2 Ad 67/2015
č. j. 2 Ad 67/2015-26
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zvýšení invalidního důchodu. Soud se opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který stanovil 45 % ztráty pracovní schopnosti. Tento rozsah nepřesahuje hranici pro invaliditu druhého stupně, proto nebyly splněny podmínky pro vyšší stupeň invalidity. Soud považoval posudek za úplný a přesvědčivý, protože zahrnoval celkové posouzení zdravotního stavu a zdůvodnil výběr příslušné položky vyhlášky. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, protože žaloba nebyla úspěšná.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně E.Š., bytem Č.K., U. 180, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 10. 2015 č.j, X t a k t o :
Výrok
Žaloba se z a m í t á . Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobou doručenou dne 11. 11. 2015 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 1. 10. 2015 č.j. X, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o změnu výše invalidního důchodu. Žalobkyně napadenému rozhodnutí vytýká, že zhoršení zdravotního stavu nebylo zohledněno se zřetelem k vlivu lupénky na stav kloubů. Bylo rozhodováno na základě neúplné dokumentace. Nově dokládaná lékařská zpráva prokazuje, že žalobkyně nemůže vykonávat téměř žádnou práci, protože lékař zaměstnání nedoporučil. Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí je věcně správné, jestliže odpovídá závěrům, které učinila posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobkyně byla uznána od 12. 2. 2008 částečně invalidní, kdy za rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav bylo označeno onemocnění žalobkyně lupénkou a pro toto zdravotní postižení byl stanoven rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 35 %. Při kontrolní lékařské prohlídce v roce 2011 bylo shledáno shodné zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídající 35 % poklesu schopnosti pracovní činnosti a tato míra byla zvýšena o dalších 10 procentních bodů na celkových 45 % pro další zdravotní postižení. Se shodným výsledkem byla uzavřena kontrola v roce 2012. Žalobkyně se podrobila kontrole invalidity v roce 2015, kdy lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově dne 29. 1. 2015 uzavřel, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni od 12. 2. 2008 a rozsah ztráty pracovní schopnosti pro postižení lupénkou doprovázenou dnavou artritidou způsobuje 35 % rozsah ztráty pracovní schopnosti a tuto hodnotu pro další zdravotní postižení zvýšil o 10 procentních bodů na celkových 45 %. Další posudek byl vyhotoven dne 16. 7. 2015 pro účely řízení o žádosti žalobkyně o zvýšení stupně invalidity. Posudkový lékař se nikterak od předchozího nálezu neodchýlil. Ve srovnání s předchozím řízením měl k dispozici výsledky revmatologického, chirurgického a endokrinologického vyšetření vydaná po 29. 1. 2015. Posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Českém Krumlově byl podkladem pro rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2015, jímž byla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu pro zhoršení zdravotního stavu zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, ve kterých vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím a požadovala nové přezkoumání zdravotního stavu. Odvolací řízení bylo doplněno posudkem o invaliditě lékařské posudkové služby žalované. Lékař měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci ošetřujícího lékaře žalobkyně a odborné lékařské nálezy v posudku vypočtené, ze kterých vycházel též lékař okresní správy. Dále žalobkyně doložila revmatologické vyšetření ze dne 2. 9. 2015. Nález posudkového lékaře byl v přezkumném řízení potvrzen a k rozsahu ztráty pracovní schopnosti se uvádí, že zdravotní stav žalobkyně byl dostatečně zhodnocen 45 % rozsahem ztráty pracovní schopnosti. Postižení žalobkyně lupénkou bylo podřazeno kapitole XII, položka 4, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven ve výši 35 %. Pro další zdravotní postižení byla tato hodnota zvýšena o dalších 10 % na celkových 45 %. Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které se o posudek provedený v námitkovém řízení opírá. Posudek je hodnocen jako úplný a uzavírá se, že je-li prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 45 %, je žalobkyně invalidní pro invaliditu prvního stupně, a proto nejsou splněny podmínky pro vznik invalidity vyššího stupně. Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže žalobkyně, popsala odborná lékařská vyšetření včetně těch, kterých se žalobkyně dovolávala v žalobě a uvedla, s jakým výsledkem byla žalobkyně vyšetřena odbornou revmatoložkou a primářem ORL Nemocnice v Českých Budějovicích. Na základě těchto podkladů stanovila klinickou diagnózu, podle které je žalobkyně stižena psoriázou, kdy stav je setrvalý, ne zcela klidný, oligoartritidou ramenních a kolenních kloubů, artrózou pravého kolenního kloubu druhého stupně, akutní ztrátou sluchu vlevo, defigurací kotníku po zlomenině hlezenného kloubu, hypertenzní nemocí, chronickou gastritidou, osteopénií, je obézní, má varixy dolních končetin, valgosní haluxy, syndrom karpálních tunelů, je kuřačkou, dále se jedná o stav po prodělané hepatitidě, po operaci tříselné kýly, gynekologické operaci, má hypothyreosu a vnitřní hemoroidy. V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobkyně není ničím vyučena, pracovala v dělnických profesích, od 6. 5. 2015 je vedena jako uchazečka o zaměstnání na úřadu práce. Podle anamnézy měla v dětství operovanou oboustrannou tříselnou kýlu, zmiňuje se chronická gastritida, varixy dolních končetin, valgosní haluxy oboustranně. V roce 2013 měla potíže způsobené syndromem karpálních tunelů. V minulosti prodělala virovou hepatitidu A. Asi 10 let se léčí při obezitě pro hypertenzní nemoc, kdy nebyly prokázány orgánové komplikace. O těchto onemocněních se uvádí, že zůstávají bez podstatných posudkových dopadů. V červnu 2009 žalobkyně utrpěla trimaleolární zlomeninu hlezenného kloubu vlevo řešenou osteosyntézou, kdy přetrvává defigurace kotníku a lehce omezená dorsální flexe kloubu. V dubnu 2011 byla zjištěna akutní ztráta sluchu vlevo, čemuž předcházela viróza. Na levé ucho neslyší, vpravo slyší šepot na 5 metrů a byla zjištěna lehká percepční nedoslýchavost vpravo. Kromě ztráty sluchu žalobkyně trpěla na závratě a tinnitus, který lokalizuje do celé hlavy. U žalobkyně se nejedná o prudké závratě několikrát měsíčně s trvající značnou nejistotou a těžkostí při chůzi a stání. V roce 1992 žalobkyně absolvovala operaci vnitřního menisku pravého kolene, to bylo komplikováno flebotrombózou, jinak byla dále bez funkčních následků. Dne 15. 12. 2012 byla provedena ASK pravého kolene s menisektomií vnitřního menisku a shavingem. Na RTG byla popsána artróza pravého kolenního kloubu druhého stupně. Při vyšetření v komisi jsou obě kolena bez výpotku, extenze i flexe plná. Od roku 1988 je žalobkyně léčena pro lupénku s projevy palmoplantárními, vznikla i psoriatická artritida. Od roku 1998 počínají bolesti a střídavě otoky drobných kloubů na rukou. V hodnoceném období byla diagnostikována oligoartritida ramenních kloubů. Byla zjištěna osteopénie a komprese těla bederního obratle L1 staršího data bez známek kořenové léze, bez paréz. Dále byly prokázány vnitrní hemeroidy. Dne 10. 7. 2015 byla zahájena léčba hypothyreosy, kdy stav je na substituční terapii, dne 21. 9. 2015 byla provedena incise abscesu pravého prsu bez posudkově významných komplikací. Posudková komise uzavřela, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je psoriatická artritida, pomalu progredující. V žádném případě nebyla prokázána přetrvávající značná porucha funkce horních a dolních končetin. Částečně významnější postižení bylo funkční omezení na obou ramenních kloubech, citlivé bylo dotažení levého loketního kloubu, na drobných ručních kloubech byla žalobkyně bez známek artritidy a bez významných deformací. Pravé koleno je bez funkčního postižení a bez známek artritidy. O plochonozí se uvádí, že je s lehkými valgosními haluxy, omezení v hleznu bylo po úrazu jen do dorsální flexe. Chůze bez významnějších nápadností a bez opory. Lupénka je v současné době bez výsevu eflorescencí. Žalobkyně je schopna prací spíše sedavého charakteru s vyloučením práce s fyzikální a fyzickou zátěží kůže, nevhodná je práce v chladném a vlhkém prostředí a nadměrně přetěžující páteř a velké klouby. Je schopna obsluhovat jednoduché stroje či přístroje, kontrolovat výrobky, vykonávat pomocné administrativní práce. Postižení lupénkou posudková komise podřadila kapitole XIII, oddíl A, položka 6 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kde předpokládá se rozsah ztráty pracovní schopnosti v rozmezí 20 – 35 %. Posudková komise zvolila horní hranici s přihlédnutím k tíži zdravotního postižení. Pro další zdravotní postižení a původní profesi žalobkyně postupem podle § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb. zvýšila takto stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 procentních bodů na celkových 45 %. Na rozdíl od lékaře žalované zvolila jinou položku, protože dominující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je psoriatická artritida, protože kožní projevy byly minimální. Žalobkyně je schopna rekvalifikace. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodnutí o zamítnutí zvýšení důchodu pro vyšší než přiznaný stupeň invalidity je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za přítomnosti odborného ušního lékaře a odborné revmatoložky. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především revmatologické povahy a měla k dispozici výsledky vyšetření ORL. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je psoriatická artritida v pomalu progredující formě. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole XIII, oddíl A, položka 6 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v novelizovaném znění a rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 35 % odůvodnila především tíží, které toto postižení žalobkyni způsobuje, dále uvedla, že nebyla prokázána porucha končetin, poukázala na částečně významnější postižení ve funkčním omezení na obou ramenních kloubech, citlivější loketní kloub, drobné ruční klouby jsou bez známek artritidy. Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, především postižením kloubů rukou, postižení kolenních kloubů a kloubu hlezenného po úrazu, poukázala na stav bederní páteře, kdy nebyly zjištěny známky kořenové léze nebo paréz. V posudku vyjmenovala postižení žalobkyně, která zůstávají bez podstatných posudkových dopadů. Postižení vyjmenovaná v druhém odstavci na straně 6 posudku pak hodnotila jako korekční faktor vedle profese žalobkyně a pro tyto důvody zvýšila rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně o dalších 10 procentních bodů na celkových 45 %. Současně posudková komise uvedla, že žalobkyně je schopna práce, konkretizovala v jakých oborech a uvedla činnosti, které se pro postižení žalobkyně vylučují. Posouzení možnosti výkonu zaměstnání je právě na posudkových lékařích a nelze proto vycházet z názoru kožního lékaře na možnost pracovního zapojení žalobkyně. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a využila předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 45 % rozsah ztráty pracovní činnosti. Jednotlivé stupně invalidity stanoví § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. O invaliditu prvního stupně jedná se tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti pojištěnce nejméně 35 % a nepřesahuje 49 %. O druhý stupeň invalidity jedná se tehdy, činí-li rozsah ztráty pracovní schopnosti 50 -69 %, od rozsahu ztráty pracovní schopnosti ve výši 70 % jedná se o třetí stupeň invalidity. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně pro onemocnění chronické povahy činí 45 %, pak žalobkyně je invalidní v prvním stupni. Nejsou proto splněna zákonná kritéria pro přiznání invalidního důchodu pro vyšší než první stupeň. Napadené rozhodnutí proto nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 7. března 2016 samosoudkyně: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Zdeňka Soukupová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.