2 Ad 33/2013
č. j. 2 Ad 33/2013-23
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Rubrum
2Ad 33/2013 - 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce M.M., bytem Ž. 18, Z, právně zast. JUDr. Janem Kačerem, advokátem, AK Zdíkov 185, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 4.4.2013, č.j. X, takto:
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 4.4.2013 č.j. X se pro vady řízení z r u š u j e a věc se v r a c í České správě sociálního zabezpečení v Praze k dalšímu řízení. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 1.600,-- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
I. Vymezení věci /1/ Žalobou doručenou dne 27.5.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 4.4.2013, č.j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13.2.2013 č.j. X a toto rozhodnutí potvrzeno. /2/ Žalobce v žalobě namítal, že s rozhodnutím nesouhlasí, zdravotní stav se zhoršuje a je nucen se nadále léčit u odborných lékařů. K žalobě přiložil kopii vyšetření neurologa ze dne 2.5.2013. Poznamenal, že zdravotní dokumentace se nachází na Okresní správě Pokračování - 2 - 2Ad 33/2013 sociálního zabezpečení v Prachaticích. K výzvě soudu, aby žalobu blíže odůvodnil, žalobce doplnil, že zdravotní stav nebyl hodnocen správnými kritérii. Žalovaná sice námitkám podaným proti původnímu rozhodnutí částečně vyhověla tím, že přehodnotila taxaci poklesu pracovní schopnosti na 30 %, nicméně nebylo zdravotní postižení zkoumáno potřebnými kritérii. Žalobce zastává názor, že vzhledem k nálezům při lékařských vyšetřeních, k čemuž přiložil nově pořízený lékařský nález neurologické ambulance Prachatice, Vimperk MUDr. P. M. ze dne 2.5.2013, by mělo být postižení hodnoceno podle kapitoly XIII oddíl E, položka 1 písm. c/, nikoli písm. b/, jak je uvedeno v odůvodnění rozhodnutí. Hodnocení zdravotního stavu navíc nebylo provedeno zcela kompletně. U žalobce nebyla na rozdíl od tvrzení žalované provedena magnetická rezonance. Bylo navrženo zrušení rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu /3/ Žalovaná k věci uvedla, že souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání. Jedná se o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí žalované závislé především na odborném lékařském posouzení. Proto bylo navrženo provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. v platném znění. III. Obsah správních spisů /4/ Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Prachaticích dne 15.1.2013 s diagnózou contusiogenus I. syn, kondróza, drs. protruze disku L5/S1 – lumbag, irritace, SI skloubení oboustranně s akcentací vpravo, který určil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1b/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 13.2.2013 č.j. 6006161557 zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku posuzujícího lékaře oddělení lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení Prachatice ze dne 15.1.2013 nebyl žalobce invalidní, když pokles pracovní schopnosti činil pouze 15 %. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 25.2.2013 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek vydané rozhodnutí a dospěla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem České správy sociálního zabezpečení dne 26.3.2013 bylo zjištěno, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který omezuje fyzické schopnosti žalobce a má vliv na pokles pracovní schopnosti, přičemž pokles pracovní schopnosti činí 30 %. /5/ Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 31.7.2013 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí byl lumboischiadický syndrom, iritačně zánikový – kořen L5/S1 vpravo i se zánikovou symptomatologií; pokročilé spondylartrotické změny L úseku páteře, dorsální protruze disku L5/S1. Ostatní komorbidita, to je arteriální hypertenze a těžká obezita výrazným způsobem omezují aktivní hybnost Pokračování - 3 - 2Ad 33/2013 žalobce a vzhledem k tomu, že nyní léky neužívá, je ohrožen možnými komplikacemi. Smyslové a duševní schopnosti postiženy nejsou vůbec. Posledně provedené vyšetření CT bederní páteře ze dne 7.1.2013 prokázalo snížení meziobratlové ploténky L5/S1 s výrazným vyklenutím dorsálně o 5 mm. Durální vak byl bez útlaku; nález byl uzavřen jako těžká chondróza a výrazná dorsální protruze disku L5/S1. Artróza intervertebrálních kloubů v úrovni distálních dvou vyš. segmentů. Ambulantní neurologické vyšetření ze dne 2.5.2013 potvrdilo narůstající motorický zánik L5 zejména S1, sfinktery intaktní. Komise konstatovala, že v objektivním nálezu je výraznější porucha dynamiky LS v úseku páteře, trvá významný vertebrální nález: Laségue vpravo od 60 st., přítomná je zániková symptomatologie jednak senzitivní, ale i motorická ve smyslu oslabení dorza pravé dolní končetiny, jak pro plantární, tak dorzální flexi. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1 písm. c/ vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity. Komise pokles stanovila na 35 % /k předmětnému zdravotnímu postižení stanoví vyhláška rozmezí 30 – 40%/. Komise zvolila střední hranici procentní míry pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Pro využití § 3 vyhlášky nebyl shledán posudkový důvod. O lehké ani těžké funkční postižení, tak jak je uvedeno v položce 1 d/, se u žalobce nejedná. Komise postižení charakterizuje, jak je výše uvedeno, jako středně těžké. Tím se posudková komise liší od předchozího hodnocení lékařem posudkové služby České správy sociálního zabezpečení. Datum vzniku invalidity je stanoven na 19.3.2013. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306.2008 Sb. Jednalo se o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a/ zákona č. č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306.2008 Sb., nejednalo se o invaliditu druhého ani třetího stupně. /6/ Závěr komise vyslovila na základě vyšetření žalobce v komisi dne 15.8.2013, jakož i zprávy z neurologického vyšetření MUDr. M., Prachatice z 2.5.2013. IV. Právní názor soudu /7/ V dané záležitosti soud postupoval podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů, /dále jen s.ř.s./ a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil. /8/ Podle ustanovení § 39 odstavce 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění platném od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti podle odst. druhého a/ nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu prvého stupně, b/ nejméně o 50 %, avšak nejvýše o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c/ nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem, znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle Pokračování - 4 - 2Ad 33/2013 odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé pracovní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňuje vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. /9/ V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 13.2.2013, č.j. 6006161557, kterým byla zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 38 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť dle posouzení lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 15 %. V námitkovém řízení byl vypracován dne 26.3.2013 nový posudek o invaliditě, ve kterém lékař dospěl k závěru, že pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 30 % ve vztahu k nepřiznání požadované dávky, byl závěr prvostupňového orgánu potvrzen. /10/ Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 15.8.2013, o jehož vypracování soud důkazní doplnil. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jednalo se přitom o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a/ téhož zákona. Komise totiž dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce činil 35 %. /11/ Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce tak, že odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. c/ vyhlášky č. 359/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 – 40 % a komise tento pokles stanovila na 35 %. Komise zvolila střední hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Pro využití § 3 výše citované vyhlášky nebyl shledán posudkový důvod. Komise dále uvedla, že se nejednalo o lehké ani těžké funkční postižení, tak jak je uvedeno v položce 1 d/ a zdravotní postižení žalobce charakterizovala jako středně těžké. Tím se komise lišila od předchozích hodnocení lékařů posudkové služby. Datum vzniku invalidity komise stanovila na 19.3.2013. Uvedla i pracovní rekomandaci žalobce, je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Je schopen rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti. Pokračování - 5 - 2Ad 33/2013 /12/ Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny při řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení Posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobce je třeba hodnotit jako středně těžké postižen, kdy pokles pracovní schopnosti stanovila na 35 %. Konstatovala, že v objektivním nálezu je výraznější porucha dynamiky LS úseku páteře, trvá významný vertebrální nález: Laségue vpravo od 60 st., přítomna je zániková symptomatologie jednak senzitivní /hypestezie po zadní a zevní straně pravé dolní končetiny/, ale i motorická ve smyslu oslabení dorza pravé dolní končetiny, jak pro plantární, tak pro dorzální flexi. K objektivitě postižení žalobce komise poukázala na zprávu z neurologického vyšetření ze dne 2.5.2013, kde je uveden narůstající motorický zánik L5 a zejména S1, sfinktery intaktní. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní a jednalo se o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 1 písm. a/ zákona č. č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Proto byl nesprávný závěr v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení zamítnuty. Naopak zdravotní stav žalobce, který byl zjištěn na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR odůvodňoval přiznání invalidity prvého stupně podle § 39 odst. 2 písm. a/ zákona o důchodovém pojištění. V. Závěr, náklady řízení /13/ Proto soud uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b/ s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěrů, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě prvního stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a/ zákona č. č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, přičemž datum vzniku invalidity bylo stanoveno na 19.3.2013. /14/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení úspěšný, proto mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.600 Kč. Jednalo se o odměnu za právní zastoupení podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. f/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 276/2000 Sb. za dva úkony po právní pomoci po 500 Kč, celkem 1.000 Kč a dvakrát režijní paušál po 300 Kč, tedy 600 Kč, celkem 1.600 Kč. Odůvodnění: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Pokračování - 6 - 2Ad 33/2013 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 29. srpna 2013 Samosoudkyně: JUDr. Marie K r y b u s o v á , v.r. Za správnost vyhotovení: Zd.Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.