotního stavu hodnotí jako nesprávné. Nebylo přihlédnuto k ust. 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům učiněným Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudkových spisů soud zjistil, že žalobce se stal částečně invalidním od 20. 6. 2002 pro onemocnění chronickou alkoholickou pankreatitidou. Pro stejné onemocnění došlo od 12. 9. 2002 ke změně stupně invalidity na invaliditu plnou po provedení chirurgického výkonu a zavedení stentu. Plná invalidita přetrvala při kontrole v roce 2003 pro nutnost opakované hospitalizace a opakované zavedení stentu. Z těchto důvodů byl žalobce jako plně invalidní posouzen při kontrole v roce 2005 a 2008. Kontrola uskutečněná v roce 2011 byla uzavřena se závěrem, že žalobce je invalidní ve III. stupni. Poslední kontrolní lékařská prohlídka se uskutečnila 1. 10. 2013, kdy posudkový lékař vycházel ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře výsledků interní hospitalizace, vyšetření cévního, neurologického a diabetologického. V klinické diagnóze je uvedena chronická kalcifikující alkoholická pankreatitida s častými exacerbacemi, sekundární diabetes mellitus, chronická léze jater etylické etiologie a chronický nikotinismus. Se zřetelem ke zjištěním vyplývajícím z odborných lékařských nálezů se uzavírá, že na žalobcův zdravotní stav nelze nahlížet podle postižení podle kapitoly XI., odd. E, položka 1 písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., jestliže není prokázán ascites, pleurální výpotek, nejsou známky obstrukce intra i extrahepatických cest. Proto pokles výdělečné činnosti byl hodnocen podle kapitoly XI., odd. E, položka 1 písm. c) přílohy k vyhlášce na horní hranici ve výši 50 %, pro postižení diabetem mellitus na insulinu a dělnickou profesi byla tato míra poklesu pracovní schopnosti zvýšena o 10% bodů na celkových 60 %. Uvádí se, že aktuální zdravotní stav umožňuje žalobce zaměstnat v chráněných podmínkách na pozici hlídače, vrátného či podobně. Uvedený posudek byl podkladem pro rozhodnutí žalované vydané dne 17. 10.2013, jímž byl žalobci snížen stupeň invalidity ze stupně III. na stupeň II. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky, ve kterých uvedl, že zdravotní stav se nezlepšil, spíše se zhoršil a nemá šanci na uplatnění na trhu práce. V řízení o námitkách byl zdravotní stav a jeho dopad do pracovního potenciálu žalobce posouzen lékařskou posudkovou službou žalované, i ta vycházela z podkladů uvedených v předchozí pasáži rozsudku a dále žalobce předložil tomografické vyšetření páteře 3. 12. 2013, rentgen páteře z 18. 11. 2013 a gastroenterologické vyšetření z 6. 12. 2013. Klinická diagnóza stanovená v námitkovém řízení odpovídá diagnóze stanovené lékařem posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení. V posudku se uvádí, že posudkový lékař vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se týkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Není namítáno nezjištění některých skutečností vztahujících se ke zdravotnímu stavu a jeho funkčním důsledkům. K žalobcově námitce o oduznání invalidity se uvádí, že ke snížení stupně invalidity nedochází na základě zlepšení zdravotního stavu, ale na základě stabilizace invalidizujícího onemocnění dle klinického vyšetření i laboratoře a adaptace žalobce na tento zdravotní stav. Ten je dostatečně zhodnocen 65 % poklesu pracovní schopnosti. Invalidita II. stupně sama o sobě nepředpokládá výkon práce v původní profesi ani v plném pracovním úvazku a žalobce je rekvalifikovatelný na jiný druh práce. Rozhodující zdravotní postižení žalobce bylo podřazeno kapitole XI., odd. E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl určen ve výši 65 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti podle § 3 a 4 vyhlášky zůstala nezměněná. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno tím, že novým posudkem o invaliditě byl shledán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobující 65% pokles pracovní schopnosti žalobce, kdy ten je při vzniku invalidity II. stupně schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Posudkový závěr lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení je hodnocen jako správný. Stupně invalidity stanoví § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce 65 %, jedná se o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona. Protože se změnily skutečnosti rozhodné pro výši důchodu, bylo postupováno podle § 56 odst. 1 písm. d) zákona a důchod byl snížen. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných vyšetření diabetologické, radiologické, neurologické a chirurgické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byl stanoven diagnostický souhrn, podle kterého je žalobce stižen chronickou kalcifikující alkoholickou pankreatitidou, chronickou lézí jater etylické etiologie, sekundárním diabetes mellitus, onemocněním páteře, chronickým nikotinismem a byly sneseny polypy tlustého střeva a provedena exstirpace mléčných žláz. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce je vyučen instalatérem, střídavě jako instalatér a řidič pracoval. Měl běžné dětské choroby, od roku 1990 trpí chronickou kalcifikující pankreatitidou etylické etiologie, v roce 2002 byla provedena hernioplastika, má sekundární diabetest mellitus II. typu kompenzovaný insulinoterapií od roku 2007, opakovaně byl proveden stenting vývodu pankreatu, v anamnéze se uvádí steatosa jater, abusus alkoholu, stenóza choledochu, stav po polypectomii tlustého střeva, trombóza, hypersplenismus v roce 2007. Nikotinismus, u kterého se uvádí 60 cigaret denně, zmiňuje se hospitalizace z roku 2008, dále v roce 2010 pro dekompensace diabetu, další hospitalizace z roku 2011, problémy s pankreatem a choledochem. Žalobce byl dále vyšetřen pro bolesti v zádech. Zjištěna smíšená polyneuropatie dolních končetin, středně těžká léze nervu mediánus bilaterálně a léze nervu ulnaris bilaterálně. Svalová síla je v normě, chůze po patách a špičkách bez poruchy, nejde o radikulopatii zánikového charakteru, ale postižení nervové toxického původu při nesprávné životosprávě a diabetu. Dále došlo ke snesení benigních polypů tlustého střeva. Žalobce je od mládí fumátor a alkoholik. Konstatuje se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezující tělesné schopnosti významné pro pracovní schopnost, jehož rozhodující příčinou je chronická alkoholická pankreatitida provázená komplikacemi a další komorbiditou, jaterní cirhózou, cukrovkou na insulinu s polyneuropatií v terénu degenerativních změn vertebrogenních a hlavně vlivem nezřízeného užívání tabáku a alkoholu. Ostatní poruchy zdravotního stavu uvedené v diagnostickém souhrnu pracovní potenciál výrazně nelimitují. Z výsledků vyšetření vyplývá, že při postižení slinivky jde o malasimilační syndrom se závažným snížením stavu výživy a celkové výkonnosti, ale bez pankreatické pseudocysty, bez ascitu, pleurárního výpotku, bez závažných odchylek v biochemickém a morfologickém vyšetření, bez trombózy lienální žíly. Posledních 5 let si váhu podle lékařů drží. Tíže postižení jaterního parenchymu není doložená jaterní punkcí s výslednou histologií, jde o mimojaterní projevy jaterní cirhózy, nejde o rychlou progresi, není doloženo GAH score pro alkoholickou hepatitidu, nejde o jaterní selhávání, dokonce funkce jater dle jaterních testů je v normě až na zvýšené GGT, které dokládá pokračování v abusu alkoholu. Hodnoty glykemie jsou kolísavé, při hospitalizaci vždy dojde k úpravě při dodržování dietních opatření. Neurolog neprokázal závažné onemocnění páteře, jen toxické poškození nervů při cukrovce a abusu alkoholu a tabáku. Nejde o postižení těžkého stupně s nutností operativního zákroku, syndrom kubitálního kanálku v terénu neuropatie a středně těžká polyneuropatie smíšená distální na obou dolních končetinách ne těžkého, ale středně těžkého stupně. Ostatní komorbidita nedosahuje významnější míry posudkové významnosti. Zdravotní postižení žalobce při chronickém postižení pankreatu pro malasimilační syndrom odpovídá kapitole XI, odd. E položka 1 písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá středu taxace ve výši 65 % pro další komorbiditu, ale nelze využít horní míru taxace pro chybějící další důležité atributy onemocnění, které jsou v této kapitole vyjmenovány a uvedeny v předchozí části posudku. Jde o příznivý nález klinický, laboratorní a pro adaptaci žalobce na stávající stav. Žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost jakoukoli v podstatně menším rozsahu a intenzitě a je schopen rekvalifikace na jinou práci, je vyučený. Není schopen práce s větším fyzickým zatížením, trvale ve stoji či chůzi a důležité je dodržovat životosprávu. K žalobním výhradám se v posudku uvádí, že byly vzaty v úvahu všechny doložené zprávy, byla zhodnocena všechna onemocnění jak interní, tak neurologická. Žalobce byl vyšetřen v komisi internistou. Žalobce přiznal nedodržování režimových opatření a jsou proto ještě rezervy pro zlepšení zdravotního stavu. Žalobci bylo vysvětleno, že v dodaných zprávách je prokázána stabilizace stavu, po dobu 5 let se drží na váze, nedochází k laboratorním výkyvům, jaterní testy i amylázy jsou v normě, nedochází ke zhoršování stavu jater či slinivky, protože nejsou prokázány mimojaterní projevy dekompensace onemocnění (jícnové varixy, plaurální výpotky, ascites, atd.). Nelze použít taxace 70 %, protože pro takový postup musí být naplněny všechny atributy uvedené v příslušné kapitole a položce. Míry 65 % bylo dosaženo přičtením všech dalších nemocí. Mezi lékařskými nálezy nejsou rozpory. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s., v mezích daných žalobními důvody, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o snížení stupně invalidity je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře internisty. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů především gastroenterologické, interní, neurologické a chirurgické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je chronická alkoholická pankreatitida, provázena komplikacemi a další komorbiditou. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XI, odd. E, položka 1, písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovila ve výši 65 %. Stalo se tak pro důsledky, kterými se označené zdravotní postižení projevuje, poukázala především na komplikace, které vyvolává, kdy zmínila problémy s játry, cukrovku a polyneuropatii, snížený stav výživy a celkové výkonnosti. Posudková komise se zabývala komorbiditou, kdy hodnotila postižení jaterní cirhózou zabývala se onemocněním diabetem mellitus na inzulínu, polyneuropatií. Neurologické vyšetření závažné onemocnění páteře neprokázalo. O ostatních postiženích je uvedeno, že nemají významný dopad do pracovního potenciálu žalobce. Tato další zdravotní postižení byla důvodem pro stanovení rozsahu ztráty pracovní schopnosti ve výši 65 %, činí-li dolní hranice taxace 60 %. Posudková komise dále uvedla, co brání použít horní procentní hranici dané položky vyhlášky, kdy poukázal na příznivý nález klinický, laboratorní, dále na chybějící atributy uvedené v dané položce vyhlášky, konkrétně nezjištěna pankreatitická pseudocysta, ascit, pleurální výpotek, závažné odchylky v biochemickém a klinickém vyšetření, bez trombózy lienální žíly, zmíněna okolnost, že dle lékařů žalobce si posledních 5 let drží váhu. Posudková komise dále uvedla, že není důvod k aplikaci § 3 vyhlášky, protože rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 65 % zahrnuje další zdravotní postižení žalobce. Reagovala na žalobní výhrady a uvedla, že byly zhodnoceny všechny doložené zprávy. Posudková komise se zabývala všemi žalobcovými interními i neurologickými onemocnění. Žalobce byl v komisi vyšetřen odborným internistou, lékařské zprávy dokládají stabilizaci zdravotního stavu a okolnost, že nedochází k laboratorním výkyvům. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení, to podřadila k příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce, učinila úsudek o možnosti aplikovat předpis o korekčních faktorech a zabývala se žalobními výhradami žalobce, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 65% pokles pracovní schopnosti. Stupně invalidity upravuje § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, kdy o II. stupeň invalidity jedná se tehdy, poklesla-li pracovní schopnost pojištěnce nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, o III. stupně invalidity se jedná tehdy, činí-li pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 65 %, pak žalobce je invalidní ve II. stupni. Ke snížení stupně invalidity došlo pro stabilizaci zdravotního stavu, za který se ve smyslu § 39 odst. 6 zákona považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni umožňující vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. I těmito kritérii se posudková komise zabývala, kdy poukázala na to, že žalobce může vykonávat pracovní činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě a jsou tu rezervy na straně žalobce, jestliže ten připustil, že dietní režim nedodržuje. K argumentaci ust. § 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb. soud uvádí, že tento předpis byl posudkovou komisí aplikován správně, protože o korekčních faktorech lze uvažovat výlučně tehdy, bylo-li dosaženo maximální hranice dané položky vyhlášky. To se v souzené věci nestalo, protože právě korekční faktor ve formě komorbidity, možnosti rekvalifikace byl zohledněn tím, že rozsah ztráty pracovní schopnosti byl právě se zřetelem k těmto skutečnostem zvýšen na 65 %. Snížením stupně invalidního důchodu se změnily skutečnosti rozhodné pro jeho výši, za té situace přikazuje ust. § 56 odst. 1 písm. c) zákona důchod snížit. To se také v souzené věci stalo, protože invalidní důchod II. stupně je nižší než dříve vyplácený důchod III. stupně. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s ust. § 39 odst. 2 písm. b) a c), § 39 odst. 6 a § 56 odst. 1 písm. c) a d) zákona. Rozhodnutí je proto věcně správné. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 2. června 2014 JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.