2 Ad 46/2015
č. j. 2 Ad 46/2015-32
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. Soud se opřel o posudek Posudkové komise MPSV, podle něhož činí pokles pracovní schopnosti žalobkyně 25 %. Tento rozsah nedosahuje zákonné hranice 35 % potřebné pro vznik invalidity podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Posudek byl shledán úplným a přesvědčivým, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně V.Č., bytem X, zast. JUDr. Ing. Miroslavem Noskem, advokátem v Táboře, Světlogorská 2765/4, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 7. 2015 čj. X, t a kto: Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 13. 7. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání žalované ze dne 2. 7. 2015 čj. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o invalidní důchod a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobkyně v žalobě poukazuje na svá zdravotní postižení a jejich projevy, přičemž nesouhlasí s hodnocením rozsahu ztráty pracovní schopnosti u postižení neuralgií trojklaného nervu. Dále dovozuje, že jsou dodrženy podmínky pro zvýšení rozsahu ztráty pracovní schopnosti postupem podle § 3 vyhlášky a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně odpovídá druhému stupni invalidity. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně byla pro účely projednání žádosti o invalidní důchod posouzena lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře v roce 2011, kdy za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byla označena neuralgie způsobující 20% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Shodně byla v námitkovém řízena posouzena lékařskou posudkovou službou žalované. Pro účely rozhodování o žádosti žalobkyně o invalidní důchod byla žalobkyně posouzena lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře, kdy posudkový lékař dne 13. 4. 2015 uzavřel, že u žalobkyně jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je neuralgie způsobující 25% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Na základě tohoto posouzení byla rozhodnutím žalované ze dne 24. 4. 2015 žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně uplatnila námitky, ve kterých vyjádřila nesouhlas s posouzením zdravotního stavu. V námitkovém řízení byl lékařskou posudkovou službou žalované vypracován posudek o invaliditě, kdy za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byla označena neuralgie středně těžké formy, která odpovídá postižením podle kapitoly VI, položka 12, písm. b), byla zvolena horní hranice dané položky ve výši 20 % poklesu pracovní schopnosti a se zřetelem k tíži postižení a nález podle vyšetření magnetickou resonancí s plánovanou neurochirurgickou intervencí byl takto stanovení rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšen o dalších 10% bodů na celkových 40 %. Současně se uvádí, že nejedná se o neuralgii těžké formy se zřetelem k průběhu onemocnění a terapii. Žádná z komorbidit nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě odůvodnila použití takového kritéria, které by odpovídalo invaliditě. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které se o prve uvedený důkaz opírá. Posudkový závěr lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře zhodnotil lékař lékařské posudkové služby žalované jako správný, jestliže se opírá o zjištěný zdravotní stav a jeho funkční důsledky, přičemž o tomto zdravotním stavu nejsou pochybnosti. Mezi lékařskými nálezy žádné rozpory nejsou, proto je posudek nahlížen jako správný a vychází ze zjištění, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 30 %. V důsledku toho nejsou splněny požadavky § 38 a 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění předepsané pro vznik invalidity. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurochirurgické povahy, zprávu ambulance léčby bolesti a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižená neuralgií n. V vlevo druhé a třetí větve, má skoliózu Th a L páteře s rotací, trpí meningiomem, arachnoidální cystou a chronickým algickým syndromem C a Th páteře. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobkyně je posuzována jako administrativní pracovnice. Má esenciální neuralgii trigeminu pod dobu 20 let, měla záchvatovité bolesti, kdy konzervativní terapie nebyla příliš účinná. Byla sledována pro meningiom. Dne 25. 9. 2015 jí byla provedena mikrovaskulární dekomprese resekcí komprimující žíly, pooperačně je bez komplikací, došlo ke zřetelné úlevě od neuralgií, v obličeji má normální čití. Z hospitalizace byla propuštěna 30. 9. 2015 s normálním neurologickým nálezem, již trvale bez neuroleptik, doporučen šetřící režim po dobu 1 měsíce s dispenzarizací neurologem. Od poloviny října 2015 je léčena pro periferní parézu lícního nervu vlevo a navštěvuje rehabilitaci. Byl shledán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla v době vydání napadeného rozhodnutí neuralgie nervu V vlevo, druhý a třetí větve. Ostatní komorbiditě, skolióze Th a L páteře s rotací, meningiomu, arachnoidální cystě a algickému syndromu C a Th páteře se uvádí, že tato postižení neomezují aktivní hybnost žalobkyně a nemají podstatný vliv na její pracovní schopnost. Žalobkyně je plně adaptovaná na své zdravotní postižení, čemuž odpovídá posudkově objektivně zjištěný stav. V lékařské zprávě z 25. 9. 2015 se uvádí, že byla provedena mikrovaskulární dekomprese resekcí komprimující žíly, pooperační průběh byl bez komplikací. Subjektivně došlo k jasné úlevě od neuralgií, čití v obličeji je normální, mozkové nervy bez lateralizace a stav byl uzavřen jako normální neurologický nález. Do domácího ošetření byla žalobkyně propuštěna ve stabilizovaném stavu. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v době rozhodné pro posouzení zdravotního postižení odpovídala postižením podle kapitoly VI, položka 12, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009Sb., v novelizovaném znění, kde je rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven v rozmezí 10 až 20 %. Posudková komise zvolila horní hranici ve výši 20 % se zřetelem k tíži obtíží, které toto postižení přináší. Dané postižení nemá charakter těžké formy a nelze proto aplikovat položku 13 písm. c). Po úspěšném operačním řešení neuralgie je žalobkyně schopna vykonávat administrativní činnosti odpovídající její kvalifikaci. Ke zvýšení rozsahu ztráty pracovní schopnosti o 5% bodů na celkových 25 % při využití § 3 vyhlášky došlo se zřetelem k tomu, že žalobkyně je i nadále neurology sledována a dispenzarizovana. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vycházel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která zhodnotila zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k objektivním lékařským nálezům, především neurologické a neurochirurgické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž v době vydání napadeného rozhodnutí byla neuralgie nervu V vlevo druhé a třetí větve. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole VI, položka 12 písm. b) vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 % odůvodnila důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Současně uvedla, že nejedná se o těžkou formu neuralgie, a proto nelze aplikovat položku 12 písm. c). Současně se poukazuje na příznivý efekt operačního léčení tohoto zdravotního problému žalobkyně. Posudková komise se dále zabývala postiženími uvedenými v diagnostickém souhrnu podřazených pod ostatní komorbiditu, o nichž uvedla, že tato postižení nemají podstatný vliv na pracovní schopnost žalobkyně. Komise využila možnost danou § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti zvýšila o dalších 5% bodů na celkových 25 %. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a aplikovala předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 25 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Se zřetelem k přednesu učiněnému při jednání soud poukazuje na to, že pro účely podání posudku měla posudková komise k dispozici řadu odborných vyšetření neurologické povahy dokládající zdravotní stav žalobkyně v době vydání napadeného rozhodnutí založená ve spise a ten byl komisi předložen (např. neurologické zprávy z 29. 10. 2014, 28. 11. 2014, 4. 3. 2015). Podmínky pro vznik invalidity upravuje § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu je pojištěnec invalidní, činí-li pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Je-li posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 25 %, pak žalobkyně invalidní není. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 21. prosince 2015 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.