2 Ad 58/2015
č. j. 2 Ad 58/2015-24
V PLATNOSTIŽalobkyně se domáhala přezkumu rozhodnutí o zamítnutí žádosti o invalidní důchod; Krajský soud v Českých Budějovicích žalobu zamítl. Soud vyšel z posudku Posudkové komise MPSV, která stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na 25 % pro chronický bolestivý syndrom bederní páteře. Tato míra nedosahuje zákonné hranice 35 % podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, proto žalobkyně není invalidní. Posudek byl shledán úplným a přesvědčivým, neboť komise zhodnotila všechna zdravotní postižení včetně psychických potíží a anémie.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně J.K., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 8. 2015 čj. X- TJ2, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 1. 10. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 24. 8. 2015 čj. X, jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o invalidní důchod a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. V návrhu se poukazuje na to, že žalobkyně je po operaci páteře. Posudkový lékař nereagoval na její připomínky a současný zdravotní stav žalobkyni výrazně omezuje v běžných denních činnostech. Po operaci se u žalobkyně rozvinula psychická porucha. Žalobkyně se dále léčí s anémií. Dovozuje, že došlo k nesprávné aplikaci vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění. Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z posudkového spisu vyplynulo, že žalobkyně se podrobila kontrolní lékařské prohlídce pro účely rozhodování o žádosti o invalidní důchod. Podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Jindřichově Hradci ze dne 28. 5. 2015 se u žalobkyně jedná o stav po operaci páteře a agorafobií s panickou poruchou. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudkový lékař označil stav po operaci páteře. Toto zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav bylo podřazeno kapitole XIII, oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti pro toto postižení byl stanoven ve výši 20 %. Současně byl učiněn úsudek o tom, že důvod k aplikaci § 3 a 4 vyhlášky není dodržen. Toto posouzení zdravotního stavu bylo podkladem pro vydání zamítavého rozhodnutí žalované ze dne 8. 6. 2015 o žádosti žalobkyně o invalidní důchod. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala námitky obsahově odpovídající žalobním bodům. V námitkovém řízení byl opatřen důkaz ve formě posudku lékařské posudkové služby žalované, kdy závěr lékaře okresní správy sociálního zabezpečení byl shledán správným. Dále byly zhodnoceny žalobkyní nově předložené lékařské zprávy a uzavírá se, že bylo vycházeno ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového hodnocení zjištěny v rozsahu dostatečném pro aplikaci posudkových kritérií stanovených právními předpisy. K námitce žalobkyně se uvádí, že tíže funkčního postižení nesplňuje posudková kritéria umožňující přiznání invalidity. Zdravotní stav je dostatečně zhodnocen 20 % poklesu pracovní schopnosti. Byly zhodnoceny somatické i psychické potíže. Postižení páteře bylo v posudku lékařské posudkové služby žalované podřazeno kapitole XIII, oddíl E, položka 1 písm. b) vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven ve výši 20 %. Důvod k využití § 3 a 4 vyhlášky shledán nebyl. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které se o posudek, který je hodnocen jako úplný a správný, opírá. Je-li prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 20 %, pak nejsou splněny podmínky § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění pro přiznání invalidity. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobkyní, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurochirurgické, neurologické a psychiatrické povahy a dále uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odborným neurologem a odborným psychiatrem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byla stanovena klinická diagnóza, podle které je žalobkyně stižená chronickým bolestivým syndromem bederní páteře, po operaci ventrolistézy L5 II. stupně – fixace L5 a S1, pravostranná hemilaminektomie L5, kovová náhrada plotny, reziduální intermitentní iritace S1 vpravo, porucha dynamiky L páteře, odpovídající pooperačnímu stavu bez výpadové motorické či senzitivní symptomatologie, žalobkyně dále trpí agorafobií s panickou poruchou s dobrým efektem dosavadní léčby, kdy je stabilizována, má lehkou sideropenickou anémii, dále se uvádí umělé přerušení těhotenství, nefrolithiasa a ureterolithiasa vpravo, operace pupeční kýly a nikotinismus. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobkyně převážně pracovala jako pomocná kuchařka, poté jako uklizečka, provozní pracovník společného stravování. V květnu 2000 byla krátkodobě hospitalizována pro opakované zvracení, což bylo řešeno opichem krvácející léze ethanolem. V roce 2003 byla operována pro pupeční kýlu po porodu, v dubnu 2006 byla hospitalizována na urologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice pro renální koliku, kdy byla zjištěna nefrolithiasa a ureterolithiasa řešena endoskopicky. Nefrolithiasa byla řešena mimotělní rázovou vlnou. Další kontrolní vyšetření byla bez jasné reziduální lithiasy. Tato onemocnění zůstávají bez podstatných posudkových dopadů. Žalobkyně několik let trpěla bolestmi zad. Poslední rehabilitaci měla 3 roky před operací s dobrým výsledkem, 6 měsíců před operací páteře došlo ke zvýraznění obtíží a na magnetické rezonanci byla popsána listéza L5 I. až II. stupně, páteřní kanál byl volný. Obdobně na dynamických snímcích LS páteře byla zjištěna ventrolistéza L5 I. až II. stupně se spondylolýzou. Ventrolistéza byla stabilizována. Dále byla zmiňována pokročilá osteochondróza meziobratlového disku L5/S1. Páteř se na dynamických snímcích nerozvíjela, páteřní lordóza byla zachována. Dne 25. 9. 2014 žalobkyně absolvovala operaci ventrolistézy L5, kdy byla provedena fixace L5 a S1, pravostranná hemilaminektomie L5, kovová náhrada plotny L5/S1. Podle neurochirurgického vyšetření z května 2015 nebyla shledána propagace do dolních končetin, sfinktery byly intaktní, na rentgenologickém vyšetření bylo popsáno příznivé postavení materiálu. Dne 22. 4. 2015 byla poprvé vyšetřena psychiatrem pro anxiósní potíže, byla popsána typická paroxysmální anxieta se somatickým doprovodem, v klinickém obraze byl smíšený anxiósně depresivní syndrom s dominancí agorafobie s panickou poruchou. Byla nasazena psychiatrická medikace. Nasazená farmakologická korekce byla s dobrou tolerancí a s následným pozitivním efektem. Před operací páteře byla zjištěna sideropenická anémie, při terapii došlo v krátké době ke zlepšení hodnot v červené řadě, přetrvávala mírná trombocytopenie. Posudková komise učinila závěr, že u žalobkyně jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou v době vydání napadeného rozhodnutí byl chronický bolestivý syndrom bederní páteře, přetrvávající po operaci páteře ze září 2014. Byla zjištěna pouze reziduální intermitentní iritace S1 vpravo, porucha dynamiky bederní páteře byla odpovídající pooperačnímu stavu. Žalobkyně byla bez výpadové motorické či senzitivní symptomatologie. V žádném případě se nejednalo o často recidivující projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem, s verifikovaným poškozením nervu, popřípadě symptomatologií neurogenního močového měchýře. Toto postižení posudková komise podřadila kapitole XIII, oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění, kde se předpokládá rozsah ztráty pracovní schopnosti v rozsahu 10 až 20 %. Posudková komise zvolila horní hranici a stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně ve výši 20 %. Stalo se zřetelem k tíži zdravotního postižení. Pro další zdravotní postižení posudková komise zvýšila rozsah ztráty pracovní schopnosti postupem podle § 3 vyhlášky o dalších 5% bodů na celkových 25 %. Posudková komise se dále zabývala v rámci srovnatelnosti zdravotních postižení tím, jaký dopad do rozsahu pracovní schopnosti by měla volba jiného zdravotního postižení než vertebrogenního jako rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a došla k závěru, že pro další postižení by vždy přicházelo v úvahu stanovení nižšího rozsahu ztráty pracovní schopnosti. Tato další zdravotní postižení nejsou posudkově natolik významná a jen hraničně by splňovala kritéria předpokládaná pro vznik dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Tato další onemocnění nebyla stabilizovaná, jejich léčba byla zahájena několik měsíců před vydáním napadeného rozhodnutí a efekt léčby teprve nastupoval. Pokud by za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla zvolena agorafobie, pak by toto postižení odpovídalo kapitole V, položka 5 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění s rozsahem ztráty pracovní schopnosti ve výši 10 %, protože při dané medikaci nebylo zjištěno významnější postižení základných psychických funkcí a nebyla prokázána porucha osobnosti. Anémie by pak odpovídala postižením podle kapitoly III, oddíl B, položka 3 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a znamenala by 5% rozsah ztráty pracovní schopnosti. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa a psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické a psychiatrické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je chronický bolestivý syndrom bederní páteře přetrvávající po operaci páteře. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila postižením podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1 písm. b) vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 20 % stanovila se zřetelem k důsledkům, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Poukázala především na tíži tohoto postižení a uvedla, že nebyly shledány recidivující projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem, s verifikovaným postižením nervu, případně symptomatologií neurogenního močového měchýře. Posudková komise se zabývala dalšími postiženími žalobkyně, konkrétně postižením psychické povahy a anémií, o nichž uvedla, že se zřetelem k jejich projevům by v prvním případě bylo dosaženo rozsahu ztráty pracovní schopnosti ve výši 10 %, u druhého onemocnění pak 5 %. Nutno poznamenat, že bodová hodnocení těchto dalších onemocnění se k rozhodujícímu zdravotnímu postižení nepřičítají. Vždy stanoví se rozsah ztráty pracovní schopnosti podle dominantního postižení, ostatní komorbidita přichází v úvahu pro zhodnocení v rámci aplikace příslušných korekčních faktorů. Korekční faktor ve smyslu § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění byl aplikován a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně byl zvýšen o dalších 5% bodů na celkových 25 %, přičemž tímto způsobem bylo využito hodnocení původní profese žalobkyně. K onemocnění agorafobií a anémií nutno poznamenat, že tato onemocnění nebyla v době vydání napadeného rozhodnutí stabilizována, protože léčba těchto postižení byla zahájena několik měsíců předcházejících vydání napadeného rozhodnutí. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a učinila úsudek o aplikaci předpisu o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 25 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, dosahuje-li míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nejméně 35 %. Je-li posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 25 %, pak žalobkyně invalidní není. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že ve věcech důchodového pojištění nelze žalované nárok na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 11. ledna 2016 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.