2 Ad 57/2015
č. j. 2 Ad 57/2015-34
V PLATNOSTIŽalobce se domáhal přezkumu rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu; Krajský soud v Českých Budějovicích žalobu zamítl. Soud se opřel o posudek Posudkové komise MPSV, která stanovila pokles pracovní schopnosti na 30 %, což nedosahuje hranice 35 % pro invaliditu dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Posudek byl shledán úplným a přesvědčivým, přičemž soud nemá odborné znalosti k přezkumu medicínských závěrů. Rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce V.M., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 9. 2015 čj. X, takto :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobce se žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2015 čj. X, který Česká správa sociálního zabezpečení snížila dle § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění od 8. 7. 2015 výši invalidního důchodu žalobce pro invaliditu II. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, který činí 8.085 Kč s tím. Podkladem napadeného rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Pelhřimov ze dne 29. 5. 2015, dle něhož představuje míra poklesu pracovní schopnosti žalobce 35 % od 29. 5. 2015. Napadeným rozhodnutím bylo rozhodnutí změněno tak, že se doplňuje o výrok: Účastníku řízení se podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů od 8. 10. 2015 odnímá invalidní důchod, ve zbytku se rozhodnutí potvrzuje. Žalobce v žalobě požadoval opětovné posouzení zdravotního stavu nestranným lékařem a přiznání invalidity. Současně s žalobou předložil zprávu od MUDr. O.K. z Nemocnice Pelhřimov. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť rozhodnutí je věcně správné, odpovídá závěrům, která učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudkového spisu bylo zjištěno, že dne 29. 5. 2015 byla u žalobce provedena kontrolní lékařská prohlídka ve věci invalidity, kdy byl lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení posouzen zdravotní stav žalobce se závěrem, že u žalobce nejde již o invaliditu II. stupně, ale jen o invaliditu I. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 35 %. Den změny stupně invalidity byl stanoven na 29. 5. 2015. Na podkladě tohoto posudkového závěru žalovaná vydala rozhodnutí, kterým žalobci snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Žalobce podal námitky proti rozhodnutí ohledně snížení invalidního důchodu. Zdravotní stav žalobce byl opětovně posouzen dne 18. 8. 2015 lékařem České správy sociálního zabezpečení se závěrem, že žalobce invalidní není, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. Den zániku invalidity byl stanoven na 29. 5. 2015. Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala žalovaná rozhodnutí, kterým námitky žalobce byly zamítnuty a rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2015 bylo změněno tak, že bylo doplněno o výrok, že se žalobci od 8. 10. 2015 invalidní důchod odnímá. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 16. 12. 2015 učinila diagnostický souhrn, dle něhož se u žalobce jedná o CB syndrom spondylogenní etiologie, stp. fraktuře C3 v roce 2004, VAS Th páteře na podkladě degenerativních změn a stp. operace obou ramenních kloubů – rekonstrukce rotátorové manžety pravého ramene v říjnu 2007 a v dubnu 2009, operace levého ramene v roce 2008 pro rupturu rotátorové manžety a TEP levého kolena pro gonartrózu v roce 2011 s tím, že nový nález je v normě, recidivující malé výpotky vs. při synovitis. Dále se jedná o alkoholickou hepatopatii a polyneuropatii. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je bolestivý páteřní syndrom na podkladě degenerativních změn a na podkladě zlomeniny krčního obratle v anamnéze. Komise hodnotí žalobce identickým posudkovým kritériem, kterým byl hodnocen lékařem lékařské posudkové správy České správy sociálního zabezpečení, jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2000 Sb. V souladu s posudkem druhoinstančního lékaře komise s ohledem na komorbidity volí identicky horní hranici taxace míry poklesu pracovní schopnosti, tj. 20 %. Kvalifikační potenciál žalobce je zohledněn identicky jako při jednání námitkovém Českou správu sociálního zabezpečení, tedy maximálním možným navýšením na 30 % poklesu pracovní schopnosti (podle § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2000 Sb.). Stran dorzopatie nelze použít položky, které umožňují invalidizaci, klinický nález u žalobce neodpovídá funkčnímu postižení stanovenému u těchto položek. Zdravotní stav žalobce neodpovídá ani položce pro středně těžké postižení (kapitola XIII, oddíl E, položka 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2000 Sb.), neboť klinický neurologický nález nelze hodnotit jako závažný, nejsou známky poškození nervu, je přítomna porucha statiky a dynamiky páteře, která je zahrnuta v položce pro lehčí funkční postižení. Stejně tak stav žalobce neodpovídá položce určené pro postižení těžké (kapitole XIII, oddíl E, položka 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2000 Sb.), kde je míra poklesu pracovní schopnosti 50 až 70 %, toto posudkové kritérium je určeno pro těžké postižení více úseků páteře, s trvalými projevy kořenového dráždění, s trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů, s přítomností závažných paréz, svalových atrofií, s poruchami hybnosti končetin, se závažnými poruchami funkce svěračů, s poklesem celkové výkonnosti při lehkém zatížení a se značným omezením některých denních aktivit. Zdravotní postižení není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Ostatní poruchy zdravotního stavu uvedené v předchozích částech posudkové rozvahy pracovní potenciál limitují a na dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu se podílí jen v menší míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě, v případě, že by byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, která odpovídá invaliditě nějakého stupně. Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají. Posudkový závěr lékaře prvoinstančního nevycházel ze správného použití posudkových kritérií, zdravotní stav a stupeň invalidity (pokles pracovní schopnosti), jím nebyl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění. Posudkový závěr lékaře druhoinstančního vycházel ze správního použití posudkových kritérií, zdravotní stav a stupeň invalidity (pokles pracovní schopnosti), jím byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, v platném znění. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru prvoinstančního a druhoinstančního lékaře lékařské posudkové správy zjištěny v rozsahu, který byl dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny rozhodné skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR také prostudovala lékařský nález uplatněný v průběhu řízení, prostudovala i celou zdravotní dokumentaci zapůjčenou od praktického lékaře. Nové zjištěné skutečnosti nejsou posudkově významné a nejsou podkladem pro změnu posudku druhoinstančního lékaře. Na základě takto provedeného vyhodnocení dospěla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k závěru, že posudkový závěr z prvoinstančního posudkového ze dne 29. 5. 2015 potvrdit nelze. Závěr z jednání druhoinstančního ze dne 18. 8. 2015 ve smyslu neuznání žádného stupně invalidity lze potvrdit. Míra vertebrogenních potíží nikdy neodpovídala invalidizaci, v případech, kdy bylo k hodnocení použito posudkové kritérium určené pro VAS se středně těžkým funkčním postižením (kapitole XIII, oddíl E, položka 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2000 Sb.) byl stav posudkově nadhodnocen. Při námitkovém řízení roku 2010 bylo použito posudkové kritérium určené pro osteoartrózy se středně těžkým postižením, bylo tak zohledněno postižení L kolene, kde byla v plánu TEP. TEP byla realizovaná, v současnosti stav kloubní již invalidizaci neindikuje, tak jak je výše zdůvodněno. Při jednání roku 2011 byl přístup lékaře lékařské posudkové správy Okresní správy sociálního zabezpečení velmi proklientský, žalobce byl částečně po TEP v období rekonvalescence. Na dobu rekonvalescence s plánem rehabilitace je všeobecně indikována dočasná pracovní neschopnost. Odbornou dokumentací ani při vyšetření při jednání komise nebylo zjištěno takové zhoršení zdravotního stavu, které by indikovalo invalidizaci žalobce. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při posuzování invalidity a nároku na invalidní důchod ustáleně platí, pokud jde o podklady rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod, že je závislé zejména na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné od 1. 1. 2010 zdravotní stav o pracovní schopnosti občanů pro účely námitkového řízení posuzuje Česká správa sociálního zabezpečení a pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění jej posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, pokud napadené rozhodnutí, bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s.ř.s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek rozhodujícím důkazem v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá a aby své posudkové záměry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, v případě o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek NSS ze dne 7. 9.2011, čj. 6Ads 99/2011 – 43). Náležitosti posudku upravuje s účinností od shora uvedeného data, tj. od 1. 1. 2010 vyhláška č. 359/2009 ve svém ust. § 7. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míru poklesu pracovní schopnosti, stupeň invalidity, den vzniku invalidity respektive den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity. V daném případě byl v námitkovém řízení u žalobce zjištěn pokles pracovní schopnosti 30 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích v posudku ze dne 16. 12. 2015, který si nechal pro potřeby přezkumného řízení zpracovat krajský soud, stanovila pokles pracovní schopnosti rovněž 30 % s tím, že u žalobce se jedná o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 259/2000 Sb. Komise v souladu s posudkem druhoinstančního lékaře s ohledem na komorbidity volila identicky horní hranici taxace, tj. 20 %. Kvalifikační potenciál žalobce byl zohledněn identicky, jako při jednání námitkovém, tedy maximálním možným navýšením na 30 %. Posudkovou komisí byl tedy závěr druhoinstančního jednání ve smyslu neuznání žádného stupně invalidity potvrzen. Komise při jednání měla k dispozici všechny potřebné zprávy. V posudku byl komplexně zhodnocen zdravotní stav žalobce, bylo v něm reagováno i na lékařskou zprávu předloženou žalobcem k žalobě. Soudem nebyly zjištěny žádné rozpory v posudkovém zjištění. Soud proto neměl žádných pochybností ohledně posudkového závěru ze strany posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Zdravotní postižení žalobce není takového rázu, že by splňovalo předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu, jestliže posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti 30 %, žalobce invalidní není. Posudková komise měla dostatek podkladů pro zjištění zdravotního stavu žalobce. Posudek je úplný, podrobně odůvodněný, byl vypracován v řádném složení komise, v přítomnosti odborného lékaře dle rozhodujícího zdravotního postižení žalobce za účasti neurologa. Podle § 44 odst. 1, zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je výše zmíněná vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, která v příloze č. 2 obsahuje procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Soud dále aplikoval § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podle kterého Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů i pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost poklesla a) nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Kritéria pro určování poklesu pracovní schopnosti stanoví § 39 odst. 4 zákona. Jestliže při dodržení kritérií daných v § 39 odst. 4 posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti 30 %, žalobce invalidní není. Soud dospěl k závěru, že došlo ze strany posudkové komise ke správnému podřazení zdravotního stavu. Posouzení zdravotního stavu žalobce je věcí odborně medicínskou. Soud k ní nemá potřebné odborné znalosti, a proto se vždy obrací k osobám, jímž tyto znalosti svědčí, aby se o těchto otázkách vyslovily. Soud pak hodnotí veškeré důkazy v řízení takto získané. Soud opatřil posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v souladu s pokynem § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tento posudek soud považuje ve svém obsahu za úplný a svými závěry přesvědčivý, neboť v posudku nebyly shledány vady. Žalobce nenamítal nedostatečně zjištěný skutkový stav, ani nevznesl návrh na doplnění důkazního řízení. Jestliže poklesla pracovní schopnost žalobce o 30 %, žalobce nesplňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s ust. § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost soustavné výdělečné činnosti nepoklesla nejméně o 35 %, jak je uvedeno v posudku posudkové komise a přezkoumatelným způsobem odůvodněno. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 11. ledna 2016 Samosoudkyně: Mgr. Helena N u t i l o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.