2 Ad 19/2013
č. j. 2 Ad 19/2013-41
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 3 Ads 129/2014-24- KS Č. Budějovice 2 Ad 19/2013-41
- NSS 4 Ads 56/2013-28
- NSS 3 Ads 129/2014-24
Citované zákony (7)
Rubrum
2Ad 19/2013 - 41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce J.P., zastoupeného JUDr. Jaromírem Bayerem, advokátem se sídlem Jeremiášova 18, České Budějovice proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2.1.2013 č.j. X , t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 15.11.2012 č.j. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 4.719,- Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku na účet zástupce žalobce JUDr. J.Bayera.
Odůvodnění
: Žalobce se žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného jednacího čísla, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhdonutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16.8.2012, jímž žalovaná změnila rozhodnutí ze dne 20.6.2011 tak, že přiznala žalobci od 7.4.2011 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Podle posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích ze dne 7.6.2012 byl žalobce uznán od 7.4.2011 invalidním pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o Pokračování - 2 - 2Ad 19/2013 35 %. Rozhodnutím ze dne 16.8.2012 byl tedy realizován rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.7.2012 č.j. 2Ad 63/2011 – 37. Žalobce v žalobě napadl datum, od které ho mu byl invalidní důchod přiznán a dále napadl stanovený stupeň invalidity. Má za to, že splňuje podmínky pro uznání invalidity druhého stupně. Žalobce utrpěl dne 13.11.2008 při dopravní nehodě mnohočetná poranění a trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, jeho veškerá zranění vznikla dne 13.11.2008 při dopravní nehodě. Nelze proto dojít k závěru, že se žalobce stal invalidním až dnem kontrolního vyšetření dne 7.4.2011, tzn. až po 2,5 roce po dopravní nehodě. Zranění žalobce vykazovala vysokou intenzitu již v den dopravní nehody, to je dne 13.11.2008. Žalobce byl poté dlouhodobě hospitalizován a nebyl již nadále schopen pracovní činnosti. V předmětném posudku chybí dle žalobce bližší zdůvodnění ohledně stanovení data vzniku invalidity, toto datum bylo stanoveno zcela nahodile. Invalidním se žalobce stal 13.11.2008, respektive 13.11.2009 po uplynutí podpůrčí doby pro výplatu nemocenských dávek. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 8.4.2013 učinila diagnostický souhrn, dle něhož žalobce trpí postupným rozvojem posttraumatické stresové poruchy s až středně těžkou depresí, která se chronifikovala a vedla k poruše osobnosti se zhoršující se tolerancí k zátěži po autonehodě v roce 2008, částečnou atrofií zrakového nervu vlevo s výpadem v nasální polovině zorného pole levého oka, po úrazu z autonehody a o migrenozní bolesti hlavy vlevo. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České Budějovice konstatuje, že v popředí klinického obrazu je středně těžká a těžká depresivní posttraumatická stresová porucha, t.č. již chronifikovaná se změnami osobnosti, které t.č. dominují. Došlo k podstatému narušení pracovního a společenského fungování z důvodu poruchy osobnosti v oblasti emotivity, afektivity, v oblasti zvládání interpersonálních vztahů. Psycholog dokládá nemožnost pracovního zapojení, neboť došlo k poruše osobnosti. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotnímu stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V, položka 7, písmeno b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity ( vyhláška o posuzování invalidity ) ve znění platném v době vydání napadeného rozhondutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 30 - 45 %. Komise tento pokles stanoví na 45 %. PK MPSV České Budějovice využívá § 3 výše citované vyhlášky č.359/2009 Sb., v platném znění a navyšuje o 10 % na celkových 55 % pro další somatickou komorbiditu a dělnickou profesi. Kritéria položky 7c vyjádřeny nejsou – nejde o stavy blížící se schizofrenii, schyzotypní poruše, nešlo o nutnost poskytování ústavní péče. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní ve druhém stupni, datum vzniku invalidity byl stanoven na den 7.4.2011, kdy měl žalobce kontrolní psychiatrické vyšetření. Výsledek posouzení ohledně stupně invalidity není shodný se závěrem OSSZ ani ČSSZ, PK MPSV použila PK, které lépe vystihuje psychické postižení posuzovaného ve shodě s posouzením psychologa ( nelze využít posouzení psychiatra, kterého v současně době nenavštěvuje, což koreponduje s poruchou osobnosti). Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokračování - 3 - 2Ad 19/2013 Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při rozhodování především z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích, která stanovila úplnou klinickou diagnózu, vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaných žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické a psychiatrické povahy. Na základě stanovené klinické diagnózy komise označila rozhodující zdravotní postižení, jímž je středně těžká až těžká depresivní posttraumatická stresová porucha, toho času již chronifikovaná se změnami osobnosti, které toho času dominují. Pokles pracovní schopnosti byl stanoven u žalobce na 45 %, přičemž komise využila § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění a navýšila o 10% na celkových 55% pro další somatickou komorbiditu a dělnickou profesi. Datum vzniku invalidity byl stanoven ke dne 7.4.2011, kdy měl žalobce kontrolní psychiatrické vyšetření. Žalobce napadá datum, od kterého mu byl invalidní důchod přiznán, ode dne 7.4.2011. Z odůvodnění posudku vyplývá, že žalobce dne 13.11.2008 prodělal lehké polytrauma, což je doloženo lékařskou zprávou z chirurgie z prvoošetření, kdy se jednalo o lehkou mozkovou komoci, zhmoždění hrudníku bez poškození srdce a zhmoždění krční páteře s neurologickým nálezem v normě. Až po propuštění se projevilo poškození optiky s výpadkem části zorného pole jednoho oka – stav byl stabilizován bez vlivu na pokles pracovní schopnosti,( je nutno dát zvýšený pozor na poškození zraku). Zhoršily se bolesti hlavy, objevují se bolesti krční páteře i bederní. Bylo vysloveno podezření na demyelinizační onemocnění, které též významně zhoršilo tenzi. Tělesné obtíže spolu s těžkou situací sociální vedly k depresivním rozladám a k úzkostem, pro které byl žalobce odeslán k psychiatrovi až v roce 2011, kdy mu byla konstatována postttraumatická stresová porucha, která však vznikla v určitém časovém intervalu po traumatu. Dle posudkové komise datum vzniku invalidity lze přesně stanovit datem úrazu, jen tehdy, dojde-li k invalidizaci úrazem nebo nemocí z povolání, tedy těžkým tělesným postižením, které vznikne např. v důsledku zlomenin. U většiny nemocí se za datum vzniku invalidity stanovuje přibližné datum, od kdy nastala stabilizace stavu, tedy onemocnění přešlo do dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který kolísá, ale jen v určitém rozmezí. U žalobce však nelze přesně stanovit datum vzniku invalidity prvního stupně a datum vzniku druhého stupně, proto nelze již zpětně stanovit, kdy postraumatická stresová porucha, která se chronifikovala, přešla až do poruchy osobnosti se zhoršenou tolerancí k zátěžím a s poruchou afektivit. Z nálezu psychiatra ze dne 7.4.2011 lze konstatovat, že došlo ke změně osobnosti, protože odmítl psychiatrickou pomoc a v nálezu dodaného až po jednání je uvedeno, že není schopen částečného ani plného pracovního zapojení. Proto posudková komise uzavřela, že datum vznik invalidity byl správně stanoven dnem 7.4.2011, kdy měl žalobce kontrolní psychiatrické vyšetření. Soud proto uzavřel, že datum vzniku invalidity byl určen s ohledem na objektivní skutečnosti, tedy k datu 7.4.2011, kdy se žalobce skutečně stal invalidním. Datum vzniku invalidity byl posudkouvou komisí řádně odůvodněn, otázka vzniku plné invalidity je otázkou medicínskou, jak bylo Pokračování - 4 - 2Ad 19/2013 konstatováno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. Ads. 32/2004-69 ze dne 8.6.2005. Datum vzniku invalidity byl přezkoumatelným způsobem odůvodněn posudkouvou komisí, nebyl stanoven nahodile, soud tento závěr posudkové komise považuje za správný přesvědčivý. Návrh na pořízení znaleckého posudku ohledně data vzniku invalidity byl pro nadbytečnost zamítnut, neboť posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý a je proto dostatečným podkladem pro vydání rozsudku. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost poklesla a) nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Kritéria pro určování poklesu pracovní schopnosti stanoví § 39 odst. 4 zákona. Jestliže při dodržení kritérií daných v § 39 odst. 4 posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti u žalobce 55 %, pak u žalobce se jedná o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s ust.§ 39 odst. 1 , 2 zákona o důchodovém pojištění, proto soud napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť pokud žalobce získal potřebnou dobu pojištění splňuje zákonné předpoklady pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst.1 s.ř.s.. Žalobce byl v řízení úspěšný, proto mu přísluší náhrada nákladů řízení za zastupování advokátem podle § 7 a § 9 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 1.000,-Kč a podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů v paušální částce třikrát 300,- Kč, tedy celkem 900,-Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty a proto se přiznaná částka nákladů řízení ve výši 3.900,-Kč zvyšuje o částku odpovídající této dani, to je o 21 % z částky 3.900,-Kč, tedy o 819,- Kč. Celkově tedy náklady řízení představují částku 4.719,- Kč, jako odměnu za zastupování. K výplatě k této částky byla soudem stanovena přiměřená lhůta.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Pokračování - 5 - 2Ad 19/2013 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 27.května 2013 samosoudkyní Mgr. Helena N u t i l o v á, v.r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.