2 Ad 6/2013
č. j. 2 Ad 6/2013-32
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, protože bylo v rozporu s ustanovením § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Soud se opřel o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil 50% pokles pracovní schopnosti. Na základě toho byla žalobkyně kvalifikována jako invalidní druhého stupně, nikoli prvního. Věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce J. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13.11.2012, č.j. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 13.11.2012, č.j. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 17.1.2013 domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13.11.2012, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4.9.2012, jímž žalovaná snížila žalobkyni výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně s tím, že její invalidní důchod činí 6.173,- Kč měsíčně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 16.8.2012 poklesla její pracovní schopnost o 40 %. Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí s tím, že v daném případě mělo jí být přiznáno i navýšení o 10 %, neboť má další zdravotní komplikace, jež značně zvyšují pokles pracovních schopností. Žalobkyně rovněž doložila lékařské zprávy a poukázala na závažnost svého onemocnění. Navrhovala, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 13.5.2013 učinila diagnostický souhrn, dle něhož se u žalobkyně jedná o systémový lupus erytematodes, multiorgánové poškození – renální insuficience při vaskulární nefropatii, stabilní, lehkou polyneuropatii, artritické a vaskulitické projevy, akrovasální syndrom, sekundární hypertenzi a zejména o antifosfolipidový syndrom. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je systémový lupus erytematodes s orgánovými komplikacemi, z nichž nejzávažnější je postižení ledvin ve stádiu středně těžké, ale stabilní ledvinové nedostatečnosti. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kap. XIII, odd. D, položce 1c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., zahrnující středně těžké formy, trvale (středně) aktivní, s výraznější poruchou funkce některých orgánů a systémů, se závažným snížením celkové výkonnosti organismu při běžném zatížení, s častými recidivami. Zde je uvedeno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 40 – 60 %. Komise volí střední pásmo tj. 50 % poklesu pracovní schopnosti. Toto zařazení zdůvodňuje především mírou ledvinové nedostatečnosti. Střední pásmo pak s ohledem na tíži obtíží a klinickou exacerbaci, která sice proběhla až v době po vydání napadeného rozhodnutí, ale napovídá o méně příznivém dalším vývoji choroby z dlouhodobého hlediska. Použití horní hranice 60 % ani její navýšení nepovažuje komise vzhledem ke kvalifikaci posuzované za odůvodněné. Je kvalifikována k úřednické profesi, kterou jak dlouhodobě prokázala v rozsahu omezeném jak časově, tak i co do pracovní náplně, dlouhodobě zvládá. Nejedná se o těžkou formu onemocnění, která by zdůvodňovala zařazení pod položku 1d. Hlavním limitujícím orgánovým projevem je renální insuficience středně těžká. Pro srovnání lze funkční postižení porovnat s hodnocením poklesu pracovní schopnosti při poškození ledvin, kde chronické selhání ledvin – středně těžké funkčního postižení (stadium III. a IV. stupně funkční závažnosti) odpovídá dle kap. XIV, odd. A, položky 6b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 40 – 50 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní ve druhém stupni. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR používá k hodnocení stejnou položku jako Okresní správa sociálního zabezpečení i Česká správa sociálního zabezpečení. S přihlédnutím k nepříznivému dalšímu vývoji a faktu, že žalobkyně zvládá pouze práci nejen v menším pracovním úvazku, ale i s podstatně jednodušší pracovní náplní, stanovuje rozdílně míru poklesu pracovní schopnosti (volí střední pásmo tj. 50 %). Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR považuje žalobkyni za invalidní ve druhém stupni. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti považuje systémový lupus erytematodes, s kterým se léčí dlouhodobě od roku 1998, při aktivitě tohoto onemocnění došlo 2x k velmi těžkému celkovému stavu a sice v roce 2007 a v roce 2009. V té době byla plně invalidizována. Následně se její zdravotní stav při léčbě dlouhodobě stabilizoval, limitující orgánovou komplikací bylo postižení ledvin s dlouhodobě ustálenou ledvinovou nedstatečností středního stupně. Dlouhodobá stabilizace jí umožnila soustavné pracovní zařazení na méně exponované úřednické pozici a v menším pracovním rozsahu. Proto bylo oduznání invalidity třetího stupně odůvodněné. Komise se zabývala také odbornými nálezy ze dne 19.11.2012, 17.12.2012 a ze 7.12.2012, i dalšími odbornými zprávami, které doložila. Na jednání komise byla přítomna, její zdravotní stav byl odborným lékařem přešetřen. Žalobkyně netrpí dalšími zdravotními komplikacemi, ale jde o postižení v rámci orgánových projevů základního onemocnění, z nichž nejzávažnější je postižení ledvin, nově zjištěná polyneuropatie má jen diskrétní projevy. Míra funkčního postižení při kvalifikaci žalobkyně nezdůvodňuje využít ani horní hranici rozmezí poklesu pracovní schopnosti v použité položce, natož její navýšení. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s.. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je nemůže mít. Soud vyšel při rozhodování především z uvedeného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, kdy posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaných žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především z nefrologické ambulance, neurologického vyšetření a revmatologického vyšetření. Na základě takto stanovené klinické diagnózy komise označila rozhodující postižení, jímž je systémový lupus erytematodes s orgánovými komplikacemi, z nichž nejzávažnější je postižení ledvin ve stádiu středně těžké, ale stabilní ledvinové nedostatečnosti. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena posudkovou komisí na 50 %, kdy posudková komise použila k hodnocení stejnou položku jako Okresní správa sociálního zabezpečení i Česká správa sociálního zabezpečení. S přihlédnutím k nepříznivému dalšímu vývoji a faktu, že žalobkyně zvládá práci v menším pracovním úvazku, stanovila rozdílně míru poklesu pracovní schopnosti tak, že u žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí se jednalo o invaliditu ve II. stupni. Vznik invalidity druhého stupně byl u žalobkyně stanoven od 16.8.2012. Posudková komise k námitkám žalobkyně uvedla, že dlouhodobá stabilizace jí umožnila soustavné pracovní zařazení na méně exponované úřednické pozici a v menším rozsahu, proto bylo oduznání invalidity třetího stupně odůvodněné. Dle posudkové komise žalobkyně netrpí dalšími zdravotními komplikacemi, jedná se o postižení v rámci orgánových projevů základního onemocnění, kdy nejzávaznější je postižení ledvin. Zjištěná polyneuropatie má jen diskrétní projevy, míra funkčního postižení při kvalifikaci žalobkyně nezdůvodňuje využít ani horní hranici rozmezí poklesu pracovní schopnosti v předmětné položce, natož její navýšení. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost poklesla a) nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Kritéria pro určování poklesu pracovní schopnosti stanoví § 39 odst. 4 zákona. Jestliže při dodržení kritérií daných v § 39 odst. 4 posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně 50 %, pak u žalobkyně se jedná o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže napadeným rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4.9.2012, kterým jí byla snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně jedná o invaliditu druhého stupně. Soud proto napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť žalobkyně v případě, že získala potřebnou dobu pojištění splňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, a to od 16.8.2012. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobkyně byla v řízení úspěšná, práva na náhradu nákladů řízení se však vzdala.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 17. června 2013 Samosoudkyně: Mgr. Helena N u t i l o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.