2 Ad 32/2015

Plný text

2Ad 32/2015 - 55 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce M.Č. ml., bytem S., N P 1015, zastoupeného obecným zmocněncem M Č, bytem S, U V. 528/II, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25 o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 3. 2015, č.j. XX, takto : Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Od ůvodnění:

I. Vymezení věci. (1) Žalobou doručenou dne 6. 5. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 11. 3. 2015, č.j. XX, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správě sociálního zabezpečení ze dne 11.12.2014 č.j.XX, kterým byl žalobci odňat od 4. 2. 2015 invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Písek ze dne 6.11.2014 již žalobce nebyl invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti činil 30 % a rozhodnutí prvostupňového orgánu bylo potvrzeno. (2) Žalobce v žalobě namítal, že přiložil řadu lékařských zpráv, které svědčí o jeho současném zdravotním stavu a z těchto zpráv jednoznačně vyplývá, že došlo a dochází k podstatnému zhoršení zdravotního stavu, kdy se jedná o stav trvalý s možností jeho progrese a ne, jak je uvedeno v rozhodnutí o zamítnutí námitek, že se zdravotní stav Pokračování - 2 - 2Ad 32/2015 normalizoval. Přiložené lékařské zprávy potvrzují zhoršování zdravotního stavu a jsou obsaženy ve spise. Podle žalobce byl nedostatečně zjištěn skutkový stav věci, nebylo přihlédnuto k § 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb. a tím byla porušena ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb. i správního řádu a odpovídající ustanovení provádějící vyhlášky. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalované. (3) Žalovaná k věci poukázala na platnou právní úpravu. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 24. 2. 2015 vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem žalované. Posudek je úplný, celistvý, přesvědčivý a potvrzuje, že žalobce není nadále invalidní. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. S ohledem na námitky žalobce je navrhováno provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Na základě výsledku tohoto posouzení ponechala žalovaná rozhodnutí ve věci na úvaze soudu.

III. Obsah správních spisů včetně důkazů doplněných soudem. (4) Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku dne 26. 11. 2014, který dospěl k závěru, že u žalobce již nejde o invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. Den zániku invalidity byl stanoven na 26. 11. 2014. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položka 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti o 20 %. Dále bylo přihlédnuto k § 3 odst. 1 vyhlášky, kdy tato hodnota byla zvýšena o 10 % na celkových 30 %. Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení v Praze dne 11. 12. 2014 rozhodnutí, kterým žalobci odňala od 4. 2. 2015 invalidní důchod. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 5. 1. 2015 námitky. O námitkách bylo rozhodnuto dne 11.3.2015 pod č.j. XX tak, že námitky byly zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Nové posouzení zdravotního stavu bylo provedeno v nepřítomnosti žalobce na základě lékařské dokumentace, která byla dostačující a jednoznačná. Novým posudkem o invaliditě bylo zjištěno, že u žalobce se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v jehož důsledku došlo k poklesu pracovní schopnosti o 30 %. Lékař přihlédl k celkovému postižení pracovního potenciálu a uzavřel, že nedošlo k progresi zdravotního stavu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla anxiózně depresivní porucha. Ostatní poruchy zdravotního stavu včetně plicního postižení svou závažností a posudkovou významností nedosahovaly takové závažnosti, aby mohly být uznány za rozhodující zdravotní postižení. Plicní ventilační parametry byly zlepšeny – normalizovány. Bylo uzavřeno, že u žalobce se nejedná o invaliditu. K sociální problematice bylo uvedeno, že ji nelze řešit invalidizací, neboť je řešena jinými právními předpisy. (5) Soud doplnil důkazní řízení o vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise dne 14. 7. 2015 v protokolu o jednání uvedla, že považuje podkladovou dokumentaci za nedostačující. Je zapotřebí provést podrobné vyšetření klinickým psychologem vzhledem ke konstatovanému organickému poškození mozku ve znaleckém posudku z oboru Pokračování - 3 - 2Ad 32/2015 psychiatrie. Bude vyžádáno psychologické vyšetření v Nemocnici České Budějovice. Účast žalobce při jednání komise je nezbytně nutná. (6) Po obdržení psychologického vyšetření byl žalobce předvolán k jednání komise, důvodem byly rozpory v psychiatrických závěrech se závěrem klinického psychologa. Přísedící lékař z oboru psychiatrie se bez osobní účasti nemohl k podkladové psychiatrické dokumentaci vyjádřit. Komise z toho důvodu vrátila věc soudu bez vypracovaného posudku se žádostí o zajištění spoluúčasti žalobce. To bylo konstatováno v protokolu o jednání komise dne 25. 9. 2015. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 6. 10. 2015 informoval žalobce i jeho obecného zmocněnce o tom, že bez účasti žalobce nemůže být objektivizován jeho zdravotní stav a požádal žalobce o součinnost. Věc byla poté postoupena Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích k vypracování posudku za součinnosti žalobce. (7) Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 18. 11. 2015 určeném pro krajský soud uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s dopadem na pracovní schopnost je organická duševní porucha, která může souviset s dávnou intoxikací. Je přítomno mírné narušení kognitivních funkcí, intelektové schopnosti jsou podprůměrné, dominuje osobnostní problematika, povahové zvláštnosti v rámci poruchy osobnosti, hypersenzivita, zhoršena adaptabilita, snížení frustrační tolerance, problematické mezilidské vztahy, zhoršená sociální přizpůsobivost. V dekompenzacích se zvýrazňuje symptomatika úzkostná a depresivní. Stav lze hodnotit jako lehký odklon od normy a míra postižení je lehká. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav tak, že odpovídá stavům uvedeným v kapitole V, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. kde je uvedeno rozmezí pracovní schopnosti od 15 % do 20 %. Pro tíži obtíží zvolila komise horní hranici rozmezí. Pro další poškození zdravotního stavu komise uplatnila § 3 odst. 1 vyhlášky a zvýšila míru poklesu pracovní schopnosti o 10 % na celkových 30 %. Na podkladě psychiatrické dokumentace i vyšetření klinickým psychologem nesplňuje žalobce kritéria pro postižení středně těžké, to je pro položku 1c přílohy k vyhlášce, která hodnotí stav se zřetelným odklonem od normy při výkonu některých aktivit a rolí. Pokud by komise pokládala jako v létech předchozích za rozhodující příčinu onemocnění dolních dýchacích cest, pak by při normálních funkčních parametrech bylo možné velice hraničně podřadit pod kapitolu X, oddíl B, položka 5a přílohy k vyhlášce s celkovým hodnocením poklesu pracovní schopnosti 10 %. Komise uzavřela, že k datu vydání se u žalobce nejednalo o invaliditu. Výsledek posouzení byl shodný s posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 13. 5. 2014 a s posudkem Okresní správy sociálního zabezpečení jakož i posudkem České správy sociálního zabezpečení v námitkovém řízení. (8) Komise podrobně popsala vývoj zdravotních problémů žalobce, a to od roku 1997, kdy byl poživatelem invalidního důchodu. Zdůraznila, že žalobce byl hospitalizován na psychiatrii v Táboře v roce 2012 a na psychiatrii v Písku U Honzíčka v období 10/2013 – 1/2014. Závěry byly stejné, úzkostně depresivní porucha, úzkostné stavy navozené často reaktivně, situačně a provázené vegetativním doprovodem. Tehdy provedené psychologické vyšetření konstatovalo mírný kognitivní deficit a organickou složku potíží v souvislosti s otravou v roce 1996. Žalobce byl dobře zapojen v individuální i skupinové terapii, které si nejvíce cenil. Byl převeden na terapii Triapridalem. Bylo zjištěno nadužívání sedativ a hypnotik, benzodiazepiny byly proto vysazeny. Komise měla k dispozici ambulantní psychiatrickou dokumentaci, z níž lze vyčíst, že psychiatra žalobce navštívil až po půl roce po propuštění z nemocnice, léky nebral pravidelně, byla navozena poměrně dobrá remise. Pokračování - 4 - 2Ad 32/2015 Komise si vyžádala vyšetření klinickým psychologem, z něhož zjistila, že v popředí problému žalobce je osobnostní, hypersenzivita, zhoršená adaptabilita, snížená frustrační tolerance, horší sociální fungování, problematické mezilidské vztahy. Psychodiagnostické metody ukázaly na organický podklad postižení, organickou poruchu osobnosti. Kognitivní deficit se projevil zejména zhoršením v oblasti paměti, verbálních a exekutivních schopností, intelektové schopnosti byly na úrovni podprůměrné. Zjištěný deficit nenarušoval běžné fungování v každodenním životě. Jiná psychopatologie nebyla zjištěna. Při vyšetření žalobce spolupracoval, jednotlivé úkoly zpracoval ochotně dle zadání, nebyly registrovány žádné neobvyklé projevy v chování, žádné nápadnosti na dezinfekční prostředek použitý v přilehlém sociálním zařízení nereagoval, řídí auto, což zvládá dobře. Komise dále popsala, že měla k dispozici znalecký posudek z oboru psychiatrie vypracovaný MUDr. Doc. J.Z., který si zadal žalobce sám. V tomto posudku je uvedeno, že trpí osobnostní poruchou, která je popsána jako těžká s dominancí anxiózně depresivní symptomatologie a vegetativní lability. Dále je v něm uvedeno, že na vzniku potíží se mohla podílet intoxikace těkavými látkami, která je doložena a je také prokázána organická patologie mozková. Fixovaná panická porucha je vázána na opakovaná a vleklá traumata z respiračních potíží a stávajících astmatických stavů. Komise zhodnotila veškerou dokumentaci a vyslovila závěr, že považuje za důvěryhodnější dokumentaci ošetřujícího psychiatra, který žalobce zná dobře, zprávy z psychiatrické hospitalizace včetně psychologického vyšetření provedeného klinickým psychologem, které si vyžádala. Naopak posudek, který si nechal zpracovat účastník sám, se komisi jevil jako méně objektivní. Vyšetření psychiatrem v komisi bylo jen orientační, neboť tam žalobce odmítl spolupráci. (9) Na základě prostudování bohaté spisové dokumentace komise shrnula, že u žalobce byla opakovaně provedena vyšetření plicní ambulancí v roce 2013 a 2014, která nesvědčí pro zhoršování zdravotního stavu. Pokud někteří odborníci v předchozích nálezech uváděli, že jde o stav trvalý s možností progrese, pak toto hodnocení nevyplývalo z výsledků objektivních vyšetřovacích metod zejména z funkčního vyšetření plic, kde se hodnoty takřka normalizovaly. Tyto parametry byly hlavním hodnotícím kritériem při posuzování poklesu pracovní schopnosti u plicních onemocnění. Naopak u žalobce došlo ke zhoršení psychických obtíží organického původu, které jsou nyní v popředí. Za podklad k jejich objektivnímu zhodnocení a zhodnocení tíže poruchy považuje komise záznamy a zprávy ošetřujícího psychiatra MUDr. B. Dále vzala v úvahu záznamy z psychiatrické dokumentace a vyšetření klinickým psychologem za použití psychodiagnostických metod. Méně objektivní se jí jevilo vyšetření znalcem, které si žalobce vyžádal a zaplatil sám. Komise tudíž nemůže akceptovat doporučení invalidního důchodu ani vyjádření k pracovní schopnosti, neboť aplikovat posudková kritéria je pouze v kompetenci osob s odborností posudkového lékaře. Komise uvedla, že sdělení týkající se odškodnění následků poškození plic v práci nemůže komise ani orgány okresní správy sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení řešit. (10) Komise měla při vypracování posudku k dispozici zprávy z odborných lékařských vyšetření, především spisovou dokumentaci Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku, dokumentaci praktické lékařky MUDr.

V. T. za období od 23. 9. 2014 do 22. 12. 2014, zprávu z TRN vyšetření MUDr. K.K. ze dne 22. 9. 2014 a 11. 4. 2013, zprávu z alergologie MUDr. K., Tábor z 18. 4. 2013, psychiatrického vyšetření MUDr.

V. B., Soběslav z 23. 4. 2013, zprávu z psychiatrické hospitalizace, Psychiatrická léčebna U Honzíčka od 23.10.20013 do 27. 1. 2014 a z Nemocnice Tábor, hospitalizace od 1. 10. 2012 do 11. 10. 2012, zprávu z psychiatrické ambulance MUDr.

V. B z 23. 9. 2014, zprávy z návštěv v ordinaci MUDr.

V. B z 4. 2. 5. 4, 23. 4., 4. 6., 7. 10. a 14. 10. 2013, z 18. 7., 28. 7., 12. 9., 23. 9., 6. 11. 2014 a 5. 1. a 28. 8. 2015. znalecký posudek z oboru psychiatrie z 20. 5. 2015, MUDr. Doc. J.Z., zpráva Pokračování - 5 - 2Ad 32/2015 z Psychologické ambulance Nemocnice České Budějovice, klinický psycholog MUDr.

V. Š. z 9. 9. 2015, vyšetření žalobce v komisi MUDr. D.D., psychiatričkou z Nemocnice České Budějovice.

IV. Právní názor soudu. (11) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl. (12) Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (13) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokračování - 6 - 2Ad 32/2015 To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí. (14) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. (15) V dané záležitosti podal žalobce námitky proti rozhodnutí ze dne 11. 12. 2014 č.j. XX, kterým byl žalobci odňat od 4. 2. 2015 invalidní důchod podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku ze dne 26. 11. 2014 již nebyl invalidní. Námitky žalobce proti tomuto rozhodnutí byly dne 11. 3. 2015 pod č.j. XX zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že ani novým posudkem o invaliditě nebyl zjištěn jiný závěr než v řízení na prvním stupni, neboť pokles pracovní schopnosti žalobce byl určen na 30 % a bylo uzavřeno, že tento stav neodpovídal invaliditě. (16) Ke shodnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích z hlediska procentního hodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce v posudku ze dne 18. 11. 2015, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. Za tím účelem Za tím účelem jsou zřizovány orgány, a to posudkové komise. Tyto komise jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení tudíž představuje specifickou formu správní činnosti, která spočívá v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj Pokračování - 7 - 2Ad 32/2015 vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalost z oboru posudkového lékařství. Soud potom tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a ohledně posudku vypracovaného Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR se zabývá otázkou jeho úplnosti, přesvědčivosti, zda se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Tento posudek bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Z toho důvodu musí být posudkový závěr posudkovou komisí řádně zdůvodněn. Tento závěr nemůže být soudem změněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí. (17) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Pouze ověřuje, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha Posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotní dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. (18) S ohledem na žalobcem vznesené námitky v souladu se zásadou dispoziční se soud zabýval otázkou správnosti posouzení jeho zdravotního stavu Posudkovými orgány a zda došlo k řádnému komplexnímu posouzení jeho zdravotního stavu. Soud k tomu uvádí, že s ohledem na výše popsanou platnou právní úpravu posuzoval, zda byl řádně komplexně a dostatečně posouzen zdravotní stav žalobce, zda bylo vycházeno z objektivně dostupných podkladů a zda byl z těchto podkladů vyvozen závěr odpovídající platné legislativě. V tomto směru neshledal soud tuto námitku důvodnou. V dané věci byl vypracován Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR posudek, který si soud vyžádal a tento posudek dostál nárokům na test ohledně jeho úplnosti, přesvědčivosti i správného složení komise. Komise vyslovila posudkový závěr, který je srozumitelný a vychází z podkladů, které měla komise k dispozici. Komise vysvětlila svůj postup, popsala komplikace, které jí vznikly v souvislosti s nespoluprací žalobce a posléze uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s dopadem na pracovní schopnost je organická duševní porucha, která může souviset s dávnou intoxikací. Komise zdůraznila, že stav lze hodnotit jako odklon od normy a míra postižení je lehká. Proto zařadila postižení žalobce pod kapitolu V, položka 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde je uvedeno rozpětí poklesu pracovní schopnosti od 15 % do 20 %. Při tíži obtíží zvolila komise horní hranici rozmezí. Dále přihlédla k dalšímu zdravotnímu poškození (postižení dolních dýchacích cest) a využila možnosti navýšit toto procento podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. o maximálně možných 10 % a celkovou míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila 30 %. Komise výslovně uvedla, že na základě dostupné psychiatrické dokumentace i na základě výsledků vyšetření klinickým psychologem nebyla splněna kritéria pro hodnocení postižení žalobce jako středně těžké, tedy pro zvolení položky 1c) přílohy k vyhlášce. Takový stav u žalobce zjištěn nebyl. Komise zároveň uvedla, že pokud by ponechala jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu onemocnění dolních dýchacích cest, pak by celkové hodnocení poklesu pracovní schopnosti činilo pouze Pokračování - 8 - 2Ad 32/2015 10 %. Komise uzavřela, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Mezi objektivně doloženými lékařskými nálezy nebyly shledány rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Komise neshledala zhoršení zdravotního stavu. Poukázala i na to, že pro objektivní zhodnocení vycházela ze zpráv ošetřujícího psychiatra MUDr. B. a ze záznamu z psychiatrické dokumentace a výsledku vyšetření klinického psychologa za použití psychodiagnostických metod. Jako méně objektivní se komisi jevilo vyšetření znalcem, které si účastník řízení vyžádal a zaplatil sám. (19) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Posudek, který hodnotil zdravotní stav žalobce, soud považuje za dostačující, úplný, objektivní a přesvědčivý. Byl vypracován v řádném složení komise po studiu a vyhodnocení veškeré dostupné zdravotní dokumentace, lékařských nálezů a tyto nálezy a zprávy byly v posudku citovány. V posudku vypracovaném na základě požadavku soudu, byl vysloven závěr, že zdravotní stav žalobce neodpovídal žádnému stupni invalidity. Soud proto uzavřel, tak jak bylo hodnoceno v lékařských posudcích na základě podkladů, které byly k dispozici, že lze vyslovit závěr o tom, že tyto lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna a vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založených. Zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý, avšak neodpovídá žádnému stupni invalidity. Pokud by došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, lze nárok na invalidní důchod znovu uplatnit nově podanou žádostí.

V. Závěr, náklady řízení. (20) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. (21) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobce ve věci úspěch neměl a úspěšné žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Pokračování - 9 - 2Ad 32/2015 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 21. prosince 2015 Samosoudkyně: JUDr. Marie T r n k o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová