2 Ad 33/2014
č. j. 2 Ad 33/2014-27
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu pro vadný procesní postup a věc vrátil k dalšímu řízení. Soud se opřel o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje pokles pracovní schopnosti alespoň o 35 %. Rozsah ztráty pracovní schopnosti odpovídá prvnímu stupni invalidity podle § 39 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Rozhodnutí žalované bylo v rozporu s tímto ustanovením, protože nesprávně posoudilo příčinu dlouhodobého zhoršení zdravotního stavu. Soud přikázal žalované, aby žalobci zaplatila náhradu nákladů řízení ve výši 4.719 Kč.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce R. V., zast. JUDr. Alešem Janů, advokátem v Táboře, Čelkovická 445, proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 13. 3. 2014 čj. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 13. 3. 2014 čj. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 4.719 Kč ve lhůtě patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 16. 5. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13. 3. 2014 čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu. Napadenému rozhodnutí je vytýkáno nesprávné posouzení zdravotního stavu žalobce a z něj vyplývající míry poklesu pracovní schopnosti. Žalobce trpí řadu zdravotních postižení, která jej podstatným způsobem omezují při výkonu povolání, kdy má omezené pohybové možnosti, trpí migrénami, má bolesti, v důsledku čehož má sníženou pracovní výkonnost. U žalobcových onemocnění dochází k dílčímu zhoršování či zlepšování zdravotního stavu, což je pro jeho onemocnění typické, nejedná se však o stav znamenající vyléčení či zlepšení. Při posuzování zdravotního stavu bylo postupováno vadně, jestliže žalobce v průběhu námitkového řízení byl posouzen stejnou lékařkou jako v prvostupňovém řízení. Lékařka uvedená v posudku pořízeném pro účely rozhodování o námitkách, nikdy ve styku se žalobcem nebyla, nevyšetřovala jej a vypracovala-li posudek, činila tak na základě zprostředkovaných informací. Česká správa sociálního zabezpečení v Praze ponechala rozhodnutí na soudu. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobce se stal částečně invalidním od 23. 9. 2003 pro onemocnění psoriasou s postižením kloubů, komplikovaném migrénosními záchvaty. Rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce byl stanoven ve výši 40 %. Částečná invalidita přetrvala při kontrolách v létech 2004, 2007, 2010, ke změně v posudkovém hodnocení došlo v roce 2013. Podle posudku o invaliditě lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře ze dne 27. 11. 2013 neodpovídá stav žalobce invaliditě I. stupně, postižení psoriasou odpovídá postižením podle kapitoly XII. položka 4, písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti činí 10 %. Tato míra poklesu pracovní schopnosti byla postupem podle § 3 odst. 1 vyhlášky zvýšena o 10 % bodů na celkových 20 %. Uvádí se, že jedná se o léta trvající onemocnění dlouhodobě v klidu, stav odpovídá lehkému funkčnímu postižení. Tento posudek byl podkladem pro rozhodnutí žalované ze dne 9. 12. 2013, jímž byl žalobci invalidní důchod odňat. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky z důvodů shodných se žalobními body. Pro účely námitkového řízení byl pořízen posudek lékařské posudkové služby žalované, kdy byla stanovena diagnóza, podle které je žalobce stižen psoriasou vulgaris dlouhodobě klidnou, psoriasou artrotis bez známek zánětu, Scheuermannovou chorobou, migrénou s aurou, dorzalgií a jedná se o stav po operaci varixů dolních končetin. Podkladem byly nálezy dermatovenerologa, revmatologa, chirurga a kompletní zdravotní dokumentace praktického lékaře. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla označena psoriasa s psoriatickou artritidou, ostatní poruchy zdravotního stavu nejsou důvodem invalidizace. Zlepšení a stabilizace zdravotního stavu je doložena lékařskými zprávami. Žalobcovo postižení odpovídá postižením podle kapitoly XII, položka 4 písm. a), kdy rozsah ztráty pracovní schopnosti odpovídá 10 %, pro ostatní komorbiditu byla takto stanovená míra poklesu pracovní schopnosti zvýšena o dalších 10 % na celkových 20 %. O prve uvedený posudek se opírá napadené rozhodnutí a uzavírá se, že při poklesu pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav o 20 % se o invaliditu ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění nejedná. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala odborná lékařská vyšetření, především revmatologické, neurologické, chirurgické a kožní povahy, uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen v posudkové komisi, a na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen migrénou s aurou s těžkým průběhem, psoriasou vulgaris chronica, psoriasou artrosa, bez známek zánětu, dorsalgií. Scheuermannovou chorobou, mononeuropatií ulnaris vpravo v oblasti loketního kloubu a dorsalis pedis lateralis v oblasti za zevním maleolem, alergickým astmatem bronchiale a jedná se o stav po operaci varixů. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce trpí psoriasou, od roku 2003 je v péči revmatologa pro psoriatickou artropatii, v roce 2004 proběhla ataka dnavé artritidy, k progresi potíží došlo v roce 2007, žalobce opakovaně prodělal operaci varixů, v roce 2013 byl přeléčen pro respirační infekt. Opakovaným vyšetřením u alergologa byla prokázána pylová alergie a spirometrií astma. Po léčbě rozsah postižení lupénkou a postižení kloubů psoriatickou artrosou neodpovídá stupni invalidity a bylo při předchozích řízeních správně posouzeno. Neurolog ve svých vyšetřeních však dokládá zvýšenou četnost migrénosních záchvatů s aurou, které se nezlepšily ani po nasazení nové léčby a žalobce vyřazují z pracovního procesu. Při záchvatech dochází k poruše řeči a je nezbytné uchýlit se do klidu. Jedná se o formu s těžkým průběhem, záchvaty jsou dlouho trvající s doprovodnými projevy. U žalobce se zjišťuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je migréna, kterou žalobce trpí od dětství. Nedošlo jen k aktuálnímu zhoršení při osobních problémech, ale vysoká častost migrénosních záchvatů je dlouhodobá a žalobce vyřazuje z pracovních povinností již po celé roky. Léčba kýžený efekt nepřinesla. Na rozdíl od lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře a lékaře žalované považuje posudková komise za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu migrénu těžké formy odpovídající kapitole VI, položka 11, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a bylo využito horní procentní hranice pro stanovení poklesu pracovní schopnosti ve výši 35 %. Ta zahrnuje i další komorbiditu. Doložená vyšetření revmatologická i kožní dokládají zlepšení a stabilizaci zdravotního stavu, jak kožních projevů lupenky, tak vlivu na postižení kloubů. Nejedná se o artritidu se zánětlivými projevy, ale o artrosu, laboratorní výsledky jsou bez zánětlivých projevů. Bylo však zjištěno, že dominantní příčinou pracovních výpadků je migréna s aurou a spolu s ostatními nemocemi odpovídá invaliditě I. stupně. Žalobce se zřetelem k posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR podal písemně závěrečný návrh, jímž navrhl napadené rozhodnutí pro odlišné skutkové zjištění zrušit a věc vrátit žalované k dalšímu řízení. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře traumatologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům především neurologické, dermatologické, revmatologické a chirurgické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je migréna s aurou s těžkým průběhem. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole VI, položka 11, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 35 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení žalobce projevuje. Poukázala na zvýšenou četnost migrenózních záchvatů s aurou, které se nezmenšily ani po nasazení nové léčby a žalobce vyřazují z pracovního procesu. Záchvaty se opakují i několikrát týdně, dochází při nich k poruše řeči a vedou k nezbytnosti přerušit práci. Toto postižení žalobce vyřazuje z pracovních povinností po celé roky a ten opuštění směny musí vždy napracovat. Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobce, když především zhodnotila stav způsobený postižením lupenkou, o němž uvedla, že došlo ke zlepšení a stabilizaci jak z hlediska kožních projevů, tak vlivu na postižení kloubů, kdy výsledky laboratorního vyšetření nedokládají zánětlivé projevy. O tomto postižení, jakož i další komorbiditě uvedla, že ta jsou zahrnuta do 35 % rozsahu ztráty pracovní schopnosti. V posudku se současně vysvětluje rozdíl mezi náhledem dominantní příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudkové komise a lékařů Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře a žalované v námitkovém řízení. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce, označila rozdíl mezi posudkovým nálezem svým a lékařů posudkové služby, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 35 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky pro přiznání, případně trvání nároku na invalidní důchod upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Podle § 39 odst. 1 zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. O první stupeň invalidity se pak jedná, činí-li pokles pracovní schopnosti pojištěnce nejméně 35 %, avšak nejvíce 49 % (§ 39 odst. 2 písm. a) zákona). Je-li posudkem posudkové komise doloženo, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy činí 35 %, pak je žalobce plně invalidní, přičemž invalidita odpovídá prvnímu stupni. Nebyl proto důvod odejmout žalobci invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady procesní povahy a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 4.719 Kč představující odměnu za tři úkony právní služby po 1.000 Kč (§ 9 odst. 2, § 7 bod 3 advokátního tarifu), 3x režijní paušál a 819 Kč na dani z přidané hodnoty, které je právní zástupce plátcem). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25. srpna 2014 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.