2 Ad 45/2013
č. j. 2 Ad 45/2013-42
ZRUŠENO VYŠŠÍM SOUDEM NSS 5 Ads 1/2014-40- KS Č. Budějovice 2 Ad 45/2013-42
- NSS 5 Ads 1/2014-40
Citované zákony (6)
Rubrum
2Ad 45/2013 - 42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce J. J., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15.4.2013 č.j. 2012/98808- 412/51, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 7.6.2013 Městskému soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí o rozkladu ze dne 15.4.2013 č.j. 2012/98808-412/51, jímž byl zamítnut rozklad žalobce v záležitosti prominutí výše splatných nedoplatků pro účely poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pokračování - 2 - 2Ad 45/2013 V žalobě se poukazuje na podmínky příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a požadavky, za kterých lze požádat o prominutí nedoplatků na pojistné. Žádosti žalobce o prominutí nedoplatků nebylo vyhověno. Vyjadřuje se nesouhlas s odůvodněností zkoumání příčinné souvislosti mezi důvody uvedenými žalobcem a nesplněním podmínky bezdlužnosti, jestliže jde o posouzení případů z hlediska zvláštního zřetele. Proto je na napadené rozhodnutí nahlíženo jako na nepřezkoumatelné. Hodnocení zvláštního zřetele v řízení o rozkladu je nesprávné a neúplné a proto nezákonné. Tento pojem nelze vykládat výlučně podle předpisu, ve kterém je obsažen. Proto nemělo být vycházeno pouze z objektivních hledisek. Jsou-li připuštěny výjimky, nelze je vztáhnout pouze na okolnosti nezávislé na vůli člověka. Dlužná částka byla zaplacena včas, problém nastal při bankovních převodech a vznikl v souvislosti se státním svátkem. Žalobce situaci přechodně řešil úvěrem, ze kterého vyplácel mzdy a další platby. Finanční prostředky zajistil 27.9.2012, platba byla na účet zapsána podle interních pravidel opožděně. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žádosti žalobce o prominutí splnění podmínky bezdlužnosti nebylo vyhověno, protože nebyla jednoznačně prokázána příčinná souvislost mezi tvrzením žalobce a nesplněním podmínky bezdlužnosti v důsledku státního svátku, který připadl na pátek 28.9.2012. Žalobce měl ke dni 30.9.2012 nedoplatek na pojistném a penále na sociální zabezpečení ve výši 91.630,- Kč a tento nedoplatek byl uhrazen dne 10.10.2012, tedy až osmý pracovní den po státním svátku. Nedoplatek u Všeobecné zdravotní pojišťovny ve výši 17,- Kč byl uhrazen 15.10.2012. K zamítnutí rozkladu došlo proto, že státní svátek nelze považovat za důvod výjimečný a hodný zvláštního zřetele. Za takové důvody lze považovat pouze okolnosti žalobcem neovlivnitelné, nečekané a nezávislé na jeho vůli objektivně způsobující nemožnost včasného plnění platební povinnosti. Podmínku bezdlužnosti lze prominout tehdy, jestliže se jedná o výjimečný případ hodný zvláštního zřetele. Výjimečnost lze shledat, protože o prominutí uvedené podmínky bylo žádáno poprvé. V řízení je zapotřebí zkoumat, zda existuje důvod tvrzený v žádosti, ale i okolnost, zda tento důvod měl skutečně za následek, že zaměstnavatel nesplnil podmínku bezdlužnosti ke stanovenému datu. Jestliže důvod uvedený v žádosti neměl za následek nedodržení podmínky bezdlužnosti, nelze se zabývat hodnocením tohoto důvodu z hlediska zvláštního zřetele. Jestliže žádost byla odůvodněna odkazem na státní svátek dne 28.9.2012, avšak k úhradě nedoplatků došlo ve dnech 10.10.2012 a 15.10.2012, nebylo možno spatřovat příčinnou souvislost mezi důvodem uvedeným žalobcem a nesplněním podmínky bezdlužnosti. Proto nebylo možno dospět k závěru, že jedná se o případ zvláštního zřetele hodný. Žalobce pak ve správní žalobě prakticky popřel jediný důvod, který původně uvedl ve své žádosti o prominutí podmínky bezdlužnosti, a to státní svátek připadající na pátek dne 28.9.2012 s tím, že současně uvedl úplně jiné důvody, a to nedostatek finančních prostředků, které musel řešit úvěrem. Až ve správní žalobě byly uvedeny takové důvody, které mu zcela jednoznačně musely být známy v době, kdy podával žádost o prominutí splnění podmínky bezdlužnosti, a které mohl uplatnit v žádosti. Ani přechodný nedostatek finančních prostředků však zaměstnavatelské subjekty nezbavuje jejich zákonné povinnosti odvádět za své zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné ve veřejném zdravotním pojištění ve lhůtách splatnosti. Ze spisu žalovaného vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Žalobce podal dne 12.10.2012 žádost o výjimku podle § 78 odst. 13 zákona o zaměstnanosti. V žádosti se uvádí, že žalobce dne 27.9.2012 hotově složil v Komerční bance dlužné pojistné za zaměstnance s tím, že je ihned připsáno na účet České národní banky. K připsání na účet u ČNB došlo až 1.10.2012, ačkoliv hotovost byla složena fakticky tři dny Pokračování - 3 - 2Ad 45/2013 předem, přičemž poukazuje se na to, že dne 28.9.2012 byl státní svátek. Proto bylo požadováno odstranění tvrdosti zákona a poskytnutí výjimky. Žalobce doložil dva doklady o vkladu hotovosti na účet v Komerční bance dne 27.9.2012. Vklady činily 45.106,- Kč a 45.631,- Kč. Podle průběhu výpočtu stavu konta žalobce od 1.10.2012 do 10.10.2012 existovala ke dni 30.9.2012 pohledávka ve výši 91.629,98 Kč. Dále se uvádí penále, údaj o tom, kolik bylo zaplaceno do 10.10.2012 a jaká částka k úhradě zbývá. Dne 15.10.2012 je datována žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. O vymezení chráněného pracovního místa uzavřel žalobce dohodu s úřadem práce dne 25.6.2012. Všeobecná zdravotní pojišťovna vydala dne 23.10.2012 potvrzení, že nedoplatek žalobce na pojistném k datu 30.9.2012 činí 17,- Kč a byl uhrazen dne 15.10.2012. Podle potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku ze dne 3.12.2012 měl žalobce ke dni 30.9.2012 nedoplatek na pojistném ve výši 91.630,- Kč. Nedoplatek v částce 89.952,- Kč byl uhrazen 1.10.2012 složením v hotovosti na pokladně Komerční banky dne 27.9.2012, penále ve výši 1.678,- Kč bylo dne 1.10.2012 uhrazeno ve výši 785,- Kč složením v hotovosti na pokladně Komerční banky, zbylé penále ve výši 893,- Kč bylo uhrazeno dne 10.10.2012 hotovostním vkladem na pokladně OSSZ v Písku. O žádosti žalobce rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 11.12.2012 tak, že splnění podmínky splatných nedoplatků podle § 78 odst. 4 písm. b) zákona o zaměstnanosti nebylo prominuto. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že celkový nedoplatek existující k 30.9.2012 byl uhrazen dne 10.10.2012 doplacením dlužného penále ve výši 893,- Kč. K původní právní situaci nebylo možno přihlížet, protože penále nejsou koncem čtvrtletí vypočtena k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí a nelze je v termínu do konce čtvrtletí uhradit. Protože žalobce neuhradil pojistné v té výši, ve které byl povinen je uhradit, ač si musel být vědom, že vzniklé pohledávky podléhají další penalizaci, lze konstatovat, že v důsledku státního svátku připadajícího na pátek 28.9.2012 své splatné nedoplatky evidované k 30.9.2012 uhradil dne 10.10.2012, ke kterému byla potvrzena bezdlužnost žalobce. V rozkladu se žalobce ohradil proti úsudku o tom, že o úhradě penále věděl s výkazem nedoplatků. Výše penále byla žalobci oznámena až po 30.9.2012. Žalobce připustil část své viny a současně poukázal na důsledky výpadku jednoho dne. Pokud by 28.9.2012 nebyl státní svátek, platba by se uskutečnila včas. Napadené rozhodnutí o rozkladu je odůvodněno tím, že okolnost, že dne 28.9.2012 byl státní svátek, nelze považovat za výjimečnou a hodného zvláštního zřetele. Za takové důvody lze považovat důvody neovlivnitelné a nepředpokládané, nezávislé na jeho vůli. Tím není existence státního svátku, protože nic nebránilo splnění povinnosti v dostatečném časovém předstihu. V té souvislosti je poukazováno na potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že veškeré nedoplatky byly uhrazeny až 10.10.2012. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Pokračování - 4 - 2Ad 45/2013 Žalobce byl příjemcem příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. Úprava poskytování příspěvku je obsažena v § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v novelizovaném znění. Podle § 78 odst. 4 zákona se příspěvek poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem. Nemá nedoplatek na pojistném a penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění s výjimkou případů m.j. podle § 78 odst. 4 písm. b) zákona, kdy součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10.000,- Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do pěti pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky úřadu práce dozvěděl. V případě, že si údaje o nedoplatcích zjistil úřad práce sám, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad povinnosti mlčenlivosti vůči úřadu práce, uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen krajské pobočce úřadu práce doložit. Splnění prve uvedené podmínky může Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 78 odst. 13 zákona na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout, pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Mezi účastníky není sporu o tom, že pojistné a penále na sociálním a zdravotním pojištění nebylo do 30.9.2012 zaplaceno. Žalobce podal písemnou žádost o prominutí splnění podmínky podle § 78 odst. 4 písm. b) zákona. Ministerstvo může nesplnění podmínky prominout ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele. Z takto formulovaného oprávnění ministerstva vyplývá, že rozhoduje se na základě správního uvážení. Jednak je na ministerstvu možnost o výjimce rozhodnout, jednak děje se tak v případech hodných zvláštního zřetele. Zákonem formulovaná možnost prominout splnění konkrétní podmínky neznamená takovou povinnost, z čehož je zapotřebí dovodit, že na prominutí splnění podmínky právní nárok není. To se pak projevuje při přezkumné činnosti napadeného rozhodnutí soudem, na němž je posoudit, zda správní uvážení nevybočilo z mezí daných zákonem či nebylo zneužito. To vyplývá z ustanovení § 78 odst. 1 věta druhá s.ř.s. Správní orgány obou instancí se zabývaly tím, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, které žalobce spatřoval v tom, že platbu na dlužné pojistné a penále na sociálním pojištění hotově zaplatil v Komerční bance dne 27.9.2012, avšak vzhledem k tomu, že v následujících dnech byl státní svátek a den pracovního volna a den pracovního klidu, byla platba na účet správce pojistného uhrazena 1.10.2012. Při rozhodování bylo vycházeno z toho, že dlužné pojistné a penále žalobce uhradil 1.10.2012, 10.10.2012 pak byla uhrazena částka odpovídající penále. Dne 15.10.2012 byl pak uhrazen dluh na pojistném na zdravotní pojištění ve výši 17,- Kč. Tato skutková zjištění představovala podklad pro úsudek o tom, jsou-li dodrženy důvody hodné zvláštního zřetele pro prominutí nedodržení konkrétní podmínky. Prvostupňový správní orgán dovodil, že chybí příčinná souvislost mezi důvody tvrzenými žalobcem a nesplněním podmínky bezdlužnosti, z čehož dovodil, že jeho věc nemůže být podřazena případu výjimečnému a hodnému zvláštního zřetele. V rozkladovém řízení byl pak pojem případu výjimečného a hodného zvláštního zřetele vyložen tak, že jemu lze podřadit pouze takové důvody, které jsou účastníkem řízení neovlivnitelné, nepředpokládané, nečekané, nezávislé na jeho vůli objektivně způsobující nemožnost Pokračování - 5 - 2Ad 45/2013 včasného plnění platební povinnosti. Těmto důvodům nelze podřadit existenci státního svátku, protože žalobci nic nebránilo splnit povinnost v dostatečném časovém předstihu. Z toho, co bylo uvedeno o úsudku a o pojmu důvodu výjimečného a hodného zvláštního zřetele vyplývá, že úsudek o tom, je-li takový důvod dán, je založen na důkazních prostředcích založených ve spise. Správní uvážení neodporuje zásadám logického uvažování a je v souladu s účelem, který se poskytováním příspěvku sleduje. V rozhodnutí obou instancí se v odůvodnění uvádí, z jakých skutkových zjištění bylo při rozhodování vycházeno a je rovněž seznatelné, jak bylo správní uvážení vyloženo a co bránilo podřadit důvody tvrzené žalobcem výjimečnému důvodu zvláštního zřetele hodnému. Rozhodnutí je proto přezkoumatelné, jestliže obsahuje popis skutkového zjištění a úvahu správního orgánu o tom, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele pro prominutí zákonem požadované podmínky. K žalobnímu bodu o názoru správního orgánu I. stupně na to, představuje-li žalobcův případ důvody výjimečné a hodné zvláštního zřetele, soud uvádí, že rozhodnutí vydané v první a druhé instanci představují jeden celek. V rozhodnutí o rozkladu je pak výslovně specifikováno, jaké skutečnosti jsou podřaditelné důvodům hodným zvláštního zřetele a vztaženo k žádosti žalobce se uvádí, že státní svátek takovým důvodem není, jestliže bylo možno zákonnou povinnost splnit v časovém předstihu. Jde-li o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a má-li být rozhodováno o povolení výjimky pro nesplnění zákonných povinností stanovených tímto zákonem, pak je zapotřebí při úsudku o tom, je-li tu důvod podřaditelný případům hodným zvláštního zřetele vycházet právě z předpisu, který poskytování příspěvku reguluje. Úsudek o tom, je-li dán takový důvod, je správním uvážením, které nelze nahradit uvážením soudcovským a takový přístup by znamenal nepřípustný zásah do správního uvážení. K postupům ČNB je zapotřebí uvést, že obě platby na dlužné pojistné a penále se uskutečnily 27.9.2012 v hotovosti v 15:49 hod. a 15:51 hod. Tvrzení o nezbytnosti opatřit úvěr u pobočky Oberbank v Písku nebylo uplatněno v průběhu správního řízení a se zřetelem k ustanovení § 75 odst. 1 s.ř.s., kdy při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, nelze k tomuto novému tvrzení přihlížet. Správnímu orgánu takový důvod předestřen nebyl a ten se jím zabývat nemohl a proto tak nemůže činit v přezkumném řízení soudním soud. Při rozhodování o výjimce postupuje ministerstvo podle obsahu žádosti. Porovnáním důvodů obsažených v žádosti s napadeným rozhodnutím je zřejmé, že právě vzhledem k tomu, co žalobce tvrdil, byla jeho žádost projednána. Nelze proto dovodit, že žalobci bylo upřeno právo na rovné postavení v daném řízení. Žádost žalobce byla projednána ve lhůtě dvou měsíců, tedy v souladu s ustanovením § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu. Rozhodnutí o rozkladu bylo vydáno dne 15.4.2013, avšak překročení lhůty podle prve označeného předpisu za použití ustanovení § 152 odst. 4 správního řádu neznamená vadu rozhodnutí s dopadem do jeho zákonnosti. Soud proto uzavřel, že žalovaný při správním uvážení nepřekročil zákonem stanovené meze ani správního uvážení nezneužil. Pokračování - 6 - 2Ad 45/2013 Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s předpisy, na které se v žalobě poukazuje. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé administrativní činnosti. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 23. října 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.