2 Ad 42/2012
č. j. 2 Ad 42/2012-29
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
2Ad 42/2012 - 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce R. M. , proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12.7.2012 č.j. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Brno ze dne 12.7.2012 č.j. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 19.7.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 12.7.2012 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 17.5.2012 o zamítnutí žádosti o změnu stupně invalidity. Žalobce poukazuje na to, že skutkové zjištění žalované neodpovídá skutečnému zdravotnímu stavu. Psychický stav žalobce se zhoršil, trpí depresí, která brání v každodenních činnostech. Česká správa sociálního zabezpečení ponechala rozhodnutí na soudu. Z posudkových spisů vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Pokračování - 2 - 2Ad 42/2012 Žalobce byl uznán plně invalidním od 10.1.2006 pro depresivní poruchu chronifikovanou. Plná invalidita přetrvala při kontrole v roce 2007. Ke snížení stupně invalidity na stupeň druhý došlo při kontrole v roce 2010. Bylo uzavřeno, že rozsah ztráty pracovního potenciálu pro onemocnění depresivní chorobou činí 50 %. Se stejným výsledkem bylo uzavřeno přezkoumání zdravotního stavu žalobce v řízení o žádosti o změnu stupně invalidity, kdy pro depresivní chronifikovanou poruchu bylo učiněno zjištění o tom, že rozsah pracovní schopnosti žalobce poklesl o 60 %. Zjištění posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Pelhřimově bylo podkladem pro rozhodnutí žalované ze dne 17.5.2012, jímž žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu byla zamítnuta. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí námitky, ve kterých poukázal na to, že jeho zdravotní stav se zhoršuje. Námitkové řízení bylo doplněno posudkem o invaliditě, jehož podkladem byl především psychiatrický nález a zdravotnická dokumentace ošetřujícího lékaře. Za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byla označena chronická depresivní porucha a porucha osobnosti schizoidní. Toto zdravotní postižení bylo podřazeno kapitole V, položka 4 písm. d/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena ve výši 60 %. Důvod k aplikaci předpisu o korekčních faktorech nebyl shledán. Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky žalobce zamítla, přičemž své rozhodnutí opřela o výsledky přezkoumání zdravotního stavu žalobce posudkovým lékařem žalované. Uzavírá se, že se zřetelem k rozsahu ztráty pracovní schopnosti ve výši 60 % ke změně stupně invalidity nedošlo, a proto žalobci nelze přiznat invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c/ zákona o důchodovém pojištění. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise popsala výsledky odborných lékařských vyšetření především psychiatrické a psychologické povahy a k dispozici měla zdravotní dokumentaci praktického lékaře. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen těžkou poruchou osobnosti schizoidního typu s diagnostikovanými poruchami efektivity ve formě deprese až těžkého stupně chronického charakteru s poruchami kognitivních funkcí. Má hyperurikémii, nefrolithiasu, poruchu tukového metabolismu, chronický bolestivý syndrom krční a hrudní páteře, pollinosu, hypothyreosu a trpí nadváhou. Posudkový nález vyznívá v tom smyslu, že žalobce je vyučen prodavačem a v tomto oboru pracoval do roku 2003. Od listopadu 2002 byl ambulantně léčen u psychiatra, kdy psychiatr shledal postupný vývoj depresivní poruchy s její masivní chronifikací. Podařilo se léčbou dosáhnout částečných remisí poruchy. Projevuje se sezónnost poruchy, následně dochází k postupné stabilizaci stavu do úrovně sociální remise s chronicky přetrvávajícími psychopatologickými symptomy. Poukazuje se na reziduální symptomatologii v oblasti efektivity a vůle, afektivní labilitu, subdepresivní ladění s masivní anhaedonií, hyproprosexi, dekoncentraci pozornosti. Je popsáno selhávání v zátěžových psychických i fyzických situacích s následnou destabilizací psychického stavu, zvýšená unavitelnost. Poruchy Pokračování - 3 - 2Ad 42/2012 vnímání, myšlení nebo intelektu zaznamenány nebyly. Subjektivní obtíže korelují s jeho postižením ve sféře psychické. Žalobce dále prodělal dnavý záchvat, ledvinovou koliku, sezónní alergickou rýmu, trpí bolestmi páteře a poruchou tukového metabolismu. Tyto zdravotní problémy jsou bez podstatného posudkového dopadu. Posudková komise konstatovala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je těžká porucha osobnosti schizoidního typu s poruchami efektivity ve formě deprese až těžké a poruchy kognitivních funkcí. Jedná se o chronifikovaný stav, který se léčbou nepodařilo zlepšit. Odborné nálezy svědčí o nulovém pracovním potenciálu. Nebyla správně uchopena korelace mezi nálezem psychiatra a psychologa, na prvním místě nešlo o poruchu afektivity depresivního typu, naopak v popředí je porucha osobnosti schizoidního typu, kdy je prokázáno narušení pracovního a společenského fungování ve více než dvou oblastech, a to v emotivitě, afektivitě, ve způsobu chování, zvládání interpersonálních situací a v oblasti vztahů. Jde o těžké postižení s narušením výkonu většiny denních aktivit, o žalobce se stará rodina. Jde o stav, kdy projevy se blíží jiné závažné duševní poruše, schizotypní poruše. Zde nemusí být poskytována péče ústavní, dojde-li ke zvládnutí ambulantním zvýšeným úsilím. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídá postižením podle kapitoly V položka 7 písm. c/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 70 %. Nejde o stav pod písmenem b/, protože u žalobce se nejedná o středně těžké postižení, nejde pouze o opakované situační dekompenzace, ale stav chronifikovaný, trvalý, bez léčebného ovlivnění s nulovým pracovním potenciálem, s autistickým myšlením s poruchami již i kognitivními. Vyšetření psychologa s využitím testování pomohlo zdravotní postižení žalobce posoudit lépe, než setrvání dle psychiatra na jednou již stanovené hlavní diagnóze. Těžká deprese nemůže mít trvání stálé, jde jen o epizody různě dlouhé, ale porucha osobnosti je trvalého rázu a zde již těžce chronifikovaná se specifikací schizotypální, a to již v době podání žádosti o posouzení zdravotního stavu dne 15.2.2012. Vznik třetího stupně invalidity byl posudkovou komisí určen od 20.2.2012. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o zvýšení stupně invalidity pro zhoršení zdravotního stavu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 .s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke Pokračování - 4 - 2Ad 42/2012 zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem. Soud vyšel při svém rozhodování z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel k objektivním lékařským nálezům především psychologické a psychiatrické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je těžká porucha osobnosti schizoidního typu. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole V, položka 7 písm. c/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce ve výši 70 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala na to, že je prokázáno narušení pracovního i společenského fungování žalobce, jedná se o těžké porušení s narušením výkonu většiny denních aktivit, kdy o žalobce se stará rodina. Jedná se o stav chronifikovaný, který je trvalý, bez léčebného ovlivnění a s nulovým pracovním potenciálem, autistickým myšlením a poruchami již i kognitivními. K tomuto zjištění přispělo psychologické vyšetření, kdy v popředí je porucha osobnosti trvalého rázu těžce chronifikovaná a nikoli těžká deprese. Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími vypočtenými v klinické diagnóze, o nichž uvedla, že jsou ve své podstatě bez posudkových dopadů. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj názor na to odůvodnila, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 70 % pokles pracovní schopnosti. Invaliditu a její stupně upravuje § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. O třetí stupeň invalidity se pak jedná tehdy, poklesla-li pracovní schopnost pojištěnce nejméně o 70 % /§ 39 odst. 2 písm. c/ zákona/ Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce činí 70 %, pak u žalobce jedná se o invaliditu třetího stupně. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 2 písm. c/ zákona. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení bude žalovaná vycházet ze zjištění posudkové komise o tom, že žalobce je invalidní ve třetím stupni od 20.2.2012. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalobci v řízení žádné náklady nevznikly. Pokračování - 5 - 2Ad 42/2012
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 29. října 2012 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.