2 Ad 18/2016
č. j. 2 Ad 18/2016-29
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 2 Ad 18/2016-29
- NSS 4 Ads 11/2017-36
- ÚS II.ÚS 3338/17
Citované zákony (8)
Rubrum
2Ad 18/2016 - 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce I.K., bytem X, zastoupeného Mgr. Pavlem Jakim, advokátem v Písku, Velké náměstí 119, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2016 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 4. 2. 2016 č.j. X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na náklady řízení ve výši 4.916 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
: Žalobce se žalobou doručenou dne 24. 3. 2016 domáhá zrušení rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 25. 11. 2015, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných ustanovením §38 zákona o důchodovém pojištění, neboť podle posudku lékaře OSSZ v Písku ze dne 18. 11. 2015 není žalobce invalidní, nejedná se u něho o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 15 %. Žalobce v žalobě uvedl zdravotní potíže, kterými trpí a poukázal na zdravotní vyšetření, který se v poslední době podrobil. Poukázal na to, že u něho nedošlo ke zlepšení Pokračování - 2 - 2Ad 18/2016 zdravotního stavu, kterým byl nedostatečně posouzen. Žalobce má za to, že splňuje předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu. V daném případě soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise v posudku ze dne 16. 6. 2016 zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření a stanovila klinickou diagnózu. U žalobce se jedná o pakloub pravého bérce v důsledku otevření dislokované tříštivé zlomeniny z ledna 2015 řešené osteosyntézou 15. 1. 2015 a 28. 1. 2015, o operaci pakloubu – přehřebování 27. 4. 2016 a opakované operace levého kolena s gonartrózou a o luxaci levého ramenního kloubu. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti žalobce významné pro jeho pracovní schopnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti má pakloub pravého bérce. Lokalizace pakloubu neumožňuje statickou zátěž pravé dolní končetiny, podstatně omezuje schopnost chůze a stání, nevhodná je rovněž dlouhodobá pozice vsedě způsobující statické otoky. Proto jde u žalobce o těžké postižení s využitím horní hranice daného rozmezí u žalobce s dělnickou profesí. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, oddíl C, položka 14b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pokles pracovní schopnosti činí 70 %. Provedeným operačním zákrokem se předpokládá zhojení a obnovení pracovní schopnosti za příznivých okolností nejdéle do jednoho roku, proto je platnost posudku limitována na dobu jednoho roku. Vznik invalidity je datován 14. 1. 2016, dnem, kdy byl pořízen rentgenový snímek s průkazem nezhojené zlomeniny – pakloubu. K datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 4. 2. 2016 šlo o invaliditu III. stupně. Výsledek posouzení je odlišný od závěru Okresní správy sociálního zabezpečení ČR i České správy sociálního zabezpečení ČR. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR byla pro rozhodování v delším časovém odstupu a na základě dalších lékařských vyšetření, která se uskutečnila do 4. 2. 2016, byl znám nepříznivý průběh hojení, který přesáhne s jistotou dobu jednoho roku, proto konstatovala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR již bylo známo, že jde o hojení pakloubu a mohla tak určit oproti České správě sociálního zabezpečení ČR jinou rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V žalobě je uvedeno, že žalobce absolvoval další vyšetření, a to dne 16. 3. 2016, kdy byla zjištěna nezhojená fraktura, omezená hybnost a přetrvávající bolesti. Je zvažována další operace, Pokles pracovní schopnosti byl stanoven pouze 15 %, ke zlepšení jeho zdravotního stavu však nedošlo, stav byl zhodnocen subjektivně a neobjektivně. Je přiložená lékařská zpráva. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR se opírá o aktuálnější podkladovou dokumentaci, ze které je již zřejmé komplikované a protahované hojení pakloubem, proto na omezenou dobu uznává invaliditu III. stupně. Tyto důležité informace neměla k dispozici při sepisování posudku Okresní správy sociálního zabezpečení ČR ani Česká správa sociálního zabezpečení ČR při námitkovém řízení, když snímek ze dne 14. 1. 2016 odečetl tehdy jiný lékař jako stav přiměřeně zahojený. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce Pokračování - 3 - 2Ad 18/2016 poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost ze zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může přitom být podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňuje vykonávat výdělečnou činností bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Rozhodnutí o určení výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud při rozhodování vycházel z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného ortopeda. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, vzala zřetel jak subjektivním důvodům udávaných žalobcem, tak k těm které vyplývají z odborných lékařských nálezů. Posudková komise dospěla na základě vyhodnocení lékařských zpráv k závěru, že posudkový závěr z posudkových jednání ohledně neuznání žádného stupně invalidity je nesprávný. Žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, přičemž u žalobce se jednalo o invaliditu III. stupně, jestliže u něho pokles pracovní schopnosti představuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu celkem nejméně 70 %. Pokračování - 4 - 2Ad 18/2016 Jestliže posudkem posudkové komise bylo prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce představuje 70 %, pak se u žalobce jedná o invaliditu třetího stupně a náleží mu invalidní důchod odpovídající tomuto stupni invalidity. Soud proto uzavřel, že zcela nesprávně byl nárok žalobce zamítnut, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu představuje u žalobce pokles pracovní schopnosti 70 %. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění a soud proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce byl v řízení úspěšný, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč (§ 9 odst. 2, § 7 bod 3 advokátního tarifu), 3x režijní paušál po 300 Kč, cestovné ve výši 616 Kč z Písku do Českých Budějovic a zpět a náhradu za promeškaný čas advokáta 400 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu). Celkem náklady řízení činí 4.916 Kč.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v českých Budějovicích dne 18. července 2016 Mgr. Helena Nutilováv. r. Samosoudkyně Pokračování - 5 - 2Ad 18/2016 Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.