2 Ad 27/2013
č. j. 2 Ad 27/2013-27
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
2Ad 27/2013 – 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobkyně J. U., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 20.2.2013, č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Vymezení věci. (1) Žalobou, doručenou dne 10.4.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 20.2.2013, č.j. X, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29.11.2012 č.j. X, kterým Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žalobkyni její žádost o zvýšení starobního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění a toto rozhodnutí potvrzeno. (2) Žalobkyně v žalobě uvedla, že žádala o započtení svých příjmů z vedlejšího souběžného pracovního poměru z let 1986 – 1989 ve smyslu tehdy platného zákoníku práce, neboť byla v řádném pracovním poměru v Závodním klubu ROH Máj Pelhřimov jako Pokračování - 2 - 2Ad 27/2013 organizační pracovnice a zároveň u tohoto zaměstnavatele pracovala v souběžném pracovním poměru v tzv. vedlejší činnosti jako vedoucí hudebního souboru Synkopa. Tuto vedlejší činnost realizovala mimo pracovní dobu stanovenou pro pracovní poměr a veškeré práce související s vedlejší činností byly sjednány na práci jiného druhu než v pracovní smlouvě. V souběžném pracovním poměru byla odměňována podle odpracovaných hodin. Její příjem činil 60,- Kč za odpracovanou hodinu. Celkový příjem žalobkyně činil minimálně 2.100,- Kč měsíčně a byl přibližně stejný jako v hlavním pracovním poměru. Hudební soubor Synkopa účinkoval nejméně 5x za měsíc a jedno vystoupení trvalo vždy 7 hodin. Žalovaná nepochopila dle žalobkyně pravý stav věci. Nezapočítala mzdu ze zaměstnání podléhající nemocenskému pojištění, ačkoliv příjem současně podléhal dani ze mzdy. Odmítla závěr žalovaného, že odměny hudebníků členů závodních kroužků ROH nebyly pro účely důchodového zabezpečení započitatelné, neboť nešlo o příjem ze zaměstnání, ale z činnosti vykonávané v rámci kulturního vyžití pracujících. Tato argumentace je bez právního důvodu. Žalobkyně pracovala a byla odměňována za vykonanou práci v Závodním klubu ROH Máj a nebyla odměňována jako hudebník. Současně žalobkyně uvedla, že v létech 1986 – 1989 byla její nadřízenou v Závodním klubu ROH Máj Pelhřimov paní PhDr. A. V., která pracovala ve funkci ředitelky této instituce. K tomu předložila její čestné prohlášení, ve kterém je potvrzováno, že žalobkyně pracovala v řádném pracovním poměru ve funkci kulturní referentky – organizační pracovnice a zároveň v souběžném pracovním poměru – vedlejší činnost jako vedoucí hudebního souboru Synkopa, jehož byl Závodní klub ROH Máj Pelhřimov zřizovatel. Z těchto důvodů žalobkyně má za to, že rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného a neseriozně posouzeného skutkového stavu věci a navrhla zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalované (3) Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobkyně neprokázala uzavření vedlejšího pracovního poměru nebo výkon takové činnosti. Spornou otázkou není výše výdělku žalobkyně a jeho zdanění, ale skutečnost, zda vykonávala takovou práci, která zakládala účast na nemocenském pojištění. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. se za dobu pojištění považují též doby zaměstnání získané před 1.1.1996 podle předpisů platných před tímto dnem s výjimkou doby studia po dosažení věku 18 let. Na dobu roku 1986 – 1989 se vztahuje zákon č. 121/1975 Sb. účinný do 30.9.1988 a zákon č. 100/1988 Sb. účinný do 31.12.1995, včetně prováděcích předpisů. Žalovaná uvedla, že vycházela z potvrzení zaměstnavatele Agrostroj Pelhřimov ze dne 20.11.2012 o hlavním pracovním poměru a o tom, že za dobu působení v tanečním souboru žalobkyně nebyly dohledány doklady o tom, že by se jednalo o další pracovní poměr, který by zakládal účast na nemocenském pojištění. Žalobkyně má za to, že do osobního listu důchodového pojištění byla započítána pouze doba pojištění a výdělky z hlavního pracovního poměru a šetření ohledně jejího vedlejšího pracovního poměru provedeno nebylo. Žalovaná zastává názor, že není co došetřovat, neboť sporný výkon práce nepovažuje za takový, který by zakládal účast na nemocenském pojištění. Nebyla uzavřena žádná pracovní smlouva na tento údajný vedlejší pracovní poměr, ve kterém by byla uvedena pracovní náplň a výše měsíční odměny a žalobkyně ani neprokázala, že by taková smlouva existovala a nemá jí pouze k dispozici např. z důvodu její ztráty jak u zaměstnavatele tak u žalobkyně. Žalovaná dále odkázala na ustanovení § 2 vyhlášky č. 112/1960 Sb. a ustanovení § 5 téže vyhlášky, z čehož je zřejmé, že taneční orchestr Synkopa nezřídil zaměstnavatel, ale ZK ROH a výše odměn nevyplývala z pracovní smlouvy zakládající vedlejší pracovní poměr. Pokračování - 3 - 2Ad 27/2013 III. Obsah správních spisů (4) Ze správního spisu, který si v dané věci soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti: (5) Žalobkyně podala dne 18.7.2012 žádost o přešetření výpočtu starobního důchodu a zápočet příjmů z vedlejšího souběžného pracovního poměru v létech 1986 – 1989, kdy byla činná jako vedoucí souboru a zpěvačka. K žádosti připojila dopis Sdruženého klubu pracujících KP Agrozet Pelhřimov ze dne 19.11.1985, smlouvu o vztazích zřizovatele ZK ROH Máj Pelhřimov a tanečního orchestru Synkopa ZK ROH Máj Pelhřimov ze dne 21.12.1982, dopis Závodního klubu ROH Máj Pelhřimov ze dne 22.2.1984, osvědčení o kvalifikačním zařazení souboru lidových hudebníků ze dne 27.12.1988 a pověření č. 803 k vedení souboru lidových hudebníků a oznámení o organizační změně v Agrostroji Pelhřimov ze dne 29.12.1990. Ze smlouvy o vztazích zřizovatele ZK ROH Máj Pelhřimov uzavřeného s tanečním orchestrem Synkopa ZK ROH Máj Pelhřimov zastoupeného J. S. vyplývá, že zřizovatel je povinen zajistit svého zástupce na všech kvalifikačních přehrávkách, školeních a instruktážích pořádaných OKS určených zřizovatelům, odpovídá za dodržování zásad státní mzdové politiky a včasný odvod všech daní a dávek. Veškerým jednáním s pořadateli o hudební produkci může zřizovatel pověřit vedoucího souboru. Hudební soubor Synkopa se v této smlouvě zavázal m.j. z každé hudební produkce za úplatu odvádět řádně a včas 10 %, tj. 2 % OKS a 8 % zřizovateli. Smlouva byla uzavřena dne 21.12.1982. Závodní klub ROH Máj zmocnil dne 20.3.1984 J. S. vedoucí taneční hudby Synkopa ZK ROH Máj Pelhřimov při přehrávkách hudeb dne 24.3.1984 zastupovat zřizovatele souboru ZK ROH Máj Pelhřimov. Žalobkyně byla organizační pracovnicí ZK ROH Máj. (6) Česká správa sociálního zabezpečení v Praze vydala dne 29.11.2012/hav rozhodnutí č.j. X, kterým zamítla žalobkyni žádost o zvýšení starobního důchodu pro nesplnění podmínek ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky. O námitkách bylo rozhodnuto dne 20.2.2013 pod č.j. X tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29.11.2012 č.j. X se potvrzuje. IV. Přílohy žalobkyně (7) Žalobkyně soudu předložila čestné prohlášení A. V., ve kterém uvedla, že v létech 1980 – 1989 pracovala ve funkci ředitelky Závodního klubu ROH Máj Pelhřimov. V té době tam pracovala i paní J. U., dříve S. a v létech 1986 – 1989 pracovala v hlavním pracovním poměru ve funkci kulturní referentky (organizační pracovník) a zároveň pracovala v souběžném pracovním poměru – vedlejší činnost jako vedoucí hudebního souboru Synkopa, jehož zřizovatelem byl Závodní klub ROH Máj. Žalobkyně předložila pověření č. 803, které pro ni bylo vydáno v vedení souboru lidových hudebníků. Dále předložila fotokopii potvrzení výše příjmů za období srpen 1983 – leden 1984 vydané dne 22.2.1984 Závodním klubem ROH Máj v Pelhřimově pro účely Okresního soudu v Pelhřimově. Jednalo se o sdělení výše hrubé mzdy, daně a čisté daně za období srpen 1983 – leden 1984. K tomu byly uvedeny srážky, a to daň ze mzdy dle sloupce č. 4 a podnikové spoření 500,- Kčs. Jako vedlejší příjem uveden pro vedoucí souboru Synkopa čistý příjem za srpen 248,- Kčs, září 466,- Kčs, říjen Pokračování - 4 - 2Ad 27/2013 142,- Kčs, listopad 405,- Kčs, prosinec 1.318,- Kčs, leden 547,- Kčs. Polovinu z tohoto příjmu tvoří tzv. kapelnický příplatek, který dle předpisu náleží kapelníkovi a je daněn u kapelníka. V praxi bývá rozdělen členům souboru. Předložila i rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově č.j. 4C 49/84-12 ze dne 12.3.1984, kterým bylo rozvedeno manželství žalobkyně a schválena dohoda ohledně výchovy a výživy nezletilého syna žalobkyně. V. Právní názor soudu (8) Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. (9) Žalobkyně především namítala, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem, neboť jí nebyly započítány příjmy ze souběžného pracovního poměru v létech 1986 – 1989, kdy pracovala jako vedoucí hudebního souboru Synkopa, zřízeného Závodním klubem ROH Máj Pelhřimov, kde pracovala v řádném pracovním poměru jako organizační pracovnice. Při jednání před krajským soudem uvedla, že příjmy, které v tomto období vydělala, byly příjmy zpěvačky a kapelníka souboru. Tuto činnost vykonávala každý pátek nebo sobotu či oba dny ve večerních hodinách a v noci. Za činnost zpěvačky byla odměňována mzdou 30,- Kč/hod. a za práci kapelníka 60,- Kč/hod. Postupováno bylo podle zákoníku práce, neboť smlouvy nebyly uzavřeny a příjem rovněž nebyl dle jejího názoru započítán do výdělku uvedeného v osobním listu důchodového pojištění. Odměna za produkci byla vždy vyplácena po skončení produkce všem účinkujícím souboru, odměna byla zdaněna 10 % daní kromě odměny žalobkyně. Žalobkyně vždy po skončení produkce následující den přišla za účetní, která jí předmětnou částku započítala k příjmu, který žalobkyně získala v hlavním pracovním poměru, a tudíž byla částka zdaněna stejnou daní jako mzda v hlavním pracovním poměru. Žádné doklady se však nedochovaly. (10) V dané záležitosti žalobkyně podala žádost o zvýšení starobního důchodu. Žádala o zápočet odměn, které jí byly vyplaceny za činnost zpěvačky a kapelnice souboru zřízeného Závodním klubem ROH Máj v Pelhřimově. K posouzení žalobkyní uplatněného nároku je třeba odkázat na platnou právní úpravu. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění stanoví, že za dobu pojištění před 1.1.1996 se s určitými výjimkami považují doby zaměstnání získané podle předpisů platných před tímto dnem. Podle předchozí právní úpravy byly důchodového zabezpečení účastni též zaměstnanci v pracovním poměru, který zakládal nemocenské pojištění (§ 6 odst. 1 písm. a/ a ustanovení § 8 odst. 2 věty první zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení). Ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, stanovilo, že zaměstnáním se rozumí pracovní (učební) poměr, členství v jednotném zemědělském družstvu, členství ve výrobním družstvu, činnost, po kterou občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, a to v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem, služba vojáků z povolání, příslušníků sboru národní bezpečnosti, příslušníků sborů nápravné výchovy a příslušníků dřívějších ozbrojených sborů a studium od 1. ročníku střední školy, nejdříve však po ukončení osmi roků školní docházky. Účast na nemocenském pojištění je třeba řešit s ohledem na ustanovení vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění, některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech. Podle ustanovení § 68 této vyhlášky pracovník vykonávající práce podle dohody o pracovní činnosti není z této činnosti nemocensky pojištěn ani důchodově zabezpečen, a proto ani Pokračování - 5 - 2Ad 27/2013 odměna dosahovaná z této činnosti nemůže být zahrnuta do hrubých výdělků, z nichž se vypočítává průměrný měsíční výdělek pro účely jeho důchodu, jestliže je nemocensky pojištěn a důchodově zabezpečen již z důvodů jiné činnosti, např. jako pracovník v pracovním poměru. Naproti tomu, pokud pracovník vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání, je ve smyslu § 11 odst. 3 vyhlášky č. 149/1988 Sb. hrubým výdělkem pracovníka součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání pokud podléhá dani ze mzdy a není od této daně osvobozena ve smyslu § 4 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy nebo podle § 4 a 5 vyhlášky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy. Podmínka existence hrubého výdělku podléhajícího dani ze mzdy a zároveň podmínka, aby se jednalo o mzdu ze zaměstnání podléhající nemocenskému pojištění musí být splněny současně. Pokud není některá z podmínek splněna, nelze takovou činnost, případně příjem z takové činnosti vzít v úvahu při výpočtu průměrného měsíčního výdělku. (11) V dané záležitosti žalobkyně tvrdila, že pracovala a byla odměňována jako organizační pracovník (kulturní referentka) v hlavním pracovním poměru v Závodním klubu ROH Máj a zároveň byla odměňována za práce z vedlejší činnosti, nikoliv jako hudebník – člen závodního kroužku ROH, ale jako zpěvačka a kapelník hudebního souboru Synkopa, kde pobírala příjem, mzdu ze zaměstnání podléhající nemocenskému pojištění a příjem současně podléhal dani ze mzdy. K tomuto tvrzení soudu předložila čestné prohlášení nadřízené A. V., která pracovala jako ředitelka Závodního klubu ROH Máj Pelhřimov, která potvrzovala, že žalobkyně pracovala v hlavním pracovním poměru kulturní referentky organizačního pracovníka a zároveň v souběžném pracovním poměru – vedlejší činnost jako vedoucí hudebního souboru Synkopa, jehož byl Závodní klub ROH Máj zřizovatelem. Dále soudu předložila potvrzení o výši příjmů, které bylo vypracováno pro účely Okresního soudu v Pelhřimově pro rozvodové řízení žalobkyně. Ve spise je dále založena smlouva o vztazích zřizovatele Závodního klubu ROH Máj Pelhřimov a tanečního orchestru Synkopa Závodního klubu ROH Máj Pelhřimov, kde jsou jako smluvní strany uvedeny ředitelka Závodního klubu ROH Máj A. V. a vedoucí souboru Synkopa, žalobkyně. Zřizovatel zastoupený A. V. se zavázal odpovídat za dodržování zásad státní mzdové politiky a včasný odvod všech daní a dávek, jakož i povinnost zajistit svého zástupce na přehrávkách, školeních, instruktážích pořádaných okresním kulturním střediskem určených zřizovatelům, zároveň odpovídal za veškerou činnost a vytváření materiálních a dalších podmínek pro umělecký a ideový růst souboru. Ze smlouvy je dále zřejmé, že zřizovatel mohl pověřit jednáním s pořadateli o hudební produkci vedoucího souboru. Hudební soubor Synkopa se mimo jiné zavázal z každé hudební produkce za úplatu odvádět řádně a včas 10 %, z toho 2 % OKS a 8 % zřizovateli. Smlouva byla uzavřena dne 21.12.1982. Ve spise je zároveň založeno zmocnění vydané Závodním klubem ROH Máj Pelhřimov pro žalobkyni ze dne 20.3.1984, kterým byla zmocněna, aby při přehrávkách hudeb dne 24.3.1984 zastupovala zřizovatele souboru tj., Závodní klub ROH Máj Pelhřimov, ve zmocnění bylo uvedeno, že žalobkyně je organizačním pracovníkem Závodního klubu ROH Máj. Žádné jiné doklady, kterými by žalobkyně doložila své tvrzení o tom, že činnost, z níž žádala započítat příjmy, představovala odměnu ze souběžného pracovního poměru, žalobkyně nepředložila. (12) Rozhodujícím pro kvalifikaci pracovněprávního vztahu je vždy skutečný obsah tohoto vztahu. Jde-li o práce, které jsou vykonávány na základě dohody označené jako dohoda o pracovní činnosti, mimo pracovní poměr, avšak dle obsahu, rozsahu a podmínek, za nichž je pracovník konal, jde o práce vykonávané v pracovním poměru, jedná se o vedlejší pracovní poměr ve smyslu § 70 odst. 1 zákoníku práce. Jde-li o práce pro organizaci, u níž je v pracovním poměru, jedná se o souběžný pracovní poměr. O vedlejší pracovní poměr se jedná tehdy, jestliže zaměstnanec, který již ve svém zaměstnání pracuje po stanovenou Pokračování - 6 - 2Ad 27/2013 týdenní pracovní dobu a uzavře za jeho trvání další pracovní poměr na kratší pracovní dobu. Například si sjedná zaměstnání na 4 hodiny denně. V takovém případě se jedná o vedlejší pracovní poměr. Podstatné je, že pak z takového vedlejšího pracovního poměru se práva a povinnosti posuzují samostatně. Vedlejší činnost je pak činnost vykonávaná zaměstnancem u téhož zaměstnavatele, u kterého je již zaměstnán v pracovním poměru. Vedlejší činnost musí ve smyslu § 71 zákoníku práce spočívat v pracích jiného druhu, než byly sjednány v pracovní smlouvě a musí být vykonávána mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr. Vedlejší činnost může být vykonávána jen v dalším pracovním poměru nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jestliže je k výkonu vedlejší činnosti sjednán pracovní poměr, jde o souběžné pracovní poměry. Žalobkyně nepředložila žádnou smlouvu o tom, že by činnost zpěvačky a kapelníka souboru Synkopa vykonávala v poměru, který by vykazoval znaky vedlejšího či souběžného pracovního poměru a zakládal účast na nemocenském pojištění. Žalovaná k tomuto tvrzení žalobkyně učinila šetření u právního nástupce zaměstnavatele žalobkyně a z jeho potvrzení ze dne 20.11.2012 vyplynulo, že za dobu působení žalobkyně v tanečním souboru nejsou k dispozici žádné doklady, které by potvrzovaly její tvrzení, že byla zaměstnána v dalším pracovním poměru, který by zakládal její účast na nemocenském pojištění. Do osobního listu důchodového pojištění byla započtena doba pojištění a výdělky z hlavního pracovního poměru a vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila, že by byla zaměstnána v dalším poměru zakládajícím účast na nemocenském pojištění, nemohla být taková doba žalobkyni dodatečně započítána. Žalobkyně nepředložila pracovní smlouvu, ani pracovní náplň, či výši měsíčních odměn, ani netvrdila, že by taková smlouva byla uzavřena a existovala. Naopak žalobkyně uvedla, že taková smlouva uzavřena nebyla. Čestné prohlášení A. V. ze dne 4.4.2013, které žalobkyně soudu předložila, nelze vzít jako důkaz o tvrzení žalobkyně, neboť naopak další skutečnosti toto tvrzení žalobkyně neprokazují. Kupříkladu se jedná o zmocnění, které bylo vydáno dne 20.3.1984, kdy ředitelka Závodního klubu ROH Máj A. V. zmocnila žalobkyni, aby dne 24.3.1984 zastupovala zřizovatele souboru Závodního klubu ROH Máj Pelhřimov a je uvedeno, že je organizační pracovnicí Závodního klubu ROH Máj. Pokud by existoval žalobkyní tvrzený pracovní poměr, nebylo by nutné takové zmocnění pro žalobkyni vystavovat. Navíc je třeba doplnit, že se nemohlo jednat o souběžný pracovní poměr, neboť taková situace nastává zejména v případech, kdy všechny pracovní poměry zaměstnance jsou uzavřeny na kratší pracovní dobu. Ani tuto skutečnost, žalobkyně neuvedla. Dle jejího vyjádření pracovala v hlavním pracovním poměru jako organizační pracovník – kulturní referent a práci zpěvačky a kapelníka vykonávala večer o sobotách a nedělích a příležitostně dle zájmu žadatelů o hudební produkci. Současně je třeba poukázat na ustanovení § 2 vyhlášky č. 112/1960 Sb., podle kterého mohou být zřizovány soubory z hudebníků, kteří veřejně provádějí hudební díla jako zájmovou činnost a příležitostně též za úplatu, které mohou zřizovat mimo jiné jednotné odborové organizace, její složky a zařízení. Podle ustanovení § 5 členům souboru náleží odměny (honoráře), které je organizace, která soubor zřídila, oprávněna požadovat od pořadatele produkce. Taneční orchestr Synkopa zřídil Závodní klub ROH a výše odměn nevyplývala z pracovní smlouvy, ale tak jak i žalobkyně při jednání před krajským soudem uvedla, odměna za vystoupení byla inkasována od pořadatele, což také vyplývá ze smlouvy o vztazích zřizovatele a tanečního orchestru. Ani žalobkyní předložené potvrzení výše příjmů za období srpen 1983 – leden 1984 nepřináší pro předmětné období let 1986 – 1989 k tomuto závěru nic podstatného. (13) Žalobkyně zároveň poukazovala na ustanovení § 2 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 161/1976 Sb., podle kterého za příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru obdobném pracovnímu poměru se prohlašují příjmy z provozování hudby v souborech lidových hudebníků. Plátcem daně je dle § 3 odst. 4 zákona organizace, která je zřizovatelem Pokračování - 7 - 2Ad 27/2013 souboru. Tímto odkazem je naplněna pouze jedna podmínka v návaznosti na předpisy o dani ze mzdy. Sama skutečnost, že se z příjmů srážela daň ze mzdy, však ještě nepostačuje k závěru o splnění druhé podmínky, že jednalo se o mzdu ze zaměstnání podléhající nemocenskému pojištění. Splnění této podmínky odkazem na citovanou právní normu doloženo není. Navíc žalobkyně ani před správním orgánem, ani při řízení před soudem neuvedla, ani nedoložila příjmy, které jí měly být z tvrzené činnosti za období let 1986 – 1989 vyplaceny, respektive jejichž zápočet žalobkyně požadovala. Není v reálných možnostech žalované doplnit zcela absentující tvrzení žalobkyně o výši příjmů, které jí nebyly v souvislosti s touto činností započítány. Současně nelze zaujmout jednoznačné stanovisko k novému tvrzení žalobkyně, které uvedla při jednání před krajským soudem, že jí bezprostředně po prováděných produkcích vyplacená odměna nebyla zdaněna jako ostatním hudebníkům, s touto částkou se dostavila následující pracovní den k mzdové účetní, která zdanění této mzdy za žalobkyni podle daňové skupiny 4 provedla. Jedná se totiž o novou argumentaci, která rozšiřuje žalobní tvrzení, a to bylo vzneseno po uplynutí zákonné lhůty dvou měsíců stanovené v § 72 odst. 1 ve vztahu k § 71 odst. 2 věta druhá s.ř.s. Takto rozšířenou žalobní námitkou se soud zabývat nemohl. (14) Z toho co bylo řečeno, vyplývá závěr, že žalobkyně neprokazála své tvrzení o tom, že jí nebyly započítány odměny za činnost zpěvačky a kapelníka hudebního souboru Synkopa v létech 1986 – 1989. Žalobkyně zároveň neprokázala, že jí v létech 1986 – 1989 byly vyplaceny odměny (ani výši těchto odměn), nepředložila žádnou smlouvu na výkon této činnosti v tomto období, ani žádnou pracovní náplň, která by její tvrzení dokládala, dokonce ani netvrdila, že taková smlouva existovala. Jestliže nebyly v této souvislosti splněny podmínky pro postup podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, nelze dospět k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem. Důvodná nebyla ani námitka, že žalovaná nedostatečně zjistila skutečný stav věci, neboť provedla navržené důkazy, avšak žalobkyní uváděné tvrzení, z nich nevyplynulo. Postup podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., nelze realizovat za situace, kdy je k dispozici ze strany účastníka řízení pouze jeho tvrzení, pokud není doloženo a ověřeno, neboť v takovém případě není splněna zákonná podmínka. VI. Závěr, náklady řízení. (15) Soud proto uzavřel, že postupem žalované nedošlo ke zkrácení žalobkyně na jejích právech. Námitky žalobkyně nebyly hodnoceny jako důvodné. (16) Soud proto uzavřel z důvodu výše uvedených, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. (17) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně nebyla v daném případě úspěšná a žalované nelze v souladu s ustanovením s 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení v dané věci přiznat, a to i s ohledem na to, že žádné náklady žalované nad rámec její pracovní činnosti nevznikly.
Poučení
Pokračování - 8 - 2Ad 27/2013 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích 24. června 2013 Samosoudkyně: JUDr. Marie Krybusová v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.