2 Ad 36/2014
č. j. 2 Ad 36/2014-30
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zvýšení stupně invalidity na třetí stupeň. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil rozsah ztráty pracovní schopnosti na 60 %. Tento rozsah odpovídá druhému stupni invalidity podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Soud uznal posudek za úplný a přesvědčivý, protože zohlednil všechny relevantní zdravotní postižení, včetně demyelinizačního onemocnění typu roztroušené sklerózy a komorbidit. Žalobkyně neměla právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla zamítnuta.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně B.M., bytem P., T. 473/A, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12.5.2014, č.j. X, takto:
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 4.6.2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 12.5.2014 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o žádosti o změnu stupně invalidity a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobkyně vyjádřila nesouhlas, že je limitována rozsahem chůze, poukazovala na kvalitu chůze, nezohlednění unavitelnosti při malé zátěži, na výzvu soudu zopakovala výhrady učiněné v původním podání a uvedla, že jí vykonávaná práce v zkráceném úvazku je při progresi nemoci vyčerpávající. Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům učiněným posudkovou komisí MPSV ČR. Z posudkových spisů vyplývá, že žalobkyně byla uznána částečně invalidní od 19.6.2009 pro onemocnění demyelinizační chorobou typu roztroušené sklerózy. Ke změně stupně invalidity na stupeň druhý došlo ode dne 29.5.2012 na základě posudku o invaliditě ze dne 8.8.2012. Dne 10.3.2014 žalobkyně požádala o zvýšení stupně invalidity pro zhoršení zdravotního stavu. Pro účely tohoto řízení byl vypracován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku posudek o invaliditě ze dne 14.3.2014. Posudkový lékař vycházel ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře, neurologických vyšetření a rehabilitačního vyšetření. Za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav označil demyelinizační onemocnění typu roztroušené sklerózy a rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení stanovil ve výši 60 %, přičemž žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Zdravotní postižení bylo podřazeno kapitole VI, položka 6, písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Uvádí se, že postižení nelze hodnotit jako zvlášť těžké funkční postižení s těžkou poruchou motoriky na úrovni těžkých paréz končetin, se závažnou afektivní nebo kognitivní poruchou. Tento posudek byl podkladem pro rozhodnutí žalované ze dne 27.3.2014, jímž byla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala včas námitky, ve kterých poukázala na svá omezení v možnosti pohybu, nebyla zohledněna nově zjištěná příčina bolestí zad a změny na páteři pro artrózu. V námitkovém řízení byl vyhotoven dne 29.4.2014 posudek o invaliditě, kdy bylo vycházeno ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře žalobkyně, kontrolního vyšetření MS centra v Českých Budějovicích a několika neurologických nálezů a nálezu rehabilitačního. V diagnostickém souhrnu se uvádí demyelinizační onemocnění typu roztroušené sklerózy, depresivní porucha a polytopní vertebrogenní algický syndrom. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivý zdravotního stavu žalobkyně byla označena roztroušená skleróza s progresivním průběhem. Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál žalobkyně podstatně nelimitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílejí v malé funkčně nevýznamné míře. Hodnocení lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení je nahlíženo jako vyčerpávající, uvádí se, že doložená vyšetření nedokládají posudkově významnou progresi, výsledné postižení spadá do obrazu pro roztroušenou sklerózu středně těžkého funkčního postižení až těžkého postižení. Ve volbě posudkového kritéria jsou zhodnoceny dorsalgie na podkladě degenerativních změn páteřových. Navýšení rozsahu ztráty pracovní schopnosti není důvodné, protože žádná z komorbidit nemá takový funkční dopad, aby odpovídala invaliditě některého stupně. Uzavírá se, že k datu vydaného rozhodnutí bylo příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti postižení podle kapitoly VI, položka 6, písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. odpovídající poklesu pracovní schopnosti ve výši 60 %. Míra pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. Po takto doplněném řízení bylo dne 12.5.2014 vydáno napadené rozhodnutí, které se opírá o posudek lékařské služby žalované, v odůvodnění se popisují posudková zjištění a uvádí se reakce posudkového lékaře na uplatněné námitky. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen komplexně nad rozsah námitek. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 60 %, takže ke změně stupně invalidity nedošlo a žalobkyně je i nadále invalidní ve druhém stupni. Protože podmínky pro vznik invalidity třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění nebyly splněny, byly námitky žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí shledány nedůvodnými. Krajský soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Ta popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické povahy a stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena demyelinizačním onemocněním centrální nervové soustavy typu roztroušené sklerózy primárně chronické progrese, má chronický bolestivý syndrom páteřní pro degenerativní změny a depresivní poruchu reaktivní. V posudkovém nálezu se uvádí, že vzhledem k vzdělání, znalostem a zkušenostem a předchozím výdělečným schopnostem byla posuzována jako administrativní pracovnice. Opakovaně byla projednána za účelem invalidizace. U žalobkyně byl se zřetelem k neurologickému vyšetření z 19.6.2014 zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou je roztroušená skleróza s primárně progresivním průběhem a lehce i vertebrogenní obtíže v LS oblasti páteře. Z popsaného vyšetření specialisty MS centra plyne, že žalobkyně je limitována především dosahem i kvalitou chůze pro postižení dolních končetin při paraparéze. Výsledné postižení je středně těžké až těžké, což koreluje s funkčním hodnocením specialisty. Posudková komise zvolila posouzení podle kapitoly VI, položka 6, písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kde se míra poklesu pracovní schopnosti stanoví ve výši 60 %, přičemž tímto zhodnocením je zohledněna i veškerá další komorbidita, psyché i páteř. Další navýšení není nutné. Žádná z komorbidit nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě zdůvodnila použití posudkového kritéria odpovídající invaliditě nějakého stupně. Položku 6, písm. e) použít nelze, protože se nejedná o zvlášť těžké funkční postižení při těžkých parézách končetin, při případné odkázanosti na invalidní vozík se závažnými afektivními nebo kognitivními poruchami, EDSS musí být vyšší než 7. Uzavírá se, že invalidita odpovídá druhému stupni. Posudková komise reagovala na žalobní výhrady žalobkyně a uvedla, že komplexně je v 60 % poklesu pracovní schopnosti zohledněna unavitelnost, celková slabost, problémy s rovnováhou, bolesti nohou a zad i křeče. Výběr zaměstnání nelze zohledňovat, je třeba posuzovat ve vztahu k zaměstnání, které žalobkyně zastávala po nejdelší část svého života a ke kterému má vzdělání tj. jako administrativní pracovnice. V úvahu byly vzaty veškeré doložené materiály a nikde nebylo zmíněno, že zdravotní stav se zhoršil až do funkčního postižení většího než EDSS 7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o zvýšení stupně invalidity je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 .s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem. Soud vyšel při svém rozhodování především z posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm vyplývajícím z odborných lékařských nálezů, především neurologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je demyelinizační onemocnění typu roztroušené sklerózy. Toto zdravotní postižení pak podřadila kapitole VI, položka 6, písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 60 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na to, že jedná se o postižení středně těžké až těžké, odpovídající funkčnímu hodnocení specialisty EDSS 6. Současně uvedla, že další položce vyhlášky pod bodem 6 písm. e) postižení žalobkyně podřadit nelze, protože to by předpokládalo hodnocení specialisty EDSS vyšší než 7. Posudková komise se zabývala dalšími postiženími žalobkyně, především postižením páteře a depresivní poruchou, o nichž uvedla, že žádné z nich nedosahuje intenzity odpovídající některému stupni invalidity a jsou zohledněna v míře poklesu pracovní schopnosti stanovené ve výši 60 %. Dále bylo reagováno na žalobní výhrady žalobkyně, kdy bylo uvedeno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 60 % zohledňuje unavitelnost, celkovou slabost, problémy s rovnováhou, bolesti nohou, zad a křeče. Při posuzování rozsahu ztráty schopnosti je pak nezbytné vycházet z takového zaměstnání, které žalobkyně vykonávala po nejdelší část svého pracovního života a ke kterému má vzdělání. Tudíž byla posudkově hodnocena jako administrativní pracovnice. Při posuzování zdravotního stavu žalobkyně a jeho vlivu na pracovní potenciál byly vzaty v úvahu všechny doložené materiály, z nichž nevyplývá, že zdravotní stav žalobkyně by se zhoršil. K výhradě žalobkyně, že neměla být posuzována jako administrativní pracovnice, poukazuje soud na to, že byly zohledněny nejen předchozí výdělečné schopnosti žalobkyně, ale i jí dosažené vzdělání, znalosti a zkušenosti. Kromě toho je zapotřebí vzít v úvahu posudková kritéria vysvětlená v posudku o tom, že nejedná se o zvlášť těžké funkční postižení při těžkých parézách končetin při případné odkázanosti na invalidní vozík se závažnými afektivními nebo kognitivními poruchami, u kterých se předpokládá veličina EDSS vyšší než 7, kdežto u žalobkyně takové hodnocení činí 6,0. Již z toho důvodu nelze postižení žalobkyně podřadit pod položku 6 písm. e) přílohy k vyhlášce bez ohledu na to, v jaké profesi byla žalobkyně hodnocena. Z důvodů vyjádřených ve sdělení žalobkyně z 21.8.2014 nelze nahlížet posudek posudkové komise jako nesprávný či neúplný. Přezkumné řízení soudní není pokračováním řízení správního, což se projevuje v tom, že soud při svém rozhodování vychází ze skutkového stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. Proto nelze přihlížet k neurologickému vyšetření z 21.8.2014. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, reagovala na žalobní výhrady žalobkyně, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a učinila úsudek o tom, že není důvod pro aplikaci některého z korekčních faktorů, pak požaduje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 60 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Jednotlivé stupně invalidity jsou upraveny v § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. O invaliditu druhého stupně se jedná tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pojištěnce nejméně 49 % a nedosahuje více jak 69 % (§ 39 odst. 2, písm. b) zákona). O třetí stupeň invalidity se jedná tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti nejméně 70 % (§ 39 odst. 2, písm. c) zákona). Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 60 %, pak stupeň invalidity žalobkyně odpovídá stupni druhému. Žádost žalobkyně o přiznání třetího stupně invalidity proto nemá opodstatnění. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 2, písm. b) a c) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25. srpna 2014 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.