2 Ad 58/2014
č. j. 2 Ad 58/2014-22
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu, protože zdravotní stav žalobce byl podle posudku posudkové komise stabilizovaný a pracovní schopnost mu nebyla značně omezena. Rozsah ztráty pracovní schopnosti byl určen na 15 %, což nepřesahuje práh 35 % pro invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Soud se opřel o úplný a přesvědčivý posudek posudkové komise, který zohlednil všechny rozhodující skutečnosti a zdůvodnil závěr. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, protože věc byla řešena v rámci důchodového pojištění.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce A.H. , bytem Č. B., N. 1089/76 proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 14. 7. 2014, č.j. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 18.9.2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 14.7.2014, č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu. V žalobě se uvádí, že žalobce zaráží, že je několik let zdravotně znevýhodněn a během chvilky se začne uzdravovat dle papíru. Zdravotní stav žalobce není dořešen, přetrvávají nemalé zdravotní problémy, je objednán k operačnímu zákroku pravého kolenního kloubu. Pro zdravotní stav je náročné sehnat zaměstnání, nároky zaměstnavatelů žalobce nemůže zaručit, o zaměstnání přišel, když mu byl odňat invalidní důchod, protože byl zaměstnán v chráněné dílně. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí odpovídá závěrům, které učinila posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, proto je rozhodnutí věcně správné. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobce se stal od 1.2.2001 částečně invalidním po operativně léčené ruptuře předního zkříženého vazu pravého kolena s přetrvávajícími obtížemi a omezením hybnosti. Částečná invalidita přetrvala při kontrolní prohlídce v roce 2002, 2003, 2007 a 2009 jako invalidní v prvním stupni byl posouzen při kontrole v roce 2011. Při kontrole invalidity v březnu 2014 posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení uzavřel, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav poklesla pracovní schopnost žalobce o 30 %. Uvedený posudek se stal podkladem pro vydání rozhodnutí ze dne 22.4.2014, jímž byl žalobci odňat invalidní důchod se zřetelem ke zjištění, že žalobce již invalidní není, a proto mu dávka ve formě invalidního důchodu prvního stupně nepřísluší. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, ve kterých vyjádřil, že s posouzením zdravotního stavu nesouhlasí. Zdravotní stav stabilizován není, problémy se prohlubují. V námitkovém řízení byl pořízen posudek o invaliditě lékařské posudkové služby žalované. Posudek obsahuje výčet podkladů, ze kterých bylo vycházeno, byla stanovena klinická diagnóza a učiněn závěr o tom, že žalobcův zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, omezuje jeho fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je dysfunkce obou kolenních kloubů s jejich nestabilitou, která při běžné chůzi nevyžaduje zajištění podpůrným aparátem. Postižení bylo podřazeno jiné položce vyhlášky, kde je předpoklad pokles pracovní schopnosti pro toto postižení o 10-15 %. O dalších zdravotních postiženích se uvádí, že nejsou takové závažnosti a rozsahu, aby rozsah ztráty pracovní schopnosti bylo nutno zvýšit. Posudek lékaře okresní správy je hodnocen tak, že nebylo vycházeno ze správného použití posudkových kritérií. K oduznání invalidity dochází vzhledem k opakovanému posudkovému nadhodnocení při prohlídce zjišťovací i následných kontrolních lékařských prohlídkách. K námitkám žalobce se uvádí, že problémy žalobce skutečně narostly, stav stabilní není, nicméně funkční postižení neodpovídá žádnému stupni invalidity. Důvodem oduznání invalidity není stabilizace ani zlepšení zdravotní stavu, ale opakované posudkové nadhodnocení z minulosti. Plánovaný operační zákrok důvodem k ponechání invalidity není. Rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižením podle kapitoly XV oddíl B, položka 10 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti činí 15 %. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, posudek lékařské posudkové služby je hodnocen jako úplný, vycházející z odborné dokumentace, bylo reagováno na námitky žalobce. Bylo-li zjištěno, že rozsah poklesu pracovní schopnosti žalobce pro dominantní zdravotní postižení činí 15 %, pak nejedná se o invaliditu ve smyslu § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Proto nárok žalobce na invalidní důchod zanikl a důchod byl postupem podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona odňat. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především ortopedické a neurochirurgické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen v posudkové komisi odborným traumatologem a odborným neurologem. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobce stižen poúrazovou předozadní nestabilitou obou kolenních kloubů lehkého stupně. Jedná se o stav po operaci obou kolenních kloubů, žalobci byla provedena osteosyntéza zlomeniny kotníku vlevo, má středně těžkou demyelinizační polyneuropatii, FOP s anamnézou synkopy, imunogenní hyperthyreosu kompenzovanou a syndrom karpálního tunelu s dekompresí pravého nervu medianus. V posudkovém nález se uvádí, že u žalobce zjišťuje se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou v době vydání napadeného rozhodnutí byla poúrazová předozadní nestabilita obou kolenních kloubů lehkého stupně. Ostatní zdravotní postižení, konkrétně demyelinizační polyneuropatie, imunogenní hyperthyreosa kompenzovaná, FOP s anamnézou synkopy a syndrom karpálního tunelu neomezují aktivní hybnost žalobce a nemají podstatný vliv na jeho pracovní schopnost. Konstatuje se stabilizace kolenních kloubů po provedených operacích, žalobce je na zdravotní postižení adaptován, čemuž odpovídá posudkově objektivně zjištěný zdravotní stav. Tělesné schopnosti žalobci umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídá postižením podle kapitoly XV, oddíl B, položka 10 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti činí 15 %. Horní hranice rozpětí dané položky byla zvolena s přihlédnutím k tíži obtíží žalobce, dalším zdravotním postižením a jeho dělnické profesi. Pro použití § 3 vyhlášky nebyl shledán posudkový důvod. Datum zániku invalidity se stanoví k 15.4.2014. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Rozhodnutí o odnětí invalidity je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav v řádném složení za účasti odborných lékařů traumatologa a neurologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především ortopedické a neurochirurgické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobujících dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je stav po operaci obou kolenních kloubů. Pro důsledky, kterými se toto postižení projevuje, posudková komise podřadila toto postižení kapitole XV, oddíl B, položka 10 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce stanovila na horní hranici dané položky vyhlášky, která činí 15 %. Posudková komise dále uvedla, že tak učinila pro obtíže, které zdravotní postižení žalobce způsobuje a přihlédla k dalším zdravotním postižení žalobce. Posudková komise uvedla, že zdravotní stav žalobce je stabilizovaný, žalobce je na své zdravotní postižení adaptovaný. Soud v té souvislosti poukazuje na to, že podle názoru lékařky lékařské posudkové služby došlo při zjišťovací prohlídce a následných kontrolních lékařských prohlídkách k nadhodnocení zdravotního postižení. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce, uvedla důvody vedoucí k oduznání invalidity a zabývala se možností využít předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 15% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podle ustanovení § 39 odst. 1 je pojištěnec invalidní, činí-li pokles jeho pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce činí 15 %, žalobce invalidní není. Žalobcův nárok na výplatu invalidního důchodu zanikl, a proto žalovaná splnila povinnost založenou ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění a invalidní důchod žalobci odňala. Poznamenává se, že posudková komise se při hodnocení stabilizace zdravotního stavu neodchýlila od ustanovení § 39 odst. 6 zákona, kdy zdravotní stav se považuje za stabilizovaný tehdy, umožňuje-li pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost. To se v posudku posudkové komise výslovně uvádí. Adaptace žalobce na zdravotní postižení byla rovněž předmětem posouzení, přičemž ta byla hodnocena na základě doložených výsledků funkčních vyšetření (§ 39 odst. 4 písm. c) a § 39 odst. 7 zákona). Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšná žalovaná nemá ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 15. prosince 2014 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.