2 Ad 49/2012
č. j. 2 Ad 49/2012-42
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Rubrum
2Ad 49/2012 - 42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Krybusovou v právní věci žalobce J.N., zastoupeného obecným zmocněncem Ladislavem Novákem, bytem Radětice 107, Bechyně proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19.7.2012 č.j. X takto:
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 19.7. 2012 č.j. X se pro vady řízení z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
: I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 13.9.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19.7.2012 č.j. X , kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.4.2012 č.j. X a toto rozhodnutí potvrzeno. (2) Žalobce v žalobě namítal, že s rozhodnutím nesouhlasí. Odkázal na námitky, ve kterých odkazoval na závěr ošetřujícího lékaře MUDr. M.Š., který mu pracovní zařazení vzhledem k mnohačetnému mozkovému nádoru nedoporučil. Ani subjektivně si nelze Pokračování - 2 - 2Ad 49/2012 představit soustavnou výdělečnou činnost. Žalobce pociťuje při jakékoliv minimální zátěži nevolnost, trpí silnou únavou doprovázenou záchvaty. Musí být vždy doprovázen rodiči na všech cestách. Dne 29.8.2012 byl opakovaně vyšetřen ošetřujícím lékařem a vzhledem k možnosti zvětšení residua expanze byl objednán k dalším vyšetřením na konec měsíce září 2012. K tomu předložil kopie lékařské zprávy. Současně poukázal na to, že trpí celou řadou dalších zdravotních potíží a jedná se v jeho případě o multisystémovou genetickou chorobu, která působí růst benigních nádorů v orgánech. Vyslovil přesvědčení, že žalovaná nepřihlédla ke všem právně významným skutečnostem a vydala nesprávné rozhodnutí. Požádal, aby byl zpracován nový lékařský posudek, který by objektivně a vyčerpávajícím způsobem zhodnotil zdravotní stav z pohledu zachování pracovní schopnosti. Navrhl zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Struční shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (3) Žalovaná dne 1.10.2012 ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že se jedná o odbornou lékařskou otázku, a proto navrhla posudek příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Dojde-li ke změně v posouzení zdravotního stavu, žalovaná ve věci znovu rozhodne. Za současného stavu žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. III. Obsah správních spisů (4) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře, který dne 22.3.2012 v posudku posuzujícího lékaře oddělení lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře zjistil, že pracovní schopnost žalobce činila z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 50 %. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 26.4.2012 č.j. X přiznala žalobci od 28.3.2012 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně podle § 38 písm. a ) zák. č. 155/1995 Sb., ve zněních pozdějších předpisů. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 15.5.2012 námitky. Česká správa sociálního zabezpečení přezkoumala na základě námitek vydané rozhodnutí a dospěla k závěru, že námitky se zamítají, neboť novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem České správy sociálního zabezpečení ze dne 19.6.2012 bylo zjištěno, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který omezuje fyzické schopnosti žalobce a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položka 4.b, přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění, pro které se stanovuje míra a poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 25 – 40 %. Lékař zvolil horní hranici taxace t.j. 40 %, která byla ve smyslu § 3 odst. 2 téže vyhlášky zvýšena o 10 % na celkových 50 % poklesu pracovní schopnosti. (5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 5.12.2012 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo onemocnění nezhoubným mozkovým nádorem v mnohočetné lokalizaci. Operativně byla v 4/2011 odstraněna jenom dvě největší ložiska a byl vyřešen hydrocefalus. Dle kontrolních Pokračování - 3 - 2Ad 49/2012 vyšetření k progresi nedochází. Klinicky se projevuje generalizovanými epileptickými záchvaty s nutností pravidelné medikace. Epilepsii lze považovat za částečně kompenzovanou. Jde o onemocnění nezhoubné a pokles pracovní schopnosti určují jeho funkční projevy. U posuzovaného se klinicky projevuje epilepsií. Na omezené pracovní schopnosti se podílí rovněž diabetes mellitus. Komise uvedla, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VI. položka 4.b, přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kde je uvedeno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 25 – 40 %. Komise zvolila horní hranici tohoto rozmezí s ohledem na kvalifikaci a profesní působení žalobce, kterou zvýšila o 10 § podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky na celkovou hodnotu 50 %. Použití položek c) a d) není odůvodněné , neboť nejde o epilepsii nekompenzovanou více jak dvanácti záchvaty do roka a není při tom závažný neuropsychický deficit omezující denní aktivity. (6) Žalobce při jednání před krajským soudem, které bylo ve věci nařízeno uvedl, že s posouzením Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nesouhlasí. Z hlediska posouzení měla být záležitost zařazena pod onemocnění multiorgánové postižení tuberózní sklerózou, které je velmi vzácné a v příloze se neuvádí. S ohledem na tuto skutečnost nebylo onemocnění žalobce zařazeno správně, a to zvláště k rizikům tohoto onemocnění a prognóze, která není příliš příznivá. Žalobce navrhl, aby věc byla posouzena z hlediska objektivity závěru vysloveného Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jinou posudkovou komisí. Navrhl, aby se jednalo o Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. (7) Soud odročil jednání za účelem vypracovaní srovnávacího posudku o stupni a datu invalidity žalobce u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze vypracovala dne 4.4.2013 posudek a dospěla v něm k závěru, po prostudování veškeré dokumentace dostupné ve spisu žalobce,že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo onemocnění tuberiózní sklerózou. Jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické a duševní schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti ke dni 19.7.2012 bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII – postižení svalové a kosterní soustavy, oddíl D – systémová postižení pojiva – položka 1c – středně těžké formy, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 40 – 60 %, které je svým funkčním dopadem nejvíce srovnatelné. Komise zhodnotila onemocnění žalobce na horní hranici procentního rozmezí s ohledem na mnohočetnost postižení Vzhledem k vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti PK zvyšuje tuto hranici podle § 3 odst. 2 vyhlášky o 10 % na celkovou hodnotu 70 %. Zjištěná procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce odpovídala třetímu stupni invalidity. Žalobce nebyl schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Datum vzniku invalidity určila komise vyšetřením na oddělení neurochirurgie Nemocnice Na Homolce ze dne 14.3.2012. Jedná se o rozdílné hodnocení než bylo učiněno v rámci lékařské prohlídky Okresní správy sociálního zabezpečení i České správy sociálního zabezpečení – pracoviště pro námitkové řízení. Komise dospěla k závěru, že z funkčního hlediska je nejlépe srovnatelné postižení uvedené v oddílu D – systémová postižení pojiva, kapitola XIII, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a to z hlediska charakteru onemocnění, tíže funkční poruchy a dopadu na pracovní schopnost při vyhodnocení všech skutečností týkajících se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významných pro posudkový závěr. Posudková komise nehodnotí k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotní stav žalobce jako stabilizovaný. Pokračování - 4 - 2Ad 49/2012 Nelze prokazatelně konstatovat, že zdravotní stav vlivem léčby a režimových opatření je ustálený a umožňuje vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takovéto činnosti. Při hodnocení bylo přihlédnuto k profesi žalobce. (8) Svůj závěr komise vyslovila na základě vlastního vyšetření žalobce při jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze dne 4.4.2013, odbornou lékařskou oboru neurologie MUDr. H.Z.. Současně byly k dispozici odborné nálezy, a to propouštěcí zpráva neurochirurgie Nemocnice Na Homolce MUDr. M.Š. ze dne 1.4.2011 do 24.4.2011. Dále z vyšetření ambulance MUDr. M.Š. ze dne 18.5.2011, 7.9.2011, 14.3.2012, 29.8.2012, 26.9.2012 a 26.3.2013. Dále zpráva z neurologického vyšetření MUDr. A.O., Nemocnice Tábor z 27.5.2011, 4.11.2011, 17.12.2011, 3.2.2012. Neuroonkologický seminář Nemocnice Na Homolce MUDr. Š.A. z 23.6.2011, nález praktického lékaře MUDr. J.B. Bechyně z 23.11.2011, očního vyšetření MUDr. D.Ž., Nemocnice Tábor z 24.1.2011, z MR mozku z 13.3.2012 MUDr. H.M., Nemocnice Na Homolce Praha 5. Propouštěcí zpráva interního oddělení Nemocnice Tábor primář MUDr. L.D., hospitalizace od 22.5.2012 do 23.5.2012, EKG vyšetření MUDr. T., Nemocnice Tábor ze dne 10.8.2012. IV. Právní názor soudu (9) V dané záležitosti soud postupoval podle ust. § 75 odst. 1 zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního znění pozdějších předpisů ( dále s.ř.s. ), a při přezkoumávání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil. (10) Podle ust. 39 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2010, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti podle odst. druhého za a) nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, za b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, za c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce třetího se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní činnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných a duševních schopností se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce čtvrtého, při určování poklesu pracovní činnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní činnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely poklesu pracovní schopnosti podle odstavce pátého téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce šestého je stabilizovaný zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněna Pokračování - 5 - 2Ad 49/2012 dodržováním určité léčby nebo pracovního omezení. Pojištěnec je adaptován na své pracovní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovalými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (11) V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 26.4.2012 č.j. 860 324 1823, kterým bylo rozhodnuto o tom, že žalobci se přiznává invalidita druhého stupně s ohledem na výsledek odborného lékařského posouzení, kdy byl zjištěn jeho pokles pracovní schopnosti o 50 %. V námitkovém řízení byl vypracován nový posudek ze dne 19.6.2012, avšak nepřinesl v dané věci žádné jiné zjištění. Stejný závěr vyslovila i Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, o jejíž posouzení soud důkazní řízení doplnil. S ohledem na nesouhlas žalobce s posouzením jeho zdravotního stavu a vzhledem k jeho námitkám, že jeho záležitost měla být zařazena pod onemocnění multiorgánové postižení tuberózní postižení sklerózou, nikoliv částečně kompenzovaná epilepsie, soud nařídil další doplnění důkazního řízení o vypracování srovnávacího posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Tato komise dospěla ke zcela odlišnému závěru než Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v ČR v Praze v posudku ze dne 4.4.2013 zařadila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti ke dni 19.7.2012 pod kapitolu XIII – postižení svalové a kosterní soustavy, oddíl D – systémová postižení pojiva, položka 1c středně těžké formy podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 40 -60 %. Komise zvolila horní hranici procentního rozmezí s ohledem na mnohočetnost postižení, kterou zvýšila podle § 3 odst. 2 téže vyhlášky o 10 % na celkovou hodnotu 70 % poklesu pracovní schopnosti. Zjištěná procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala třetímu stupni invalidity. Žalobce nebyl schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Datum vzniku určila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí vyšetřením na oddělení neurochirurgie Nemocnice Na Homolce ze dne 14.3.2012. Jednalo se o rozdílné hodnocení než bylo učiněno v rámci lékařské prohlídky OSSZ i ČSSZ – pracoviště pro námitkové řízení. Komise dále uvedla, že zdravotní stav žalobce nebylo k datu vydání napadeného rozhodnutí, možné hodnotit jako stav stabilizovaný. Nebylo lze prokazatelně konstatovat, že zdravotní stav byl ustálený a umožňoval vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Při hodnocení bylo přihlédnuto i k profesi žalobce ( manuální, dělnická profese ). (12) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Po doplněném dokazování bylo postaveno na jisto, že pokles pracovní schopnosti žalobce činil 70 %, a tato míra je plně odpovídající celkovému postižení žalobce a jeho pracovnímu potenciálu.Zdravotní stav, který byl zjištěn na základě srovnávacího posudku Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze odůvodňoval přiznání invalidity třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění . Pokračování - 6 - 2Ad 49/2012 V. Závěr náklady řízení (13) Proto soud uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle § 78 odst.1 ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěrů, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal invaliditě třetího stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) zákona č.155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů , a to k datu 14.3.2012. (14) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci úspěšný, avšak náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto soud rozhodl tak, že žalobce se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pokračování - 7 - 2Ad 49/2012 Krajský soud v Českých Budějovicích dne 22.května 2013 samosoudkyně JUDr. Marie K r y b u s o v á , v.r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.