2 Ad 63/2013
č. j. 2 Ad 63/2013-83
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odmítnutí invalidního důchodu. Soud se opřel o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil pokles pracovní schopnosti na 5 %. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění není tento podíl dostatečný pro přiznání invalidního důchodu. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, protože žalobce nesplňuje právní podmínky pro přiznání dávky.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce K. H. , bytem X, t.č. ve výkonu trestu ve Věznici Příbram, zast. Mgr. Marií Kakaščíkovou, advokátkou v Českých Budějovicích, Hroznova 47/15, proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2013 čj. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á. Odměna zástupkyni žalobce Mgr. Marií Kakaščíkové se p ř i z n á v á v částce 5.480 K č a bude vyplacena Krajským soudem v Českých Budějovicích ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
: Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 9. 10. 2013 prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení v Praze se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2013 čj. X, jímž bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 7. 2013 čj. X tak, že v návětí výrokové části rozhodnutí bylo uvedené křestní jméno účastníka řízení P. nahrazeno jménem K., ve zbytku bylo rozhodnutí potvrzeno. Žalobce v žalobě namítá, že jeho námitky byly odmítnuty, aniž by následovala další lékařská prohlídka ohledně posouzení jeho zdravotního stavu. Žalobce utrpěl silný otřes mozku, zaléhá mu v uších, má závratě, trpí bolestmi hlavy, proto byl ze zdravotních důvodů vyřazen z vojenské služby. Jeho zdravotní dokumentace není úplná. Žalobce uváděl dobrý zdravotní stav z důvodu, aby byl zaměstnán, proto požaduje, aby došlo k přešetření jeho zdravotního stavu. Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 9. 12. 2013 učinila diagnostický souhrn, dle něhož se u žalobce jedná pouze o chronický bolestivý syndrom páteřní, bez omezení statiky či dynamiky páteře, bez známek kořenového dráždění. Z posudku vyplývá, že žalobce byl od roku 2006 léčen pro hypertenzní chorobu, která je korigována antihypertenzní terapií, nebyly však prokázány žádné orgánové komplikace stran hypertenze. V hodnoceném období byl žalobce vyšetřen pro uváděné bolesti zad v bederní oblasti, zejména při práci. Na rentgenu hrudní a bederní páteře nebyla popsána podstatná patologie. Topický neurologický nález byl též bez průkazu závažných změn. Žalobce byl bez omezení statodynamiky a bez známek kořenového dráždění. Mezi lékařskými nálezy nebyly zjištěny žádné rozpory, které by měly posudkově významný dopad. Případné další stesky uvedené v žalobě nebyly doloženy žádnými odbornými nálezy či vyšetřeními, obdržená zdravotní karta byla vedena přehledně a důsledně. Zdravotnická dokumentace neobsahuje žádné jiné posudkově významné skutečnosti. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR došla k závěru, že se jen hraničně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl v době vydání napadeného rozhodnutí chronický bolestivý syndrom páteřní, avšak bez zjištění omezení statiky či dynamiky páteře, bez známek kořenového dráždění. Žalobce byl schopen pracovního zařazení s vyloučením přetěžování páteře, a to jen v době významné exacerbace vertebrogenních potíží. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, odd. E, položka 1a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 5 %. Nebyl zjištěn důvod pro další využití přihlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění. Soud k žádosti žalobce zajistil doplnění znaleckého posudku, neboť žalobce namítal, že jeho zdravotní stav nebyl přezkoumán dostatečně. Pro doplňující posudek Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích zajistila zdravotní dokumentací od ošetřujícího praktického lékaře MUDr. M.M. v Kaplici, dokumentaci ohledně ošetření žalobce na chirurgii v Jindřichově Hradci od MUDr. K.M., z chirurgického oddělení v Českém Krumlově. Posudková komise měla k dispozici psychologické posudky z opatrovnického spisu vedeného u Okresního soudu v Českém Krumlově. Posudková komise učinila závěr, že se u žalobce nejedná o mentální retardaci dosahující plně alespoň tíže lehké slabomyslnosti, žalobce se blíží k lehkému postižení osobnosti, kdy se jedná o stav se zhoršenou sociální adaptabilitou, zvýšenou konfliktností, s disharmonickými postoji a chováním, jež obecně odpovídá 5 až 10 % míry poklesu pracovní schopnosti dle platného právního předpisu. Vzhledem k tomu, že se jedná o stav pouze blížící se poruše osobnosti, volila by posudková komise maximálně dolní hranici procentního rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti. Porucha osobnosti je pravidelná, diagnóza je zjišťovaná u posuzovaných ve výkonu trestu odnětí svobody. Posudková komise vyhodnotila skutečnosti, které vedly k doplnění posudku, a neshledala důvody pro změnu již přijatého posudkového závěru, kdy v hodnoceném období se jen hraničně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lze i nadále považovat chronický bolestivý syndrom páteřní, avšak bez průkazu omezení statiky či dynamiky páteře bez známek kořenového dráždění. Žalobce byl schopen pracovního zařazení s vyloučením přetěžování páteře, a to jen v době významné exacerbace vertebrogenních potíží. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, odd. E, položka 1a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 5 %. Nebyl zjištěn důvod pro další využití § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost poklesla a) nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 % jedná se o invaliditu třetího stupně. Kritéria pro určování poklesu pracovní schopnosti stanoví § 39 odst. 4 zákona. Jestliže při dodržení kritérií daných v § 39 odst. 4 posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce 5 %, pak žalobce nesplňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu. Soud vyšel při rozhodování především z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ze dne 9. 12. 2013, která stanovila úplnou klinickou diagnózu. Vzala zřetel, jak k subjektivním potížím udávaných žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické povahy. Na základě stanovené klinické diagnózy bylo označeno rozhodující zdravotní postižení, kdy u žalobce se jednalo hraničně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, příčinou byl chronický bolestivý syndrom páteřní, ovšem bez zjištění omezení statiky či dynamiky páteře bez známek kořenového dráždění. Komise konstatovala, že žalobce je schopen pracovního zařazení s vyloučením přetěžování páteře s tím, že míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 5 % a nebyl zjištěn důvod pro další využití § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění. V daném případě tedy posudková komise při dodržení kritérií daných v § 39 odst. 4 určila rozsah ztráty pracovní schopnosti 5 %, proto u žalobce nejsou splněny zákonné podmínky pro přiznání invalidního důchodu, neboť k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Soud proto s odkazem na závěr posudků posudkové komise, která učinila závěr, že u žalobce se jedná o pokles pracovní schopnosti 5 %, dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje zákonná kritéria pro přiznání invalidního důchodu. Soud proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Poznamenává se, že z evidenčních listů důchodového pojištění soud zjistil, že žalobce nezískal potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod. V případě, že by u žalobce byl pokles pracovní schopnosti nejméně 35 %, žalobci by invalidní důchod přiznán nebyl (§ 40 zákona o důchodovém pojištění). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný, který byl v řízení úspěšný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 23. června 2014 Samosoudkyně: Mgr. Helena N u t i l o v á, v. r. Za správnost vyhotovení: Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.