2 Ad 25/2012
č. j. 2 Ad 25/2012-56
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí o snížení stupně invalidity z třetího na první, protože zdravotní stav žalobce odpovídal kritériím pro invaliditu prvního stupně. Soud se opřel o posudek posudkové komise, který vyloučil možnost zařazení pod položku 2 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., neboť nebyly splněny podmínky pro těžké postižení více úseků páteře. Zjištěný pokles pracovní schopnosti ve výši 35 % odpovídal právním kritériím pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. Soud rozhodnutí potvrdil, protože bylo věcně správné a založené na objektivních lékařských důkazech.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce M. K., zast. advokátkou, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, v Praze 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16.2.2011 č.j. X, takto :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 16.4.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí žalované o snížení stupni invalidity od 12.11.2011 z invalidity 3.stupně na invalidní důchod pro invaliditu 1.stupně. Žalovaná o námitkách rozhodla tak, že námitky žalobce zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 4.11.2011 č.j. X. Žalobce v žalobě namítá nesprávně zjištěný zdravotní stav, kdy v důsledku toho pak bylo nezákonně rozhodnuto o snížení výše invalidního důchodu. Postup žalované, která na základě prakticky totožných skutkových okolností vydala odlišné rozhodnutí, je v přímém rozporu se zásadou legitimního očekávání. Zjištěné skutečnosti nesvědčí o zlepšení zdravotního stavu. Žalobce poukazuje na svůj zdravotní stav a na své zdravotní obtíže, kterými trpí. V důsledku těchto obtíží žalobce má za to, že splňuje předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu 3.stupně. Dále žalobce poukazuje na neodbornost postupu žalované při zjišťování jeho skutečného zdravotního stavu, proto navrhuje, aby jeho zdravotní stav byl přezkoumán. Dále žalobce namítá nesprávné právní posouzení jeho zdravotního stavu, neboť žalovaná nesprávně posoudila jeho zdravotní stav, a to v příčinné souvislosti s jeho nesprávným a neodborným posouzením. Žalovaná posoudila nesprávně zjištěný stav žalobce jako invaliditu I.stupně a podřadila jej postižení v kapitole XIII., oddíl E, položka 1, písm. c) přílohy k vyhlášce č.359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Žalobce má za to, že jeho zdravotní stav měl být posouzen jako invalidita 3.stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištěné a podřazen pod postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položka 2, písm. c) přílohy k vyhlášce č.359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby , neboť napadené rozhodnutí je věcně správné, odpovídá závěrům, které byly učiněny posudkovou komisí. Ze spisu vyplývá, že rozhodnutím ze dne 4.11.2011 byl žalobci od 12.11.2011 snížen na výši invalidní důchod pro invaliditu 3.stupně na invalidní důchod pro invaliditu 1.stupně. Podle posudku lékaře Posudkové služby OSSZ v Písku ze dne 1.7.2011 žalobce není podle § 39 odst. 2 písm. c) invalidní pro invaliditu 3.stupně, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 35 %. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí námitky. V námitkovém řízení byl pořízen posudek o invaliditě a bylo zjištěno, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, přičemž poklesla jeho pracovní schopnost o 40 %, takže se jedná u žalobce o invaliditu 1.stupně. Krajský soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise v posudku ze dne 3.7.2012 učinila diagnostický souhrn dle něhož se u žalobce jedná o pokročilou spondylózu krční páteře, operovanou v únoru 2010, o těžkou poruchu statiky a dynamiky krční páteře bez známek kořenového postižení, cervikokraniální syndrom a opakovanou operaci levého ramene v roce 2004 a v roce 2006. Z posudkového zhodnocení vyplývá, že žalobce byl dne 14.12.2009 uznán částečně invalidním. Při posouzení dne 12.5.2010 byla u žalobce uznána invalidita 3.stupně, zdůvodněna krátkým odstupem od operace krční páteře provedené v únoru 2010. Pokles pracovní schopnosti byl určen 70 % . Při kontrole 1.6.2011 došlo ke snížení stupně invalidity na invaliditu 1.stupně. Lze konstatovat dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti významné pro pracovní schopnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti jsou neúměrné věku velmi pokročilé degenerativní změny, spondylóza krční páteře, řešená dekompresní a fixační operaci v 10/2010. Trvá těžká funkční porucha krční páteře, příznaky cervikokraniálního syndromu, kořenová symptomatologie přítomná není. Jelikož je i po operaci zřejmá progrese degenerativních změn v sousedních segmentech, některé denní aktivity jsou z důvodu cervikokraniálního syndromu s příznaky až migrenózního charakteru omezeny, je stav považován za funkční postižení středně těžké. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII., oddíl E, položka 1, písm. c) přílohy k vyhlášce č.359/2009 Sb.. Zde je uvedeno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 30 – 40 %. Jelikož je postižen jen jeden, a sice krční úsek páteře a nejsou žádné známky poškození nervu, odpovídalo by hodnocení pro onemocnění páteře u středoškolsky vzdělaného hranici dolní tj. 30 %. Komise bere do úvahy i poúrazově a pooperačně značně omezenou hybnost levého ramene, což se na pohybových stereotypech i nárůstů vertebrogenních potíží výrazně podílí a volní hranice střední, tedy hodnotu 35 %. V posudku k námitkám žalobce je uvedeno: – samotná diagnóza či diagnostický souhrn nepostihuje funkčního omezení s dopadem na pracovní schopnost a z diagnostického souhrnu nelze tedy usuzovat na stupeň invalidity. Určitá diagnóza, v tomto případě degenerativní změny páteře, nemusí mít žádný funkční dopad, ale mohou vést i k těžkému funkčnímu omezení, funkční kriteria jsou zřejmá z přílohy k vyhl. č.359/2009 Sb.. Kritériem je objektivně zjistitelné funkční omezení páteře, doprovázející funkčně významná neurologická symptomatologie od projevů nervového dráždění až po svalové atrofie a ochrnutí, hodnotí se časový průběh funkčně významných strukturálních změn. Invalidita 3.stupně byla v roce 2010 uznána, přestože nebyla splněna kritéria pro zařazení do použité položky 1 d), v tom lze spatřovat nadhodnocení zdravotního stavu. Ale v posudkové rozvaze je zdůvodnění, že bylo využito srovnatelnosti míry funkčního omezení, protože posuzovaný byl krátce po neurochirurgickém výkonu a nestabilizovaný. - přestože subjektivně nedošlo ke změně co do bolesti a záchvatů CC syndromu, objektivně již nelze zjistit žádné neurologické symptomy útlaku míchy či nervových kořenů, ani klinickým neurologickým vyšetřením ani prostřednictvím EMG. - progrese degenerativních změn byla zohledněna při zařazení pod položku 1 c) pro středně těžké funkční omezení. Byla zohledněna i omezená funkce levého ramene. - provedení EMG je jedním ze zákonných kritérií pro objektivizaci přítomnosti kořenového postižení při dorzopatiích a spondylopatiích, EMG z roku 2009 připouští možnost kořenové iritace c 8 oboustranně, kontrolní v 5/2010 je již negativní. - použití hodnocení dle kapitoly XIII, odd. E, položka 2 není adekvátní. Pro degenerativní změny i degenerativní onemocnění páteře lze použít jako položku 1, tak i položku 2. Položka 2 je méně vhodná, neboť je určena především pro kombinovaná závažná postižení více úseků páteře s neurologickým deficitem či plicním nebo kardiálním postižením. V případě posuzovaného jde o degenerativní postižení jednoho – krčního úseku páteře, je zřejmá funkční porucha – porucha statiky a dynamiky páteře, bez dalších symptomů neurologických, bez kořenového dráždění a stav by bylo možno podřadit pouze pod písm. a), kde je pokles pracovní schopnosti hodnocen 10 %. - nelze použít ani hodnocení dle položky 1 d), neboť nejde o postižení více úseků páteře, nejsou trvalé projevy nervového dráždění, nemá těžké poškození nervů, závažné obrny ani atrofie, ani poruchy funkce svěračů. Posudková komise učinila závěr, že u žalobce se jedná o invaliditu 1.stupně. Žalobce nesouhlasil se závěry posudkového zhodnocení Posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích, předložil písemně námitky ke shora uvedenému posudkovému zhodnocení. Posudková komise MPSV ČR v Praze v posudku ze dne 10.12.2012 po prostudování spisové dokumentace posudku Posudkové komise MPSV v ČR v Českých Budějovicích ze dne 3.7.2012 učinila závěr, že snížení invalidity 3.stupně na 1.stupně při kontrolní lékařské prohlídce bylo opodstatněné, neboť zdravotní stav žalobce byl stabilizován od operace proběhla dostatečně dlouhá doba rekonvalescence. Na kontrolním vyšetření z 12.5.2011 nebylo kořenové dráždění prokázáno, vyšetření zcela v normě. Rovněž neurologická vyšetření provedená 16.9.2011 a 12.5.2012 neprokazují klinické známky kořenového postižení ani známky myelopatie. Při vyšetření neurologem dne 16.9.2011 byla shledána těžká porucha pohyblivosti krční páteře a omezená hybnost levého ramene, rozvíjení hrudní a bederní páteře poměrně dobré. Při jednání posudkové komise byl neurologický nález bez známek kořenového postižení. Komise konstatovala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí dominovalo u žalobce těžké omezení pohyblivosti krční páteře v důsledku stavu po operaci páteře a degenerativních změn. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla procesní míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1, písm. c) přílohy k vyhlášce č.359/2009 Sb., v pl. zn. A činila 35 % ( procentní rozmezí (30-40%). Jelikož je hodnoceno ve středu procentního rozmezí procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.Posudková komise hodnotí shodně s posudkovým lékařem první instance, námitkového řízení i Posudkové komise v Českých Budějovicích dle položky 1 tj. bolestivý syndrom páteře, včetně stavů po operaci páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének, jelikož tato položka plně odpovídá onemocnění páteře posuzovaného. Po zhodnocení tíže poruchy u žalobce zařazuje postižení shodně pod písmeno c) tj. středně těžké funkční postižení a to přesto, že posuzovaný nesplňuje veškerá zde uvedená kritéria. Pod písmeno c) má být zařazeno závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem s poškozením nervu, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny. U žalobce je prokázáno postižení jednoho úseku páteře a to krční, kde je závažná porucha statiky a dynamiky, posudková komise zohledňuje i výrazné zhoršující se degenerativní změny a výrazné subjektivní obtíže související s postižením páteře.Celková výkonnost je tímto postižením závažně snížena i při běžném zatížení a některé denní aktivity jsou omezeny. Projevy kořenového dráždění a poškození nervu a tím i funkce končetin nebylo prokázáno. K hodnocení nelze použít písmeno d) položky 1, protože se nejedná o těžké postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem s těžkým poškozením nervů, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů. Pokud by posudková komise hodnotila bolesti hlavy dle položky migréna byl by pokles pracovní schopnosti nižší. Pokud by bylo hodnoceno středně těžké omezení pohyblivosti levého ramenního kloubu po stabilizačních operacích, neodpovídal by pokles schopnosti ani invaliditě prvního stupně. Posudková komise se rovněž podrobně vyjádřila k námitkám žalobce, které shledala nedůvodnými s tím, že samotná diagnóza ani popis degenerativních změn nevypovídají o závažnosti funkčního postižení s tím, že objektivně nelze zjistit žádné neurologické symptomy útlaku míchy či nervových kořenů klinicky ani prostřednictvím elektromiografického vyšetření. Za mylný považuje komise názor žalobce, že jeho postižení by mělo být hodnoceno dle kapitoly XIII., oddíl E, položka 2, písm. c) přílohy k vyhlášce č.359/2009 Sb., neboť pod položkou 2 se hodnotí vrozené nebo získané deformity páteře, ale v případě žalobce je vhodné hodnocení dle položky 1, neboť toto lépe vystihuje podstatu věci. Pod písm. c) je uvedena těžká porucha páteře se ztuhnutím rozsáhlých oddílů páteře, extrémně vytvořenou skoliózou, spondylolistéza s projevy dráždění nebo komprese míchy. Ani jedno z jedno vyjmenovaných postižení, které má srovnatelné dopady na poruchu funkce páteře nebylo u žalobce doloženo. K datu napadeného rozhodnutí se proto jedná o invaliditu 1.stupně, kdy tento stav je konstatován od 1.6.2011. Z uvedeného vyplývá, že posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, kdy k dispozici měla veškerou zdravotní dokumentaci žalobce. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, u žalobce se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou bylo postižení krční páteře. K datu vydání napadeného rozhodnutí dominovalo u žalobce těžké omezení pohyblivosti krční páteře v důsledku stavu po operaci páteře a degenerativních změn. Těžká porucha statiky a dynamiky krční páteře je příčinnou subjektivních obtíží žalobce. Posudková komise MPSV ČR v Praze i v Českých Budějovicích shodně uzavřela, že u žalobce se jedná o bolestivý syndrom páteře, včetně stavů po operaci páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s tím, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla procentní míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena dle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1, písm. c) a činila 35 %. Posudková komise se rovněž zabývala tím, je-li zdravotní postižení žalobce podřaditelné položce 2 písm. c) kapitoly XIII., oddílu E přílohy k vyhlášce, což vyloučila. Posudková komise tedy stanovila úplnou klinickou diagnózu označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj názor o tom zdůvodnila, zabývala se dalším zdravotním postižením žalobce a aplikovala předpis o korekčních faktorech soud považuje proto posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 35 % pokles pracovní schopnosti. Podmínky nároku na invalidní důchod jsou upraveny v § 38 a násl. zák. o důchodovém pojištění. Pojištěnec je invalidní jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost žalobce představuje 35 %, jedná se u žalobce invaliditu 1.stupně. O invaliditu 3.stupně se jedná tehdy poklesla-li pracovní schopnost pojištěnce nejméně o 70 %. Bylo-li posudkem posudkové komise uzavřeno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce činí 35 % pak jeho invalidita žalobce odpovídá 1.stupni. Jestliže žalobce byl uznán plně invalidním dne 12.5.2010, přičemž ke snížení stupně invalidity došlo při první lékařské kontrolní prohlídce, jsou dodrženy zákonné předpoklady pro snížení stupně invalidity, jestliže u žalobce byl zjištěn pokles pracovní schopnosti 35 %. Soud proto uzavřel, že napadeného rozhodnutí je věcně správné, námitky žalobce důvodné nejsou, proto soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 a § 56 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věci důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích Dne 28.ledna 2013 Samosoudkyně Mgr. Helena N u t i l o v á , v.r. Za správnost vyhotovení: Jaroslava Prázdná
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.