2 Ad 49/2015
č. j. 2 Ad 49/2015-29
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, kterým byl zamítnut invalidní důchod pro nesplnění podmínky 35% poklesu pracovní schopnosti. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil míru poklesu na 20 % podle kapitoly XV, oddíl B, položka 11 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Posudek byl shledán úplným a přesvědčivým, přičemž nebyl důvod pro aplikaci korekčních faktorů podle § 3 vyhlášky. Žalobce tak nebyl uznán invalidním podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce M.F., bytem Č. 12, okres P.,proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 6. 2015, č.j. XX, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 6. 8. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, doplněnou dne 25. 8. 2015 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 23.6.2015 č.j. XX, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o invalidní důchod a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobce uvedl, že s rozhodnutím nesouhlasí, protože utrpěl zlomeninu kotníku, se kterou se stále léčí. Pro úraz není schopen pracovat. Česká správa navrhla zamítnutí žaloby, protože rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Z posudkového spisu vyplynulo, že žalobce se podrobil zjišťovací lékařské prohlídce pro účely rozhodování o žádosti o invalidní důchod. Lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku uvedl, že žalobcův zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý. Jeho příčinou je stav po otevřené zlomenině bérce vlevo a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro toto postižení činí 20 %. Toto postižení bylo podřazeno kapitole XV, oddíl B, položka 11 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění. O tento posudek se opírá rozhodnutí žalované ze dne 9. 4. 2015, jímž žádost žalobce o invalidní důchod byla zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky, ve kterých poukázal především na to, že není práce schopen, a proto je bez příjmů. Je na něm, aby rodinu zajišťoval. V námitkovém řízení byl vypracován lékařskou posudkovou službou žalované posudek o invaliditě. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených právními předpisy, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu žalobce a jeho funkčních důsledků. Reaguje se na námitky uplatněné žalobcem, přičemž poukazuje se především na legislativní úpravu, která neřeší sociální problematiku. Stav po otevřené zlomenině bérce vlevo byl podřazen postižením podle kapitoly XV, oddíl B, položka 11 přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven ve výši 20 %. Uvádí se, že není důvod pro aplikaci korekčních faktorů. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které z posudku lékařské posudkové služby žalované vychází. Uzavírá se, že činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce 20 %, pak nejsou splněny podmínky § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění předepsané pro invaliditu. Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských nálezů, především traumatologické povahy a vyšetření provedená v lázních Hotel Vráž. Uvádí se, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným traumatologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které žalobce utrpěl otevřenou tříštivou nitrokloubní zlomeninu pilonu holenní kosti vlevo a zlomeninu distální části lýtkové kosti vlevo dne 18. 6. 2014, což bylo léčeno zevním fixátorem a dlahou na dolní části lýtkové kosti, zevní fixátor byl odstraněn 20. 11. 2014, pro infekt distálního bérce léčba antibiotiky s dobrým efektem, prohojení zlomeniny svalkem. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce pracoval převážně v dělnických profesích. Dne 18. 6. 2014 při pádu ze žebříku utrpěl otevřenou tříštivou nitrokloubní zlomeninu distálního konce levého bérce. Zevní fixátor byl pro infekt sejmut dne 20. 11. 2014, pro povrchový zánět v místě zlomeniny bylo nutno přeléčení antibiotiky. Hojení bylo protrahované a s tím souvisí doporučená postupná zátěž, ortéza a rehabilitace. Dne 11. 6. 2015 byl zaznamenán přírůstek svalku, povolen byl plný nášlap. K dalšímu doléčení nastoupil lázeňskou léčbu v lázních Hotel Vráž. V popředí byla ztuhlost v levém kotníku, bolesti, chůze s oporou dvou francouzských holí. Léčení proběhlo bez komplikací, otok částečně regredoval, došlo k posílení svalstva levé dolní končetiny a zlepšil se stereotyp chůze. Bolesti nohy a kotníku trvaly, na delší vzdálenost byla pro bolest doporučena chůze s oporou. Posudková komise došla k závěru, že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo v době vydání napadeného rozhodnutí poúrazové omezení hybnosti v hlezenním kloubu vlevo převážně středně těžkého stupně. Toto postižení odpovídá postižení uvedeným v kapitole XV, oddíl B, položka 11 přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění, kde předpokládá se míra poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 10 – 20 %. Posudková komise zvolila horní hranici ve výši 20 % se zřetelem k tíži obtíží, které postižení přináší a při zohlednění profese žalobce. Bez tohoto zohlednění by byl zvolen střed rozpětí, protože u žalobce nejedná se o ztuhnutí hybnosti hlezenního kloubu. Důvod pro aplikaci § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb. shledán nebyl. Posudková komise se dále zabývala v zájmu srovnatelnosti tím, kdyby bylo zvoleno jiné zdravotní postižení, než omezení pohybu v hlezenním kloubu, pak takové postižení by bylo nezbytné hodnotit nižší procentní mírou poklesu pracovní schopnosti, než jak posudková komise učinila. Uvádí se například funkční postižení po zlomeninách kostí dolní končetiny, kde předpokládá se rozsah ztráty pracovní schopnosti v rozsahu 10 – 15 %. Jiný postup by nebyl možný, protože nebyla prokázána značná deformita bérce nebo stehna nebo svalové atrofie, omezení hybnosti. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která posoudila zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře traumatologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především traumatologické povahy. Na základě takto stanovené diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je poúrazové omezení hybnosti v hlezenním kloubu vlevo převážně středně těžkého stupně. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XV, oddíl B, položka 11 přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 % odůvodnila tíží obtíží žalobce a přihlédla k jeho profesi. Právě pro posledně uvedený důvod posudková komise uzavřela, že nejsou podmínky pro využití § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění. Dále se zabývala srovnáním rozsahu ztráty pracovní schopnosti pro případ, že by zdravotní postižení žalobce bylo podřazeno jiné položce, přičemž učinila zjištění, že při takovém postupu by přicházelo v úvahu stanovení rozsahu pracovní schopnosti v nižší výši, než jak bylo učiněno pro omezení hybnosti hlezenního kloubu středně těžkého stupně. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se možností aplikace předpisu o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 20 % míru poklesu pracovní schopnosti. Podmínky pro vznik invalidity stanoví § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění tak, že pojištěnec je invalidní tehdy, dosahuje-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 20 %, pak zákonné kritérium stanovené pro vznik invalidity prve uvedenou právní normou dodrženo není. Žalobce proto invalidní není a napadené rozhodnutí není v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 21. prosince 2015 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.