2 Ad 43/2012
č. j. 2 Ad 43/2012-36
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí žalované o snížení stupně invalidity ze třetího na druhý, protože zdravotní stav žalobce odpovídá třetímu stupni invalidity podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil 70% pokles pracovní schopnosti z důvodu těžkého postižení páteře a komorbidit. Rozhodnutí bylo v rozporu s právním předpisem, protože nezohlednilo celkový zdravotní stav a jeho dopad na pracovní způsobilost. Věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce J. B., zast. JUDr. Tomášem Farou, advokátem v Praze 4, Na Květnici 713/7 proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 28.5.2012, č.j. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 28.5.2012 č.j. X, se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.642,-- Kč ve lhůtě t ř í dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 20.7.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 25.5.2012 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o snížení invalidity z třetího na druhý stupeň. Napadenému rozhodnutí je vytýkáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 60 % byl subjektivně zhodnocen lékařkou posudkové služby, která se se žalobcem potkala v městské jídelně v Táboře, kdy ten se pohyboval bez berlí. Subjektivní náhled lékařky ovlivnil stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, kdy nebylo přihlédnuto k objektivně zjištěnému zdravotnímu stavu žalobce. Poukazuje se na vyšetření žalobce v nemocnici v Táboře o tom, že zdravotní stav žalobce uspokojivý není a plánuje se další operace. To svědčí o tom, že zdravotní stav žalobce stabilizovaný není. Proto je napadené rozhodnutí vadné. Česká správa sociálního zabezpečení ponechala rozhodnutí na soudu. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobce byl uznán plně invalidním od 20.11.2003 pro těžkou artrózu pravého kyčelního kloubu s nekrózou hlavic. Ke změně stupně invalidity pro stav po totální endoprotéze pravého kyčelního kloubu došlo od 31.1.2005, kdy žalobce byl posouzen jako invalidní částečně. Okresní správa sociálního zabezpečení v Táboře vydala dne 2.4.2007 rozhodnutí, jímž žalobce byl uznán plně invalidním. Kontrole invalidity byl žalobce podroben v roce 2011, kdy posudkový lékař uzavřel, že žalobce je plně invalidní pro postižení páteře. K další kontrole zdravotního stavu a pracovního potenciálu žalobce došlo v letošním roce, kdy za rozhodující zdravotní postižení žalobce bylo označeno postižení páteře, které posudková komise podřadila kapitole XIV, oddíl B, položka 8, písm. b/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozsahu 40 %. Postupem podle § 3 odst. 2 vyhlášky byla tato hodnota zvýšena o 10 procentních bodů na celkových 50 %. Na základě tohoto zjištění vydala žalovaná dne 14.3.2012 rozhodnutí, jímž od 6.5.2012 byl snížen stupeň invalidity ze třetího stupně na stupeň druhý. V námitkovém řízení byl zdravotní stav žalobce přezkoumán posudkovou službou žalované, která na podkladě především výsledků vyšetření ortopedického, neurologického a interního označila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu postižení páteře. To bylo podřazeno kapitole XIII, oddíl E, položka 1 písm. d/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena ve výši 60 %. Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření především ortopedické a spondylochirurgické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným neurologem a odborným traumatologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů pak stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen chronickým lumboischidadickým syndromem iritačním s iradiací bolesti do pravé dolní končetiny, je po implantaci totální endoprotézy pravého kyčelního kloubu a jeho reinplantaci, má arteriální hypertenzi korigovanou léčbou, hyperurikémii a jaterní steatózu. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce vyučen není, dlouhodobě pracoval jako lesní dělník, naposled jako ošetřovatel skotu v zemědělském družstvu, od roku 2001 nebyl zaměstnán. Žalobce je stižen chronickým lumboischidadickým syndromem iritačním s iradiací bolesti do pravé dolní končetiny, kdy operačním výkonem na spondylochirurgii Fakultní nemocnice v Motole v Praze dne 3.6.2011 byla provedena dekomprese L2–3 laminektomie L5, dekomprese L4–S1, posterolaterální déza L2-S1 SSE PA L2-3-4-5-S1. O ostatní komorbiditě spočívající především v implantaci totální endoprotézy pravého kyčelního kloubu se uvádí, že bylo prokázáno aseptické uvolnění umělé kloubní jamky, totální endoprotéza byla extrahovaná a došlo k reinplantaci. Pro stálé bolesti dochází k ortopedovi a do ambulance léčby bolesti. Ortoped shledal, že lem okolo dříku a osifikace jsou mohutné, klinicky byla zjištěna hybnost kyčle tak, že flexe jde dobře, ale rotace pro bolesti možné nejsou. V komisi bylo ověřeno, že došlo k hypotrofii svalstva pravé dolní končetiny, omezení hybnosti v pravém kyčelním kloubu, které lze hodnotit jako středně těžkého stupně, má těžkou poruchu dynamiky LS páteře a oboustrannou areflexii na dolní končetině. V roce 2011 byla prokázána lehká motorická léze nervu tibialis bilaterálně a středně těžké motorické léze levého nervu peroneus vertebrogenní etiologie, kdy nález je oboustranný. Dne 3.6.2011 došlo k operaci páteře. Konstatuje se omezení aktivní hybnosti žalobce výrazným způsobem zejména v úseku LS páteře, kdy jde o těžké funkční postižení, zjištěno omezení pravého kyčelního kloubu, i to je hodnoceno jako těžké funkční postižení a obě tato postižení mají podstatný vliv na pracovní schopnost žalobce. Žalobce na ně není adaptovaný a jeho zachovalé tělesné schopnosti mu neumožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost v dělnické profesi. Projevy kořenového dráždění jsou trvalého charakteru, neurologický nález je dlouhodobě funkčně významný, kdy byla shledána atrofie svalstva pravé dolní končetiny a dále porucha hybnosti této končetiny. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídá postižením podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1 písm. d/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl určen ve výši 70 %. Stalo se tak s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Uzavírá se, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní ve třetím stupni. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o snížení stupně invalidity je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Dochází-li k odnětí pobíraného důchodu, jedná se o to, aby posudková komise se přesvědčivě vypořádala s otázkou, zda u posuzovaného došlo ke zlepšení zdravotního stavu, či jeho stabilizaci, případně v čem spočívá rozdíl mezi původním uznáním plné invalidity a současným posudkovým závěrem. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů neurologa a traumatologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů především ortopedické a spondylochirurgické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je těžké postižení páteře. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII, oddíl E, položka 1 písm. d/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce ve výši 70 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala na výsledky vyšetření po operaci páteře a funkčně významné nálezy, okolnost, že kořenové dráždění je trvalého charakteru, přihlédla k obtížím, které toto postižení žalobci přináší, další komorbiditě a jeho dělnické profesi. Posudková komise se zabývala dalším zdravotním postižením, jímž je především stav po implantaci a reinplantaci pravého kyčelního kloubu, stav tohoto kloubu a atrofii svalstva na pravé dolní končetině. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení žalobce způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj názor na to odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 70 % pokles pracovní schopnosti. Invaliditu a její stupně upravuje § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce činí 70 %, pak u žalobce jedná se o invaliditu třetího stupně. Nebyl tu proto důvod stupeň invalidity žalobce snížit ze stupně třetího na stupeň druhý. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 2 písm. c/ zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení bude žalovaná vycházet ze zjištění posudkové komise o tom, že zdravotní stav žalobce pro jeho nepříznivý zdravotní stav odpovídá třetímu stupni invalidity. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 3.642 Kč sestávající z odměny advokáta za tři úkony právní pomoci po 500 Kč, třikrát režijní paušál po 300 Kč a na jízdném uskutečněném vozidlem tovární značky Ford, registrační značky 2 AX 9631 635 Kč při vzdálenosti mezi pobočkou advokátní kanceláře, procesním soudem a zpět, celkem 116 km, průměrné spotřebě benzinu 5,1 l na 100 km v ceně paliva 34,70 Kč a náhradě za 1 km jízdy 3,75 Kč a dalších 1,77 Kč na náhradě za palivo.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 29. října 2012 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.