2 Ad 2/2013
č. j. 2 Ad 2/2013-54
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 2 Ad 2/2013-54
- NSS 9 Ads 251/2015-24
Citované zákony (4)
Rubrum
2Ad 2/2013 - 54 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce O. P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19.10.2012 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 11.12.2012 Krajskému soudu v Plzni, postoupenou dne 8.1.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19.10.2012 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se poukazuje na to, že zdravotní stav žalobce byl pro účely rozhodování nedostatečně vyšetřen, bylo vycházeno ze zkreslených údajů, některé nemoci nebyly po celou dobu pobytu žalobce ve věznici ve Valdicích léčeny. K intenzivní léčbě např. dny, problémů se štítnou žlázou a očima začaly být intenzivněji léčeny až ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Plzeň – Bory. Pokračování - 2 - 2Ad 2/2013 K výzvě soudu žalobce sdělil, že nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že podklady pro posouzení zdravotního stavu žalobce nebyly dostatečné, s některými lékaři uváděnými v lékařské zprávě z Valdic se žalobce nikdy nesetkal. To lze shledat v platbách Všeobecné zdravotní pojišťovny, kterou žalobce předložil. Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociální věcí ČR. Z posudkového spisu vyplynulo, že žalobce byl od roku 2004 uznán plně invalidní pro onemocnění hepatopathií při abusu alkoholu a tento stav přetrval při kontrole v roce 2006. Při kontrole stupně invalidity v roce 2008 bylo shledáno, že hodnoty jaterních testů na základě vyšetření z hospitalizace v říjnu a listopadu 2007 se normalizovaly. Nebyly zjištěny známky těžšího postižení jaterního parenchymu, hodnoty krevního obrazu byly v normě. Ke změně stupně invalidity došlo od 27.2.2008. Kontrola invalidity a jejího stupně se uskutečnila v květnu 2012 a byla provedena Okresní správou sociálního zabezpečení v Jičíně. Podkladem pro posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce a jeho vlivu na pracovní schopnost byla zdravotnická dokumentace, kdy dr. Fialová uvedla rozhodné údaje na tiskopise a dále byly k dispozici nálezy odborných lékařů očního, ušního, internisty, rentgenologa, neurologa a výsledky laboratorních vyšetření. Na tomto podkladě posudkový lékař stanovil diagnózu, podle které je žalobce stižen hraniční substituovanou hypothyreosou, chronickou hepatopathií bez klinických příznaků, hypacusií, myopií, je seropozitivní na lues, je bez neurologického deficitu a klinických projevů. Rozsah ztráty pracovní schopnosti pro chronické onemocnění byl stanoven ve výši 20 %, přičemž k zániku invalidity došlo od 29.5.2012. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo označeno postižení podle kapitoly XI, odd. F, položka 1 písm. a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a takto stanovená míra poklesu pracovního potenciálu nedoznala změny ve smyslu požadavků podle § 3 a § 4 vyhlášky. Zánik invalidity je odůvodněn tím, že o chronické hepatopathii je zjištěno, že jaterní enzymy jsou v normě, známky steatózy jsou bez klinických projevů. Ostatní komorbidity nemají posudkově významný dopad na schopnost výdělečné činnosti. Posudek posudkového lékaře byl podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 28.6.2012, jímž byl žalobci invalidní důchod od 24.9.2012 odňat. To dokládá spis žalované. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky v podstatě s odůvodněním, že bylo vycházeno z neúplných a nedostatečně objektivních podkladů. V námitkovém řízení byl vypracován Lékařskou posudkovou službou pracoviště Plzeň posudek o invaliditě, v němž se podává výčet podkladů pro posouzení žalobcova zdravotního stavu a jeho pracovního potenciálu a v klinické diagnóze je uvedena steatóza jater, etylické etiologie, substituovaná hypothyreóza na podkladě autoimunitní strumitidy, středně těžká nedoslýchavost, gonarthrosa, smíšená porucha osobnosti, závislost na alkoholu v anamnéze, kolísavá hypertenze, presbyopie, dyslipidemie, intermitentní hyperurikemie, lues latens seropositivní, rosacea dle dokumentace, klidné varixy dolních končetin, stav po laparoskopické cholecystektomii, stav po vícečetné zlomenině žeber, stav po zlomenině Pokračování - 3 - 2Ad 2/2013 levého bérce léčené osteosyntézou, stav po střelném poranění dolních končetin, stav po operaci brániční kýly, lumbalgie a pankreatopatie v anamnéze. Zjištění posudkového lékaře bylo v námitkovém řízení shledáno jako správné. Funkční postižení bylo zhodnoceno jako hepatopathie s lehkou funkční poruchou bez komplikací, bez mimojaterních projevů s lehce sníženou výkonností a únavou. V horní hranici zohledněno další zdravotní postižení, nad rámec procentního rozmezí došlo k zvýšení o 5 % bodů pro náročnost dříve vykonávaného zaměstnání. Uvádí se, že dané postižení nelze hodnotit žádným stupněm invalidity, protože se nejedná o středně těžké, těžké až zvlášť těžké funkční postižení s mimojaterními projevy, sníženým stavem výživy až rozvojem jaterní cirhózy. Posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se týkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Rozhodné skutečnosti byly zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kriteriích stanovených v právních předpisech, byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků. Uzavírá se, že k datu napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti jeho zdravotní postižení uvedené v kapitole XI., odd. F, položka 1 písm. a) přílohy k vyhl. č. 59/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti o 20 %. S ohledem na schopnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, byla tato hodnota zvýšena o dalších 5 % bodů na celkových 25 %. Po tomto doplnění námitkového řízení bylo dne 19.10.2012 vydáno napadené rozhodnutí, jímž byly námitky žalobce zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí žalované potvrzeno. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se popisuje rozhodná část posudku lékařské služby žalované, způsob vypořádání žalobcových námitek a na základě tohoto posudku se uzavírá, že žalobce se zřetelem k ust. § 38 a § 39 zákona o důchodovém pojištění invalidní není. Proto došlo k odnětí invalidního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Žalobce předložil přehled úhrad zdravotní péče podle zák. č. 48/1997 Sb.,v novelizovaném znění, Všeobecné zdravotní pojišťovny regionální pobočky v Plzni. V přehledu je obsažena vykázaná zdravotní péče za období od ledna 2010 do července 2012. Tato písemnost současně s obsahem posudkového spisu a spisu žalované byla k dispozici Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště Plzeň, která na žádost soudu posoudila zdravotní stav žalobce a rozsah jeho pracovní schopnosti. Z posudku vyplývá, že žalobce byl jednání posudkové komise přítomen. Uvedl jaké má subjektivní potíže, předložil seznam léků. V protokolu o jednání komise se podává výčet vyšetření, o nichž žalobce uvádí, že nezakládají se na právdě. Vedle přehledu pracovní a osobní anamnézy, nálezů a zprávy praktického lékaře jsou popsána oční, ušní vyšetření, sono břicha, rentgen plic, neurologické, interní vyšetření, audiogram, laboratorní vyšetření, byl pořízen výpis z vězeňské karty a uvádějí se rozhodná vyšetření z dekurzu, popisuje se vyšetření žalobce odborným internistou a odborným Pokračování - 4 - 2Ad 2/2013 ortopedem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů bylo označeno rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, jímž je chronická hepatopathie bez klinických příznaků. Žalobce dále trpí hraničně substituovanou hypothyreózou, hypacusem, myopií, je pozitivní na lues bez klinických projevů, má kolísavou hypertenzi, hyperurikémii, klidné varixy dolních končetin, gonartrózu, smíšenou poruchu osobnosti a je emočně nestabilní. Posuzován byl jako absolvent střední školy zemědělské s maturitou, pracovník v zemědělství. V posudkovém nálezu se uvádí, s jakými výsledky byl žalobcův zdravotní stav a jeho pracovní schopnost posuzovány pro účely důchodového pojištění, posudková komise shodně s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení a posudkovým lékařem v námitkovém řízení označila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti jeho postižení jater, chronickou hepatopathii s lehkou funkční poruchou, kdy zdravotní stav je stabilizovaný, jaterní enzymy v normě. Dle ultrazvukového vyšetření jsou známky prosté steatózy bez klinických mimojaterních projevů, stav výživy je dobrý. Je lehce snížena výkonnost, únava a postižení je hodnoceno podle kapitoly XI., odd. S, položce 1 písm. a) na horní hranici tedy 20 %. Žalobcovo postižení nelze hodnotit podle stejné kapitoly oddílu položky písm. b), protože se nejedná o středně těžkou jaterní poruchu, funkční kapacita jater není snížena, není přítomna cirhóza, nejsou mimojaterní projevy poškození. Postižení jater nelze podřadit ani pod písmeno c), protože se nejedná o těžkou jaterní poruchu s těžkou poruchou metabolismu, zhoršenou výživu, není zjištěn rozvoj jaterní cirhózy, nejsou funkčně významné mimojaterní projevy. Aplikace položky pod písmenem d) nepřichází rovněž v úvahu, protože se nejedná o zvlášť těžké poruchy, není přítomna těžká kompenzovaná jaterní cirhóza, těžké mimojaterní projevy, nejedná se o konečné stádium jaterní insuficience. Na rozdíl od posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení a lékaře námitkového řízení došlo postupem podle § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb. ke zvýšení takto stanovené míry poklesu pracovní činnosti o dalších 10 % bodů, kdy toto zvýšení zohledňuje další zdravotní postižení žalobce, zejména hypofunkci štítné žlázy s nutností pravidelné substituce, smíšenou poruchu osobnosti, která je toho času stabilizovaná, bolestivý páteřní syndrom s lehkou poruchou funkce krční a bederní, funkční deficit obou kolenních kloubů, bolesti palce levé dolní končetiny, nedoslýchavost, zažívací obtíže a další zdravotní postižení, která jsou uvedena v diagnóze. Celková ztráta pracovní schopnosti činí 30 %. K námitkám žalobce o nesprávném posouzení zdravotního stavu se uvádí, že se zřetelem k postižení dnou je k dispozici výsledek kyseliny močové z února 2012, kdy hodnota byla lehce nad hranicí normálu. V říjnu 2012 byla tato hodnota v normě. Jedná se o lehké zvýšení hladiny kyseliny močové, toto zvýšení je otázkou léčby, dietní a režimové úpravy. V období eventuálního dnavého záchvatu se jedná o otázku léčby, maximálně krátkodobé pracovní neschopnosti. Žalobce pro dnavý záchvat nebyl během pobytu ve věznice ošetřen. K postižení štítnou žlázou se uvádí nutnost léčby, která byla vzata v úvahu v rámci procentuálního navýšení. K udávaným problémů s očima je k dispozici oční vyšetření ze září 2012, které dokládá, že žalobce není postižen glaukomem, šedým zákalem, perimetr oboustranně v normě, hodnoty nitroočního tlaku jsou též v normě. Zdravotní stav žalobce je hodnocen jako stabilizovaný, artrózu a hypothyreosu vzala komise v úvahu při stanovení obecných pracovních indikací, zdravotní dokumentace neobjektizovala zhoršení artritidy, hypothyreózy, gonarthrózy. O krevní tlaku se uvádí, že Pokračování - 5 - 2Ad 2/2013 stav je hraniční s rezervou medikace a režimových opatření. Zdravotní dokumentace neprokazuje orgánové komplikace. Žalobce setrval na výhradách uplatněných k lékařským nálezům, pro hypertenzi ani dnu léčen nebyl. Nebylo vzato v úvahu, že hraniční stav s rezervou medikace udržoval žalobce sám, pokud byl schopen hradit si léky. Dovozuje, že zvýšila-li posudková komise rozsah ztráty pracovní schopnosti o 10 %, pak tato hodnota má se zřetelem ke zjištění posudkové služby v námitkovém řízení o ztrátě pracovní schopnosti ve výše 25 % činit ve svém výsledku 35 %. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Soud při svém rozhodování vycházel především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů internisty a ortopeda. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel, jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů především interní, neurologické, ortopedické povahy, k dispozici měla rentgenologická vyšetření plic, oční a ušní vyšetření a řadu vyšetření laboratorních. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je chronická hepatopatie bez klinických příznaků. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XI. oddíl F položka 1 písmeno a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce stanovila na horní hranici, která činí 20 %. Učinila tak se zřetelem k důsledkům, kterými se toto zdravotní postižení žalobce projevuje. Poukázala na to, že jedná se o lehkou funkční poruchu, kdy zdravotní stav žalobce je stabilizovaný, jaterní enzymy jsou v normě, ultrazvukovým vyšetřením jsou doloženy známky prosté steatózy bez klinických mimojaterních projevů, stav výživy je hodnocený jako dobrý, postižení lehce snižuje výkonnost a únavu. Současně se posudková komise zabývala důvody, pro které nelze jaterní postižení žalobce podřadit pod položky pod písm. b),c) a d), stejné kapitoly oddílu , kdy poukázala na to, že u žalobce nejedná se o středně těžkou jaterní poruchu, funkční kapacita jater snížena není, není přítomna cirhóza ani mimojaterní projevy poškození. Nejde ani o těžkou jaterní poruchu s těžkou poruchou metabolismu zhoršenou výživou, bez rozvoje jaterní cirhózy, bez funkčních významných mimojaterních projevů. Položka d) pak předpokládá zvlášť těžkou poruchu, která u žalobce přítomna není, není přítomna těžká dekompenzovaná jaterní cirhóza, těžké mimojaterní projevy a nejedná se o jaterní insuficienci. O rozhodujícím zdravotním postižení a jeho dopadu do pracovního potenciálu posudková komise učinila shodné zjištění jako lékař okresní správy sociálního zabezpečení a lékař posudkové služby v řízení námitkovém. Již shoda těchto tří posudkových pracovišť svědčí o tom, že rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce bylo stanoveno správně a správně byl určen dopad tohoto chronického postižení žalobce do jeho pracovní způsobilosti. Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobce, a z nichž za postižení s dopadem do pracovní schopnosti žalobce označila hypofunkci štítné žlázy s nutností pravidelné substituce, smíšenou poruchu osobnosti, která je toho času stabilizovaná, bolestivý páteřní syndrom s lehkou poruchou funkce krční a bederní páteře, funkční deficit Pokračování - 6 - 2Ad 2/2013 obou kolen, bolesti palce levé dolní končetiny, nedoslýchavost a zažívací potíže a učinila úsudek o tom, že tato další zdravotní postižení snižují pracovní potenciál žalobce o dalších 10 % bodů. Právě tato další zdravotní postižení žalobce působí jako korekční faktor ve smyslu § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb., kdy pro takové faktory lze rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšit na nejvýš o 10 % bodů. To se právě v souzené věci stalo. Se zřetelem k výhradám žalobce o načítání procentních bodů pro korekční faktory soud uvádí, že tyto body se přičítají k míře poklesu pracovní schopnosti stanovené pro rozhodující zdravotní postižení. To znamená, že činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pro postižení jater 20 %, a tato míra se zvyšuje pro korekční faktor o 10 %, činí celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobce 30 %. Navýšení procentuálního vyjádření míry poklesu pracovní schopnosti pro rozhodující zdravotní postižení o procentní vyjádření korekčního fakturu nestanoví se tak, že těchto dalších 10 % bodů se přičítá k bodovému hodnocení rozsahu pracovního potenciálu stanoveném v námitkovém řízení. I v námitkovém řízení byl předpis o korekčních faktorech aplikován, avšak nebyl stanoven v maximální výši 10 %, ale ve výši pouhých 5 %. Rozsah ztráty pracovní schopnosti pro postižení jater byl stanoven i v námitkovém řízení ve výši 20 % tak, jak se stalo u posudkového lékaře okresní správy sociálního zabezpečení tak posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Jestliže se procentní zhodnocení korekčního faktoru přičítá k procentnímu zhodnocení rozhodujícího zdravotního postižení, činí tyto položky první 10 %, druhá 20 %, a tudíž celkových 30 % a nikoli 35 %, jak uvádí žalobce ve vyjádření k posudku posudkové komise. Posudková komise reagovala na výhrady žalobce uvedené v žalobě, konkrétně se jednalo o dnu a posouzení postižení štítné žlázy. K dnavému postižení bylo odkázáno na laboratorní vyšetření kyseliny močové, kdy bylo prokázáno její lehké zvýšení hladiny, které by při dnavém záchvatu znamenalo pracovní neschopnost, nikoli invalidizaci. Na invalidizaci by se nepodílely ani problémy s očima, jak je zřejmé z očních vyšetření. Poukazuje-li žalobce k výhradám k posudku posudkové komise na to, že je to právě žalobce, kdo dodržováním režimu a medikací zajišťuje stav s rezervou medikace, je třeba uvést, že při úsudku o vlivu chronických zdravotních postiženích na pracovní schopnost pojištěnce je vždy zapotřebí vycházet z objektivně doloženého stavu. To se také v souzené věci stalo. Poznamenává se , že právě objektivními podklady nebylo shledáno zhoršení artritidy, hypothyreózy a gonarthrózy. O krevním tlaku je prokázáno, že stav je hraniční a je tu rezerva medikace a režimových opatření, jestliže orgánové komplikace prokázány nejsou. Pro rozhodování o odnětí invalidního důchodu má význam zjištění posudkové komise o tom, že zdravotní stav žalobce je stabilizovaný. Stabilizace zdravotního stavu je pak podle judikatury Nejvyššího správního soudu důvodem ke snížení stupně invalidity nebo odnětí invalidního důchodu. Posudková komise se zabývala výhradou žalobce o konkrétních lékařských vyšetřeních, že nezakládají se na pravdě, o nichž uvedla, že jedná se o subjektivní tvrzení žalobce. Z přehledu podkladů, které byly pro posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobce k dispozici plyne, že takové nálezy tu jsou. Toto zjištění není v rozporu ani s přehledem úkonů zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny předložené žalobcem, kde se ve většině případů lékařské zařízení označuje obecně např. jako věznice Valdice, odbor 809, oddělení klinické biochemie oblastní nemocnice, ultrazvukové vyšetření dolní poloviny břicha. Přitom není konkrétně specifikováno, který lékař vyšetření provedl. Kromě podkladů, které posudková komise pro posudkové účely označila jako zcela postačující, byl žalobce vyšetřen odborným internistou a odborným ortopedem v posudkové komisi. Pokračování - 7 - 2Ad 2/2013 Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikace předpisu o korekčních faktorech, shledala, že zdravotní stav žalobce je stabilizovaný, reagovala na výhrady žalobce, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, nevylučuje však jeho pracovní zařazení na fyzicky nenáročné práce a podmiňuje 30 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky nároku na invalidní důchod upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Podle § 39 odst. 1 zákona je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce nejméně 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro chronické onemocnění činí 30 %, pak žalobce invalidní není. V důsledku toho zanikl nárok žalobce na poskytování invalidního důchodu. Shledá-li žalovaná, že nárok na invalidní důchod zanikl, přikazuje jí ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona dávku, na kterou nárok zanikl, odejmout. To se také v souzené věci stalo. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Pokračování - 8 - 2Ad 2/2013 vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25.března 2013 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á , v.r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.