2 Ad 46/2013
č. j. 2 Ad 46/2013-29
V PLATNOSTICitované zákony (11)
Rubrum
2 Ad 46/2013 - 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce P.Z., bytem M., X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 11.7.2013, č.j. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 11.7.2013, č. j. X se pro vady řízení z r u š u j e a věc se v r a c í České správě sociálního zabezpečení v Praze k dalšímu řízení. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
: I. Vymezení věci 1) Žalobou doručenou dne 5.8.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 11.7.2013, č.j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2.5.2013, č.j. X, a toto rozhodnutí potvrzeno. 2) Žalobce v žalobě namítal, že nebyl správně posouzen jeho zdravotní stav. K výzvě soudu, aby odstranil vady žaloby zaslal doplněk žaloby dne 2.9.2013. V tomto doplňku žalobce popsal předchozí průběh správního řízení. Zrekapituloval splnění podmínek soudního řízení, kdy je dána věcná a místní příslušnost Krajského soudu v Českých Budějovicích, Pokračování - 2 - 2Ad 46/2013 vyčerpal řádné opravné prostředky, které zákon připouští a podal žalobu ve lhůtě stanovené soudním řádem správním. Žalobce vytkl žalované, že vydaným rozhodnutím a posudkem o invaliditě ze dne 16.4.2013 byl zkrácen na svých právech, neboť tvrzením, že došlo ke stabilizaci zdravotního stavu žalobce, došlo ke snížení procenta poklesu jeho pracovní schopnosti a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byl ohodnocen jako invalidita II. stupně. S tímto závěrem žalobce vyslovil nesouhlas. Žalobce je osobou s paranoidně depresivním syndromem. Není schopen vykonávat žádné souvislé zaměstnání. Nemůže setrvat déle na nohách a chodit, ani vykonávat úklidové práce, popř. práce pro obec, a to ani na zkrácený úvazek. Zdravotní potíže žalobce jej ovlivňují v jeho pracovní schopnosti vzhledem k adaptabilitě, kdy není schopen vykonávat práce navržené posudkovým lékařem bez zhoršení svého zdravotního stavu. Důkazní prostředky nebyly řádně zhodnoceny a provedené dokazování nevyústilo v řádně zjištěný skutkový stav, z něhož by správní orgán při svém rozhodování vycházel. Rozhodnutí navíc není dostatečně srozumitelným a přesvědčivým způsobem odůvodněno. Bylo proto navrženo zrušení rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení, kdy dle žalobce jeho zdravotní stav odůvodňuje přiznání invalidity III. stupně. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu 3) Žalovaná k věci uvedla, že se v dané věci jedná o odbornou lékařskou otázku, a proto navrhla provést posudek příslušnou Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. III. Obsah správních spisů 4) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku, dne 16.4.2013 s diagnózou schizoafektivní porucha, depresivní typ, těžká, epilepsie kryptogenní s řídkou frekvencí záchvatů, epi. záchvat neměl než déle 1 rok, chron. dysfunkce bederní páteře, normální neurologický nález, bez deficitu, který určil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položka 3 písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 2.5.2013, č.j. X snížila podle § 56 odst.1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně od 16.6.2013, a tím i výši invalidního důchodu na částku 6.534,-Kč. Proto rozhodnutí podal žalobce dne 27.5.2013 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek vydané rozhodnutí a dospěla k závěru, že se námitky zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem České správy sociálního zabezpečení dne 25.6.2013 bylo zjištěno, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., ve zněních pozdějších předpisů, který omezuje duševní i fyzické schopnosti žalobce a má vliv na pokles pracovní schopnosti žalobce, přičemž pokles pracovní schopnosti činí 60 %. 5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 15.10.2013 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého Pokračování - 3 - 2Ad 46/2013 zdravotního stavu žalobce, v době vydání napadeného rozhodnutí bylo zvlášť těžké postižení způsobené poruchou s trvalými bludy, kdy trvá reziduální symptomatika, při níž může být nebezpečný svému okolí, sekundární těžká depresivní symptomatika závažně narušuje výkon všech denních aktivit. Komise konstatovala, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezuje duševní schopnosti žalobce významné pro pracovní schopnost a zdravotní postižení odpovídá postižení uvedenému v kapitole V, položka 3 písm. e) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro kterou se stanoví rozmezí poklesu pracovní schopnosti 70 % až 80 %. Vzhledem k míře obtíží komise zvolila, vzhledem k relativní stabilizaci zdravotního stavu, dolní hranici, tj 70 %. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve III. stupni. Komise na rozdíl od posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku a České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice, hodnotila míru poruchy, jako zvlášť těžkou. Zdravotní stav nepovažuje za stabilizovaný, když před rozličnou psychickou symptomatiku během psychiatrické péče dospěl k poruše s trvalými bludy s nutností ochranné psychiatrické léčby. Reziduální symptomatika přetrvává, bludy disimuluje, stabilizace je značně relativní, za podmínek trvalé léčby neuroleptiky a klidového režimu. Sekundární depresivní symptomatika těžkého stupně závažně narušuje i základní sociální fungování, kdy se o sebe žalobce nepostará, stejně jako se nepostará o chod domácnosti. V zátěži hrozí relaps, při němž je nebezpečný svému okolí. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. U žalobce se jednalo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %. 6) Závěr komise vyslovila na základě vyšetření žalobce komisi dne 15.10.2013 primářkou MUDr. D.T., odbornou neuroložkou a MUDr. A.F., odbornou psychiatričkou. Dále na základě lékařského nálezu MUDr. L.B., praktické lékařky Psychiatrické léčebny v Dobřanech, zprávy z hospitalizace ve dnech 26.1.2012 do 25.5.2012, psychiatrické ambulance Všeobecné fakultní nemocnice Praha Psychiatrické kliniky, MUDr. M.S. ze dne 14.3.2013 a 20.5.2013, neurologické ambulance MUDr. M. C., Praha 6 ze dne 14.3.2013 a dne 27.9.2012, neurochirurgie ambulance MUDr. V.P. České Budějovice ze dne 10.6.2010, psychologického vyšetření PhDr. V.S. Písek, ze dne 27.1.2010 a neurologie, ambulance Nemocnice Písek MUDr. J. Š. ze dne 6.5.2011. IV. Právní názor soudu 7) V dané záležitosti soud postupoval podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů, (dále s.ř.s.) a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odst. 2 téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil. 8) Podle ust. § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti podle odst. 2 za a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50%, avšak nejvýše o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odst. 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost Pokračování - 4 - 2Ad 46/2013 odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem, znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odst. 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35% a nejvíce o 69% a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70% též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odst. 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odst. 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé pracovní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. 9) V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 2.5.2013, č.j. X, kterým byla snížena od 16.6.2013 výše jeho invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Stalo se tak v důsledku posudku lékaře Okresního správy sociálního zabezpečení ze dne 16.4.2013, který dospěl k závěru, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 60 %. V námitkovém řízení byl vypracován dne 25.6.2013 nový posudek o invaliditě, ve kterém dospěl lékař k závěru, že pracovní schopnost žalobce poklesla o 60 %, a tudíž byl závěr prvostupňového orgánu potvrzen. 10) Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 15.10.2013, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Komise totiž dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil 70 %. 11) Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce tak, že odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V, položka 3 písm. e) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 70% až 80 %. Komise vzhledem k míře obtíží zvolila hranici 70 %. Na rozdíl od posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku a České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice, hodnotila komise míru poruchy, jako zvlášť těžkou. Zdravotní stav nepovažovala za stabilizovaný, neboť přes rozličnou psychickou symptomatiku během psychiatrické péče dospěl žalobce k poruše s trvalými bludy s nutností ochranné psychiatrické léčby. Reziduální symptomatika přetrvávala, bludy disimilované, stabilizace je značně relativní a za podmínek trvalé léčby neuroleptiky a klidového režimu Pokračování - 5 - 2Ad 46/2013 sekundární depresivní symptomatika je těžkého stupně a závažně narušuje základní sociální fungování žalobce. Žalobce se nepostará o sebe, ani o domácnost a v zátěži hrozí relaps, přičemž je nebezpečný svému okolí. Pro závěr, který komise vyslovila, využila zprávu z hospitalizace Psychiatrické léčebny v Dobřanech, psychiatrické zprávy z ambulance vypracované MUDr. M.S., ze dne 14.3.2013 a 20.5.2013. Přihlédla i k vlastnímu vyšetření na jednání komise a duševní poruchu považuje za zvlášť těžkou. 12) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobce je třeba hodnotit jako zvlášť těžkou poruchu, kdy pokles pracovní schopnosti stanovila na 70%. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto byl nesprávný závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení zamítnuty. Naopak zdravotní stav žalobce, který byl zjištěn na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, odůvodňoval u žalobce ponechání invalidity III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. V. Závěr, náklady řízení 13) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěrů, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě III. stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) zákona č.155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání, proto bylo rozhodnuto tak, že žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty Pokračování - 6 - 2Ad 46/2013 nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. listopadu 2013 Samosoudkyně JUDr. Marie K r y b u s o v á, v.r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.