2 Ad 36/2012
č. j. 2 Ad 36/2012-27
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu, protože zdravotní stav žalobce neodpovídal kritériím pro invaliditu. Soud se opřel o posudek posudkové komise, který stanovil 10 % pokles pracovní schopnosti z důvodu chronické epikondylitidy pravého lokte. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je invalidita příslušná pouze při poklesu pracovní schopnosti minimálně o 35 %. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce L. P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 3.5.2012, č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 28.6.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 3.5.2012, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 5.3.2012, kterým byl žalobci odňat invalidní důchod od 14.4.2012. Žalobce v žalobě poukázal na svůj zdravotní stav a na své zdravotní obtíže s tím, že jeho zdravotní stav se nezlepšil natolik, aby byl schopen plného pracovního vytížení. V současné době se přidaly další zdravotní komplikace, lupenka a bolesti zad. Nejvíce limitující je pro žalobce bolest pravé ruky, kterou nemůže zatěžovat. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť napadené rozhodnutí je věcně správné, odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise stanovila diagnostický souhrn, u žalobce se jedná o chronickou radiální epikondylitidu pravého humeru, operace v roce 2006 a o Psoriasis vulgaris a recidivující algický syndrom krční, hrudní a bederní páteře při funkčních poruchách. Z posudkového závěru vyplývá, že u žalobce v roce 2006 se vyskytly obtíže s pravým loktem, byla diagnostikována epikondylitida humeru vpravo, v témže roce podstoupil žalobce operaci prvého lokte dle Hohmana. V pooperačním období byla u žalobce uznána částečná invalidita, bylo využito položky pro pooperační stavy s protrahovaným a komplikovaným hojením, částečná invalidita byla ponechána i v roce 2007 s použitím stejné položky, přestože šlo o jednoduchou a nekomplikovanou operaci a pooperační stav byl zhojen. V posledních dvou letech se obtíže vracejí v původní intenzitě, ortopedické vyšetření provedené v srpnu 2001 i vyšetření na jednání komise zjišťuje jen lehké funkční omezení lokte. Dále je žalobce léčen pro opakované ataky bolestí páteře, ataky lumbaga či obtíže krční a hrudní puáteře, které jsou funkčního charakteru a onemocnění lupénkou, která postihuje horní a dolní končetiny převážně v predilekčních lokalizacích. Tato zdravotní postižení nemají na pracovní schopnost významnější vliv. Lze konstatovat dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti významné pro pracovní schopnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je u žalobce dle komise chronická radiální epikondylitida pravého humeru, tedy úponová bolest radiálního epikotylu pravého humeru. Stav je jednostranný, postihující dominantní horní končetinu, porucha funkce je lehká. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal postižení uvedenému v kapitole XIII, oddílu C položce 2a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Zde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 5 – 10 st. Komise volí 10 %ˇvzhledem k postižení dominantní končetiny. Pro hodnocení nelze použít následující položky 2b ani 2c, neboť odborným lékařem ani vyšetřením při jednání komise nebyla shledána závažnější porucha funkce a nejde o postižení oboustranné. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře chirurga. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především ortopedické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, jímž je chronická radiální epikondylitida pravého humeru, tedy úponová bolest radiálního epikondylu pravého humeru. Jedná se o lehkou poruchu, proto zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII, oddílu C položky 2a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde je stanovena míra poklesu v rozmezí 5 – 10 %, komise zvolila 10 % vzhledem k postižení dominantní končetiny. Z ortopedického nálezu vyplývá, že se jedná o trvalé potíže s lehkým omezením hybnosti pravého lokte. Zdravotní stav žalobce byl v roce 2006 a 2007 posouzen podle posudkových kritérií daných přílohou č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. v platném znění, která pozbyla platnosti k 31.12.2009. V současné době pokles pracovní činnosti byl stanoven dle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a výsledek posouzení je odlišný. Pokud jde o recidivující bolesti páteře, jejich příčinou jsou funkční poruchy a lupenku, tak toto zdravotní postižení se na poklesu pracovní schopnosti dle závěru posudkového zhodnocení nepodílí. Soud poznamenává, že při rozhodování se vychází ze skutkového stavu, který tu byl ke dni rozhodnutí, proto případné nové nálezy nemají význam pro rozhodnutí. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom zdůvodnila, zabývala se dalším zdravotním postižením páteře a lupenky, reagovala na výhrady žalobce, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 10 % pokles pracovní schopnosti. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Kritéria pro určování poklesu pracovní schopnosti stanoví § 39 odst. 4 zákona. Z posudku posudkové komise je zřejmé, že komise se zabývala zdravotním stavem žalobce, zhodnotila trvalost ovlivňující pracovní schopnost žalobce, při dodržení kritérií daných § 39 odst. 4 vyhlášky posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce 10 %, pak žalobce invalidní není. Nárok žalobce na invalidní důchod proto zanikl a žalovaná dodržela příkaz plynoucí z § 56 odst. 1 písm. a/ zákona o důchodovém pojištění a dosud vyplácenou dávku žalobci odňala. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 a § 56 odst. 1 písm. a/ zákona o důchodovém pojištění, a proto soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 29. října 2012 Samosoudkyně: Mgr. Helena N u t i l o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.