2 Ad 43/2014

Rubrum

2Ad 43/2014 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce J. F., právně zastoupeného JUDr. Igorem Nitrianským, advokátem, Prachatice, Kostelní náměstí 16, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 7. 2014, čj. X, t a k t o :

Výrok

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 7. 7. 2014 čj. X a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 6. 2014 čj. X se z r u š u j í a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 5.889 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci. (1) Žalobou doručenou dne 31. 7. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 7. 7. 2014 čj. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 6. 2014 čj. X o uložení povinnosti žalobci vrátit přeplatek na invalidním důchodu pro invaliditu II. stupně a vdovském důchodu paní H. F., nar. dne X, zemřelé dne X, a to podle Pokračování - 2 - 2Ad 43/2014 § 64 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů za období od 20. 3. 2014 do 19. 4. 2014 v částce 9.782 Kč do osmi dnů od právní moci rozhodnutí, a toto rozhodnutí potvrzeno. (2) Žalobce v žalobě namítal, že podmínky ustanovení § 64 odst. 5 splněny nebyly, kdy již v námitkách proti prvostupňovému rozhodnutí uvedl, že odmítl dědictví po své matce a žádnou finanční částku nepřevzal ani neobdržel. Žalobce nežil se svou matkou v době její smrti ve společné domácnosti, přestože matka žila v nemovitosti, jejíž je žalobce vlastníkem na adrese P., K.

11. Žalobce však v této nemovitosti nežil, ale žil a dosud žije ve společné domácnosti se svou partnerku Bc. M. V. v bytě č. 5 situovaném v I. podlaží domu na adrese X. Proto bylo navrženo zrušení rozhodnutí správního orgánu I. i II. stupně a vrácení věci k dalšímu řízení. (3) K žalobě žalobce přiložil usnesení Okresního soudu v Písku ve věci projednání pozůstalosti po paní H. F. pod čj. X, z něhož je zřejmé zastavení dědického řízení a rovněž je v tomto usnesení uvedena doručovací adresa pro žalobce X. Usnesení o zastavení dědictví po zemřelé H. F. bylo vydáno dne 25. 4. 2014. Dále byla předložena nájemní smlouva uzavřená mezi Nemocnicí Prachatice a.s. ze dne 25. 1. 2012 a Bc. M. V. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (4) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že vyplácela invalidní a vdovský důchod pro paní H. F. posledně bytem X. Jmenovaná dne X zemřela. Žalovaná jí dne 19. 3. 2014 poukázala splátku důchodu za období od 20. 3. 2014 do 19. 4. 2014 ve výši 9.782 Kč, která jí nenáležela. Proto požádala o vrácení této částky banku, která sdělila, že částku vrátit nemůže, neboť na účtu finanční prostředky nejsou a účet byl dne 26. 3. 2014 zrušen. Dle sdělení banky neměly ke dni úmrtí právo disponovat s účtem jiné osoby. Žalovaná s výpisu z technologického centra Ministerstva vnitra zjistila, že žalobce se zemřelou oprávněnou žil ve společné domácnosti. Proto bylo vydáno rozhodnutí, kterým bylo uloženo žalobci vrátit přeplatek na dávce důchodového pojištění podle § 64 odst. 5 věty druhé zákona o důchodovém pojištění ve výši 9.782 Kč. Žalovaná uvedla, že obdržela od žalobce odvolání, ve kterém byl vyjádřen nesouhlas s rozhodnutím ze dne 10. 6. 2014, ke kterému žalobce přiložil usnesení Okresního soudu v Písku čj. X ze dne 25. 4. 2014, kterým bylo zastaveno řízení ve věci projednání pozůstalosti po matce žalobce. (5) V průběhu námitkového řízení žalovaná nezjistila důvody, které by vedly k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, a proto bylo rozhodnutí potvrzeno. K námitkám žalobce žalovaná uvedla, že neměla žádný důvod pochybovat o tom, že žalobce žil s oprávněnou v době její smrti v domácnosti a případně k tomu provádět šetření. Žalobce byl dle zjištění žalované dítětem žijícím v domácnosti s oprávněnou a nedoložil ani nenamítal, že tomu bylo jinak. Ustanovení § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění představuje objektivní odpovědnost za výsledek, a tudíž Česká správa sociálního zabezpečení pouze zkoumala, kdo je subjektem této objektivní odpovědnosti. Zjistila, že tímto subjektem je dítě oprávněné, které s ní žilo v době její smrti v domácnosti. Pokud by se žalobci podařilo u soudu prokázat, že nemá povinnost vrátit přeplatek žalované, žalovaná navrhla, aby nebyla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, neboť doklady byly předloženy soudu až po rozhodnutí žalované a pokud by tyto doklady byly předloženy žalované včas, nemuselo by dojít k soudnímu sporu. Pokračování - 3 - 2Ad 43/2014 III. Obsah správních spisů (6) Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: (7) Česká správa sociálního zabezpečení na základě detailu výplaty invalidního důchodu II. stupně a vdovského důchodu H. F. za období od 20. 3. 2014 do 19. 4. 2014 zjistila, že jmenovaná dne X zemřela a z toho důvodu jí nenáleží splátka důchodu ve výši 9.782 Kč. Proto požádala dne 4. 4. 2014 Českou spořitelnu a.s. centrálu o vrácení poukázané částky z důvodu úmrtí důchodce. Obdržela informaci, že účet zemřelé H. F. byl dne 26. 3. 2014 zrušen. Česká spořitelna sdělila dne 29. 5. 2014, že ke dni úmrtí zemřelé H. F. neměly k účtu mimo majitele dispoziční právo žádné jiné osoby. Z toho důvodu byla podána dne 6. 6. 2014 žádost o sdělení spořících osob. Žalovaná obdržela výpis z technologického centra MV ČR, z něhož je zřejmé, že žalobce měl adresu v P., K. č. d. X, zemřelá H. F., P., K. č. d. X a S. K. a H. K., P., K. čp. X. (8) Dne 10. 6. 2014 vydala Česká správa sociálního zabezpečení pod č. X rozhodnutí, kterým žalobci uložila podle § 64 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění povinnost vrátit přeplatek v částce 9.782 Kč, který vznikl za období od 20. 3. 2014 do 19. 4. 2014 na invalidním důchodu pro invaliditu II. stupně a vdovském důchodu vyplaceném zemřelé matce žalobce H. F. a to do osmi dnů od právní moci rozhodnutí. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že žalobce je dítětem zemřelé a v době její smrti s ní žil ve společné domácnosti. Postupováno bylo podle § 64 odst. 5 zák. č.155/1995 Sb., tato odpovědnost je objektivní, tzn., že účastník řízení je odpovědný za vrácení přeplatku i tehdy, jestliže jeho vznik nezavinil. (9) Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. V odvolání uvedl, že je synem zemřelé H. F., ale důchod neobdržel, v bance byl účet v debetu a všechny příchozí platby si banka ponechala. Jako syn matce vypravoval pohřeb, ale dědictví odmítl. Z toho důvodu bylo vydáno usnesení X ze dne 25. 4. 2014 vydané Okresním soudem v Písku, kterým bylo dědické řízení zastaveno. V tomto usnesení čj. X vydaném dne 25. 4. 2014 soudní komisařkou I. P. je uvedena adresa pro doručování žalobci P., H. X. Toto usnesení je přílohou odvolání. (10) O odvolání bylo rozhodnuto dne 7. 7.2014 pod čj. X tak, že námitky se zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X ze dne 10. 6. 2014 se potvrzuje. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že žalované byly doručeny námitky žalobce, k nimž připojil usnesení Okresního soudu v Písku čj. X ze dne 25. 4. 2014, podle něhož byl účastníkem řízení vypravitelem pohřbu a byl mu vydán majetek nepatrné hodnoty. V rozhodnutí není úvaha o tom, jak s informacemi uvedenými v tomto usnesení Česká správa sociálního zabezpečení naložila, je z něj pouze zřejmé, že setrvala na závěru vysloveném v prvostupňovém rozhodnutí. Proto napadené rozhodnutí potvrdila. Rozhodnutí žalované bylo adresováno žalobci na adresu P., K. X, z doručenky připojené k rozhodnutí je zřejmé, že tato adresa byla přeškrtnuta a je připojena informace o změně ukládací pošty v Prachaticích, kde žalobce rozhodnutí převzal. IV. Právní názor soudu (11) V dané záležitosti soud postupoval podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání Pokračování - 4 - 2Ad 43/2014 žalobou napadeného rozhodnutí správního orgánu. Napadený výrok rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil. (12) Žalobce v žalobě namítal, že nesouhlasí s rozhodnutím, kterým mu byla uložena povinnost vrátit přeplatek v částce 9.782 Kč, který vznikl za období od 20. 3. 2014 do 19. 4. 2014 na invalidním důchodu pro invaliditu II. stupně a vdovském důchodu zemřelé matky žalobce. Nebyly totiž splněny zákonem stanovené podmínky uvedené v § 64 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Žalobce nežil s matkou (oprávněnou) v době její smrti v domácnosti a dědictví odmítl. V té době žil a dosud žije ve společné domácnosti se svou partnerkou Bc. M. V. na adrese P., H. X. (13) Podle ustanovení § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného jiná osoba než oprávněný, je tato jiná osoba povinna vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného, které byly připsány na takový účet po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého oprávněného. Není-li takové osoby, jsou povinni plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky důchodu za dluh oprávněného, který se vypořádává v rámci dědictví. (14) Žalobce žalovanému správnímu orgánu vytýkal, že mu uložil povinnost uhradit přeplatek ve výši 9.782 Kč s odkazem na ustanovení § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, přestože nebyly naplněny citované zákonné podmínky a rozhodnutí tudíž nejsou postavena na zákonném podkladu. Žalobce totiž nežil s oprávněnou (jeho matkou) v době její smrti v domácnosti. Dědictví po matce odmítl. V době smrti své matky žil v domácnosti se svou partnerkou Bc. M. V. na adrese P., H. X. Žalovaný správní orgán tudíž nezjistil dostatečně skutkový stav věci a porušil tím základní zásady správního řízení. Žalobce ani nepředvolal k ústnímu jednání a nevyslechl jej ke zjištění skutečného stavu, s kým žil v domácnosti. Spokojil se se stavem formálním, který zjistil výpisem z technologického centra, kde zjistil evidovanou adresu. Žalobce soudu při jednání předložil evidenční list pro výpočet nájemného a služeb spojených s nájmem bytu partnerky žalobce Bc. M. V., kde je uveden počet členů domácnosti dva a dále protokol o předání bytu v P., H. X, ke kterému došlo ke dni 31. 10. 2014. (15) Soud námitku dostatečného nezjištění skutkového stavu věci považuje za důvodnou. V řízení na prvním stupni správní orgán vyšel formálně z údajů výpisů z technologického centra, na základě kterých dovodil, že žalobce žil v domácnosti s matkou H. F.. Jeho úvaha uvedená v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí se týkala pouze naplnění podmínky druhé věty ustanovení § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, kdy shledal, že žalobce byl dítětem zemřelé oprávněné a žil s ní v době jejího úmrtí ve společné domácnosti. V rozhodnutí není uvedeno na základě jakého zjištění a důkazů k tomuto závěru dospěl. V námitkovém řízení, poté kdy žalobce vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím, kdy mu byla stanovena povinnost vrátit přeplatek ve výši 9.782 Kč, uvedl, že dědictví odmítl, důchod, který byl zaslán na účet matky po její smrti nepřevzal, a ten proto zůstal v bance, která si příchozí platby ponechala a dědické řízení bylo zastaveno. K tomu přílohou svého odvolání (námitek) přiložil usnesení Okresního soudu v Písku ve věci projednání pozůstalosti po zemřelé H. F. V tomto usnesení je uvedeno, že adresa pro doručování žalobci je v P., H. X. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce učinil toto usnesení přílohou svých námitek, bylo Pokračování - 5 - 2Ad 43/2014 povinností žalovaného správního orgánu vzhledem k nesouhlasu žalobce se stanovením povinnosti vrátit přeplatek se s touto skutečností vypořádat. Žalované rozhodnutí bylo sice žalovaným správním orgánem zasíláno na adresu žalobce v P., K. X, ale vzhledem k nemožnosti doručit žalobci na tuto adresu je z dokladu o doručení zřejmé, že bylo doručováno na adresu v Prachaticích a současně je vykazována změna ukládací pošty. (16) Žalovaný správní orgán v žalobou napadeném rozhodnutí vycházel pouze z objektivní odpovědnosti žalobce ve smyslu § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, kdy pokud je prokázáno, že osoba žije s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti je povinna vrátit splátky důchodu oprávněného, které byly na takový účet pro ni připsány. Žalovaný správní orgán neprovedl žádné dokazování k tomu, aby ověřil, zda je naplněn zákonem stanovený předpoklad, ze kterého vycházel při vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Tím došlo k porušení základních zásad správního řízení, a to zásady dostatečně zjištěného stavu věci, která v popisovaném případě nebyla naplněna. (17) Žalovaný správní orgán neumožnil žalobci před vydáním rozhodnutí seznámit se s podklady pro jeho vydání a vyjádřit se k nim. Z toho důvodu nebyl dodržen postup stanovený správním řádem, což mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí. (18) Soud, s ohledem porušení povinnosti správním orgánem zjistit dostatečně skutkový stav věci, při řízení před krajským soudem doplnil dokazování. Vyslechl svědkyni Bc. M. V., která potvrdila, že v době úmrtí matky žalobce s ní žalobce žil v domácnosti. K tomu žalobce při jednání před krajským soudem doplnil další podklady, a to evidenční list pro výpočet nájemného a služeb pro byt, který užívala Bc. M. V., kde v evidenčním listu je uveden počet členů domácnosti dva. Současně byl předložen protokol o předání bytu Bc. M. V. ke dni 31. 10. 2014. Na základě těchto dokladů lze vyslovit závěr, že žalobce prokázal, že v době úmrtí jeho matky nebyla splněna podmínka stanovená v § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, která je uvedena ve větě druhé tohoto ustanovení, neboť žalobce se svou matkou nežil v době její smrti v domácnosti. Žalobce prokázal, že v této době žil se svou přítelkyní Bc. M. V. (19) Soudu přísluší ve smyslu § 65 a násl. s.ř.s. přezkoumat v intencích žalobních námitek zákonnost vydaného rozhodnutí. V dané věci soud zjistil s ohledem na výše uvedené, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nebyl zjištěn dostatečným způsobem. Skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu v dokazování. V dalším řízení bude proto zapotřebí na základě doplněného dokazování soudem znovu správním orgánem I. stupně zhodnotit skutkový stav věci ve smyslu § 50 odst. 4 správního řádu. Poté bude zapotřebí podklady zhodnotit a vyslovit správní úvahu spolu se závěrem v dané věci. Tuto úvahu nemůže za správní orgán učinit soud, kterému přísluší pouze přezkoumat zákonnost vydaného správního rozhodnutí. Správní orgán je přitom v dalším řízení závazným právním názorem soudu vázán. V. Závěr, náklady řízení. (20) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto rozhodnutí žalovaného podle § 78 odst. 1 ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. z důvodu, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ rozhodnutí nemá oporu ve spise zrušil a věc vrátil žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Pokračování - 6 - 2Ad 43/2014 (21) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení úspěšný, a proto mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5.889 Kč představující odměnu právního zastoupení podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 276/2000 Sb. za tři úkony právní pomoci po 1.000 Kč celkem 3.000 Kč 3x režijní paušál po 300 Kč, tedy 900 Kč, 21 % DPH ve výši 819 Kč (právní zástupce žalobce je plátcem DPH) a cestovné ve výši 1.170,07 Kč, celkem náklady řízení 5.889 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 20. července 2015 Samosoudkyně: JUDr. Marie T r n k o v á v. r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka