2 Ad 2/2012
č. j. 2 Ad 2/2012-30
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odnětí invalidního důchodu, protože závěr o 20% poklesu pracovní schopnosti nebyl v souladu s posudkem posudkové komise MPSV ČR. Komise stanovila ztrátu pracovní schopnosti na 35 % kvůli závažnému postižení páteře podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Soud se opřel o § 39 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, podle něhož je pojištěnec invalidní při poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce F.V., bytem P., P. II. č. X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10.11.2011 č.j. X, takto:
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 10.11.2011 č.j. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 9.1.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10.11.2011 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí jsou spatřovány v nesprávném procentním stanovení výše poklesu pracovní schopnosti žalobce, kdy zdravotní stav žalobce byl nepřesně posouzen. Žalovaná ponechala rozhodnutí na soudu. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobce se stal částečně invalidním v roce 2006 pro postižení páteře. Částečná invalidita přetrvala pro stejné zdravotní postižení ovlivňující pracovní potenciál žalobce při kontrolách v létech 2007 a 2008. Při kontrole uskutečněné v roce 2011 posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku učinil dne 6.9.2011 zjištění o tom, že žalobcův zdravotní stav je nadále dlouhodobě nepříznivý, je způsobován onemocněním páteře, které podřadil kapitole XIII, oddíl E, pol. 1, písm. b), přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovil ve výši 20 %. Na podkladě tohoto posudku žalovaná rozhodnutím ze dne 21.9.2011 odňala žalobci invalidní důchod. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky s odůvodněním, že jeho zdravotní stav se zhoršuje, nevydrží pracovat v celém pracovním úvazku, nevydrží pro bolest páteře stát. V námitkovém řízení byl proveden důkaz posudkem o invaliditě vyhotovený lékařskou posudkovou službou žalované. V posudku se odkazuje na podklady, z nichž bylo vycházeno, za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav bylo označeno postižení páteře, to bylo podřazeno kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. a rozsah poklesu pracovní schopnosti byl určen ve výši 20 %. Posudkový lékař se dále zabýval ostatními zdravotními postiženími žalobce, přičemž uvedl, že ta pracovní potenciál žalobce podstatně nelimitují a podílí se na něm v malé funkčně bezvýznamné míře. Důvod k aplikaci předpisu o korekčních faktorech nebyl shledán. Napadené rozhodnutí se opírá právě o uvedený lékařský posudek a vychází ze skutkového zjištění, že pokles pracovní schopnosti žalobce pro chronické onemocnění činí 20 %. To pak má za následek, že žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. To vedlo žalovanou k postupu podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, kdy důchod byl odňat, protože nárok na výplatu důchodu zanikl. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise MPSV ČR. Posudková komise popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především ortopedické a neurologické povahy, k dispozici měla zdravotnickou dokumentaci žalobce. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen vertebrogenním algickým syndromem celé páteře, má coxartrosu II. – III. stupně vpravo, II. stupně vlevo, je nedoslýchavý vpravo, má polyneuropatii senzitivní na dolních končetinách, hypertenzní chorobu, cholecystolithiasu a je obézní. Z posudkového nálezu pak vyplývá, že u žalobce byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobený postižením celé páteře s hrubou esovitou skoliosou od mládí na podkladě těžkých degenerativních změn se sekundární stenosou páteřního kanálu na hranici vhodnosti operativního řešení, žalobce je nedoslýchavý, přičemž vpravo jedná se o nedoslýchavost těžkého stupně, má distální polyneuropatii a prokázanou neurogenní lézi v myotomu S1. Zdravotní stav žalobci dovoluje pracovní zařazení při dodržování režimu vertebropata v polovičním úvazku. Objektivně došlo ke zhoršení zdravotního stavu, ortopedické vyšetření diagnostikovalo artrosu v kyčelních kloubech. Interní onemocnění jsou kompenzována bez vlivu na pokles pracovní schopnosti. Za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav bylo označeno postižení páteře odpovídající kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písmeno c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl určen ve výši 35 %. Ostatní komorbidita je označena za posudkově nevýznamnou. Aplikace dané položky vyhlášky je odůvodňována závažným postižením více úseků páteře ovlivňující statiku a dynamiku páteře, výraznou insuficiencí svalového korzetu a častými recidivujícími projevy kořenového dráždění se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení. Dané postižení není podřaditelné pod položku pod písmenem d). Žalobcova schopnost vykonávat výdělečnou činnost je snížena alespoň o třetinu, současně jím vykonávané zaměstnání se jeví jako vhodné. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení, za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím žalobce tak k objektivním lékařským nálezům, především neurologickým a ortopedickým. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je postižení páteře. Toto zdravotní postižení pak podřadila kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písmeno c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 35 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení žalobce projevuje. Poukázala především na to, že pracovní potenciál žalobce je snížen nejméně o jednu třetinu, může vykonávat zaměstnání doporučená vertebropatům a shledala, že žalobce je schopen rekvalifikace. Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobce, o nichž uvedla, že nemají podstatný dopad do pracovního potenciálu žalobce. Rovněž učinila úsudek o tom, že nejsou předpoklady pro aplikaci předpisu o korekčních faktorech. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a učinila úvahu o možnosti aplikace předpisu o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 35 % pokles pracovní schopnosti žalobce. Podmínky nároku na invalidní důchod upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (§ 39 odst. 1 zákona). O invaliditu prvního stupně se ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zákona jedná tehdy, poklesla-li pracovní schopnost pojištěnce nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy dosahuje o 35 %, je žalobce invalidní, přičemž jedná se o invaliditu prvního stupně. Nárok na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně proto nezanikl a nebyl tudíž odůvodněn postup podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s ustanovením § 39 odst. 1, 2 písm. a) a § 56 odst. 1 písm. a) zákona. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobce je invalidní, přičemž jedná se o invaliditu v prvním stupni. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalobci nevznikly v řízení žádné náklady.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 27. srpna 2012 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.