2 Ad 24/2013
č. j. 2 Ad 24/2013-50
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí invalidního důchodu. Soud se opřel o posudky Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, které potvrdily, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 25 %. Podle vyhlášky č. 359/2009 Sb. je tento pokles pod hranicí 35 %, což je minimální podmínka pro invaliditu. Soud rozhodl, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba nebyla důvodná.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce Ing. J.Š., bytem X, zastoupeného Mgr. Pavlem Šimákem, advokátem v Písku, Komenského č. 319, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 24.01.2013, č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
: I. Vymezení věci 1) Žalobou doručenou dne 22.3.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 24.1.2013, č.j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13.11.2012, č.j. X a toto rozhodnutí potvrzeno. 2) Žalobce namítal, že považuje rozhodnutí za nezákonné, neboť žalovaná nesprávně posoudila míru poklesu jeho pracovní schopnosti. Posledním posudkem o invaliditě MUDr. V.M. ze dne 17.1.2013 byl stanoven pokles pracovní schopnosti na 25%, nicméně na straně 3 posudku je uvedeno, že k datu posouzení v rámci námitkového řízení poklesla pracovní schopnost do 35%. Z posudku tedy není zřejmé, zda došlo k písařské chybě nebo zda lékař dospěl k závěru, že pokles je do 35%, avšak stanoví jej pouze na 25%. Rovněž neodpovídá ohodnocení postižení žalobce podle položky 1b), oddílu A, kapitoly XV, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., neboť žalobce trpí bolestmi hlavy, má problémy se soustředěním a pamětí a tendenci ke ztrátě vědomí. Jeho zdravotní stav měl být ohodnocen podle položky 1c), oddílu A, kapitoly XV, vyhlášky č. 359/2009 Sb., tedy jako středně těžké postižení, kde je stanoven rozsah snížení pracovní schopnosti 30 až 45%. Vedle postižení hlavy má žalobce postižení srdce a cévní soustavy. Užívá defibrilátor a trpí vysokým krevním tlakem. Tyto potíže mohou přispívat k občasným ztrátám vědomí. Lékaři měli proto i za situace, kdy hodnotili zdravotní stav žalobce podle položky 1b), oddílu A, kapitoly XV, aplikovat ust. § 3 odst. 1 vyhlášky a zvýšit horní hranici o 10%. Žalovaný nezohlednil pracovní náplň předchozí výdělečné činnosti žalobce. Tu s ohledem na své zdravotní potíže nemohl vykonávat a musel s ním být rozvázán pracovní poměr. Žalobce nemůže vykonávat ani práci ve svém oboru a nemůže uplatnit své vzdělání a pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Bylo navrženo provést důkaz znaleckým posudkem v oboru posudkového lékařství, zda zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Vyjádření žalované 3) Žalovaná k věci uvedla, že rozhodnutí je závislé na odborném lékařském posouzení, na kterém žalovaná nemůže nic měnit. Proto navrhla provést posudek příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Za situace současného zdravotního stavu žalobce navrhla zamítnutí žaloby. III. Obsah správních spisů, včetně důkazu doplněného soudem 4) Z připojeného spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku dne 1.11.2012, která při konstatované diagnóze stav po kraniotraumatu s poruchou vědomí a kardiopulmonální resuscitací v 6/2011, s mírným kognitivním deficitem, aktuál. úroveň mentál. funkcí v pásmu průměru, stav po implantaci defibrilační elektrody do pravé komory srdeční, stav po subkutánní implantaci ICD v 7/2011, hypertenzní choroba, stav po polypektomii 6 polypů, v jednom vzorku zachycen hlenotvorný adenokarcinom v 7/2011, hypertenzní choroba na léčbě hypotensivy, ne zcela kompl. léčbou, spánkové apnoe, complians s přístrojem CPAP uspokojivá dle testování 4/2012, obezita MBI 3623, určila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddíl A, položka 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 13.11.2011, č.j. 550 822 2280 zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění s odkazem na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku ze dne 1.11.2012. Žalobce podal proti rozhodnutí dne 26.11.2012 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek žalobce vydané rozhodnutí a došla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě ze dne 15.1.2013 bylo zjištěno, že žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 25%. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddíl A, položka 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Procentní míra poklesu ve smyslu § 3 vyhlášky dále změněna nebyla. Vyšší posudková kritéria umožňující invalidizaci nelze použít, neboť jsou vyhrazena až pro stavy se zřetelným odklonem od normy, o což se u účastníka řízení jednoznačně nejednalo, další navýšení nebylo proto důvodné. 5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 19.6.2013 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou následky traumatického subarachnoideálního krvácení mírného stupně, implantace ICD je preventivní, poškození srdce nebylo prokázáno a maligní arytmie nebyla objektivně zachycena. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal postižení uvedenému v kap. XV, oddíl A, položka 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., neboť se jednalo o stavy s lehkým funkčním postižením, kdy některé denní aktivity byly vykonávány s obtížemi. Zde je stanoven pokles pracovní schopnosti v rozmezí 15 až 25%. Vzhledem k míře potíží byla stanovena horní hranice 25%. Toto ohodnocení je při kvalifikaci žalobce a ve vztahu k předchozím výdělečným činnostem žalobce i dalšímu poškození zdravotního stavu dostačující a k navýšení této hranice nebyl shledán důvod. Nelze použít položku 1c), neboť objektivní neurologický nález je normální, kognitivní porucha je jen mírného stupně, mentální i mnestické schopnosti jsou průměrné až v lepším průměru, není narušena komunikace, není porucha zraku, ani sluchu. Pokud by byla za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považována přítomnost defibrilátoru – ICD, pak při nepoškozeném srdci by pokles pracovní schopnosti podle kapitoly IX, oddíl A, položka 7 odpovídal 10%. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se nejednalo o invaliditu. Vysokoškolská kvalifikace žalobce mu umožňuje řadu čistě administrativních nerizikových zaměstnání a z toho důvodu nebylo odůvodněné navýšení horní hranice procentního rozmezí. Komise uzavřela, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nejednalo se o pokles pracovní schopnosti dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%. Výsledek posouzení byl shodný se závěrem posudku Okresní správy sociálního zabezpečení i České správy sociálního zabezpečení. Závěr komise vyslovila na základě zpráv z odborných vyšetření, a to vyšetření v komisi odbornou kardioložkou Nemocnice České Budějovice MUDr. D., odbornou neuroložkou MUDr. J.A., z lékařského nálezu MUDr. P.P., praktického lékaře z Písku ze dne 5.9.2012, z hospitalizace na kardiologii Nemocnice České Budějovice od 28.7.2011 do 30.7.2011, z vyšetření kardiologie-ambulance arytmologie MUDr. K. Ř. dne 25.6.2012, neurologického vyšetření MUDr. T.V., Písek ze dne 16.3.2012 a 8.10.2012, psychologického vyšetření MUDr. V.S. Písek ze dne 28.5.2012, zprávy z neurofyziologické laboratoře, noční polygrafie Nemocnice České Budějovice MUDr. P.D. ze dne 11.-12.3.2013, Centra pro poruchy spánku MUDr. J. ze dne 24.4.2012, ze zprávy z hospitalizace na ORL Nemocnice České Budějovice ze dne 14.6.2012, ze zprávy z histologie – polyp tračníku ze dne 26.7.2012, echokardiologie Nemocnice České Budějovice MUDr. S. z 7.1.2013, H. monitorování MUDr. T.V. Písek z 9/2012, zprávy z gastroenterologického vyšetření Nemocnice Písek MUDr. P.K. z 3.4.2013, TRN ambulance MUDr. V.Z. ze dne 27.3.2013, kardiologie, ambulance arytmologie Nemocnice České Budějovice MUDr. O.O. ze 7.1.2013. 6) Při jednání před krajským soudem, které bylo nařízeno na 15.7.2013, bylo navrženo vypracování srovnávacího posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, neboť nebylo postaveno najisto, jakou odpovídající práci by vzhledem ke své kvalifikaci mohl žalobce vykonávat, neboť v posudku je uvedeno, že má tendenci k omdlévání a právě tato skutečnost brání, aby vykonával práci ve stavebnictví. Současně byla vyslovena pochybnost o objektivitě posudku právě s ohledem na postavení najisto otázky, zda byl objektivně zhodnocen zdravotní stav žalobce. Bylo navrženo vypracování srovnávacího posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni. 7) Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni vypracovala za přítomnosti žalobce srovnávací posudek dne 16.9.2013. Při vypracování srovnávacího posudku bylo vycházeno z vlastního vyšetření žalobce přísedícím odborným neurologem při jednání komise a dále měla komise k dispozici lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu žalobce ze dne 5.9.2012 MUDr. P.P., praktického lékaře z Písku, zprávu z neurologického vyšetření MUDr. T.V. z Písku ze dne 16.3.2012, 8.10.2012, zprávu z vyšetření noční polygrafie, neurofyziologické laboratoře Centra spánku Nemocnice České Budějovice MUDr. P.D. z 11.-12.3.2013, z výsledků histologického vyšetření polypů tračníku ze dne 26.7.2012, z propouštěcí zprávy z hospitalizace na ORL oddělení Nemocnice České Budějovice z 12.6.2012 až 16.6.2012, 2 kardiologického vyšetření ambulance arytmologie Nemocnice České Budějovice ze dne 25.6.2012 MUDr. K.Ř. a cíleného psychologického vyšetření ze dne 28.5.2012 MUDr. V. S. Písek. Dále měla k dispozici lékařské nálezy Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR České Budějovice k jednání dne 19.6.2013, především zprávu z echokardiologie Nemocnice České Budějovice MUDr. S. z 7.1.2013, H. monitorování v 9/2012 MUDr. T.V., z gastroenterologického vyšetření ze dne 3.4.2013 MUDr. P.K., Nemocnice Písek, TRN ambulance MUDr. V.Z. ze dne 27.3.2013. Vyžádala si lékařské nálezy, a to propouštěcí zprávy z hospitalizace na kardiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice od 28.7.2011 do 30.7.2011 MUDr. O.O., propouštěcí zprávy z hospitalizace na kardiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice od 22.7.2011 do 22.7.2011 MUDr. E.K., propouštěcí zprávy z hospitalizace na oddělení ARO Nemocnice Písek od 17.6.2011 do 24.6.2011 MUDr. T.P. a kardiologického vyšetření arytmologické ambulance Nemocnice České Budějovice ze dne 7.1.2013 MUDr. O. O.. Na základě posouzení žalobce vzhledem k dosaženému vzdělání, znalostem, zkušenostem a předchozím výdělečným činnostem dospěla komise k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou následky náhlého bezvědomí a následného pádu dne 17.2.2011 se subarachnoideálním krvácením, prokázané po pádu vyšetřením CT mozku dne 17.6.2011, v dalším vývoji je přítomen stav bez progrese, bez známek zhoršení stavu a s rychlou resorpcí dle vyšetření CT do úplné úpravy. Přítomnost ICD nelze považovat za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, výkon byl proveden preventivně, i když nebyly zaznamenány komorové fibrilace, ani jiná srdeční arytmie a nebylo prokázáno funkční postižení výkonu srdeční činnosti. Závěr komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni byl v souladu s posudkovým hodnocením Okresní zprávy sociálního zabezpečení v Písku, posudkovým hodnocením námitkového řízené LPS České Budějovice a posudkovým hodnocením Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Bylo konstatováno, že se u žalobce jedná o stav s lehkým funkčním postižením uvedeným v kapitole XV, oddíl A, položka 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v platném znění, pro který je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 15 až 25%. Komise stanovila horní hranici 25%. Horní hranice byla zvolena k přihlédnutím k subjektivním steskům žalobce. Nelze hodnotit dle stejné kapitoly a oddílu dle položky 1c), ani dle položky 1d), ani dle položky 1e), neboť není objektivně prokázáno středně těžké postižení, ani těžké postižení, ani zvlášť těžké postižení s podstatným snížením celkové výkonnosti. Současně komise uzavřela, že nebyl shledán důvod pro použití § 3 odst. 1, ani § 4 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Žalobce není schopen vzhledem ke svému zdravotnímu postižení těžké fyzické práce a práce v nepříznivých klimatických podmínkách. Je schopen lehké fyzické práce bez zvedání a tahání těžkých břemen a práce v příznivých klimatických podmínkách. Bylo uzavřeno, že celková ztráta míry poklesu pracovní schopnosti činí 25%. IV. Právní názor soudu 8) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č.150/2002 Sb. soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odst. 2 téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl. 9) Podle ust. § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2, téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odst. 3. pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odst. 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35% a nejvíce o 69% a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70% též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odst. 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odst. 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé pracovní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. 10) V dané záležitosti podal žalobce námitky proti rozhodnutí ze dne 13.11.2012, kterým mu byla zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 25%. Námitky žalobce byly rozhodnutím ze dne 24.1.2013, č.j 550 822 2280/43091-ŘT zamítnuty. Novým posudkem o invaliditě byl potvrzen závěr vypracovaný posuzujícím lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení, že v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 25%. Další navýšení nebylo důvodné. 11) Ke shodnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 19.6.2013, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Posudková komise uzavřela, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nejednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce tak, že odpovídá stavům uvedeným v kap. XV, oddíl A, položka 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Vzhledem k míře postižení byla stanovena horní hranice 25%. K dalšímu zvýšení nebyl shledán posudkový důvod. Bylo uvedeno, že nelze použít položku 1c), neboť objektivní neurologický nález je normální, není narušena komunikace, ani porucha zraku či sluchu. 12) Na základě námitek žalobce a jeho výhrad k závěrům o objektivitě posudku a chybějící pracovní rekomandaci, soud nařídil ve věci vypracování srovnávacího posudku. Žalobce sám navrhl, aby srovnávací posudek vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni. Soud tomuto návrhu vyhověl. Ve srovnávacím posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni ze dne 16.9.2013 byl zhodnocen zdravotní stav žalobce. Komise ve srovnávacím posudku dospěla ke zcela shodnému závěru jako lékaři, kteří v předchozích řízeních posuzovali zdravotní stav žalobce, a to v posudkovém hodnocení Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku, při posudkovém hodnocení v námitkovém řízení LPS České Budějovice a posudkovým hodnocením Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích. Bylo uzavřeno, že u žalobce se jednalo o stav s lehkým funkčním postižením uvedený v kapitole XV, oddíl A, položka 1b), přílohy č. 359/2009 Sb., kde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 15 až 25%. Byla zvolena horní hranice 25%. Výslovně bylo uvedeno, že zdravotní stav žalobce nelze hodnotit podle položky 1c), 1d) ani 1e, neboť nebylo prokázáno středně těžké postižení, ani těžké postižení, ani zvlášť těžké postižení s podstatným snížením celkové výkonnosti. Pro zvýšení ve smyslu § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 téže vyhlášky nebyl shledán posudkový důvod. Pracovní rekomandace žalobce byla stanovena tak, že vzhledem ke zdravotnímu postižení není schopen těžké fyzické a práce v nepříznivých klimatických podmínkách, naopak je schopen lehké fyzické práce bez zvedání a tahání těžkých břemen a práce v příznivých klimatických podmínkách. 12) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly předloženy a hodnoceny v řízení před správními orgány. Vyhověl požadavku žalobce na vypracování srovnávacího posudku, který vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni, kterou žalobce na základě vlastního výběru určil. Obě posudkové komise vypracovaly posudky v řádném složení, za účasti lékařů specialistů dle povahy dominantního postižení žalobce a po studiu veškeré zdravotní dokumentace a lékařských nálezů v dokumentaci založených. Komise vzala v úvahu i subjektivní potíže žalobce, avšak uzavřela, že tyto nemají pro posouzení zdravotního stavu posudkový význam. Subjektivní stesky žalobce byly zohledněny zvolením horní hranice procentního rozmezí. Bylo vysvětleno i z jakých důvodů nelze hodnotit pokles pracovní schopnosti žalobce podle jiných položek stejné kapitoly a oddílu. Žalobci byla stanovena pracovní rekomandace. Soud proto z takto odůvodněných závěrů posudkových komisí vycházel, rozhodnutí, které bylo žalobou napadeno, považuje za správné a přesvědčivé. Soud nesdílí domněnku žalobce, že žalovaný nesprávně posoudil míru poklesu pracovní schopnosti. Pokud je žalobcem uváděno, že posledním posudkem o invaliditě MUDr. V.M. ze dne 17.1.2013 byl stanoven pokles pracovní schopnosti na 25%, nicméně na straně 3 posudku je uvedeno, že k datu posouzení v rámci námitkového řízení z důvodu zjištěného dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u posouzeného poklesla pracovní schopnost do 35%, pak z tohoto konstatování není nesrozumitelné, že pokles pracovní schopnosti nečiní minimálních 35%, ale byl 25%, což je v rozpětí do 35%. Z tohoto důvodu se nemůže jednat o písařskou chybu, ale jednoznačný závěr lékaře, že pokud je stanovena míra poklesu na 25%, jedná se o rozpětí poklesu pracovní schopnosti do 35%. Pokud bylo posudkovými lékaři postaveno najisto, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 25%, pak jeho názor, že zdravotní stav odpovídá minimálně 35% poklesu, není ničím odůvodněna, tato námitka z toho důvodu není důvodná. Lékaři neaplikovali § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. a nezvýšili horní hranici procentního rozmezí o možných 10%, neboť k tomu neshledali posudkový důvod, jak vyplývá ze všech posudkových zhodnocení, a proto, ani tato námitka žalobce, že toto zvýšení mělo být aplikováno, důvodná není. 14) Pokud žalobce v žalobě navrhoval provést důkaz znaleckým posudkem soudního znalce v oboru posudkového lékařství, pak soud se s touto námitkou vypořádal postupem podle zákona č. 582/1991 Sb. i v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. K provedení důkazu vypracováním znaleckého posudku je možné přistoupit tehdy, pokud by posudek Posudkové komise Ministerstva práce sociálních věcí ČR nesplňoval požadavky na svou úplnost a přesvědčivost a vznikly by pochybnosti o závěrech vyslovených v posudku. K vypracování takového znaleckého posudku by bylo lze přistoupit rovněž v případě, že se by závěry lékařů vyjádřené v posudcích (v prvním posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích a srovnávacím posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni) lišily. To v dané věci zjištěno nebylo. Nebyl proto důvod doplňovat důkazní řízení o další hodnocení zdravotního stavu žalobce znaleckým posudkem vypracovaným soudním znalcem v oboru posudkového lékařství, neboť posudkové orgány, které ve věci hodnotily zdravotní stav žalobce, se ve všech svých závěrech zcela shodly. 15) Soud proto uzavřel, že na základě podkladů, které jsou k dispozici, lze vyslovit závěr, že lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobce zabývaly a svůj závěr vyslovily na základné dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna. Vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založených. Komise se vypořádala se všemi dokládanými zdravotními postiženími žalobce. Na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, jakož i srovnávacího posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni, soud vyslovil závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, avšak žádnému stupni invalidity neodpovídá, neboť pokles pracovní schopnosti činí 25%. Pokud by došlo v současné době či do budoucna ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, lze záležitost řešit podáním nové žádosti o předmětnou dávku, případně novým správním či soudním rozhodnutím. V. Závěr, náklady řízení 16) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobce zabývaly, dospěly totiž k závěru, že zdravotní stav žalobce žádnému stupni neodpovídá. 17) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložený účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče, tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobce ve věci úspěch neměl, a proto soud rozhodl tak, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 7.října 2013 Samosoudkyně JUDr. Marie K r y b u s o v á, v.r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.