2 Ad 63/2011
č. j. 2 Ad 63/2011-37
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
2Ad 63/2011 - 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce J.P., bytem T., S. X, zast. JUDr. Jaromírem Bayerem, advokátem v Českých Budějovicích, Jeremiášova 18, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16.9.2011 č.j. X, takto:
Výrok
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 16.9.2011 č.j. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2 880,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 18.11.2011 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 16.9.2011 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o invalidní důchod a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Pokračování - 2 - 2Ad 63/2011 V žalobě se poukazuje na to, že žalobce utrpěl v důsledku nezaviněné autohavárie v roce 2008 mnohočetná poranění, která zapříčiňují dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Zdravotní stav žalobce byl pak nesprávně posouzen, jestliže nebyl vzat do úvahy psychický stav žalobce, který má zásadní vliv na stanovení procentní míry snížení pracovní schopnosti. Rozhodující zdravotní postižení bylo podřazeno postižením nosného aparátu, přestože žalobce nejvíce trpí bolestmi hlavy. Došlo ke snížení ostrosti vidění levého oka. Vyjadřuje se nesouhlas s podřazením rozhodujícího postižení položce vyhlášky, jak bylo posudkovými lékaři učiněno. Zdravotní stav nebyl posouzen ve vztahu ke každodenním aktivitám. Žalovaná navrhla doplnit řízení posudkem posudkové komise a rozhodnutí o žalobě ponechala na soudu. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobce žádal o invalidní důchod v roce 2009, kdy posudkový lékař uzavřel, že žalobce není plně ani částečně invalidní a rozsah míry poklesu pracovní činnosti stanovil pro poruchu zorného pole levého oka ve výši 30%. Se stejným výsledkem skončilo zkoumání zdravotního stavu a rozsah pracovního potenciálu v roce 2010. Pro účely projednání žádosti, která byla předmětem rozhodování žalované v souzené věci, posuzoval zdravotní stav žalobce posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře, kdy rozsah ztráty pracovního potenciálu stanovil ve výši 25 % pro následky úrazu z 13.11.2008, kdy došlo k poškození zorného pole levého oka, žalobce trpí posttraumatickou stresovou poruchou a bolestmi hlavy, má problémy s krční páteří. Na základě tohoto podkladu bylo dne 20.6.2011 vydáno rozhodnutí, jímž žalovaná žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítla. Proti tomuto rozhodnutí žalobce uplatnil námitky, ve kterých poukázal na to, že jeho zdravotní stav byl posouzen chybně a nebyly vzaty v úvahu veškeré okolnosti ovlivňující zdravotní stav žalobce. V námitkovém řízení byl vyhotoven posudek o invaliditě žalobce, kdy posudkový lékař žalované ke skutkovému zjištění uvedl, že žalobce utrpěl autonehodu v roce 2008, popsal následky této nehody, uvedl, že žalobce je stižen středně těžkou depresivní fází v rámci posttraumatické stresové poruchy a odkazuje se výsledek magnetické rezonance z března 2010. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označil důsledky autohavárie, k psychickým problémům uvedl, že jsou zatím léčeny krátkodobě. O neurologické problematice se vyjádřil, že není posudkově významná a důvodem k invalidizaci. Rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovil shodně s posudkovým lékařem ve výši 25 % a rozhodující zdravotní postižení s dopadem na pokles pracovní schopnosti podřadil kapitole XV oddíl A položka 1 písmeno b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Důvod k aplikaci některého z korekčních faktorů neshledal. Právě s odkazem na uvedený posudek lékaře žalované Česká správa sociálního zabezpečení v Praze námitky žalobce napadeným rozhodnutím zamítla. Učinila zjištění o tom, že při rozsahu ztráty pracovního potenciálu ve výši 25 % pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není žalobce invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise podklady v zájmu objektivizace zdravotního stavu žalobce doplnila o Pokračování - 3 - 2Ad 63/2011 psychologické vyšetření. Žalobce byl přítomen prvnímu jednání posudkové komise, kdy uvedl své subjektivní potíže. Po doplnění podkladů posudková komise popsala odborné lékařské nálezy, především neurologické a psychiatrické vyšetření, k dispozici měla výsledek očního vyšetření a vyšetření psychologické. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobce stižen středně těžkou až těžkou depresivní posttraumatickou stresovou poruchou, došlo k částečné atrofii zrakového nervu vlevo, má migrenozní bolesti hlavy, roztroušenou sklerózu projevující se přechodnou poruchou čití na levé dolní končetině a chronický vertebrogenní syndrom, zejména krční páteře. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce utrpěl autonehodu, kdy byl sražen v autě kamionem, poranění zrakového nervu mělo za následek výpadek zorného pole levého oka. Trpí bolestmi hlavy. V roce 2009 byl vyšetřen pro podezření na roztroušenou sklerózu. Od března 2010 dosud je léčen kortikoidy. Demyelinizační onemocnění typu roztroušené sklerózy není dosud jednoznačně potvrzeno, protože neurologický nález je nyní v normě. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen neurologem a odborným očním lékařem. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí byla označena funkční porucha po polytraumatu, zejména po úrazu hlavy charakteru středně těžké až těžké depresivní posttraumatické stresové poruchy a změna osobnosti. Ostatní komorbidita, migrenozní cefalea, částečná atrofie zrakového nervu vlevo, roztroušená skleróza a vertebrogenní algický syndrom neomezují aktivní hybnost žalobce, ale přispívají ke snížení výkonnosti s dopadem na jeho pracovní schopnost. Psycholog učinil zjištění o tom, že je dále přítomna středně těžká až těžká úzkostně depresivní porucha a významná změna osobnosti. Byla prokázána snížená tolerance k zátěžím, proto se do popředí klinického obrazu dostává středně těžká až těžká depresivní posttraumatická stresová porucha, chronifikovaná se změnami osobnosti. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XV oddíl A položka 1 písmeno c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění, a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce stanovila ve výši 35 %. Zvolila střední hranici dané procentní míry se zřetelem k tíži obtíží, komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno ke dni 7.4.2011, kdy žalobce absolvoval kontrolní psychiatrické vyšetření. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodnutí o žádosti pojištěnce o invalidní důchod je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení, za účasti odborných lékařů neurologa a psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem tak k těm, které vyplývají Pokračování - 4 - 2Ad 63/2011 z odborných lékařských nálezů, především neurologické, oční, psychiatrické a psychologické povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, jímž je středně těžká až těžká depresivní posttraumatická stresová porucha, která je chronifikovaná se změnami osobnosti. Toto zdravotní postižení pak posudková komise podřadila příslušné položce vyhlášky, která na dané zdravotní postižení dopadá, jímž je kapitola XV oddíl A položka 1 písmeno c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a současně uvedla, že nejsou žádné podklady proto, aby dané zdravotní postižení bylo podřaditelné pod položky pod písmeny d) a e). Rozsah ztráty pracovního potenciálu žalobce byl stanoven ve výši 35 %, přičemž se tak stalo se zřetelem k důsledkům, kterými se toto zdravotní postižení projevuje. Byl vzat zřetel k obtížím, které toto postižení přináší, další komorbiditě a dělnické profesi žalobce. Z posudku je zřejmé, že posudková komise se ostatními zdravotními postiženími žalobce zabývala, hodnotila vliv migrenozní cefaleiy, částečné atrofie zrakového nervu, roztroušenou sklerózou s přechodnou poruchou a chronický vertebrogenní syndrom. O těch uvedla, že dopad do pracovní schopnosti žalobce nemají. Dále se pak zabývala možností aplikace předpisu o korekčních faktorech, kdy pro takový postup nezjistila důvod. Posudková komise současně stanovila okamžik vzniku invalidity od 7.4.2011 a toto své zjištění opírá o kontrolní psychiatrické vyšetření. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení žalobce způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a učinila úvahu o možnosti aplikovat korekční faktor, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 35 % rozsah ztráty pracovní schopnosti. Podmínky nároku na invalidní důchod upravuje § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. O invaliditu I. stupně se pak jedná, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti nejméně 35 %, avšak nejvíce 49 % (§ 39 odst. 1, 2 písm. a/ zákona). Jestliže je posudkem posudkové komise prokázáno, že pracovní schopnost žalobce pro onemocnění chronické povahy dosáhla 35 %, je žalobce invalidní, přičemž jedná se o invaliditu I. stupně. Byla-li žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítnuta, stalo se tak v rozporu s uvedenými právními normami. Proto je napadené rozhodnutí vadné. V dalším řízení bude žalovaná vycházet z toho, že žalobce je od 7.4.2011 invalidní, přičemž jedná se o invaliditu I. stupně. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 2 880,- Kč, sestávající z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 500,- Kč, 3x režijní paušál po 300,- Kč a dalších 480,- Kč na dani z přidané hodnoty, které zástupce žalobce plátcem. Pokračování - 5 - 2Ad 63/2011
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. července 2012 Samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.