2 Ad 33/2012

Rubrum

2Ad 33/2012 - 55 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně nezl. M. D., bytem J. H., H. 34/V, zast. G. D., zákonnou zástupkyní, bytem J. H., H. 34/V, právně zast. JUDr. Hanou Homolkovou, advokátkou v Českých Budějovicích, Krajinská 8, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, Praha 2, Na Poříčním Právu 1, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 17.4.2012 č.j. MPSV- UM/466/2012/9S-Jčk, t a k t o :

Výrok

Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Odměna ustanovené zástupkyni JUDr. Hany Homolkové se s t a n o v í v částce 1.600,-- Kč a bude vyplacena z prostředků Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění

Žalobou doručenou dne 28.5.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 17.4.2012 č.j. MPSV-UM/466/2012/9S-Jčk, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci o snížení příspěvku na péči, a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V žalobě se uvádí, že rozhodnutí bylo vydáno na základě neúplně zjištěného skutkového stavu a v rozporu s lékařskými nálezy. Z výčtu úkonů, které žalobkyně nezvládá, plyne, že byly zohledněny schopnosti zvládat úkony z hlediska mentální složky, avšak nebylo vzato v úvahu, že pro mentální postižení není žalobkyně schopna celé řady činností Pokračování - 2 - 2Ad 33/2012 uvedených v příloze 1 buď vůbec, nebo obvyklým způsobem, dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně. Nebylo zohledněno, že žalobkyni byl v minulosti přiznán třetí stupeň závislosti, nebylo zohledněno, že žalobkyně trpí středně těžkou mentální retardací, žádný z rozhodujících orgánů se nezabýval rozporem v lékařském nálezu MUDr. Žižkové a v diagnostickém souhrnu. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Opakovaně bylo posudkovými lékaři potvrzeno, že žalobkyně je osobou, která se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém stupni, tedy že jedná se o střednětěžkou závislost. Zdravotní stav žalobkyně posuzovali posudkoví lékaři Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci v řízení v prvním stupni, v odvolacím stupni pak posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích a v Praze se stejným výsledkem, tedy že žalobkyně je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém stupni. Zdravotní stav žalobkyně byl posuzován v rámci správního řízení před správním orgánem prvního stupně dvakrát, v rámci odvolacího řízení celkem třikrát. Žalovaný se před vydáním rozhodnutí dostatečně vypořádal se zjištěním skutkového stavu, když vyhověl námitkám zástupce žalobkyně a opakovaně požádal o posouzení zdravotního stavu, v zájmu objektivního posouzení věci byl vyžádán též posudek jiné posudkové komise. Ve všech případech byl učiněn shodný závěr o stupni závislosti žalobkyně na pomoci jiné fyzické osoby. Ze spisu správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Žalobkyni byl od 1.1.2007 přiznán příspěvek na péči ve výši 9.000 Kč, protože žalobkyně byla považována za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve třetím stupni. Jako osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve třetím stupni byla žalobkyně posouzena v řízení vedeném v roce 2008 a rozhodnutím ze dne 21.8.2008 byl přiznán příspěvek na péči ve výši 9.000 Kč měsíčně od září 2008. Dne 7.4.2011 bylo zahájeno správní řízení v záležitosti příspěvku na péči se zřetelem ke skutečnosti, že došlo k ukončení platnosti posouzení stupně závislosti oprávněné osoby podle lékařského posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci ze dne 4.8.2008. Dne 20.4.2011 se uskutečnilo sociální šetření pro účely řízení o příspěvku na péči, kdy byla zjišťována schopnost žalobkyně pečovat o svou osobu, školní povinnosti, rodinné vztahy, sociální vztahový rámec mimo rodinu, úkony péče o domácnost, vztah k prostředí. Uvádí se, že sociální šetření bylo provedeno s matkou žalobkyně, žalobkyně byla přítomna, do hovoru nikterak nezasahovala. Výsledek sociálního šetření a seznam ošetřujících lékařů žalobkyně byl sdělen lékařské posudkové službě Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci. Posudek posudkové služby pro účely posouzení stupně závislosti žalobkyně na jiné fyzické osobě v řízení o příspěvku na péči byl vyhotoven dne 21.7.2011. Uvádí se, že žalobkyně je stižena lehkou mentální retardací na dolní hranici, má těžká perinatální rizika a disharmonický vývoj, oční vadu, je emočně a sociálně nezralá. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezující duševní schopnosti a mající vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Uzavírá se, že jedná se o osobu do 18 let věku, která pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při 14 úkonech péče o vlastní osobu Pokračování - 3 - 2Ad 33/2012 a soběstačnosti. Konkretizuje se, že při úkonech péče o vlastní osobu potřebuje žalobkyně pomoc, při podávání a porcování stravy, koupání nebo sprchování, výběru oblečení a rozpoznání jeho správného vrstvení. Ostatní úkony péče o vlastní osobu svede. Při hodnocení úkonů soběstačnosti bylo shledáno, že žalobkyně potřebuje pomoc při komunikaci slovní, písemné, neverbální, orientaci vůči jiným fyzickým osobám, nakládání s penězi, obstarávání osobních záležitostí, uspořádání času a plánování života, obstarání si potravin a běžných předmětů, vaření a ohřívání jednoduchého jídla, péči o prádlo, přepírání drobného prádla, udržování pořádku v domácnosti a jednoduchých úkonech spojených s chodem a udržováním domácnosti. Všechny ostatní úkony soběstačnosti svede. Dne 2.8.2011 vydal Městský úřad v Jindřichově Hradci rozhodnutí, jímž příspěvek na péči pro žalobkyni snížil z částky 9.000 Kč na částku 5.000 Kč měsíčně od 1.9.2011. V odůvodnění rozhodnutí se podává výčet úkonů, při kterých žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při péči o vlastní osobu a soběstačnosti. Výčet obsahuje 14 úkonů, z čehož se dovozuje, že žalobkyně je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém stupni, kdy jedná se o středně těžkou závislost. Odkazuje se na zdravotnickou dokumentaci, která byla podkladem pro rozhodování konkrétně na nálezy MUDr. Ž., PhDr. C. a PhDr. K., zjištění posudkové komise, neurologa a očního lékaře. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání z důvodů obdobných žalobním bodům. Městský úřad v Jindřichově Hradci požádal lékařskou posudkovou službu Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci o nové posouzení stavu žalobkyně se zřetelem k podanému odvolání, na které bylo reagováno sdělením z 23.8.2011, ve kterém se uvádí, že OSSZ v Jindřichově Hradci setrvává na svém výroku a jeho odůvodnění, protože nebyly shledány důvody ke změně posudkového závěru. V odvolacím řízení byl proveden důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise byla složena z posudkového lékaře a odborného lékaře psychiatra, uvedla lékařské nálezy, ze kterých vycházela, popsala nález praktické lékařky MUDr. Ž., psychologické vyšetření, klinické psychologické vyšetření PhDr. K., oční nález MUDr. N., neurologický nález MUDr. B., ze starší dokumentace pak neurologický nález MUDr. T. a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným psychiatrem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byl stanoven diagnostický souhrn, podle kterého se u žalobkyně jedná o lehkou mentální retardaci na organickém podkladě na dolní hranici, mozečkový syndrom s povšechnou hypotonií, neobratnost v jemné i hrubé motorice, nepravidelné denní i noční pomočování a alergii na ryby. Posudková komise shledala u žalobkyně dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je dolní pásmo lehké mentální retardace na organickém podkladě. Celkové IQ činí 46, výkony jsou nevyrovnané, lepší výkon je verbální než názorový, nejsou poruchy chování a v praktickém životě, vzhledem k dobrému vedení jsou praktické schopnosti v dolním pásmu lehké mentální retardace. Žalobkyně navštěvuje pomocnou školu, je v páté třídě, navštěvuje družinu, s doprovodem vykonává školní i mimoškolní aktivity, číst a psát svede podle předlohy, smysl chápe jen u jednoduchých vět, dokáže napsat sms, jednoduchý email svede i s odesláním. Rozpozná denní dobu, orientuje se ve vlastním bytě a bezprostředním okolí domu, nezvládá cestu byť opakovanou do vzdálenějšího objektu ve Pokračování - 4 - 2Ad 33/2012 městě, do školy je doprovázena. Nezná hodnotu potravin a jiného zboží. Naučené úkony je schopna opakovat, ale nevymyslí vlastní řešení a nepochopí nové situace. Trvá nepravidelně denní i noční pomočování. Neurologicky je zjištěna lehká mozková symptomatologie s povšechnou hypotonií a neobratností v jemné i hrubé motorice. Žalobkyně trpí potravinou alergií na ryby, nebere žádné léky. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezuje především duševní schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Žalobkyně byla posuzována ve věku 15 let, kdy nezvládá nebo zvládá s pomocí nebo dohledem 5 úkonů péče o vlastní osobu a 9 úkonů soběstačnosti. Celkem nezvládá 14 úkonů, které jsou uvedeny v připojené tabulce. Odlišně od posudku lékařské posudkové služby OSSZ posudková komise nepovažovala za nezvládnuté podávání a porcování stravy, péči o prádlo, přepírání drobného prádla, udržování pořádku v domácnosti. Osoba lehce mentálně retardovaná je schopna naučit se opakované mechanické úkony ve stálém domácím prostředí. Komise naopak jako nezvládnuté hodnotila přípravu stravy a provedení jednoduchého ošetření, výkon fyziologické potřeby, zapojení do sociálních aktivit přiměřených věku. K námitkám zástupkyně žalobkyně uvedla, že míra mentální retardace je doložena řadou posudků a byla ověřena psychiatrem při jednání komise. Vesměs se shodují, že jedná se o dolní pásmo lehké mentální retardace. Neurologické postižení vede k celkové neobratnosti a narušení jemné motoriky, nemá vliv na úkony hodnocené z hlediska fyzických schopností jako je chůze po rovině a po schodech. Nutnost doprovodu při pohybu a jednání mimo bydliště odůvodněna psychickým stavem byla posudkovou komisí zohledněna. V přirozeném prostředí, v bytě a jeho okolí se žalobkyně orientuje, je schopna byt opustit i se vrátit, například vynést smetí a použít přitom výtah. Příprava stravy s ohledem na výběr potravin při alergii byla zohledněna, dohled nad dietními opatřeními je zahrnut pod úkonem provedení si jednoduchého ošetření. Jiný léčebný režim stanoven není, proto tento úkon hodnocen nebyl. Žalobkyně je schopna přijímat stravu ve smyslu daných podúkonů. Z namítaných úkonů byl zohledněn výkon fyziologické potřeby, zapojení se do sociálních aktivit. Neschopnost zvládat další vyjmenované úkony nelze zdůvodnit objektivně doloženou úrovní intelektových schopností ani somatickým postižením. Žalobkyně se ve věku 15 let považuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém stupni. Výsledek posouzení je shodný se závěrem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení i při odlišném hodnocení některých úkonů péče o vlastní osobu. Se zřetelem k námitkám zákonné zástupkyně žalobkyně požádal žalovaný o doplnění posudku posudkové komise, která též za účasti odborného lékaře psychiatra na svém závěru o tom, že žalobkyně je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém stupni setrvala. Zabývala se námitkami, ve kterých se uvádí dalších 8 úkonů, které žalobkyně dle matky není schopna samostatně vykonávat a dále úkony, o nichž se v odvolání uvádí, že žalobkyně je sice provede, avšak za předpokladu, že je jí řečeno, jak je má učinit s potřebou pomoci a kontroly. Ke změně klinické diagnózy nedošlo, popisují se odborná lékařská vyšetření a výsledek vyšetření v posudkové komisi shodně s původním posudkem a k námitkám zástupkyně žalobkyně se uvádí, že osoba s lehkou mentální retardací, byť na její dolní hranici, je schopna zvládnout orientaci v přirozeném prostředí, opakované naučené úkony jako je podávání a porcování stravy, složit, uložit prádlo, přeprat drobné prádlo, oblékat se, ovládat zámky dveří a oken, udržovat pořádek v domácnosti, provádět úkony základní hygieny včetně péče o nehty a vlasy. Tomu nebrání ani narušení jemné motoriky v doložené míře. Žalobkyně je schopna chůze po rovině i po schodech bez pomůcek, úkon Pokračování - 5 - 2Ad 33/2012 dodržování léčebného režimu není hodnocen, protože žalobkyně žádné léky neužívá a pravidelný léčebný režim stanoven není. Zákonné zástupkyni žalobkyně bylo v průběhu řízení sděleno, že zásadním postižením s největším vlivem na péči o vlastní osobu a soběstačnost je mentální retardace, proto jsou stěžejní výsledky psychologických vyšetření a členem komise byl psychiatr. Neurologické vyšetření nebylo odmítnuto, jen není na prvním místě v pořadí důležitosti. Komise se jím zabývala, což je zřejmé z uvedení neurologické diagnózy a citace neurologického nálezu v posudku. Neurologické postižení vede k celkové neobratnosti a narušení jemné motoriky, nemá podstatný vliv na úkony hodnocené z hlediska fyzických schopností. I přes obtíže při chůzi je tento úkon považovat za zvládnutý. Podkladová dokumentace byla natolik dostatečná, že k doplnění posudku nebylo zapotřebí žalobkyni zvát. S matkou, která byla přítomna jednání komise, nebylo zapotřebí podrobně probírat jednotlivé úkony, protože schopnosti bylo možno odvodit z opakovaných psychologických závěrů, přesto si komise opatřila psychiatrický nález. Proto posudková komise setrvala na svém předchozím posudkovém hodnocení. Pro opakované námitky zákonné zástupkyně žalobkyně požádal žalovaný o vypracování srovnávacího posudku Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze. Členem této posudkové komise byl vedle posudkového lékaře odborný psychiatr. Kromě odborných nálezů, které měla k dispozici posudková komise v Českých Budějovicích, bylo předloženo ortopedické a fyzioterapeutické vyšetření, žalobkyně byla vyšetřena odborným psychiatrem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně postižena mentální retardací při horní hranici lehké mentální retardace, má mozečkový syndrom s povšechnou hypotonií, neobratnost v jemné i hrubé motorice, astigmatismus hypermetropicus, občasné denní i noční pomočování a alergii na ryby. V posudkovém nálezu se uvádí, že jedná se o patnáctiletou dívku navštěvující speciální třídu praktické školy s individuálním přístupem vyučujících, která trpí mentální retardací, při dolním pásmu lehké retardace je patrný nerovnoměrný psychický vývoj, mírně lepší je výkon verbální a její praktické schopnosti než výkon názorový a prostorová orientace. Chůzi topornější zvládá, ale bez opory, rozsah hybnosti nosných kloubů není prakticky omezen, nově byla na kolenních kloubech diagnostikována chondropatie kolen, byla doporučena rehabilitace. Jemná motorika rukou není výrazně snížená, dívka je bez problémů schopna psát, velmi precizně kreslí, je schopna modelovat z hlíny, plést, zavázat si tkaničky. Je patrná lehká porucha pohybové koordinace. Oční vada je korigována, slyší dobře. Pomočování je pouze občasné, pomůcky pro inkontinenci neužívá. Po interní stránce je kompenzovaná, pro emoční nezralost je omezeno fungování v sociální oblasti. Kamarádku má, chodí s ní do kina, v třídním kolektivu a v kroužcích, které navštěvuje, je adaptována. Potřebuje pomoc především při psychicky náročných úkonech uvedených v příloze, kdy v době od 20.4. do 31.12.2011 potřebovala pomoc při dvou úkonech péče o vlastní osobu a dvanácti úkonech soběstačnosti, jedná se tedy o celkem 14 úkonů. Od 1.1.2012 potřebuje pomoc při pěti základních životních potřebách. Od 20.4.2011 do 31.12.2011 šlo o osobu, která je považována za závislou na pomoci jiné osoby ve druhém stupni. Od 1.1.2012 jde o osobu do 18 let věku, která se považuje za závislou na pomoci jiné osoby ve druhém stupni, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět základních životních potřeb, ale šest a více těchto potřeb. K posouzení lékařem OSSZ v Jindřichově Hradci a posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích se uvádí, že nedochází k odlišnosti v počtu úkonů, ale v jejich hodnocení. K přípravě stravy a jejímu podávání se uvádí, že nejde o držení Pokračování - 6 - 2Ad 33/2012 diety jako takové, ale jedná se pouze o vyloučení pokrmů z ryb, posuzovaná umí dobře číst, rybu na obrázku pozná, její intelektové schopnosti nejsou natolik inferiorní, aby si nebyla schopna zapamatovat, že ryby nesmí jíst. Kromě toho se stravuje doma, nenakupuje. Výkon fyziologické potřeby zvládá, pomočování je pouze občasné, ne každodenní dlouhodobě. Pomůcky pro intenkontinenci nepoužívá, provedení jednoduchého ošetření každodenně dlouhodobě nevyžaduje. Oproti tomu posudková komise vyjadřuje názor, že žalobkyně má problémy s uspořádáním času a samostatně nezvládá udržování pořádku v domácnosti jako takového. K vyjádření matky se obecně k funkčnímu postižení u lehké mentální retardace uvádí, že většinou tyto osoby postupně dosáhnou schopnosti užívat řeč v běžném životě, nezávislosti v základní sebeobsluze a v základních praktických a domácích dovednostech. Vzdělání je možné s využitím speciálních výukových postupů, zaměřuje se na rozvoj dovedností a kompenzaci nedostatků. Mohou vykonávat nenáročná nekvalifikovaná nebo málo kvalifikovaná zaměstnání nevyžadující teoretické schopnosti. Při jednání posudkové komise byly s matkou probírány její jednotlivé námitky, avšak matka vysvětlení posudkové komise odmítla akceptovat. K přípravě stravy se poukazuje na to, že stanovení jídelního plánu se vztahuje k osobám dodržujícím přísná dietní opatření např. u diabetiků, přijímání stravy, dodržování pitného režimu znamená přenesení stravy k ústům alespoň lžící, přenesení nápoje k ústům. Není motorický ani psychický důvod, pro který by žalobkyně nebyla schopna vyčistit si zuby, učesat se, nehty na rukou opilovat. K výkonu fyziologické potřeby, vyhledání WC v neznámém prostředí patří k úkonům orientace v cizím prostředí, ostatně v neznámém prostředí vyhledává WC i zcela zdravá osoba, ne však k výkonu fyziologické potřeby, kde se myslí WC ve známém prostředí, žalobkyně nemenstruuje každodenně celoročně, chůze po rovině je schopna, zraková vada i lehká porucha pohybové koordinace jí nebrání v chůzi okolo překážek, chůze po schodech byla schopna s oporou o zábradlí, eventuelně o zeď, orientace v přirozeném prostředí je zvládána, jinam nejde. Matčino sledování žalobkyně nelze z posudkově medicínského hlediska považovat za dohled při daném úkonu, protože při cestě výtahem a domem až po dojití žalobkyně do matčina zorného pole je žalobkyně zcela bez kontroly a kdyby se vědomě a před domem cokoli událo, těžko by matka zvládla urychleně zasáhnout. V rozporu s tím, že dcera je schopna opustit dům a vrátit se, je tvrzení matky, že není schopna opustit byt a vrátit se, dveře z bytu je schopna otevřít, při návratu zazvonit. Léčebný režim není dlouhodobě pravidelně medikován, žalobkyně není léčena, přepírání drobného prádla se rovná přepírání kalhotek, ponožek, nikoli praní v pračce, žalobkyně nevaří, nemusí tedy používat plynový sporák ani ostatní domácí spotřebiče, mobil a počítač zvládá, ovládání zámků a oken lze nacvičit a není medicinský důvod k nezvládnutí těchto úkonů. Osobnost žalobkyně je nepochybně jednoduše strukturovaná, snadněji ovlivnitelná, což činí problémy v sociálních vztazích. Z toho, co bylo uvedeno, se jeví péče matky jako hyperprotektivní. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno tím, že podmínky nároku na příspěvek na péči upravuje § 7 zákona o sociálních službách. Předpokladem je nezbytnost poskytovat pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Stupně závislosti jsou pak stanoveny s ohledem na funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnosti zvládat zákonem vymezené úkony. Proto je zapotřebí zjistit, jaké úkony posuzovaná osoba nezvládá pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k pomoci a dohledu při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, které vyplývají z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Protože řízení nebylo ukončeno do 31.12.2011, dokončí Pokračování - 7 - 2Ad 33/2012 se dané řízení podle předpisů účinných do tohoto data. Popisují se obsahy posudku posudkové komise MPSV ČR, pracoviště České Budějovice a jeho doplněk, jakož i posudek posudkové komise MPSV ČR, pracoviště Praha včetně způsobu reakce na odvolací a další námitky matky žalobkyně. Těmito posudky je spolehlivě prokázáno, že žalobkyně nezvládá 14 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti, a proto jedná se o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém stupni závislosti podle § 8 písm. b/ zákona o sociálních službách. Posudkový závěr je náležitě odůvodněn, je úplný a přesvědčivý, protože z posudku zřetelně vyplývá, jakými myšlenkami byl posudkový orgán veden při hodnocení zjištěných skutečností a obsahuje vyjádření k odchylně hodnoceným úkonům péče o vlastní osobu a soběstačnost. Protože výše příspěvku neodpovídá nově přiznanému stupni závislosti, byla výše příspěvku snížena od 1.9.2011. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o snížení příspěvku na péči. Podmínky nároku na příspěvek na péči upravuje § 7 zák. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. O tom, že žalobkyně je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby a je tomu tak pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 7 odst. 1 a 2 zákona, není mezi účastníky sporu. Jedná se tu o rozsah závislosti podle § 8 odst. 1, protože žalobkyně nedosáhla věku 18 let. Posouzení stupně závislosti je odvislé od lékařského odborného posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 .s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, se žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem. Stupeň závislosti žalobkyně na pomoci jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti posuzoval lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci, který učinil zjištění o tom, že žalobkyně potřebuje pomoc takové osoby při 14 úkonech. Na tomto zjištění setrval i po podání odvolání. V odvolacím řízení byl proveden důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, která měla k dispozici. Uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena psychiatrem v posudkové komisi, stanovila klinickou diagnózu a podala výčet úkonů, při kterých žalobkyně potřebuje pomoc při péči o svou osobu a zajištění soběstačnosti, přičemž uzavřela, že tento výčet obsahuje 14 úkonů a jedná se tudíž o druhý stupeň závislosti. Pro nesouhlas zákonné zástupkyně žalobkyně byl posudek doplněn, bylo reagováno na odvolací i další námitky matky žalobkyně. I po tomto doplnění důkazního řízení posudková komise učinila zjištění, že jedná se o druhý stupeň závislosti, protože žalobkyně nezvládá 14 úkonů péče o svou osobu a při zajištění soběstačnosti. Pokračování - 8 - 2Ad 33/2012 Pro další námitky matky žalobkyně bylo řízení doplněno o srovnávací posudek, který vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze. Posudková komise měla k dispozici stejné podklady jako měla posudková komise MPSV ČR pracoviště v Českých Budějovicích, navíc byl předložen nález neurologické a fyzioterapeutické povahy. I tato posudková komise učinila závěr, že žalobkyně potřebuje pomoc při 14 úkonech, a tudíž se jedná o druhý stupeň závislosti. Jestliže v odvolacím řízení byl proveden důkaz posudkem posudkové komise o zjištění stupně závislosti, kdy posudková komise stanovila příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, jeho funkční dopad do rozsahu zajištění sebeobsluhy a soběstačnosti, tento důkaz byl doplněn dodatkem k posudku, kdy bylo reagováno na odvolací a další námitky žalobkyně a v zájmu objektivizace byl pořízen srovnávací posudek vyznívající se stejným výsledkem, pak nelze přisvědčit žalobnímu tvrzení o tom, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě neúplně zjištěného skutkového stavu. Odborné lékařské nálezy měly obě posudkové komise k dispozici a na základě těchto lékařských nálezů stanovily úplnou klinickou diagnózu a zabývaly se tím, jak funkční dopady rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ovlivňují rozsah způsobilosti žalobkyně zajišťovat úkony péče o svou osobu a soběstačnosti. Z obsahu posudků je pak zcela zřejmé, že byla hodnocena schopnost žalobkyně zvládat úkony vypočtené v § 9 odst.

1. Z obsahu posudků je patrné, že byl hodnocen funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na zvládání úkonů sebeobsluhy a soběstačnosti. Stalo se tak při zhodnocení potenciálu a schopností žalobkyně. To je zcela zjevné z posudků obou posudkových komisí. Nelze proto přisvědčit žalobkyni, že při zjišťování skutkového stavu věci došlo k porušení předpisů, kterých se žalobkyně dovolává. Z posudků je zřejmé, že mentální retardace byla posudkovými komisemi považována za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a právě funkční dopad tohoto postižení byl hodnocen ve vztahu k jednotlivým úkonům péče o osobu žalobkyně a zajištění její soběstačnosti. Omezení intelektových schopností se pak projevilo ve stanovení úkonů, které žalobkyně bez pomoci jiné osoby nesvede. Narušení jemné i hrubé motoriky se projevuje ve stanovení klinické diagnózy oběma komisemi, o stavu nosných kloubů se uvádí, že chůze je topornější, ale zvládnutá bez opory, hybnost kloubů omezena není, pro chondropatii kolen byla doporučena rehabilitace. Jemná motorika rukou není významně snížena, poukazuje se na lehkou poruchu pohybové koordinace. O tom, že žalobkyně potřebuje při některých úkonech pomoc jiné fyzické osoby, případně dohled, není pochyb. Při posuzování rozsahu takové pomoci je zapotřebí vycházet ze zjištění posudkových komisí, které jsou odbornými orgány posudkové služby. Právě z takových posudků bylo při projednávání odvolání vycházeno. Z obou posudků vyplývá, že postižení centrální nervové soustavy v důsledku DMO bylo při hodnocení úkonů vzato v úvahu. Především obě posudkové komise považují takové postižení za postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a hodnotily funkční dopady tohoto postižení do úkonů sebeobsluhy a soběstačnosti podle právních předpisů. To je uvedeno na straně 5 posudku Posudkové komise MPSV ČR, pracoviště České Budějovice a na straně 4 posudku Posudkové komise MPSV ČR, pracoviště Praha. Výčet činností, které pro takové postižení žalobkyně bez pomoci jiné osoby nesvede, je podán v obou posudcích. Okolnost, že žalobkyni byl v minulosti přiznán třetí stupeň závislosti, ještě neznamená, že takovým způsobem bude posuzována i nadále a takto stanovený stupeň Pokračování - 9 - 2Ad 33/2012 závislosti je neměnný. Pro rozhodnutí o odnětí dávky je rozhodný počet úkonů sebeobsluhy a soběstačnosti, které žalobkyně samostatně nesvede. Pro stanovení stupně mentální retardace bylo vycházeno z psychologického vyšetření PhDr. K., což je výslovně uvedeno v posudcích obou posudkových komisí. Právě v tomto psychologickém vyšetření je uvedeno IQ 46. Ve vyšetření označené psycholožky se neuvádí, že jedná se o středně těžkou mentální retardaci, jak je tvrzeno v žalobě. Dovolává-li se žalobkyně posouzení zdravotního stavu MUDr. Ž., pak i v jejím nálezu je uvedeno, že u žalobkyně jedná se o dolní hranici lehké mentální retardace. Lehká mentální retardace byla zjištěna při vyšetření odborným psychiatrem v posudkové komisi dne 26.10.2011. Podle psychologického vyšetření PhDr. C. úroveň kognitivních schopností žalobkyně odpovídá dolní hranici pásma lehké mentální retardace. Žalobní tvrzení o stupni mentální retardace proto nemá oporu v lékařských nálezech, které byly posudkovými komisemi využity pro účely stanovení stupně závislosti. Posudky o stupni závislosti jsou platné na určitou stanovenou dobu. Již to samo o sobě znamená, že změna stupně závislosti není vyloučena. Z posudku posudkové komise MPSV, pracoviště Praha v reakci na podání matky žalobkyně plyne, že při funkčním postižení lehkou mentální retardací lze postupně dosáhnout schopností například užívat řeč v běžném životě, nezávislosti v základní obsluze, v základních praktických a domácích dovednostech, takto postižení mohou vykonávat nenáročná, nekvalifikovaná či málo kvalifikovaná zaměstnání. Z toho lze dovodit, že nemusí jít o neměnný stav závislosti, ale může být postupně dosaženo zlepšení. Pro souzenou věc je však rozhodné, že posudkovými lékaři bylo shodně zjištěno, že žalobkyně potřebuje pomoc fyzické osoby při 14 úkonech péče o svou osobu a soběstačnosti. To pak odpovídá druhému stupni závislosti. Výhradami žalobkyně o úkonech, které nezvládá, jak jsou uvedeny v části V. žaloby se zabývala posudková komise MPSV ČR Praha a výslovně uvedla, co se rozumí přípravou stravy, poukázala na to, že danou položku lze vztáhnout k osobám dodržujícím dietní opatření například u diabetiků. Vyjádřila se k podávání stravy a jejímu příjímání, jakož i dodržování pitného režimu, čemuž je zapotřebí rozumět tak, že jedná se o přenesení stravy k ústům alespoň lžící, přenesení nápoje k ústům. O péči o ústa, vlasy, nehty /není předpoklad, že žalobkyně se holí/ nebyl shledán motorický ani psychický důvod, pro který by žalobkyně nebyla schopna vyčistit si zuby, učesat se, nehty na rukou lze opilovat. O chůzi posudková komise uvedla, že ji žalobkyně zvládá bez opory, rozsah hybnosti nosných kloubů není prakticky omezen. Nebylo shledáno, že by žalobkyně nezvládla oblékání, svlékání, obouvání a zouvání. Z posudků je zřejmé, že pomoc potřebuje při výběru oblečení a rozpoznání jeho správného vrstvení, že ve svém přirozeném prostředí se žalobkyně orientuje, neléčí se pro žádné onemocnění a nepotřebuje pravidelně dlouhodobě žádné jednoduché ošetření. Za takové situace není opodstatněné tvrzení žalobkyně o tom, že potřebuje pomoc jiné osoby při provádění jednoduchého ošetření či dodržování léčebného režimu. I další úkony uvedené v části V. žaloby je zapotřebí nahlížet se zřetelem k okolnosti, že žalobkyně je osobou mladší 18 let. K otázce péče o prádlo a přepírání drobného prádla se posudková komise vyjádřila v tom smyslu, že přepíráním nerozumí se praní v pračce, ale jedná se o praní drobných věcí. Žalobkyně nevaří, proto nemusí používat domácí spotřebiče, mobil a počítač zvládá. Ovládání zámků a oken lze nacvičit, protože není posudkově medicinský důvod k nezvládnutí těchto úkonů. Pokračování - 10 - 2Ad 33/2012 Posudkové komise shledaly žalobkyni jednoduše strukturovanou, což právě činí problémy v sociálních vztazích. Řízení bylo zahájeno před novelizací provedenou zák. č. 366/2011 Sb. Podle přechodných ustanovení se proto řízení dokončilo podle předpisů účinných ve znění před označenou novelizací. Stav po 1.1.2012 není rozhodný. Nicméně posudková komise MPSV ČR v Praze se zabývala hodnocením schopnosti zvládat základní životní potřeby a neshledala, že žalobkyně by byla imobilní, nezvládala stravování, výkon fyziologické potřeby či péče o zdraví. Z posudku je zřejmé, že žalobkyně je schopna topornější chůze bez opory. Stravováním se posudková komise zabývala, jak je uvedeno v předchozí pasáži rozsudku, stejně jako péčí o zdraví, když se výslovně uvádí, že žalobkyně se neléčí pro žádné onemocnění. K výkonu fyziologické potřeby uvedla, že vyhledání WC v neznámém prostředí patří k úkonům orientace v cizím prostředí, což ostatně činí i zcela zdravá osoba. Nepotřebuje pomoc k výkonu fyziologické potřeby. Soud proto uzavřel, že výhradami žalobkyně uvedenými v žalobě se posudkové komise zabývaly a shledaly, že v úkonech označených v žalobě nelze žalobkyni hodnotit jako osobu vyžadující při těchto úkonech péče o svou osobu a soběstačnosti pomoc jiné osoby. Posudky posudkových komisí jsou úplné a přesvědčivé, je jimi reagováno na odvolací námitky i na námitky zástupkyně žalobkyně uplatněné v průběhu řízení. Z posudků je rovněž zřejmé, že členové posudkových komisí projevili snahu zástupkyni žalobkyně objasnit a vysvětlit svůj náhled na jednotlivé jí uplatněné námitky. Jestliže posudkové komise stanovily úplnou klinickou diagnózu, přičemž vycházely především z lékařských nálezů odborné povahy, psychiatrických, psychologických, neurologických a fyzioterapeutických, na základě takto označené klinické diagnózy označily rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, zabývaly se funkčním dopadem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na úkony sebeobsluhy a soběstačnosti, reagovaly na odvolací námitky i námitky uplatněné v průběhu řízení, pak je nezbytné posudky nahlížet jako na úplné a přesvědčivé, je-li jimi činěn závěr, že u žalobkyně jedná se o druhý stupeň závislosti na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání úkonů péče sebeobsluhy a soběstačnosti. Protože v posudcích je zhodnocen dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně a jeho funkční dopad do označených úkonů, z posudků je zjevné, že se posudkové komise zabývaly též úkony, ohledně kterých žalobkyně vyjádřila v žalobě nesouhlas s jejich hodnocením, je tu dostatek podkladů pro přezkoumání napadeného rozhodnutí a není zapotřebí řízení doplňovat znaleckým posudkem. Proto soud návrhu žalobkyně na doplnění dokazování znaleckým posudkem nevyhověl. Je-li prokázáno, že u žalobkyně došlo ke snížení stupně závislosti ze stupně třetího na stupeň druhý, přikazuje ustanovení § 14 odst. 2 zákona příspěvek snížit. To se také v souzené věci stalo. Skutečnost, že došlo ke změně nároku na příspěvek, je obsahem spisu doložena. Napadené rozhodnutí není proto z důvodů tvrzených v žalobě vadné. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Pokračování - 11 - 2Ad 33/2012 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti. Žalobkyni byla v zájmu ochrany práv v řízení ustanovena zástupkyně z řad advokátů JUDr. Hana Homolková. Takto soudem ustanovené zástupkyni se stanoví odměna v částce 1.600 Kč představující odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 500 Kč /převzetí věci a zastoupení žalobkyně při jednání/ a dvakrát režijní paušál ve výši 300 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 19. listopadu 2012 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka