2 Ad 66/2013
č. j. 2 Ad 66/2013-31
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
2Ad 66/2013 – 31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce J.P., bytem T., D. 99, zast. JUDr. Jaromírem Bayerem, advokátem v Českých Budějovicích, Jeremiášova 18, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2.1.2013 č.j. XXX, t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 18.10.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15.8.2013, jímž bylo změněno rozhodnutí ze dne 16.8.2012 č.j. 750 709 1218 tak, že podle § 38 písm. a/ zákona o důchodovém pojištění byl žalobci od 7.4.2011 přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 5.939 Kč, kdy tento důchod byl od ledna 2012 zvýšen na 6.039 Kč a od ledna 2013 na částku 6.133 Kč měsíčně. Žalobce v žalobě napadá datum, od kterého mu byl invalidní důchod přiznán. Vznik invalidity stanovila žalovaná nesprávně ode dne 7.4.2011, kdy se žalobce podrobil kontrolnímu psychiatrickému vyšetření, ovšem z dostupných lékařských zpráv vyplývá, že veškerá zranění žalobci vznikla dne 13.11.2008 při dopravní nehodě. Nelze proto dospět k závěru, že se žalobce stal invalidním až dnem kontrolního vyšetření, tedy po dvou a půl roce Pokračování - 2 - 2Ad 66/2013 po dopravní nehodě. Vzhledem k tomu že rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 2 Ad 19/2013-41 ze dne 27.5.2013 bylo žalobci vyhověno, napadené rozhodnutí žalované ze dne 16.8.2012 bylo zrušeno s tím, že žalobci náleží invalidní důchod druhého stupně od 7.4.2011, neměl žalobce možnost podat proti takovému rozhodnutí kasační stížnost, proto opětovně namítá datum, od kterého mu byl invalidní důchod přiznán v rámci tohoto řízení. Žalobce dále nesouhlasí s výší přiznaného invalidního důchodu, neboť žalovaná při určení procentní výměry invalidního důchodu nevzala v úvahu vyplacenou náhradu na ztrátě na výdělku při pracovní neschopnosti v celkové výši 20.123.857 Kč, která byla žalobci vyplacena Českou pojišťovnou a.s. za období let 2009 až 2011. Z této náhrady žalobce uhradil i řádnou daň z příjmu. Proto žalobce navrhuje, aby rozhodnutí žalované bylo zrušeno a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. Česká správa sociálního zabezpečení ve vyjádření k žalobě navrhovala zamítnutí žaloby. Napadeným rozhodnutím žalovaná realizovala rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.5.2013 č.j. 2 Ad 19/2013-41 ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 18.6.2013 č.j. 2 Ad 19/2013-50, kdy byla vázána právním názorem soudu, že žalobce splňuje předpoklady pro invaliditu druhého stupně od 7.4.2011, jak bylo shledáno posudkem ze dne 8.4.2013. Zdravotní stav žalobce byl posudkově zjištěn, proto rozhodla žalovaná správně o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně od 7.4.2011. Pokud jde o výhrady žalobce ohledně nezapočtení náhrady na ztrátě na výdělku, žalovaná o tomto požadavku žalobce dosud nerozhodovala, neboť žalobce o zápočet částky dosud nepožádal. Žalovaná pouze dopisem ze dne 2.5.2013 reagovala na dotaz právního zástupce žalobce ze dne 16.4.2013 ohledně výpočtu invalidního důchodu v případě výplaty náhrady za ztrátu na výdělku až po rozhodném období. Předloží-li žalobce originály listinných důkazů o výplatě částek a požádá-li o přepočet výše invalidního důchodu, žalovaná o této žádosti žalobce rozhodne. Ze spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 2 Ad 19/2013 soud zjistil, že žalobce se žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16.8.2012, jímž žalovaná změnila rozhodnutí ze dne 20.6.2011 tak, že přiznala žalobci od 7.4.2011 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Podle posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích ze dne 7.6.2012 byl žalobce uznán od 7.4.2011 invalidním pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 35 %. Rozhodnutím ze dne 16.8.2012 byl tedy realizován rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.7.2012 č.j. 2 Ad 63/2011–37. Soud řízení ve věci č.j. 2 Ad 63/2011 doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 8.4.2013 učinila diagnostický souhrn, dle něhož žalobce trpí postupným rozvojem posttraumatické stresové poruchy s až středně těžkou depresí, která se chronifikovala a vedla k poruše osobnosti se zhoršující se tolerancí k zátěži po autonehodě v roce 2008, částečnou atrofií zrakového nervu vlevo s výpadem v nasální polovině zorného pole levého oka, po úrazu z autonehody a o migrenózní bolesti hlavy vlevo. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České Budějovice konstatovala, že v popředí klinického obrazu je středně těžká a těžká depresivní Pokračování - 3 - 2Ad 66/2013 posttraumatická stresová porucha, t.č. již chronifikovaná se změnami osobnosti, které t.č. dominují. Došlo k podstatnému narušení pracovního a společenského fungování z důvodu poruchy osobnosti v oblasti emotivity, afektivity, v oblasti zvládání interpersonálních vztahů. Psycholog dokládá nemožnost pracovního zapojení, neboť došlo k poruše osobnosti. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotnímu stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V, položka 7, písmeno b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 30 - 45 %. Komise tento pokles stanoví na 45 %. PK MPSV České Budějovice využívá § 3 výše citované vyhlášky č.359/2009 Sb., v platném znění a navyšuje o 10 % na celkových 55 % pro další somatickou komorbiditu a dělnickou profesi. Kritéria položky 7c vyjádřeny nejsou – nejde o stavy blížící se schizofrenii, schizotypní poruše, nešlo o nutnost poskytování ústavní péče. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní ve druhém stupni, datum vzniku invalidity byl stanoven na den 7.4.2011, kdy měl žalobce kontrolní psychiatrické vyšetření. Výsledek posouzení ohledně stupně invalidity není shodný se závěrem OSSZ ani ČSSZ, PK MPSV použila PK, které lépe vystihuje psychické postižení posuzovaného ve shodě s posouzením psychologa (nelze využít posouzení psychiatra, kterého v současně době nenavštěvuje, což koresponduje s poruchou osobnosti). Žalobce napadá datum, od kterého mu byl invalidní důchod přiznán, ode dne 7.4.2011. Z odůvodnění posudku vyplývá, že žalobce dne 13.11.2008 prodělal lehké polytrauma, což je doloženo lékařskou zprávou z chirurgie z prvoošetření, kdy se jednalo o lehkou mozkovou komoci, zhmoždění hrudníku bez poškození srdce a zhmoždění krční páteře s neurologickým nálezem v normě. Až po propuštění se projevilo poškození optiky s výpadkem části zorného pole jednoho oka – stav byl stabilizován bez vlivu na pokles pracovní schopnosti,(je nutno dát zvýšený pozor na poškození zraku). Zhoršily se bolesti hlavy, objevují se bolesti krční páteře i bederní. Bylo vysloveno podezření na demyelinizační onemocnění, které též významně zhoršilo tenzi. Tělesné obtíže spolu s těžkou situací sociální vedly k depresivním rozladám a k úzkostem, pro které byl žalobce odeslán k psychiatrovi až v roce 2011, kdy mu byla konstatována posttraumatická stresová porucha, která však vznikla v určitém časovém intervalu po traumatu. Dle posudkové komise datum vzniku invalidity lze přesně stanovit datem úrazu, jen tehdy, dojde-li k invalidizaci úrazem nebo nemocí z povolání, tedy těžkým tělesným postižením, které vznikne např. v důsledku zlomenin. U většiny nemocí se za datum vzniku invalidity stanovuje přibližné datum, od kdy nastala stabilizace stavu, tedy onemocnění přešlo do dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který kolísá, ale jen v určitém rozmezí. U žalobce však nelze přesně stanovit datum vzniku invalidity prvního stupně a datum vzniku druhého stupně, proto nelze již zpětně stanovit, kdy posttraumatická stresová porucha, která se chronifikovala, přešla až do poruchy osobnosti se zhoršenou tolerancí k zátěžím a s poruchou afektivit. Z nálezu psychiatra ze dne 7.4.2011 lze konstatovat, že došlo ke změně osobnosti, protože odmítl psychiatrickou pomoc a v nálezu dodaného až po jednání je uvedeno, že není schopen částečného ani plného pracovního zapojení. Proto posudková komise uzavřela, že datum vznik invalidity byl správně stanoven dnem 7.4.2011, kdy měl žalobce kontrolní psychiatrické vyšetření. Soud proto uzavřel, že datum vzniku invalidity byl určen s ohledem na objektivní skutečnosti, tedy k datu 7.4.2011, kdy se žalobce skutečně stal invalidním. Datum vzniku invalidity byl posudkovou komisí řádně odůvodněn, otázka vzniku plné invalidity je otázkou medicínskou, jak bylo konstatováno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. Ads 32/2004-69 ze dne 8.6.2005. Datum vzniku invalidity byl přezkoumatelným způsobem odůvodněn posudkovou komisí, Pokračování - 4 - 2Ad 66/2013 nebyl stanoven nahodile, soud tento závěr posudkové komise považuje za správný přesvědčivý. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem č.j. 2 Ad 19/2013-41 rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 15.11.2012 č.j. XXXX zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Žalobce proti uvedenému rozsudku podal kasační stížnost, kterou vzal podáním ze dne 3.7.2013 zpět. Nejvyšší správní soud usnesením č.j. 4 Ads 56/2013-28 ze dne 11.7.2013 řízení zastavil. Citované usnesení nabylo právní moci dne 9.8.2013. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Žalovaná rozhodnutím ze dne 15.8.2013 č.j. XXX přiznala žalobci od 7.4.2011 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Žalobce s datem, od kterého mu byl invalidní důchod přiznán, nesouhlasí, neboť žalovaná nesprávně stanovila vznik invalidity ode dne, kdy se žalobce podrobil kontrolnímu psychiatrickému vyšetření, přestože mu vzniklo zranění dne 13.11.2008 při dopravní nehodě. Z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ze dne 7.6.2012 vyplývá, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 35 %, a to od 7.4.2011 s odůvodněním, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje psychické schopnosti významné pro pracovní schopnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je posttraumatická stresová porucha vedoucí ke změně osobnosti se symptomatickou depresivní až těžkou. Tíže postižení byla doložena až psychologickým vyšetřením ze dne 9.5.2012, kdy byl učiněn závěr, že u žalobce je přítomna středně těžká až těžká úzkostně depresivní porucha a významná změna osobnosti, kdy byla prokázána snížená tolerance k zátěžím, byla konstatována trvalost stavu neumožňující ani občasné pracovní zapojení. Posudková komise tedy konstatovala, že v popředí klinického obrazu je středně těžká až těžká depresivní posttraumatická stresová porucha, toho času již chronifikovaná se změnami osobnosti, které toho času dominují, došlo k podstatnému narušení pracovního a společenského fungování z důvodu poruchy osobnosti. V nálezu psychiatra ze dne 7.4.2011 bylo konstatováno, že došlo ke změně osobnosti, neboť odmítl psychiatrickou pomoc. Proto posudková komise uzavřela, že datum vzniku invalidity byl správně stanoven dnem 7.4.2011, kdy měl žalobce kontrolní psychiatrické vyšetření. S ohledem na tato zjištění z posudku posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích krajský soud v rozsudku č.j. 2 Ad 19/2013-41 uzavřel, že datum vzniku invalidity byl určen s ohledem na objektivní skutečnosti, tedy k datu 7.4.2011, kdy se žalobce skutečně stal invalidním. U žalobce dle posudkové komise poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 55 %, jedná se u žalobce o invaliditu druhého stupně. Proto žalovaná v souladu s ustanovením § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění změnila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16.8.2012 č.j. XXX tak, že žalobci přiznala invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od 7.4.2011 ve výši 5.939 Kč měsíčně. V daném případě žalovaná správně vycházela z posudku posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích citovaného shora, přičemž při rozhodování byla rovněž vázána rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 2 Ad 19/2013-41, který nabyl právní moci dne 12.6.2013, ve kterém byl učiněn závěr, že Pokračování - 5 - 2Ad 66/2013 žalobce, jestliže získal potřebnou dobu pojištění, splňuje zákonné předpoklady pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, a to ode dne 7.4.2011, jak bylo posudkovou komisí stanoveno. Podle § 78 odst. 5 s.ř.s. právním názorem vysloveným soudem ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán. Žalovaná proto postupovala správně, jestliže napadeným rozhodnutím přiznala žalobci invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ode dne 7.4.2011. Jestliže žalobce nesouhlasil s datem vzniku invalidity, měl možnost se právnímu závěru krajského soudu bránit kasační stížností, což učinil, ale posléze bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, neboť žalobce vzal kasační stížnost zpět. Jak správní orgán, tak i soud je proto v rámci tohoto řízení vázán citovaným rozsudkem vydaným v řízení č.j. 2 Ad 19/2013. Žalobce navrhoval, aby byl vypracován nezávislým znalcem posudek ohledně posouzení data vzniku invalidity. Tento návrh na doplnění dokazování byl soudem zamítnut, neboť ohledně data vzniku invalidity byl pořízen posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Českých Budějovicích, který soud považuje za správný a přesvědčivý a byl dostatečným podkladem pro vydání rozsudku ve věci č.j. 2 Ad 19/2013-41. Vypracování posudku je nadbytečné i s ohledem na skutečnost, že v rámci tohoto řízení byl správní orgán vázán tímto rozsudkem. Zcela nedůvodná je i námitka žalobce, že žalovaná při určení procentní výměry invalidního důchodu nevzala v úvahu vyplacenou náhradu na ztrátě výdělku při pracovní neschopnosti v celkové výši 20.123.857 Kč, která mu byla vyplacena Českou pojišťovnou. Žalobce soudu předložil potvrzení o těchto vyplacených náhradách po skončení pracovní neschopnosti podle § 40, 47 občanského zákoníku a dohodu o jednorázovém vypořádání, která byla uzavřena žalobcem s Českou pojišťovnou a.s. dne 27.5.2011. Z vyjádření žalované soud zjistil, že žalobce dosud nepožádal o přepočet výše invalidního důchodu a rovněž ani nepředložil originály listinných dokladů o výplatě částek s tím, že bude-li jím tak učiněno, žalovaná o žádosti žalobce rozhodne. Rovněž před soudem při jednání dne 27.11.2013 žalobce uvedl, že dosud nepožádal o zápočet částky ohledně ztráty na výdělku a rovněž žalované nepředložil listinné podklady. Z uvedeného je zřejmé, že námitka žalobce důvodná není, jestliže jím dosud nebylo požádáno o zápočet shora uvedené částky ohledně nezapočtení náhrad na ztrátě na výdělku, ani jím nebyly předloženy originály listinných dokladů o výplatě částek. Proto tato námitka žalobce je zcela irelevantní. Žalovaná nemohla vzít v úvahu uvedenou vyplacenou náhradu na ztrátě na výdělku při pracovní neschopnosti, jestliže žalobce o toto nepožádal a nepředložil příslušné podklady. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého, jestliže pracovní schopnost poklesla a) nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Kritéria pro určování poklesu pracovní schopnosti stanoví § 39 odst. 4 zákona. Jestliže při dodržení kritérií daných v § 39 odst. 4 posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti u žalobce 55 %, pak se u žalobce jedná o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v souladu s ustanovením § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, datum vzniku invalidity byl řádně stanoven ode dne Pokračování - 6 - 2Ad 66/2013 7.4.2011, jak bylo v posudku posudkové komise uvedeno a přezkoumatelným způsobem odůvodněno. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s ustanovením § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, proto soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 27. listopadu 2013 Samosoudkyně: Mgr. Helena N u t i l o v á , v.r. Za správnost vyhotovení: Zd.Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.