2 Ad 5/2016
č. j. 2 Ad 5/2016-25
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Rubrum
2Ad 5/2016 - 25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobkyně D. P., právně zastoupené JUDr. Ing. Miroslavem Noskem, advokátem v Táboře, Světlogorská 2765/4, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 11. 2015 čj. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 27. 11. 2015 čj. X se pro vady řízení z r u š u j e a věc se v r a c í České správě sociálního zabezpečení v Praze k dalšímu řízení. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.600 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
: I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou dne 26. 1. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 27. 11. 2015 čj. X, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 9. 2015 čj. X, kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť podle posudku lékaře České správy sociálního Pokračování - 2 - 2Ad 5/2016 zabezpečení Tábor ze dne 5. 8. 2015 byla žalobkyně nadále invalidní pro invaliditu I. stupně a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. (2) Žalobkyně s rozhodnutím nesouhlasila a podala proti němu žalobu. Uvedla, že rozhodující příčinou zdravotních potíží je roztroušená sklerosa, která způsobuje, že není schopna delší chůze, je schopna chodit jen pomalu a na krátké vzdálenosti, má problémy se stáním, citlivostí v prstech rukou, ztratila jemnou motoriku v prstech a je omezena ve výkonu běžných denních aktivit. Onemocnění, kterým trpí, je podle jejího názoru středně těžké se snížením pracovní schopnosti o 50 %. Toto zdravotní postižení rovněž trvale ovlivňuje její pracovní schopnost. Není možné, aby vykonávala žádné dělnické profese, což uvedla i lékařka z neurologického oddělení Nemocnice České Budějovice MUDr. L. L. ve své zprávě ze dne 20. 1. 2016. Žalobkyně navíc není schopna vzhledem ke svému vzdělání jinou než dělnickou profesi vykonávat. Je vyučena jako biochemička pro mlékárenský průmysl a poté pracovala jako pradlena. Žalobkyně trpí dalšími zdravotními potížemi, které ovlivňují její pracovní schopnost. V důsledku toho by mělo dojít i ke zvýšení horní hranice poklesu pracovní schopnosti na 60 %. Lékaři posoudili její zdravotní stav odlišně, a tudíž podle jejího názoru nesprávně. Navrhla zrušení vydaných rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu (3) Žalovaná k věci poukázala na platnou právní úpravu, ze které při posuzování záležitosti žalobkyně vycházela. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 12. 11. 2015. V tomto posudku byl hodnocen pokles pracovní schopnosti o 35 %, kdy při zvýšení o maximálně možných 10 % činil tento pokles 45 %. S ohledem na žalobní námitky žalobkyně žalovaná navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Za takto zjištěného skutkového stavu věci žalovaná trvala na svém rozhodnutí a navrhla soudu zamítnutí žaloby. III. Obsah správních spisů (4) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře dne 5. 8. 2015, který rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně podřadil pod kapitolu VI, položka 6, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kde se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Proto také na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení v Praze dne 7. 9. 2015 rozhodnutí, kterým zamítla žalobkyni její žádost o zvýšení výše invalidního důchodu, neboť jí nadále náleží invalidita I. stupně. S rozhodnutím žalobkyně nesouhlasila a podala proti němu dne 6. 10. 2015 námitky. Poukázala na to, že se její zdravotní stav zhoršil. V novém posudku o invaliditě vypracovaným lékařem České správy sociálního zabezpečení byla rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle kapitoly VI, položka 6, písm. b), kde je pokles pracovní schopnosti při horní hranici 35 %. Z důvodu přítomnosti dalších zdravotních potíží bylo využito zvýšení tohoto procenta o maximálně možných 10 % na celkových 45 %. Na základě tohoto posudkového závěru bylo vydáno rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení bylo potvrzeno. Pokračování - 3 - 2Ad 5/2016 (5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 22. 3. 2016 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byla sclerosis multiplex, RR forma, EDSS 5 ke dni 27. 11. 2015. Tato příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VI, položka 6, písm. c) vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti a míra tohoto poklesu byla stanovena na 50 %. Komise přihlédla k tíži všech obtíží i dělnické profesi žalobkyně. Pro využití § 3 nebyl shledán posudkový důvod. Žalobkyně byla dle komise schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Je schopna rekvalifikace. Komise uzavřela, že k datu 27. 11. 2015 a tedy i k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. (6) Závěr komise vyslovila na základě dostupné zdravotní dokumentace žalobkyně a na základě nálezu učiněného při jednání komise, které provedl odborný neurolog MUDr. J. A. Dále byly k dispozici zprávy z odborného vyšetření v Nemocnici České Budějovice MUDr. L. ze dne 20. 10. 2015 a dokumenty od ošetřující praktické lékařky MUDr. J. M. IV. Právní názor soudu (7) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl. (8) Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním Pokračování - 4 - 2Ad 5/2016 souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (9) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí. (10) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. (11) V dané záležitosti podala žalobkyně námitky proti rozhodnutí ze dne 7. 9. 2015 čj. X, kterým byla zamítnuta její žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V námitkovém řízení byl vypracován nový posudek o invaliditě ze dne 12. 11. 2015, kterým bylo zjištěno, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokles pracovní schopnosti činil 45 %, což odpovídá I. stupni invalidity a z toho důvodu bylo prvostupňovým správním orgánem rozhodnuto v souladu se zjištěným zdravotním stavem žalobkyně. Pokračování - 5 - 2Ad 5/2016 (12) Ke zcela odlišnému závěru dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 22. 3. 2016, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise vycházela z diagnostického souhrnu sclerosis multiplex, RR forma, EDSS 5, kožní furunkl na stehně jako komplikace léčby – vpravo zhojen velkou jizvou, st. pleuropneumonie v roce 2014 – spirometrie s normálními ventilačními parametry, presbyopie. Komise uzavřela, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve II. stupni, neboť pokles pracovní schopnosti činil 50 %. (13) Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně podle kapitoly VI, položka 6, písm. c) vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti. Zde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 50 % a komise tento pokles rovněž stanovila. Zvolila tuto procentní míru poklesu s přihlédnutím především k tíži obtíží a dělnické profesi žalobkyně. Pro využití § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb., nebyl shledán posudkový důvod. Komise uvedla, že žalobkyně je v léčení pro mozkomíšní sklerosu, dominovala únavnost, dysestezie levé horní končetiny. Bylo konstatováno postižení hybnosti hlavně levostranných končetin, zjištěna levostranná hemiparesa a střední paraparesa dolní končetiny (10/2015). Žalobkyně je v péči v centru v Nemocnici v Českých Budějovicích, kde byla nasazena léčba betaferonem. Na magnetické rezonanci vyšetření mozku bylo patrné zvýšení signálu stacionárních ložisek v mozku jako projev zvýšeného podílu gliových změn. Postižení krční míry a hrudní míchy v rozsahu C6-7 a Th2, nově byla ložiska ve výši C5 a C2. Zdravotní stav byl hodnocen za přítomnosti odborného neurologa a rovněž byl vzat v úvahu nález ze dne 20. 10. 2015 MUDr. L. Vzhledem k těmto objektivním výsledkům, které měla komise k dispozici, se odchýlila od závěrů, které byly vysloveny lékaři České správy sociálního zabezpečení. (14) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobkyně odpovídal invaliditě II. stupně a tato invalidita byla přítomna k datu vydání napadeného rozhodnutí. Z toho důvodu byl nesprávný závěr vyslovený v žalobou napadeném rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení zamítnuty. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR vzala v úvahu veškeré doložené zprávy týkající se zdravotního stavu žalobkyně a zabývala se i vývojem jejího onemocnění. Žalobkyně byla vyšetřena v komisi odborným neurologem, dále byla provedena magnetická rezonance a byla k dispozici zpráva z vyšetření v MS centru Nemocnice České Budějovice. O takto zjištěném zdravotním stavu nelze důvodně pochybovat. Komise na základě takto zjištěného zdravotního stavu žalobkyně vyslovila závěr, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve druhém stupni. Rozhodnutí, které bylo žalobou napadeno, nevzalo takto objektivně zjištěný a doložený zdravotní stav v úvahu, a proto bylo vydáno na základě vad řízení. Posudek, který byl vypracován na základě požadavku soudu, a který postavil najisto otázku zdravotního stavu žalobkyně, soud hodnotí jako úplný, objektivní a dostačující ke komplexnímu posouzení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. V tomto posudku byl vysloven odlišný názor než, který byl vzat za základ pro vydání žalobou napadeného rozhodnutí V. Závěr, náklady řízení. Pokračování - 6 - 2Ad 5/2016 (15) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně byla důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. ve vztahu k § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení České správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobkyně a bude vycházet ze závěrů, které byly vysloveny Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, z nichž vycházel zdejší soud při vydání tohoto rozsudku. Tímto posudkem bylo postaveno najisto, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve II. stupni. (16) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla úspěšná, a proto jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.600 Kč. Jednalo se o odměnu právního zastoupení podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za dva úkony právní pomoci po 1.000 Kč, celkem 2.000 Kč (převzetí věci, sepsání žaloby), 2 x režijní paušál po 300 Kč, celkem 600 Kč.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 8. dubna 2016 Pokračování - 7 - 2Ad 5/2016 Samosoudkyně: JUDr. Marie T r n k o v á v. r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.