2 Ad 3/2013
č. j. 2 Ad 3/2013-28
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o invalidní důchod, protože zdravotní stav žalobce nevyhovoval podmínkám pro přiznání invalidity. Soud se opřel o posudek posudkové komise, který stanovil 25 % pokles pracovní schopnosti způsobený oboustranným výrazným podélným plochonožím. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je invalidita přiznána až při ztrátě pracovní schopnosti minimálně 35 %. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, protože žaloba nebyla úspěšná.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce L. L., proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22.11.2012 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 15.1.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 22.11.2012 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se poukazuje na to, že žalobce je stižen pedes planovalgií, přičemž jedná se neoperativní stav. Při posuzování zdravotního stavu a jeho dopadu do pracovní způsobilosti žalobce bylo vycházeno z povrchního vyšetření bez dlouhodobého zkoumání důsledků nemoci. Žalobcův stav se horší, jsou obavy, že bude nezbytné zvyšovat dávky léků proti bolesti. Česká správa sociálního zabezpečení v Praze navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociální věcí ČR. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobcův zdravotní stav pro účely důchodového pojištění byl posouzen v roce 2009 se závěrem, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý pro postižení pedes planovalgi těžkého stupně a míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro toto postižení byla stanovena ve výši 20 %. V roce 2010 byl žalobce posouzen rovněž v řízení zahájeném na žádost o invalidní důchod. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno shodné postižení jako v předchozím roce a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 30 %. Se stejným výsledkem bylo uzavřeno přezkoumání zdravotního stavu v námitkovém řízení. Stejné zjištění o rozsahu ztráty pracovní schopnosti pro chronické onemocnění učinila v řízení soudním Posudková komise Ministerstva práce a sociální věcí ČR. Na základě další žádosti žalobce o invalidní důchod byl o zdravotním stavu žalobce vydán posudek ze dne 9.8.2012, ve kterém se podává výčet podkladů o zdravotním stavu pojištěnce. Za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je označeno pedes planovalgi těžkého stupně, které způsobuje 30 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Odkazuje se na aktuálně doložený stav bez podstatných změn oproti minulému posouzení. Žalobce pracuje v původní profesi v rozsahu 40 – 50 hodin týdně, po práci mívá potíže obou nohou. Přes lehké nadhodnocení s ohledem na oboustranné postižení a profesi byla zvolena horní hranice možného hodnocení. Posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově byl přezkoumán v námitkovém řízení. V posudku se citují odborné lékařské zprávy především ortopedické a kardiologické a endokrinologické povahy. Uvádí se, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je nadále těžké plochonoží jako tomu bylo u předchozích dvou řízení. Byly posouzeny funkční poruchy končetin a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl určen ve výši 30 % s ohledem na oboustranné postižení. Rozvoj artrozy v malých kloubech není doložen. Postižení není podřaditelné pod položku pro osteoartrozy, nebyl shledán důvod k taxačnímu navýšení. Žalobce byl hodnocen jako schopný dělnické profese sedavého typu v plném pracovním úvazku. Byl schopen rekvalifikace. Ostatní poruchy zdravotního stavu jsou hodnoceny jako posudkově málo významné. Konstatuje se, že mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Posudková kritéria byla aplikována správně a za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce k datu vydání prvostupňového rozhodnutí bylo označeno postižení podle kapitoly XV, oddíl B, položka 12, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. způsobující 30 % pokles pracovní schopnosti. Prvostupňové rozhodnutí žalované o žádosti žalobce o invalidní důchod bylo vydáno dne 29.8.2012, jímž byla žádost zamítnuta, přičemž stalo se tak s odkazem na posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově ze dne 9.8.2012, kdy rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro chronické onemocnění činil 30 %. O námitkách proti tomuto rozhodnutí, kdy žalobce požadoval přezkoumání zdravotního stavu, rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím. Napadené rozhodnutí se opírá o prve uvedený posudek lékařské posudkové služby žalované, o němž se uvádí, že zdravotní stav žalobce byl k jeho námitkám posouzen, přičemž stalo se tak komplexně nad jejich rozsah. Jestliže pokles pracovní schopnosti žalobce po přezkoumání celkového zdravotního stavu činí 30 %, nejsou splněny podmínky § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pro přiznání nároku na důchod. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociální věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především ortopedické povahy. Uvedla výsledek očního vyšetření a popsala propouštěcí zprávu z hospitalizace na infekčním oddělení Nemocnice České Budějovice a popsala výsledek vyšetření žalobce v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen pedes planovalgi, oboustranně s výrazným postižením, sinistrokonvexní skoliosou Th úseku páteře bez neurologického nálezu, steatosou jater, primární hypothyreosou na substituci, epikondylitidou vpravo, pterygiem s normální zrakovou ostrostí, onychomykozou a nikotinismem. V posudkovém nálezu se uvádí, že u žalobce se jedná o kombinované postižení, v zájmu objektivizace zdravotního stavu byl žalobce pozván a vyšetřen v posudkové komisi. Vyučil se zámečníkem, nyní jako zámečník působí. Ploché nohy má od dětství. Z rentgenologické zprávy z 27.12.2012 plyne, že ke strukturálním změnám nedošlo. Na kolenních kloubech zjištěna počínající artroza. Kardiologické vyšetření bylo uzavřeno s normálním nálezem, po hospitalizaci v lednu 2013 na infekčním oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích propuštěn v celkově dobrém stavu do domácí péče. Žalobce je kontrolován na endokrinologické ambulanci pro hypothyreozu. Byl vyšetřen pro suchý zánět spojivek. U žalobce byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo v době vydání napadeného rozhodnutí oboustranné výrazné podélné plochonoží bez strukturálních změn. O stereotypu chůze se uvádí, že není podstatně narušen. Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobce, o mírné sinistrokonvexní skoliose hrudního úseku páteře uvedla, že je bez neurologického nálezu, steatosa jater, primární hypothyreosa na substituci, epikondylitis vpravo s normálním nálezem EMG a syndrom suchého oka s normální zrakovou ostrostí, onychomykoza a nikotinismus výrazným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobce a nemají podstatný vliv na jeho pracovní schopnost. Žalobce je na své zdravotní postižení adaptovaný, má jej od narození a tomu odpovídá posudkově zjištěný zdravotní stav. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala postižením podle kapitoly XV, oddíl B, položka 12, písmeno b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kde míra poklesu pracovní schopnosti je stanovena v rozmezí 20 – 30 %. Posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti ve výši 25 % s přihlédnutím k tíži obtíží žalobce, komorbiditě a pracovní schopnosti. Pro aplikaci § 3 vyhlášky nebyl zjištěn posudkový důvod. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 .s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře internisty. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především ortopedické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je oboustranné výrazné podélné plochonoží. Toto zdravotní postižení pak podřadila kapitole XV, oddíl B, položka 12, písmeno b) vyhlášky č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 25 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na to, že nebyly zjištěny strukturální změny chodidel. Vzala v úvahu tíži obtíží žalobce, přihlédla k dalším zdravotním postižením a dělnické profesi. Z posudku je zřejmé, že právě další zdravotní postižení, konkrétně skoliosa hrudního úseku páteře, steatoza jater, hypothyreosa, epikondylitis, syndrom suchého oka a onychomykoza byly předmětem posuzování posudkovou komisí, přičemž o skoliose se uvádí, že zůstává bez neurologického nálezu, hypothyreosa je na substituci, epikondylitida vpravo je s normálním nálezem, syndrom suchého oka nemá vliv na normální zrakovou ostrost a souhrnně je konstatováno, že tato další zdravotní postižení žalobce nikterak neomezují v jeho aktivní hybnosti a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost. Pro využití korekčního faktoru ve smyslu § 3 vyhlášky nebyl shledán důvod. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení žalobce způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a učinila úsudek o možnosti využití předpisu o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 25 % pokles pracovní schopnosti. Podmínky pro vznik invalidity stanovuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, dosahuje-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti pro onemocnění chronické povahy činí 25 %, pak podmínky zákonem předepsané pro invaliditu dodrženy nejsou. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 13. května 2013 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.