2 Ad 55/2014
č. j. 2 Ad 55/2014-49
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí žalované o snížení stupně invalidity z druhého na první, protože posudek posudkové komise prokázal 60 % ztráty pracovní schopnosti způsobené těžkou bipolární afektivní poruchou. Soud se opřel o § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, podle něhož odpovídá 60 % invalidita druhého stupně. Rozhodnutí bylo zrušeno kvůli významnému nesouladu s odborným posudkem a nesprávnému vyhodnocení zdravotního stavu. Věc byla vrácena k dalšímu řízení, žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně L. P., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 26. 8. 2014 č. j. X, takto:
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 26. 8. 2014 č. j. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 10. 9. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 26. 8. 2014 č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o snížení výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. V žalobě se poukazuje na to, že zdravotní stav žalobkyně nebyl řádně vyšetřen, nebyl vyhodnocen nález odborných lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zdravotní stav žalobkyně se nikterak nezlepšil. Při rozhodování bylo vycházeno z nesprávně zjištěného skutkového stavu, což mělo důsledek při posuzování stupně invalidity. Žalovaná ponechala rozhodnutí na soudu. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně byla uznána částečně invalidní v roce 2009 pro bipolární afektivní poruchu manické i depresivní fáze a pro toto zdravotní postižení byl rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven ve výši 50 %. V námitkovém řízení z roku 2009 byla uznána pro stejné zdravotní postižení invalidita druhého stupně. Jako invalidní v druhém stupni byla žalobkyně posouzena při kontrolní lékařské prohlídce v roce 2011. Ke změně stupně invalidity došlo při kontrolní lékařské prohlídce uskutečněné dne 6. 5. 2014. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích označil bipolární afektivní poruchu převážně depresivní fáze a postižení označil za středně těžké. Rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovil podle kapitoly V, položka 4, písmeno c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení byl rozhodným důkazem, o který se opírá rozhodnutí žalované ze dne 21. 5. 2014 a vychází ze zjištění, že stupeň invalidity neodpovídá invaliditě druhého stupně, ale stupni prvnímu a proto došlo ke snížení výše invalidního důchodu. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky obdobné žalobním bodům. Lékař lékařské posudkové služby žalované přezkoumal posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích. Za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav žalobkyně označil stejné onemocnění, o němž uvedl, že stav tohoto postižení je kolísavý a v průměru je hodnocen jako postižení středně těžké. O roztroušené skleróze se uvádí, že ta je stabilizovaná a žalobkyni neinvalidizuje. Shodně byl stanoven rozsah ztráty pracovní schopnosti. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Žalobkyně byla u posudkové komise přítomna. Sdělila, jaké má subjektivní potíže, posudková komise popsala odborné lékařské nálezy, především psychiatrické a neurologické povahy a popsala, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným psychiatrem a odborným neurologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena bipolární afektivní poruchou, psychastenií v rámci organické poruchy osobnosti a má roztroušenou sklerózu, formy relaps remitující. V posudkovém závěru se uvádí, že žalobkyně je plně kvalifikovaná zdravotní sestra působící převážně v této profesi. Proto byla posouzena k profesi zdravotní sestry. Od roku 2008 pracuje v oboru v polovičním úvazku, v současné době je na mateřské dovolené. Má zájem do zaměstnání se opět zapojit za podmínek, kdy bude možno tolerovat časté výpadky. Pokud byla zaměstnána, bývala během roku opakovaně v delší pracovní neschopnosti. Projevuje se rodinná zátěž, stejnou chorobou trpí otec. Žalobkyně se dlouhodobě léčí na psychiatrii, pouze ambulantně, hospitalizována nebyla. Neurologické potíže se projevily v roce 2006, jednalo se o parestézie v končetinách, poruchy chůze a byla verifikována roztroušená skleróza mozkomíšní v průběhu relaps – remitující, je na biologické léčbě plně stabilizována s minimálním neurologickým nálezem. Neurologickým onemocněním limitována není. Bipolární afektivní porucha má převážně těžký průběh, rychlé cyklování, časté ataky, depresivní fáze různé intenzity, v posledním období převážně těžké, remise se prakticky nedostavují. Střídají se fáze hypomanické, onemocnění je farmakorezistentní, provázeno psychastenií ve formě výrazné únavy, úzkostmi, v rámci deprese je patrno i kognitivní oslabení. Průběh onemocnění a intenzita poruch nálady odpovídá těžkému postižení. K hospitalizaci nebylo nutné přistoupit pro důslednou ambulantní péči a zapojení rodiny. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je bipolární afektivní porucha a jedná se o postižení těžké. To odpovídá kapitole V, položka 4, písmeno d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti činí 60 %. Toto hodnocení je plně dostačující, není shledáván důvod k navýšení této hranice ani pro charakter zaměstnání ani pro jiné zdravotní postižení. Roztroušená skleróza ve stabilizované formě s minimálními neurologickými symptomy nemá na pracovní schopnost vliv. Zařazení postižení pod položku 4 písmeno e) není odůvodněno, protože epizody nejsou často provázeny psychotickými příznaky, kdy nutnost ústavní péče je nevyhnutelná. Žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě a to nejméně o polovinu. Je schopna využít své dosavadní kvalifikace zdravotní sestry i další kvalifikace, kterou získala. Není schopna práce v plném rozsahu bez možnosti adekvátního odpočinku ve stresujícím prostředí, práce fyzicky a psychicky exponované nebo ve směnném provozu. K námitkám uplatněným v žalobě se uvádí, že posudková komise není kompetentní hodnotit postupy posuzujících lékařů. Na posudkové komisi je konstatovat, zda posudek vypracovaný na základě všech objektivních dokladů byl či nebyl správný. K větší objektivitě jistě přispívá osobní přítomnost účastníka řízení. Posudková komise na rozdíl od předchozích posouzení považuje bipolární afektivní poruchu za těžkou, ale shodně s posudkovými lékaři nepovažuje za odůvodněné navýšení procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 odst. 1 vyhlášky, protože dlouhodobě stabilizovaný stav s minimálním neurologickým nálezem při úspěšné léčbě roztroušené sklerózy pracovní schopnost zásadněji neomezuje. Posudková komise přitom vycházela z lékařských zpráv označených v žalobě. Stav žalobkyně byl přešetřen odborníky z oboru neurologie a psychiatrie. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o snížení výše invalidního důchodu pro snížení stupně invalidity je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení, za účasti odborných lékařů psychiatra a neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním důvodům udávaným žalobkyní tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především psychiatrické a neurologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je bipolární afektivní porucha, kdy postižení je středně těžké. Právě tato skutečnost se projevila v podřazení tohoto zdravotního postižení kapitole V, položka 4, písmeno d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 60 % byl odůvodněn důsledky, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Současně bylo uvedeno, že postižení nelze podřadit další položce vyhlášky, protože onemocnění není prováženo psychotickými příznaky vyžadujícími ústavní léčbu. Posudková komise se zabývala dalším zdravotním postižením, jímž je roztroušená skleróza, o které uvedla, že zůstává bez dopadu do pracovního potenciálu žalobkyně, protože onemocnění je stabilizované s minimálními příznaky a dobře reagovalo na biologickou léčbu. Právě se zřetelem k tomu, že roztroušená skleróza je dlouhodobě stabilizovaná, žalobkyně je schopna využít své kvalifikace, byl učiněn závěr o tom, že není důvod pro aplikaci § 3 odst. 1 vyhlášky o korekčních faktorech. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, stanovila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 60 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod upravuje § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto předpisu jedná se o invaliditu prvního stupně, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti 35 % - 49 % (§ 39 odst. 2 písm. a/ zákona). Při rozsahu ztráty pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav v rozmezí 50 % - 69 % jedná se o invaliditu druhého stupně (§ 39 odst. 2 písm. b/ zákona). Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 60 %, pak žalobkyně je invalidní v druhém stupni a náleží jí invalidní důchod odpovídající tomuto stupni invalidity. Nebyl proto důvod výši invalidního důchodu pro změnu ve stupni invalidity snížit ve smyslu § 56 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění. Žalobkyně je i nadále invalidní v druhém stupni a náleží jí invalidní důchod pro invaliditu ve druhém stupni. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 2 písm. b) a § 56 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že žalobkyni v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 2. března 2015 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.