2 Ad 6/2016
č. j. 2 Ad 6/2016-33
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, protože posudky lékařů nebyly založeny na správném použití posudkových kritérií podle § 39 zákona o důchodovém pojištění. Soud se opřel o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který prokázal, že zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě třetího stupně s poklesem pracovní schopnosti alespoň o 70 %. Závěr komise byl považován za úplný a přesvědčivý, protože zahrnoval všechny rozhodující skutečnosti a jejich zdůvodnění. Věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení, aby byla rozhodnuta o změně výše invalidního důchodu.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce P.Š., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 12. 2015, čj. X, t a k t o :
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 7. 12. 2015, čj. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 7. 12. 2015, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ze dne 30. 9. 2015, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu s tím, že u žalobce se nadále jedná o invaliditu II. stupně. Žalobce v žalobě namítá, že posudkový lékař nepřihlédl ke všem lékařským zprávám ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní stav se nadále zhoršuje, má za to, že jeho zdravotní stav odpovídá invaliditě III. stupně. V důsledku zdravotního postižení žalobce není schopen vykonávat pracovní činnost v dosavadním rozsahu, bude nucen ukončit pracovní poměr. Rovněž při posuzování jeho zdravotního stavu nebylo přihlédnuto k § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu. V daném případě soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise v posudku ze dne 2. 5. 2016 zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem, popsala výsledky odborných lékařských vyšetření. Posudková komise stanovila diagnózu, podle které se u žalobce jedná o difuzní pigmentovou epitelopatii pravého oka s chronickou patologii makuly sítnice pravého oka s progresí zhoršování zrakové ostrosti a rozsahu zorného pole. Dále o amblyopii levého oka, praktickou nevidomost levého oka a o chronický VAS v oblasti C a LS páteře, stav po operaci páteře v roce 2013. Komise hodnotí zdravotní stav žalobce odlišným posudkovým kritériem, než jak byl hodnocen lékařem lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení i lékařem lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení, jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole VII, položka 2 a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Tato položka je určena pro praktickou nevidomost, kdy je zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 1/60 (0,02), světlost s jistou projekcí nebo jde o omezení zorného pole do 5 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové ostrosti. S ohledem na skutečnost, že žalobce má omezenou zrakovou ostrost i významné omezení zorného pole, volí komise z taxačního rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 70-80 % horní hranici. Žalobce doposud pracuje, to s výhledem změny pracovního zařazení (stávající práci již přestává zvládat), je schopen práce jen za mimořádných podmínek. K datu napadeného rozhodnutí z důvodu zjištěného dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce poklesla pracovní schopnost nejméně o 80 %, zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal třetímu stupni invalidity. Šlo o schopnost vykonávat soustavné zaměstnání jen za mimořádných podmínek. Posudkové závěry prvoinstančního lékaře lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení i druhoinstančního lékaře lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení nevycházely z objektivního zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, zdravotní stav a jeho funkční důsledky nebyly pro účely posudkového závěru prvoinstančního i druhoinstančního lékaře lékařské posudkové služby zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, nebyly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr, nebylo k dispozici aktuální vyšetření zorného pole. Posudkový závěr uvedených lékařů tak nevycházel ze správného použití posudkových kritérií, zdravotní stav a stupeň invalidity (pokles pracovní schopnosti) nebyl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., v platném znění. Datum zvýšení stupně invalidity dle komise se vztahuje již k datu žádosti o zvýšení invalidního důchodu, neboť je medicínsky reálné, že omezení zorného pole měl žalobce již k tomuto datu, na první i druhé instanci neměl posuzující lékař k dispozici nové vyšetření zorného pole (tito lékaři vycházeli z vyšetření perimetru z roku 2009, přestože podle nálezů očních docházelo k progresi stavu, oftalmologem bylo zmiňováno, že od roku 2009 pokles perimetru nepravidelný). Platnost posudku je bez omezení, není reálné zlepšení očních funkcí, jde o stav neléčitelný. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost ze zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může přitom být podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňuje vykonávat výdělečnou činností bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Rozhodnutí o určení výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel z uvedeného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného neurologa a očního lékaře. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, vzala zřetel, jak k subjektivním důvodům udávaných žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů. Na základě stanovené klinické diagnózy komise označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je oční vada uvedená shora, kdy posudkově rozhodnou skutečností je, že zrakové funkce jsou již na úrovni praktické slepoty obou očí. U žalobce se jedná o stav neléčitelný, kdy není reálné zlepšení očních funkcí. Posudková komise dospěla k závěru, že posudkový závěr z posudkových jednání ze dne 10. 9. 2015 a ze dne 24. 11. 2015 nelze potvrdit. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., u žalobce se jednalo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, neboť pokles pracovní schopnosti z dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu představoval nejméně 70 %. Posudková komise učinila závěr, že z důvodu zjištěného dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce poklesla pracovní schopnost o 80 %. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu a rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom zdůvodnila, považuje soud posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a představuje pokles pracovní schopnosti 80 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí se tedy jednalo u žalobce o invaliditu III. stupně. Soud proto uzavřel, že nesprávně byla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítnuta, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu představuje u žalobce pokles pracovní schopnosti 80 %. Žalobce je tedy invalidní ve třetím stupni. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění a soud proto napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce byl v řízení úspěšný, a proto by měl právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se práva na náhradu nákladů řízení však vzdal.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. května 2016 Mgr. Helena Nutilová v. r. Samosoudkyně Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.